Model tvorby slov

Slovotvorný model  je jedním z pojmů, který pojmenovává složitou jednotku struktury slovotvorného systému [1] [2] [3] . Různí badatelé pod ním chápou různé varianty slovotvorných jednotek. Takže např. N. D. Arutyunova používá tento termín jako synonymum pro pojem „ slovotvorný typ “; I. S. Ulukhanov používá termín "slovotvorný model" k pojmenování vzoru, kterým se tvoří nová motivovaná (derivovaná) slova , tedy k označení produktivního slovotvorného typu; A. I. Moiseev , N. A. Yanko-Trinitskaya a někteří další chápou slovotvorný model jako schéma pro konstrukci motivovaných slov určitého slovního druhu (takové schéma se také nazývá slovotvorný typ) ; E. A. Zemskaya definuje slovotvorný model jako morfologický, chápe jej jako zvláštní variantu v rámci slovotvorného typu [4] [5] .

Morfonologický model, který je použit ve studiích E. A. Zemské, je schéma pro tvoření slov , spojené společným slovním druhem motivujícího (produkujícího) slova , společným derivačním formantem a identitou sémantiky [6]. [7] . Například dvojice slov krása a laskavost patří k jednomu odvozenému typu a dvojice taxikář a volejbalista  k jinému, ale každé ze slov v páru představuje v rámci typu různé modely. Slovo krása představuje model se zkrácením generující báze ( krásný → krásný ) a slovo laskavost představuje  model bez zkrácení ( dobrý → dobrý-ota ) . Slovo taxisista představuje model s překrytím počátečního fonému v koncovce -ist na koncové samohlásce a kmenech ( taxi → taxis- a st ) a slovo volleyballist představuje  model bez spojování sousedních tvarů v jednom fonému ( volejbal → volejbalista ) [8] . Celkem existují čtyři schémata, která se liší morfologickými znaky [6] [7] :

  1. S přítomností či nepřítomností alternací fonémů na hranici morf : Riga → Riga ; Lipsko → Lipsko . _ _ _
  2. S přítomností nebo nepřítomností extenze : Eagle → orl-ov-sky ; Volgograd → Volgograd-sky .
  3. S nebo bez zkrácení kmene : sambo → samb-ist ; házená → házenkář .
  4. S uložením morfů nebo bez uložení: lilac-y → li- lov -at- y (s částečným uložením), Omsk → omsk-y ( s úplným uložením); banán → banán-vý-tý (bez překrývání).

Zvláštní chápání slovotvorného modelu nachází V. N. Němčenko . Model ve slovotvorném systému považoval za „obecné schéma pro konstrukci odvozených slov, které určuje jejich strukturu a slouží jako model pro tvoření slov nových“ [9] .

Slovotvorba používá kromě pojmu „slovotvorný model“ také pojmy jako „varianta slovotvorného modelu“ a „slovotvorný submodel“, označující jednotky nejnižší hierarchické úrovně ve vztahu k modelu [ 6] [10] .

Poznámky

  1. ↑ Model Akhmanova O. S. Slovotvorný model . - druhé vyd. - M .: Sovětská encyklopedie , 1969. - S. 238. - 608 s.  (Přístup: 10. dubna 2022)
  2. ↑ Akhmanova O. S. Derivát. slovotvorný model . - druhé vyd. - M .: Sovětská encyklopedie , 1969. - S. 424-425. — 608 str.  (Přístup: 10. dubna 2022)
  3. ↑ Rosenthal D. E. , Telenkova M. A. Model. Derivační model // Slovník-příručka lingvistických termínů. — 2. vyd., opraveno. a doplňkové - M . : Education , 1976.  (Přístup: 10. dubna 2022)
  4. ↑ Kozák M. Yu Morfemika a slovotvorba moderního ruského jazyka. Teorie: Průvodce studiem . - Belgorod: Nakladatelství Belgorod, 2012. - S. 53. - 80 s. (Přístup: 10. dubna 2022)  
  5. ↑ Butáková, 2010 , str. 145-146, 148.
  6. ↑ 1 2 3 Butáková, 2010 , str. 146.
  7. ↑ 1 2 Evseeva, 2011 , str. 191.
  8. ↑ Kasatkin L. L. , Klobukov E. V. , Krysin L. P. a další Ruský jazyk: Proc. pro stud. vyšší ped. učebnice instituce / Pod redakcí LL Kasatkin . - M .: Academia , 2001. - S. 465-466. — 768 s. - ISBN 5-7695-0361-0 .
  9. ↑ Butáková, 2010 , str. 137.
  10. ↑ Evseeva, 2011 , str. 189.

Literatura