Toponym

Toponymum (z jiného řeckého τόπος  - místo + ὄνυμα [1]  - jméno, jméno) - kategorie onym označující vlastní jméno přírodního objektu na Zemi nebo objektu vytvořeného člověkem na Zemi [2] . Toponyma studuje věda o toponymii , která je součástí onomastiky [3] .

Třídy toponym

Mezi toponymy vynikají různé třídy, jako například:

Jiné termíny

V toponymech (zejména hydronymech), archaismech a dialektismech se stabilně zachovávají , často se vracejí k substrátovým jazykům národů, které na tomto území v minulosti žily, což umožňuje jejich použití k určení hranic osídlení. etnické komunity (například Slované v Evropě nebo turkické národy a etnické skupiny na Ukrajině).

Pro mapování je důležitá praktická transkripce toponym, stanovení jejich původního a jednotného pravopisu a přenosu v jiných jazycích .

Mezi stylově diferencovanými variantami toponym jsou nejpočetnější toponyma-hovorové výrazy, toponyma- poetismy , toponymické parafráze .

Skloňování toponym v ruštině

Název geografického objektu použitý ve funkci aplikace s obecnými geografickými výrazy město , vesnice , vesnice , farma , řeka atd. je v souladu s definovaným slovem, to znamená, že je nakloněný , pokud je toponymum ruské, slovanské nebo byl dlouho vypůjčený a zvládnutý ruským jazykem [7] .

Je to tak: ve městě Moskva (nikoli ve městě Moskva ) [8] , ve městě Petrohrad , poblíž města Ishimbay , z města Kyjev , nad městem Paříž ; do vsi Petrovka , pod statek Michajlovský ; na ostrově Valaam , na březích řeky Volhy , na Zeleném mysu (nikoli na Zeleném mysu ), údolí Suchého potoka (nikoli údolí Suchojského potoka ).

Zeměpisná jména použitá v kombinaci s obecným slovem se obvykle neodmítají, pokud:

To druhé neplatí pro spojení se slovem město . Přesně tak: z města Samara , ve městě Moskva [8] . Varianta ve městě Moskva neodpovídá literární normě [7] .

Toponyma středního rodu, která jsou aplikacemi a končí na -e, -o , se neskloňují: mezi vesnicemi Molodechno a Dorozhno, do města Grodno , z města Vidnoe (to neplatí pro jména v - ovo, -yovo, -evo, -ino, -yno ).

Správně: ve Velikiye Luki, v Uglyanets, z Vidnoye, ale: ve městě Velikiye Luki, ve vesnici Uglyanets, z města Vidnoye.

Ruská a další slovanská toponyma na -ov(o), -ev(o), -ev(o), -in(o), -yn(o) se tradičně skloňují [7] : chrám v Ostaškově , nádraží ve Venev , staré město v Lublinu , televizní věž v Ostankinu ​​, chata v Peredelkinu , dálnice do Stroginu , stavba v Novokosinu , cesta z Lublinu , vysoká škola polytechnická v Kolpinu . Připomeňme si od M. Yu.Lermontova : Ne bez důvodu si celé Rusko pamatuje den Borodina!

Ve 20. století existovala tendence používat nesklonnou verzi jmen v -ovo, -yovo, -evo, -ino, -yno , která je nyní považována za přijatelnou: v Lublinu a v Lublinu , směrem k Stroginu a směrem k Stroginu , v Ivanovu a v Ivanovu , z Prostokvašina a z Prostokvašina , do Kosova a do Kosova . Přechýlená varianta přitom odpovídá vnitřním zákonitostem ruského jazyka a odpovídá spisovné normě [7] . V 21. století dochází k návratu k tradičním normám.

Jména, která mají formu plného přídavného jména , se zpravidla skloňují [9] : ve městě Zheleznodorozhny , na Rudém náměstí , na Zelené třídě (nikoli na Zelené třídě ), na Ladožském jezeře , podél Bílé řeky , v rezervace Barguzinsky , na poloostrově Gydan , na ruském ostrově , v Mosambickém průlivu , ve Slezském vojvodství .

Prvky toponym

Rusky mluvící

německy mluvící

anglicky mluvící

Viz také přílohy 1 a 2

Hispánci

Portugalsky mluvící

Íránsky mluvící

Turkic

Mongolština

Tungus-Manchu

Jenisej mluvící

finština a karelština

lotyština

litevština

japonština

Poznámky

  1. ↑ (v liparských a dórských (dórských) dialektech )
  2. ↑ Podolská, 1988 , s. 127.
  3. ↑ Podolská, 1988 , s. 128.
  4. ↑ Mokrousov M. N., Shakleina O. V., Nová klasifikace ruských vlastních jmen v problému extrakce pojmenovaných entit, Norwegian Journal of Development of the International Science, 25 (2018), s. 32-37. . Získáno 21. října 2020. Archivováno z originálu dne 26. října 2020.
  5. ↑ Podolská, 1988 , s. 57.
  6. ↑ Khokhlova V. A. Pun jako prostředek frazeologizace toponym jako součást anglické a ukrajinské toponymické frazeologie Archivní kopie ze dne 13. října 2016 na Wayback Machine . // Globální trendy vývoje etnických jazyků v kontextu poskytování mezinárodní komunikace Archivováno 23. října 2016 na Wayback Machine . Londýn, 2014.  (ruština)
  7. ↑ 1 2 3 4 Referenční a informační portál GRAMOTA.RU ( gramota.ru ): jak odmítnout zeměpisné názvy? . Datum přístupu: 26. září 2010. Archivováno z originálu 29. června 2015.
  8. ↑ 1 2 Slovo město se doporučuje používat omezeně, hlavně před názvy měst tvořenými z příjmení ( město Kirov ). Varianta ve městě Moskva by měla být charakterizována jako specificky klerikální. Běžné: v Moskvě . — gramota.ru Archivováno 29. června 2015 na Wayback Machine
  9. ↑ Rosenthal D. E. Příručka ruského jazyka: pravopis. výslovnost. literární úprava. — 2. vyd., opraveno. - M .: Iris-press, 2005. - 768 s. - ISBN 5-8112-1518-5 .
  10. ↑ persko-tádžický topoformant , odvozený ze starověkého íránského „*ā-pāta-“ „chráněný“ z kořene „*pā-“ – „chránit, chránit“
  11. ↑ Stručný slovník místních názvů Krymu (nepřístupný odkaz) . Průvodce. Krym. Seriál: Svět kolem nás. . Získáno 22. dubna 2008. Archivováno z originálu 7. března 2008. 
  12. ↑ Místní historie, ročník 6. „Úvod do místní historie jižního Uralu“ . Načteno: 22. dubna 2008.  (nedostupný odkaz)
  13. ↑ 1 2 Melkheev M. N. Toponymia Burjatska: Historie, systém a původ zeměpisných jmen. - Ulan-Ude: Burjatské knižní nakladatelství, 1969. - 185 s.
  14. ↑ Zhuchkevich V.A. Obecná toponymie. 2. vydání, opravené a rozšířené. - Minsk: Vyšší škola, 1968. - S. 432.

Viz také

Literatura

Odkazy

 Třídy toponym
Oronyma
Horonyma
  • Přirozené pohřby
  • administrativní horonyma ( kratonyma )
Urbanonyma
Dromonyma·
Oikonyma
hydronyma
Agroonyma·
Drymonyma·