Tofalar skript

Až do roku 1988 neměl tofalarský jazyk žádný psaný jazyk a v pracích badatelů se k záznamu tofalarských textů používalo fonetické písmo založené na latinské a ruské grafice. Takže Valentin Rassadin , který se později stal autorem tofalarské abecedy, v roce 1978 ve své práci „Morfologie tofalarského jazyka v komparativním pokrytí“, přijal celou ruskou abecedu pro transkripci tofalarských slov s přidáním dalších znaků һ , ӈ , ө , ү , ә , i . Transkripce byla založena na fonematickém principu s prvky morfologického [1] , který byl skutečně převzat při tvorbě oficiálního písma, přijatého v roce 1988 s následující abecedou:

A a B b dovnitř G g Ғ ғ D d Její ɘ ə
Její F W h A a já i čt K to Қ қ
L l Mm N n Ң ң OH oh Ө ө P p R p
C s T t U u Y Y f f x x Һ һ C c
h h Ӌ ӌ W w U u b b s s b b uh uh
ty jo jsem

Nedostatek dalších znaků v sazbě a počítačových fontech vedl k tomu, že v 80. a 90. letech 20. století se při publikování textů Tofalar používala pro sazbu ruská abeceda a potřebné prvky dalších písmen a dokonce i jednotlivá písmena byly namalovány ručně. před tiskem.

V současné době proces formování písma Tofalar pokračuje. Podle „Slovníku tofalarsko-ruského a rusko-tofalarského“ z vydání z roku 2005 má abeceda ve své současné podobě 41 písmen a vypadá takto [2] :

A a B b dovnitř G g Ғ ғ D d Její Její
F W h A a i čt K to Ӄ ӄ h
L l Mm N n ӈ OH oh Ө ө P p R p
C s T t U u Y Y f f x x h h
W w U u b s s b uh uh a ty jo
jsem

Poznámky

  1. ↑ Rassadin V. I. Morfologie jazyka Tofalar ve srovnávacím pokrytí. — M .: Nauka, 1978. — 288 s.
  2. ↑ Rassadin V.I. Slovník tofalarsko-ruského a rusko-tofalarského: Proc. příspěvek na uch-Xia srov. škola - Petrohrad. : "" Drop " Petrohrad", 2005. - 295 s.

Literatura

Odkazy