Produktivita (lingvistika)

Produktivita v lingvistice  je vhodnost morfému , slovotvorby nebo flektivního modelu pro tvoření nových slov a slovních tvarů [1] . Morfémy s vysokou produktivitou se nazývají produktivní , ty s nízkou produktivitou neproduktivní . Produktivita charakterizuje četnost výskytu morfému v neologismech [2] .

Mnohými slovy, neproduktivní morfémy rostly spolu s kořenem; většina z nich je přítomna pouze v jednom slově. Příklady produktivních přípon  - Rus. -ost , angl.  -ness [1] , -schopný [2] .

Někdy je produktivita morfému v určitém období historie jazyka určena celkovým počtem slov daného jazyka používaných v tomto období (a nejen neologismů) obsahujících zkoumaný morfém [2] .

Empirická a systémová produktivita

M. Dokulil navrhl rozlišovat mezi empirickou a systémovou produktivitou. Empirická produktivita souvisí s počtem nových slov vyrobených podle daného modelu v dané době, zatímco systémová produktivita souvisí s intralingvistickými omezeními produkce slov podle tohoto modelu. Tyto dva koncepty nejsou ekvivalentní: model může dát jen málo nových formací, ale pokud nemá modely, které jsou pro něj synonymní (a tudíž mu konkurují), pak je jeho systémová produktivita považována za vysokou [3] .

Příklady neproduktivních morfémů v ruštině

Předpony

Přípony

Poznámky

  1. 1 2 Akhmanova O. S. Produktivní // ​​Slovník lingvistických termínů. - Ed. 4., stereotypní. - M. : KomKniga, 2007. - 576 s. - 2500 výtisků.  - ISBN 978-5-484-00932-9 .
  2. 1 2 3 Feldman, Laurie Beth a Mark Aronoff. Morfologie // Encyklopedie lingvistiky / Philipp Strážný, editor. - New York, Oxon: Fitzroy Dearborn, 2005. - S. 715. - ISBN 1-57958-391-1 .
  3. 1 2 Beloshapkova V. A. et al. Koncept produktivity // Moderní ruský jazyk / Ed. V. A. Bělošapková. — 2. vyd., opraveno. a doplňkové - M . : Vyšší škola , 1989. - S. 328-331. — 800 s. - ISBN 5-06-000191-1 .