Administrativně-územní členění Dagestánu je územní organizací státu (administrativně-územní struktura ustavující entity Ruské federace) a místních orgánů (organizace místní samosprávy) v rámci Dagestánské republiky v Rusku .
Podle Ústavy Republiky Dagestán a zákona „O administrativně-územním uspořádání Republiky Dagestán“ zahrnuje předmět Ruské federace tyto administrativně-územní jednotky republikového významu [1] [2] [3 ] :
Okresy se dělí na osady , obecní zastupitelstva (363), obce (338 mimo obecní zastupitelstva); a města republikánského významu zahrnují města , města a vesnice.
Velké město Machačkala je rozděleno na 3 okresy .
Seznam administrativně-územních jednotek okresního a městského významu je obsažen v Jednotném registru administrativně-územní struktury Republiky Dagestán [2] [3] [4] [5] .
Jedním z rozdílů ve administrativně-teritoriální struktuře Dagestánu ve srovnání s jinými subjekty Ruské federace je to, že Dagestán poskytuje takovou administrativně-teritoriální jednotku jako součást okresu jako pozemek , který spojuje vesnické rady a vesnice uvnitř na jeho hranicích s jediným správním centrem, v rámci takového místa vykonává působnost státních orgánů a orgánů místní samosprávy. Historicky, Dagestán má pouze jednu sekci - Bezhtinsky sekce , která je součástí Tsuntinského okresu [2] .
V rámci organizace místní samosprávy (městského celku) v republice, v hranicích administrativně-územních celků republikového významu Dagestánu , vzniklo k 1. lednu 2019 761 obcí : [6] [7]
Dne 25. listopadu 2013 vznikly v Dagestánu územní obvody Central , Gorny , Northern , Southern , které nejsou administrativně-teritoriálními jednotkami [8] .
Dnem 10. prosince 2020 došlo ke zrušení územních obvodů [9] .
Počet obyvatel okresů ( městských částí ) a měst republikového významu ( městských částí ) Dagestánu je uveden k 1. lednu 2021 a podrobně - i podle sčítání 2010 : [10] [11] [12] [13 ]
Ne. | titul | vlajka | erb | plocha km² | celkový počet obyvatel 01.ledna 2021 osob | celkový počet obyvatel 14.X.2010 [11] osob | městské obyvatelstvo 14.X.2010 [11] os. | městské obyvatelstvo 14.X.2010 % | admin. centrum | obyvatel střediska 14.X.2010 [13] os. | městská sídla 14.X.2010 [13] os. |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Okresy (obecní obvody) | |||||||||||
jeden | Agul Agul. okres Agul | 793,54 | ↗ 10 366 [14] | 11204 | 0 | 0,00 % | S. Tpig | 2730 | |||
2 | Akushinsky darg. Akhushala katI | 622,81 | ↗ 54 136 [14] | 53558 | 0 | 0,00 % | S. Akusha | 4697 | |||
3 | Ahvakh Avar. Gӏakhvakh mukh | 196,87 | ↘ 24 448 [14] | 22014 | 0 | 0,00 % | S. karát | 4153 | |||
čtyři | Achtynskiy Lezg. okres Akhtsagh | 1119,96 | ↗ 31 807 [14] | 32604 | 0 | 0,00 % | S. Ach ty | 13405 | |||
5 | Babayurtův kmotr. Baba-yurtlu jak, Baba-yurtlu Taraby Avar. Babayurt létá nohama. čtvrť Babayurt | 3 255,22 | ↗ 53 335 [14] | 45701 | 0 | 0,00 % | S. Babayurt | 15227 | |||
6 | Botlikh Avar. Velké mouchy | 687,93 | ↗ 59 920 [14] | 54322 | 0 | 0,00 % | S. Botlikh | 12159 | |||
7 | Buynaksky kmotr. Temir-chán-šura jačí avar. Buynak mukh darg. Buynaksk katI | 1 826,58 | ↗ 84 132 [14] | 73402 | 0 | 0,00 % | Buynaksk _ | ||||
osm | Gergebil Avar. Khargabi muh | 346,52 | ↘ 20 037 [14] | 19910 | 0 | 0,00 % | S. Gergebil | 5195 | |||
9 | Gumbetovského nehoda. Bakul muh | 676,16 | ↘ 21 280 [ 14] | 22046 | 0 | 0,00 % | S. Mechelta | 3314 | |||
deset | Gunibskiy Avar. Gandalal Muh | 609,52 | ↗ 30 102 [14] | 25303 | 0 | 0,00 % | S. Gunib | 2271 | |||
jedenáct | Dakhadaevsky darg. Dakhadaevla kotl | 761,37 | ↘ 36 174 [14] | 36709 | 3060 | 8,34 % | S. Urcarach | 4394 | |||
12 | Derbent Azeri. Darband okres , Lezg. okres Chur , tab. okres Tzur | 820,97 | ↘ 100 287 [14] | 99054 | 23265 | 23,49 % | Derbent _ | Město Beliji (12 236), město Mamedkala (11 029) | |||
13 | Dokuzparinský Lezg. okres Dokuzpara | 376,89 | ↗ 15 060 [14] | 15357 | 0 | 0,00 % | S. Usukhchay | 1881 | |||
čtrnáct | Kazbekovského nehoda. Kazbek mukh , Čečensko. Kazbekovn kIosht | 585,13 | ↗ 50 600 [14] | 42752 | 5202 | 12,17 % | S. Dylym | 8640 | osada městského typu Dubki (5 202) | ||
patnáct | Kaitag darg. okres Haidakla , kmotr. Haidakly jak | 678,24 | ↗ 33 322 [14] | 31368 | 0 | 0,00 % | S. Majalis | 6815 | |||
16 | Karabudakhkentský kmotr. Karabudakgent yak , darg. Karabudagkentla katI | 1426,64 | ↗ 100 094 [14] | 73016 | 7036 | 9,64 % | S. Karabudakhkent | 15356 | Město Achi-Su (1 679), město Manas (5 357) | ||
17 | Kajakentský kmotr. Kyayagent jaka | 691,08 | ↗ 58 854 [14] | 54089 | 0 | 0,00 % | S. Novokajakent | 5130 | |||
osmnáct | Kizilyurt Avar. Gizilyurt mukh , kmotr. Chir-yurt jaka | 524,01 | ↗ 74 747 [14] | 61876 | 0 | 0,00 % | Kizilyurt _ | ||||
19 | Kizlyar Avar. Gizlyar mukh , darg. Kyzlyarla katI , nohy. čtvrť Kyzlar | 3 047,44 | ↗ 77 815 [14] | 67287 | 0 | 0,00 % | Kizlyar _ | ||||
dvacet | Kulínský Laksk. Kkullal kanu | 650,63 | ↘ 10 465 [14] | 11174 | 0 | 0,00 % | S. wachi | 817 | |||
21 | Kumtorkalinsky kmotr. Khumtorkali yak avar . Humtorkhala muh , | 1 256,08 | ↗ 28 863 [14] | 24848 | 6496 | 26,14 % | S. Korkmaskala | 7722 | Tyube (6 496 ) | ||
22 | Kurakhsky Lezg. Okres Kyuragi agul. okres Kurugi | 698,74 | ↗ 14 989 [14] | 15434 | 0 | 0,00 % | S. Kurakh | 3235 | |||
23 | Laksky Laksk. Lakral kanu | 703,91 | ↗ 12 036 [14] | 12161 | 0 | 0,00 % | S. Kumukh | 1930 | |||
24 | Levashinsky darg. Lavashala katI , Avar. Lavash letí | 813,24 | ↗ 80 476 [14] | 70704 | 0 | 0,00 % | S. Levashi | 10011 | |||
25 | Magaramkent Lezg. Megyaramd khuyr | 654,68 | ↘ 56 037 [14] | 62195 | 0 | 0,00 % | S. Magaramkent | 6953 | |||
26 | Novolákského | 217,98 | ↘ 33 265 [14] | 28556 | 0 | 0,00 % | S. Novolakskoe | 5951 | |||
27 | Nogai noha. čtvrť Nogai | 8,871,13 | ↘ 18 084 [14] | 22472 | 0 | 0,00 % | S. Terekli Mekteb | 7993 | |||
28 | Rutulský | 2,188,48 | ↘ 20 427 [14] | 22926 | 0 | 0,00 % | S. Rutul | 4132 | |||
29 | Sergokalin darg. Sergokala katI | 528,40 | ↘ 26 645 [ 14] | 27133 | 0 | 0,00 % | S. Sergokala | 8143 | |||
třicet | Suleiman-Stalsky Lezg. Okres Stal Suleimanan | 666,25 | ↗ 57 581 [14] | 58835 | 0 | 0,00 % | S. Kasumkent | 13232 | |||
31 | Tabasaran tab. okres Tabasaran | 803,10 | ↗ 52 389 [14] | 52886 | 0 | 0,00 % | S. Huchni | 3232 | |||
32 | Tarumovského nehoda. Tarumovka letí , darg. Tarumovkala katI , nohy. Okres Tarumovka | 3 109,02 | ↗ 35 396 [14] | 31683 | 0 | 0,00 % | S. Tarumovka | 5372 | |||
33 | Tljaratinský Avar. Laratya muh | 1 611,52 | ↘ 23 548 [14] | 22165 | 0 | 0,00 % | S. Tlyarat | 1200 | |||
34 | Untsukulsky Avar. Unsokolo letí | 559,86 | ↘ 31 331 [14] | 29547 | 4886 | 16,54 % | Shamilkala _ | 6274 | Vesnice Shamilkala (4 886) | ||
35 | Khasavjurt Avar. Khasavyurt mukh , kmotr. Khasav-yurt , čečensko. Khasi-Yurtan kIosht | 1423,58 | ↗ 171 336 [14] | 141232 | 0 | 0,00 % | Khasavjurt _ | ||||
36 | Karta Khiva . Khiv region , lezg. Khiv okres | 471,40 | ↗ 20 848 [14] | 22753 | 0 | 0,00 % | S. Khiv | 2659 | |||
37 | Khunzakh Avar. okres Khunzakh | 551,91 | ↘ 31 199 [14] | 31691 | 0 | 0,00 % | S. Khunzakh | 4245 | |||
38 | Tsumadinsky Avar. Tsumada mukh | 1 178,48 | ↗ 26 692 [14] | 23345 | 0 | 0,00 % | S. Agvali | 2455 | |||
39 | Tsuntinského nehoda. Tsҏuntа mukh [15] | 1 538,91 | ↗ 20 865 [14] | 18282 | 0 | 0,00 % | S. Tsunta | n/a | |||
Bezhtinsky úsek nehody. Bezhtа mukh [16] | 575,34 | ↗ 8433 [14] | 7240 | 0 | 0,00 % | S. Bezhta | 3502 | ||||
40 | Charodinsky Avar. Chaparad muh | 894,03 | ↗ 14 052 [14] | 11777 | 0 | 0,00 % | S. Tsuribu | 2234 | |||
41 | Šamil Avar. Shamilil letí | 892,19 | ↗ 30 426 [14] | 28122 | 0 | 0,00 % | S. Hebda | 2552 | |||
Města republikového významu (městské obvody) | |||||||||||
42 | město Machačkala avar. Mahāchkhala , kmotr. Magachkala , darg. Myahӏyachkala , Laksk . Makhӏachkala , Lezg. Magachkala | 468,13 | ↗ 759 405 [14] | 696885 | 666311 | 95,61 % | Machačkala _ | 572076 | Machačkala ( 572 076 ) a 8 městských sídel [17] | ||
43 | město Buynaksk kum. Shura, Temir Khan Shura | 20,95 | ↗ 68 121 [14] | 62623 | 62623 | 100,00 % | Buynaksk _ | 62623 | |||
44 | karta město Dagestan Lights . Dagustan Ts1ayar | 9.27 | ↗ 31 412 [14] | 27923 | 27923 | 100,00 % | Dagestánská světla | 27923 | |||
45 | město Derbent , Ázerbájdžán. Dərbənd, Dəmir Qapı , tab. Tsali, Dere-bent , Lezg. Kwevar , říje. Derbend , darg. Chyali | 69,63 | ↘ 124 953 [14] | 119200 | 119200 | 100,00 % | Derbent _ | 119200 | |||
46 | město Izberbash kum. Yizbirbash | 22,55 | ↘ 55 996 [14] | 55646 | 55646 | 100,00 % | Izberbash _ | 55646 | |||
47 | město Kaspiysk | 32,94 | ↘ 121 140 [14] | 100129 | 100129 | 100,00 % | Kaspijsk _ | 100129 | |||
48 | město Kizilyurt kum. Kyzyl-jurta | padesáti | ↗ 49 412 [14] | 43421 | 41176 | 94,83 % | Kizilyurt _ | 32988 | Město Kizilyurt (32 988) a 2 městská sídla [18] | ||
49 | město Kizlyar kum. Kyzyl-yar | 32 | ↗ 52 502 [14] | 51707 | 51707 | 100,00 % | Kizlyar _ | 48984 | Kizlyar ( 48 984) a Komsomolskij (2723) | ||
padesáti | město Khasavjurt kum. Khasav-jurt , Čečensko. Khasi-Evl | 40 | ↗ 155 144 [14] | 131187 | 131187 | 100,00 % | Khasavjurt _ | 131187 | |||
51 | město Južno-Sukhokumsk | 91,7 | ↘ 10 503 [14] | 10035 | 10035 | 100,00 % | Južno -Sukhokumsk | 10035 | |||
totální Dagestán | ↗ 3 182 054 [14] | 2910249 | 1315882 | 45,22 % |
Níže je uveden seznam venkovských a městských sídel (s jejich jednotlivými sídly), rozdělených podle městských částí.
Venkovská sídla mohou zahrnovat jednu venkovskou lokalitu (v tomto případě se nazývají vesnice a odpovídají administrativně-územnímu celku vesnice ) nebo několik vesnic (v tomto případě se nazývají selsovet a odpovídají administrativně-územní jednotce selsovet ).
Městská sídla (zahrnují každé po jednom sídle městského typu a odpovídají osídlení administrativně-územního celku ) jsou vyznačena tučně .
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Správním centrem je město Buynaksk (není součástí okresu).
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Správním centrem je město Derbent (není součástí okresu).
Městská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Městské osídlení:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Městská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Správním centrem je město Kizilyurt (není zahrnuto v okrese).
Venkovská sídla:
Správním centrem je město Kizlyar (nezahrnuto do okresu).
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Městské osídlení:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Městské osídlení:
Venkovská sídla:
Správním centrem je město Khasavyurt (není zahrnuto v okrese).
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Venkovská sídla:
Městské části Dagestánu zahrnují osady:
Město Buynaksk Buynaksk _ město Dagestan Lights Dagestánská světla město Derbent Derbent _ město Izberbash Izberbash _ město Kaspiysk Kaspijsk _ město Kizilyurt město KizlyarV roce 1928 byla Dagestánská ASSR rozdělena na 26 kantonů a 2 podkantony : Achtinsky, Achikulaksky, Baba-Yurtovsky, Botlikhsky, Buynaksky, Gunibsky, Derbentsky, Kaytaksky, Karanogaysky, Kasum-Kentsky, Kakhibsky, KorkhaKalisky, Kizly kantony Lakskij, Levašinskij, Machač-Kalinskyj, Rutulskij, Tabasaransky, Tljarotinský, Urara (Dakhadajevskij), Khasav-Jurtovskij, Chunzachskij, Cumadinskij, Čarodinský a Šelkovskij; Gumbetovský a Kazbekovský podkanton.
V roce 1929 byly kantony a podkantony přejmenovány na okresy a podokresy.
V roce 1930 byl vytvořen okres Tsuntinsky a podokresy Gumbetovsky a Kazbekovsky získaly statut okresů.
V roce 1933 vznikla oblast Akhvakh.
V roce 1934 vznikly okresy Agulsky, Akushinsky a Dokuzparinsky [20] .
V roce 1935 byl okres Machach-Kalinsky zrušen. Ve stejné době vznikly oblasti Karabudakhkent, Kajakent, Kajasulinskij, Kulinskij, Kumtor-Kalinsky, Uncukulskij a Chiva.
V roce 1938 byl okres Korkmas-Kalinsky přejmenován na Sergo-Kalinsky. Ve stejném roce byly okresy Achikulaksky, Kara-Nogaisky, Kayasulinsky, Kizlyarsky a Shelkovsky převedeny do Ordzhonikidzevsky Krai .
V roce 1939 získal Buynaksk status města republikánské podřízenosti.
V roce 1943 vznikly okresy Aukhovsky a Magaramkentsky.
V březnu 1944 byly ze zrušené Čečensko-Ingušské ASSR převedeny okresy Vedenskij, Kurčaloevskij, Nožaj-Jurtovskij, Sayasanovskij, Čeberloevskij a Šarojevskij do Dagestánské ASSR. V červnu téhož roku byl okres Kurchaloevsky přejmenován na okres Shuragatsky, okres Nozhai-Yurtovsky - na Andalalsky, okres Sayasanovsky - na okres Ritlyabsky Aukhovsky - na Novo-Laksky. Byly zrušeny okresy Cheberloevsky a Sharoevsky.
Také v roce 1944 vznikly Gergebilsky a Kizil-Yurtovsky; Okresy Kumtor-Kalinsky a Tsuntinsky byly zrušeny.
V roce 1946 vznikla oblast Tsudahari .
V roce 1947 získaly Kaspiysk a Khasavyurt status měst republikánské podřízenosti.
V roce 1950 získal Izberbash status města republikánské podřízenosti; zároveň vznikla oblast Machačkala, která však již v roce 1951 byla zrušena.
25. června 1952 byla Dagestánská ASSR rozdělena na 4 okresy: Buynaksky , Derbentsky , Izberbashsky a Machačkala . 24. dubna 1953 bylo zrušeno dělení na okresy.
V polovině 50. let vznikly okresy Leninsky (centrem je město Machačkala) a Tsuntinskij (centrem je vesnice Bezhta).
V roce 1956 byl okres Tsudakharsky zrušen.
V roce 1957 byly okresy Karanogay (střed - vesnice Terekli-Mekteb), Kizlyar, Krainovsky a Tarumovsky převedeny do Dagestánské ASSR z oblasti Groznyj . Ve stejné době byly oblasti Andalal, Vedensky, Ritlyabsky a Shuragatsky převedeny do obnovené Čečensko-Ingušské ASSR.
V roce 1960 se místo okresu Kakhibsky vytvořil sovětský. Okresy Dokuzparinskij, Karabudakhkentsky, Krainovsky a Uncukulsky byly zrušeny.
V roce 1963 byli Akušinskij, Achvachskij, Babayurtovskij, Gergebilskij, Gumbetovskij, Dakhadaevskij, Kajakentskij, Kizil-Jurtovskij, Kulinskij, Kurakhskij, Leninskij (se střediskem ve městě Machačkala), Magaramkentskij, Tarumovskij a Čarododišský okres Vznikl okres Untsukulsky (centrem je vesnice Gergebil). Buynaksky okres byl přejmenován na Leninsky (centrum - Buynaksk). Kizilyurt získal status města republikánské podřízenosti.
V roce 1964 vznikly okresy Akushinsky, Gumbetovsky (centrem je vesnice Mekhelta), Kulinsky (centrem je vesnice Vachi), Kurakhsky a Charodinsky (centrem je vesnice Tsurib).
V roce 1965 vznikly okresy Achvakhsky (centrem je vesnice Karata), Babayurtovsky, Buynaksky, Gergebilsky, Dakhadaevsky (centrem je vesnice Urkarakh), Kajakentsky (centrem je vesnice Novokayakent), Magaramkentsky a Tarumovsky. Střed Leninského okresu byl přesunut do vesnice. Karabudakhkent a centrum okresu Untsukulsky - ve vesnici. Untsukul. Karanogaysky okres byl přejmenován na Nogaysky.
V roce 1966 vznikla čtvrť Kizilyurt s centrem ve městě Kizilyurt.
V roce 1969 byl okres Kasumkent přejmenován na Suleiman-Stalsky.
V roce 1988 získal Južno-Sukhokumsk status města republikánské podřízenosti.
V roce 1992 byl Leninský okres přejmenován na Karabudakhkentsky.
V roce 1993 byla vytvořena část Bezhtinsky okresu Tsuntinsky s centrem v obci. Bezhta. V témže roce vznikl okres Dokuzparinský se střediskem v obci. Okres Usukhchay a Kumtorkalinsky s centrem v obci. Kormaskala.
V roce 1994 byl sovětský okres přejmenován na Šamilskij.
Ruské federace | Administrativně-územní členění subjektů|
---|---|
Rep. | |
Okraje | |
Kraj |
|
Města | |
Oblast | |
A. env. | |
|