Příběhy barda Beedleho

The Tales of Beedle The Bard je dětská kniha od  J. K. Rowlingové . Část série Bradavická knihovna. První zmínka o "Tales" se vyskytuje v sedmé knize Harryho Pottera , The Deathly Hallows . Příběhy vyprávějí o čarodějích, kteří žili v Yorkshiru .

17. listopadu 2007 vyšlo sedm výtisků Rowlingova rukopisu. Šest bylo distribuováno spisovatelovým přátelům a sedmý výtisk vydražila Sotheby's 13. prosince s vyvolávací cenou 30 000 liber . Rukopis koupil Amazon.com za 1,95 milionu liber. Rowlingová se rozhodla věnovat výtěžek z prodeje rukopisu Charitativní nadaci Children's Voice. Vzhledem k tomu, že se kniha objevila mezi fanoušky ságy o čaroději Potterovi velmi žádaná , byla vydána v mnoha zemích světa za účelem charity.

4. prosince 2008 byla kniha vydána současně ve 25 zemích v rodných jazycích. V Rusku byly "The Tales of Beedle the Bard" vydané nakladatelstvím Rosman 6. prosince . Kniha vypadá jako kopie The Tales of Beedle the Bard z kouzelnického světa. Ale protože samotná kniha, kterou nechal Albus Brumbál Hermioně Grangerové , byla napsána starověkými runami, Hermiona knihu údajně znovu vydala.

Skutečná kniha

Fantasy Lab [2] Goodreads [3] LibraryThing [4]

Knihu napsala JK Rowlingová jako rozloučení se sérií románů Harry Potter. Bylo vydáno pouze 7 výtisků knihy, všechny ručně psané a ilustrované samotnou Rowlingovou. Všechny kopie jsou vázané v kůži a zdobené stříbrem a polodrahokamy. J. K. Rowlingová dala šest výtisků blízkým lidem: Danielu Radcliffovi , jejímu prvnímu literárnímu agentovi Christopheru Littleovi a dalším. Sedmý výtisk, „vydání měsíčního kamene“ [5] , vydražila Sotheby's 13. prosince 2007 . Výtěžek z prodeje byl věnován charitativní organizaci The Children's Voice , která pomáhá evropským dětem. Očekávalo se, že se kniha prodá za 50 000 liber (asi 100 000 $). Ve skutečnosti se prodal za 1 950 000 liber (asi 4 miliony dolarů). Kupujícími byli londýnští obchodníci s uměním [6] [7] zastupující Amazon.com . [osm]

Sbírka obsahuje pět pohádek, které vymyslela J.K. Rowling :

• Příběh tří bratří
• Fontána Fairy Fortune / The Fountain of Fair Fortune
• Čaroděj a skákací hrnec
• Babbitty Rabbitty a její kdákání pahýl
• Čarodějovo chlupaté srdce

Poté, co se stal vlastníkem knihy, Amazon.com zveřejnil převyprávění všech pěti příběhů. [9] Stránka neměla právo zveřejňovat text nebo fotokopie stránek.

Příběhy barda Beedla jsou zmíněny v knize „ Harry Potter a Relikvie smrti “ a je tam dokonce uveden text „Příběhy tří bratří“.

Děj

Příběh tří bratří

Jednoho dne cestovali tři bratři. Za soumraku dorazili k řece, která byla tak rychlá, že se nedala překročit, a tak hluboká, že se nedala přebrodit. Ale bratři byli čarodějové. Mávnutím kouzelných hůlek nakreslili most přes řeku. Když se bratři dostali doprostřed řeky, spatřili Smrt, která byla rozhořčena tím, že nezískala nové oběti, ale skrývala své rozhořčení a obdivovala zručnost bratrů a nabízela jim za to dary.

Starší bratr byl chamtivý. Požádal o nejmocnější hůlku na světě , takovou, aby její majitel mohl v souboji porazit jakéhokoli soupeře. Smrt ulomila větev z bezu rostoucího poblíž , vyrobila z ní kouzelnou hůlku a dala ji svému staršímu bratrovi. Prostřední bratr byl pyšný. Požádal Smrt o moc vzkřísit mrtvé. Smrt zvedla kámen ležící na břehu, dala ho druhému bratrovi a řekla, že může přivést mrtvé zpět.

Mladší bratr byl chytrý a skromný. Okamžitě zpochybnil dobré úmysly Smrti a požádal ji o možnost schovat se před Smrtí, ať ho hledala kdekoli. Smrt zuřila, protože musela odříznout kus neviditelného pláště a dát ho svému mladšímu bratrovi. Poté se každý z bratrů vydal svou cestou. Starší bratr se zatoulal do jedné vesnice a porazil čaroděje, se kterým byl v souboji. Pak šel do hostince a začal předvádět svou kouzelnou hůlku. Téže noci se dovnitř vkradl zloděj, podřízl mu hrdlo a ukradl jeho kouzelnou hůlku. Smrt tedy dostala prvního bratra.

Prostřední bratr se vrátil domů a použil kámen vzkříšení. Třikrát otočil kamenem a viděl, že před ním stojí dívka, kterou si chtěl vzít. Ale byla chladná a smutná. Bratr nakonec útrapy nevydržel, zbláznil se a oběsil se, aby navždy zůstal se svou milovanou. Takže Death má prostředního bratra. Smrt hledala třetího bratra velmi dlouho, ale neustále se před ní skrýval pod neviditelným pláštěm . Nakonec zestárl a dal plášť svému synovi a odešli se Smrtí jako bývalí známí.

Čaroděj a skákací hrnec

Na světě žil dobrý čaroděj. Vždy pomáhal svým sousedům, když se na něj obraceli se svými problémy, vařil lektvary a protilátky ve svém kouzelném kotli . Brzy ale zemřel a vše zanechal svému jedinému synovi. Krátce po otcově smrti najde mladý čaroděj kouzelný kotel s jedním pantoflem a vzkazem: "Doufám, že tohle nikdy nebudeš potřebovat, můj synu."

Zklamaný, že nedostal nic víc než starý kotel, se syn odvrátil od všech sousedů. Brzy začali za čarodějovým synem přicházet lidé se svými problémy. Nejprve přišla babička , jejíž vnučka měla bradavice . Mladý čaroděj ji ale odežene. Když práskne dveřmi, uslyší v kuchyni zvláštní zaklepání. Kotli , který odkázal jeho otec, náhle narostla noha a byl pokryt bradavicemi. Kotel začne svého majitele pronásledovat a žádná kouzla mu nepomohou se ho zbavit. Druhý den za čarodějem přichází muž, kterému zmizel osel . Bez osla nemůže do města přivézt zboží a jeho rodina zůstane hladová. Mladý čaroděj odežene i jeho a vzápětí se objeví bradavičnatý kotel skákající na jedné noze, vydávající oslí zvuky a hladové sténání.

Postupně mladý čaroděj odhání další a další lidi, kteří k němu přišli pro pomoc. Takže kotel získává slzy , zvracení , psí kňučení. Nakonec je čaroděj nucen podřídit se vůli svého otce. Začne pomáhat lidem a nabytá neštěstí mizí u kotle. Nakonec z kotlíku vyskočí pantofle, který kotlíkovi perfektně sedne na nohu a uklidní se.

Chlupaté srdce čaroděje

Byl jednou jeden mladý čaroděj, který byl tak pevný ve své touze nikdy neprojevit takovou „slabost“, že se uchýlil k černé magii, aby se nikdy v životě nezamiloval. Čarodějova rodina nevěděla o metodách, kterými se chránil, a proto se jeho pokusům vyhnout se lásce smála, protože věřila, že správná dívka ho přiměje změnit názor. Ale v čaroději se probudila hrdost: stal se zcela jistým ve své mazanosti a zapůsobil na jeho vlastní schopnost zůstat zcela lhostejný. Čas plynul, ale i při pohledu na to, jak se jeho soudruzi jeden po druhém ženili a měli děti, zůstal čaroděj věrný svému rozhodnutí a radoval se, že šťastně unikl břemenu citů, které podle jeho názoru vysychají a devastují srdce. lidí. Když čarodějovi rodiče zemřeli, netruchlil, ale naopak bral jejich smrt jako „milost“. Čaroděj se v klidu usadil v domě svých zesnulých rodičů a přestěhoval svůj „největší poklad“ do sklepa domu. V domnění, že mu ostatní lidé záviděli jeho „nádhernou“ úplnou samotu, se čaroděj tak hluboce mýlil, že rána, která ho postihla, se mu zdála obzvláště bolestivá. Jednoho dne uslyšel dva ze svých sluhů, jak ho pomlouvají - jeden ho litoval a druhý se mu posmíval, že není ženatý. Zaklínač se okamžitě rozhodl závidět všem, že si vezme krásnou, bohatou a talentovanou ženu.

Šťastnou shodou okolností se příštího dne zaklínač setkal s krásnou, šikovnou a bohatou čarodějnicí. Pronásledoval ji jako kořist, takže každý, koho znal, věřil, že se změnil. Mladá čarodějnice má zájem, ale zároveň k nové známosti cítí nepřátelství a cítí jeho odcizení. Přijme však pozvání na hostinu na jeho zámku. U stolu s nejrůznějšími pokrmy a za písní ministrantů se čaroděj snaží získat ruku čarodějnice. Nakonec ho vyzve a prohlásí, že jeho krásným slovům uvěří, až když jí dokáže, že má srdce. Čaroděj s úsměvem hrdě vede dívku do sklepení, kde jí ukazuje kouzelnou křišťálovou truhlu s jeho tlukoucím srdcem.

Čarodějka se zděsí při pohledu na srdce, scvrklé a porostlé chlupy při vyhnání z těla. Prosí čaroděje, aby ho vrátil na své místo. Čaroděj, přesvědčený, že se do něj zamiluje, mu hůlkou rozřízne hruď a vloží dovnitř své chlupaté srdce. Mladá čarodějka se raduje, že je nyní čaroděj schopen cítit lásku, a obejme ho. Rozbité srdce je probodáno krásou její kůže a vůní jejích vlasů. Odstavená od těla, oslepená a krutá, donutí čaroděje zaútočit na dívku.

Hosté na hostině se začnou bát o hostitele. O pár hodin později začnou prohledávat hrad a objevují kobku. Na podlaze najdou mrtvou dívku s vypreparovaným hrudníkem. Vedle ní vidí přikrčeného šíleného čaroděje, který hladí a olizuje její lesklé šarlatové srdce a snaží se jím nahradit jeho. Jeho srdce má ale obrovskou sílu a odmítá opustit tělo. Čaroděj přísahá, že nikdy nebude otrokem svého srdce. Popadne dýku a vyřízne srdce z hrudi. Jen na okamžik si libuje ve svém vítězství, v každé zkrvavené ruce drží srdce a pak padá mrtvý na dívčinu mrtvolu.

Fontána víly Fortune

Jednou ročně dostane jeden „poražený“ příležitost najít cestu k Fontáně, zaplavat si ve vodě a získat „okouzlující štěstí navždy“. S vědomím, že to může být jediná šance, jak změnit jejich životy, se lidé (s magickými schopnostmi i bez nich) vydávají z dalekých končin království, aby se pokusili proniknout do zahrady. A zde se setkávají tři čarodějnice a sdílejí příběhy o svých potížích. První je Asha, trpící „trápením, které žádný léčitel nevyléčí“, která doufá, že Fontána může vrátit její zdraví.

Druhým je Alteda, kterou okradl a urazil čaroděj. Doufá, že ji Fontána zbaví pocitů bezmoci a chudoby. Třetí čarodějku Amatu opustil její milenec a doufá, že Fontána pomůže vyléčit její „běda a touhu“. Čarodějky se rozhodnou, že tři hlavy jsou lepší než jedna, a udělají vše pro to, aby se k Fontáně dostali společně. Za úsvitu se ve zdi objeví trhlina, kterou si prorazí popínavé rostliny ze zahrady a obtočí Ashu, první čarodějku. Chytne se Altedy, která se drží Amaty. Ale Amata se zachytila ​​o rytířovo brnění, a když popínavé rostliny vtáhnou Ashu dovnitř, jsou všechny tři čarodějky spolu s rytířem vtaženy do zdi.

Protože se ve Fontáně bude moci koupat pouze jedna z nich, první dvě čarodějnice jsou naštvané, že Amata nedbale přivedla dalšího konkurenta. Vzhledem k tomu, že postrádá magickou moc, rozpoznává v ženách čarodějnice a také se velmi hodí ke svému jménu „Sir Unfortunate“, rytíř oznámí svůj úmysl quest opustit. Amata mu okamžitě vyčte, že chce vycouvat a požádá ho, aby se připojil ke skupině. Na cestě k Fontáně se pestrá společnost setká se třemi překážkami. Nejprve se setkají s červem, který požaduje „důkaz vašeho utrpení“. Po několika neúspěšných pokusech zaútočit na něj pomocí magie a jiných prostředků, Ashina slza zoufalství nakonec stačí na to, aby červ nechal čtyři projít. Dále se setkají se strmým svahem a je po nich požadováno, aby zaplatili „ovoce vaší práce“. Mnohokrát se pokoušejí vylézt na svah, ale několik hodin stráví bezcílným stoupáním.

Nakonec Altedina nejlepší snaha rozveselit své přátele (jmenovitě pot z jejího čela) je dostane přes překážku. Nakonec uvidí řeku v jejich cestě a jsou povinni předat „poklad vaší minulosti“. Pokusy přeplavat řeku jsou neúspěšné, dokud Amatu nenapadne použít svou hůlku k odstranění vzpomínek na milence, který ji opustil, a hodit je do vody. Z vody se vynoří průchozí kameny a čtyři mohou pokračovat k fontáně, kde se budou muset rozhodnout, kdo se bude koupat.

Asha se vyčerpáním zhroutí a je blízko smrti. Trpí takovými bolestmi, že se nemůže dostat k Fontáně a žádá své tři přátele, aby ji opustili. Alteda rychle namíchá silný lektvar ve snaze ji oživit a lektvar, kupodivu, úplně vyléčí její nemoc, takže už nepotřebuje vody z Fontány. Po vyléčení Ashy si Alteda uvědomí, že má moc léčit ostatní, což znamená vydělávat peníze. Už nepotřebuje vody Fontány, aby vyléčila svou „bezmoc a chudobu“.

Třetí čarodějka Amata si uvědomuje, že když ze sebe smyla lítost nad svým milencem, mohla ho vidět takového, jaký skutečně byl, „krutý a nečestný“, a už nepotřebuje vody Fontány. Obrátí se na sira Luckyho a vyzve ho, aby skočil do Fontány jako odměnu za jeho odvahu. Rytíř, překvapený svým štěstím, se koupe ve Fontáně a vrhá se „ve své rezavé zbroji“ k Amatiným nohám a žádá ji o „ruku a srdce“. Každá čarodějka dosáhne svého snu o uzdravení, nešťastný rytíř se dozví o její statečnosti a Amata, čarodějka, která v něj uvěřila, si uvědomí, že našla „muže, který je jí hodný“. Žili dlouhou dobu, nikdy si neuvědomovali, že vody Fontány „nenesou vůbec žádné kouzlo“.

Hare Cracker a její zubatý pahýl

Kdysi dávno v daleké zemi se chamtivý „hloupý král“ rozhodl, že si chce veškerou magii nechat pro sebe. Má ale dva problémy: zaprvé musí pochytat všechny žijící čaroděje a čarodějky a zadruhé se sám naučit magii. V čele „Brigády lovců čarodějnic“ posílené smečkou divokých černých psů král zároveň oznamuje, že hledá „kouzelného instruktora“. Namísto toho, aby na jeho volání reagovali, se kouzelníci a čarodějky obezřetně schovávají, ale „mazaný šarlatán“ bez magických schopností ho do této pozice přiměje pomocí několika jednoduchých triků.

Poté, co se šarlatán stal hlavním čarodějem a osobním učitelem krále, požaduje zlato za magické přísady, rubíny na sesílání kouzel a stříbrné poháry na lektvary. Poté, co ukryl, co dostal ve svém domě, se vrací do paláce, aniž by věděl, že si ho všimla Cracker, králova stará pračka. Sleduje, jak odřezává větve ze stromu, které pak daruje králi jako kouzelné hůlky. Šarlatán je mazaný a říká králi, že jeho kouzelná hůlka bude fungovat pouze tehdy, když "Vaše Veličenstvo toho bude hoden."

Král a šarlatán denně praktikují svá „kouzla“, ale jednoho rána zaslechnou smích a uvidí Crackera, jak kouká z okna své chalupy a směje se tak, že sotva stojí na nohou. Uražený král se rozzuří a požaduje, aby zítra před jeho poddanými předvedli skutečnou magii. Šarlatán se snaží omluvit tím, že se musí vydat na dlouhou cestu, ale nevěřícný král hrozí, že za ním pošle brigádu. Král se zbláznil a vydal rozkaz, že pokud se mu někdo bude smát, bude šarlatán sťat. Takže náš pošetilý, chamtivý, neschopný vykouzlit krále, ukazuje zároveň svou pýchu a žalostnou nejistotu.

Vychytralý šarlatán hledá někoho, na čem by si mohl vylít svůj hněv, a nasměruje své nohy přímo do Crackerova domu. Při pohledu z okna vidí „starou dámu“, jak sedí u stolu a čistí svou kouzelnou hůlku, zatímco prádlo se „pere samo“ v umyvadle. Šarlatán si uvědomí, že je skutečná čarodějnice, zdroj i řešení jeho problémů, a proto se dožaduje pomoci, jinak ji předá brigádě.

Cracker ji nechá chladnou a usměje se a souhlasí, že „udělá vše, co je v jejích silách“, aby jí pomohl. Šarlatán jí řekne, aby se schovala do křoví a dělala zázraky místo krále. Cracker souhlasí, ale chce vědět, co se stane, když se král pokusí udělat něco nemožného. Šarlatán, přesvědčený jako vždy o své vlastní inteligenci a hlouposti lidí kolem sebe, se vysmívá jejím obavám a ujišťuje Crackera, že její magie je daleko za vším, co si „to bláznova představivost“ dokáže vymyslet.

Druhý den ráno se dvořané shromáždili, aby viděli královu magii. Král a šarlatán předvedou z jeviště první zázrak: nechávají zmizet ženský klobouk. Shromáždění se zájmem a úžasem sledovali, aniž by věděli, že to udělal Cracker, kdo se schoval v křoví. S dalším číslem král namířil větev na svého koně a zvedl ho vysoko do vzduchu. Zatímco král hledá ještě lepší nápad na třetí div, přiblíží se k němu Kapitán brigády a nese mrtvé tělo jednoho z králových psů (otráveného jedovatou houbou). Prosí krále, aby přivedl psa "zpět k životu", ale když král namíří větev na psa, nic se neděje. Suchar v jejím úkrytu se usmívá, ani se nesnaží kouzlit, protože ví, že "žádná magie nemůže vzkřísit mrtvé." Dav se začne smát a tuší, že první dva zázraky byly jen kouzelnické triky. Rozzuřený král požaduje, aby mu bylo řečeno, proč čarodějnictví selhalo. Vychytralý a lstivý šarlatán ukáže na skrývajícího se Crackera a křičí, že „ošklivá čarodějnice“ brání čarodějnictví. Práskač uteče z křoví, a když za ní čarodějnice pošlou psy, zmizí a nechá psy „štěkat a hrabat se“ u kořenů starého stromu. V zoufalství šarlatán vykřikne, že se čarodějnice proměnila v „divou jabloň“. V obavě, že se Cracker znovu promění v ženu a odhalí ho, požaduje šarlatán pokácení jabloně, protože tak se „zachází se zlými čarodějnicemi“.

Strom je poražen, když se dav vrací do paláce jásající, je slyšet „hlasité chichotání“, tentokrát z pařezu. Cracker s myslí, která je této čarodějce vlastní, křičí, že čarodějky a čaroděje nelze zabít „přeříznutím napůl“, a na důkaz svých slov nabízí rozřezání královského instruktora „na dvě části“. V tuto chvíli šarlatán žádá o milost a vše přiznává. Je uvězněn v kobce, ale Cracker se ještě musí vypořádat s jejím hloupým králem. Její hlas, stále vycházející z pařezu, oznamuje, že jeho činy uvalily na království kletbu a od nynějška, kdykoli král ublíží čarodějce nebo čaroději, pocítí bolest tak ostrou, že bude chtít „zemřít na ni“. Král v zoufalství padá na kolena a slibuje, že bude chránit všechny čaroděje a čarodějky ve svých zemích a umožní jim beztrestně sesílat kouzla. Stump je potěšen, ale to mu nestačí: znovu se chichotá a požaduje, aby na něj položili sochu Crackera, aby králi připomněl jeho „vlastní hloupost“. „Zahanbený král“ slíbí, že najme sochaře, aby vyřezal sochu ze zlata, a vrátí se do paláce se svými dvořany. Pak konečně z díry v pařezu vyskočí "starý statečný zajíc" s kouzelnou hůlkou v zubech a opustí království. Zlatá socha zůstane na pařezu navždy a čarodějnice a čarodějové už nejsou nikdy loveni.

Role v Harry Potter and the Deathly Hallows

Albus Brumbál odkáže Hermioně Grangerové sbírku příběhů z Barda Beedla. Tři přátelé obdrží věci, které Brumbál odkázal, z rukou ministra kouzel Rufuse Scrimgeoura měsíc po smrti ředitele Bradavic. Během tohoto měsíce se Ministerstvo kouzel zajímalo, proč Brumbál odkázal tyto podivné věci Harrymu Potterovi, Ronu Weasleymu a Hermioně a zkoumal je, aby našli tajemství. Protože ministerstvo nic nenašlo, bylo nuceno předat věci jejich právoplatným vlastníkům.

Toho večera, shromážděni v místnosti, trio diskutuje o věcech, které Brumbál odkázal. Harry a Hermiona o pohádkové knize ještě nikdy neslyšeli (protože Hermionini rodiče jsou mudlové a Harry své rodiče ztratil jako nemluvně), ale Ron odhalí, že je to jen normální pohádková kniha, kterou kouzelníci čtou svým malým dětem. Podle Rona se věří, že všechny staré pohádky složil Beadle.

Uprostřed příběhu Hermiona objeví nad příběhem o třech bratrech zvláštní runu , kterou nezná, a ukáže ji Harrymu. Ten říká, že viděl tuto značku na medailonu Xenophilia Lovegooda a že mu Viktor Krum řekl, že je to symbol Gellerta Grindelwalda . Přesně ten samý symbol, který viděli na hrobě Ignota Peverella v Godric's Hollow. Albus Brumbál umístil stejný symbol na konec svého dopisu Grindelwaldovi.

Protože dvě položky jsou neznámé a důkazy pro třetí jsou sporné, většina čarodějů považuje Příběh tří bratří za pouhý příběh pro děti. Jen málokdo (včetně Xenophilia Lovegooda) věří, že Relikvie smrti skutečně existují. Tito čarodějové si zvolili jako svůj znak znak, který byl na Lovegoodově oblečení, v Brumbálově dopise, před Příběhem tří bratří atd. Další děj je založen na Relikviích smrti a viteálech .

Edice

Poznámky

1. ↑ Tales of Beedle the Bard publikované ve 25 zemích . Pošta sova (4. prosince 2008). Získáno 12. ledna 2009. Archivováno z originálu 31. března 2022. (Ruština)
2. ↑ J. K. Rowlingová, Příběhy barda Beedleho . Fantasy Lab . Získáno 10. července 2009. Archivováno z originálu 10. dubna 2016. (Ruština)
3. ↑ Příběhy barda Beedleho (Bradavická knihovna  ) . goodreads.com. Datum přístupu: 9. května 2016.
4. ↑ The Tales of Beedle the Bard od JK  Rowlingové . librarything.com. Datum přístupu: 9. května 2016. Archivováno z originálu 4. června 2016.
5. ↑ Oficiální stránky JKRowling Archivovány 17. března 2008.
6. ↑ ZPRÁVY BBC | zábava | Vzácná kniha JK Rowlingové vynesla 2 miliony liber . Získáno 18. prosince 2007. Archivováno z originálu 15. prosince 2007. (neurčitý)
7. ↑ Kniha Rowlingové se prodává za 3,9 milionu dolarů . Datum přístupu: 18. prosince 2007. Archivováno z originálu 3. listopadu 2007. (neurčitý)
8. ↑ Nákupní kniha Amazonu , Amazon . Archivováno z originálu 18. září 2017.
9. ↑ Převyprávění pohádky na amazon.com
10. ↑ Joan K. Rowling "Slavné knihy Bradavic (3 sady knih)" . Fantasy Lab . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 16. 6. 2016. (Ruština)
11. ↑ Joan K. Rowlingová, Příběhy barda Beedla . Fantasy Lab . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 16. 6. 2016. (Ruština)
12. ↑ J. K. Rowlingová, Příběhy barda Beedleho . Fantasy Lab . Získáno 12. března 2016. Archivováno z originálu 16. června 2016. (Ruština)
13. ↑ J. K. Rowling Harry Potter. Svazek 1" . Fantasy Lab . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 16. 6. 2016. (Ruština)
14. ↑ J. K. Rowlingová, Příběhy barda Beedleho . Fantasy Lab . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 16. 6. 2016. (Ruština)
15. ↑ "Příběhy barda Beedleho  " . Amazon.com . Získáno 9. května 2016. Archivováno z originálu 16. května 2016.
16. ↑ J. K. Rolіng "Příběhy barda Bidla"  (ukrajinsky) . Fantasy Lab . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 16. 6. 2016.
17. ↑ "Die Märchen von Beedle dem Barden"  (německy) . Amazon.com . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 6. 5. 2016.
18. ↑ "Les Contes de Beedle le Barde"  (francouzsky) . fnac. Datum přístupu: 9. května 2016. Archivováno z originálu 4. června 2016.
19. ↑ "吟遊詩人ビードルの物語"  (japonsky) . Amazon.com . Získáno 9. května 2016. Archivováno z originálu 12. listopadu 2015.
20. ↑ "De Vertelsels van Baker de Bard"  (n.d.) . bol.com. Získáno 9. května 2016. Archivováno z originálu 9. května 2016.
21. ↑ "Los cuentos de beedle el bardo"  (španělsky) . Salamandra. Získáno 12. března 2016. Archivováno z originálu 30. března 2016.
22. ↑ "Os Contos de Beedle, o Bardo"  (Bret.) . Fantasy Lab . Získáno 12. března 2016. Archivováno z originálu 2. června 2016.
23. ↑ "Le fiabe di Beda il Bardo"  (italsky) . Amazon.com . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 3. 5. 2016.
24. ↑ "Baśnie barda Beedle'a"  (polsky) . Lubimy Czytac. Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 6. 5. 2016.
25. ↑ "Les Contes de Beedle le Barde"  (francouzsky) . Amazon.com . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 3. 6. 2016.
26. ↑ Joan Rolling "Příběhy barda Bidla"  (ukr.) . Fantasy Lab . Získáno 9. 5. 2016. Archivováno z originálu 16. 6. 2016.

Literatura

• Andrej Letajev. Tales of Beedle the Bard // If: journal. - Moskva: Oblíbená kniha, 2009. - č. 2 . — ISSN 0136-0140 .