Hecuba

Hecuba
řecký Εκάβη

Sen o Hecubě
Podlaha ženský
Otec Dimant , Kissei nebo Sangaria
Matka Telecleia [d] neboEurynoia
Bratři a sestry Asius a Theano
Manžel Priam [1] [2]
Děti Cassandra [3] , Hector [1] [4] [5] , Paris [1] [6] , Polyxena [1] , Troilus [7] , Theano , Deiphobes [8] , Helen [9] , Laodice [10] , Creusa [2] , Polydorus [1] [11] , Ilion [12] , Antiph (syn Priama) , Polites , Hipponoes a Agathon [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Hecuba ( starořecky Ἑκάβη ) - ve starořecké mytologii [13] druhá manželka krále Priama [14] , podle Homéra  - dcera frygického krále Dimanta (nebo podle Euripida dcera Kisseyho [15] ; nebo dcera řeky Sangaria a Metope) .

Historie

Císař Tiberius se zajímal o to, kdo je matkou Hecuby [16] , podle různých verzí se jmenovala Euphoe, Evagora, Teleclea, Metope nebo Glaucippe [17] .

Od manžela měla 19 [18] nebo 20 synů [19] . Její prvorozený byl Hector (někteří badatelé připisují otcovství Apollónovi [20] ). Během svého druhého těhotenství se Hecubě zdálo, že porodila pochodeň, která spálila Tróju ; věštci vykládali sen ve smyslu narození syna, který přinese do Tróje smrt [21] [22] . Tento syn byl Paris [20] . Po něm porodila Creusu , Laodice a Polyxenu , dále Deiphobe , dvojčata Helenu a Cassandru , Pammona, Polita , Antifu , Hipponoe a Polydora [20] .

Na Hectorově náhrobku nechala pramen vlasů [23] .

Po dobytí Tróje upadla do otroctví. Podle jedné verze se při dělení stala kořistí Odyssea [24] , podle jiné ji vzala Helena a přešla s ní do Chersonésu. Proměnila se v psa a ten ji pohřbil na místě zvaném Kinossema [25] . Podle Stesichorusovy básně „Smrt Ilion“ ji přenesl Apollo do Lycie [26] .

Podle Euripida (v tragédii, která je po ní pojmenována), přežila také obětování Řeky její dcery Polyxeny a smrt svého syna Polydora , kterého zabil thrácký král Polymestor ; pomstila se tomu druhému a vrhla se do moře.

Podle Gigina se vrhla do moře a stala se psem, když ji Odysseus vzal do otroctví [27] . Podle jiných verzí byla buď ukamenována [28] , byla ukamenována Thráky [29] , nebo proměněna v psa a zkameněla [30] .

Hrob Hecuba - Kinossema (Mohyla psa) [31] . Kenotaf z Hekuby na Sicílii postavený Odysseem [32] .

V literatuře

V klasické literatuře bylo jméno Hecuba často používáno jako obecné podstatné jméno pro nešťastnou matku a manželku, symbol ženského smutku nebo šílenství.

Postava Hecuba:

Moderní doba

Asteroid (108) Hecuba , objevený v roce 1869, je pojmenován po Hecubě .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 Hecuba // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1892. - T. VIII. - S. 267.
  2. ↑ 1 2 Priam // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1898. - T. XXV. - S. 294.
  3. ↑ Cassandra // Malý encyklopedický slovník - 2 - Petrohrad. : 1907. - 1. díl.
  4. ↑ Hector // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1892. - T. VIII. - S. 266-267.
  5. ↑ Lubker F. Hector // Skutečný slovník klasických starožitností podle Lubkera / ed. F. F. Zelinsky , A. I. Georgievsky , M. S. Kutorga , F. Gelbke , P. V. Nikitin , V. A. Kansky , přel. A. D. Veisman , F. Gelbke , L. A. Georgievsky , A. I. Davidenkov , V. A. Kansky , P. V. Nikitin , I. A. Smirnov , E. A. Vert , O. Yu. Klemenchich , N. V. Rubinsky - Petrohrad. : Společnost klasické filologie a pedagogiky , 1885. - S. 595-596.
  6. ↑ N. O. Paris // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1897. - T. XXIIa. - S. 810.
  7. ↑ Troil // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1901. - T. XXXIIIa. - S. 866.
  8. ↑ Deifob // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1893. - T. X. - S. 293.
  9. ↑ Gelen // Malý encyklopedický slovník - 2 - Petrohrad. : 1907. - 1. díl.
  10. ↑ Laodice // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1896. - T. XVII. - S. 340.
  11. ↑ Polydor // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1898. - T. XXIV. - S. 285.
  12. ↑ Ilion // Encyklopedický slovník - Petrohrad. : Brockhaus - Efron , 1894. - T. XIIa. - S. 922.
  13. ↑ Mýty národů světa. M., 1991-92. Ve 2 dílech T.1. str. 270-271; Pseudo Apollodorus. Mytologická knihovna III 12, 5; E V 23
  14. ↑ Homer. Ilias VI 251
  15. ↑ Euripides. Hekaba 4; Virgil. Aeneid X 705; Hygin. Mýty 91
  16. ↑ Suetonius. Tiberius 70, 3
  17. ↑ Poznámky M. L. Gasparova v knize. Suetonius. Život dvanácti Caesarů. M., 1993. S.298
  18. ↑ Homer. Ilias XXIV 496
  19. ↑ Theokritus. Idyly XV 139
  20. ↑ 1 2 3 ZALOŽENÍ TROY Graves, R. Mýty starověkého Řecka . sno.pro . Získáno 20. července 2014. Archivováno z originálu dne 2. listopadu 2014.
  21. ↑ Řecká mytologie. PAŘÍŽ . Získáno 28. července 2014. Archivováno z originálu 18. července 2014.
  22. ↑ PAŘÍŽ . Získáno 28. července 2014. Archivováno z originálu dne 29. července 2014.
  23. ↑ Ovidius. Metamorfózy XIII 427-428
  24. ↑ Euripides. Trojské koně 277
  25. ↑ Pseudo Apollodorus. Mytologická knihovna E V 23
  26. ↑ Stesichorus. Destruction of Ilion, fr.198 Strana = Pausanias. Popis Hellas X 27, 2
  27. ↑ Gigin. Mýty 111
  28. ↑ Lykofron. Alexandra 333
  29. ↑ Ovidius. Metamorfóza XIII 565
  30. ↑ Quint Smyrna. Po Homérovi XIV. 369-375
  31. ↑ Euripides. Hecuba 1273; Strabo. Zeměpis XIII 1, 28 (str. 595)
  32. ↑ Lykofron. Alexandra 1182

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie