Argos

Město
Argos
řecký Άργος

Z horních řad antického divadla se otevírá panorama moderního Argu
37°38′00″ s. sh. 22°43′45″ palců. e.
Země  Řecko
Postavení Administrativní centrum obce
Obvod Peloponés
Periferní jednotka Argolis
Společenství Argos Mykény
Historie a zeměpis
Náměstí 49 772 [1] km²
Výška středu 42 [1] m
Časové pásmo UTC+2:00 a UTC+3:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 22 209 [2]  lidí ( 2011 )
Digitální ID
Telefonní kód +30 2751
PSČ 212 31 – 212 32
kód auta AP
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Argos [3] [4] ( řecky Άργος [2] ) je město v Řecku . Nachází se v nadmořské výšce 42 metrů nad mořem [1] , v severovýchodní části poloostrova Peloponés , 96 kilometrů jihozápadně od Athén , 10 kilometrů severozápadně od Nafplia a 34 kilometrů severovýchodně od Tripolisu . Správní centrum komunity (dima) Argos-Mykény v periferní jednotce Argolis na periferii Peloponésu . Obyvatelstvo 22 209 obyvatel při sčítání lidu v roce 2011 [2] .

Nejstarší nepřetržitě obydlené město v Evropě [5] [6] .

Geografie

Město se nachází v centru nejsuššího údolí v Řecku, na vrcholcích kopců Aspid (Prorok Eliáš) a Larisa, na kterých byly dvě citadely. Město se nacházelo v blízkosti starověkých měst Mykény a Tiryns , které jsou známé z Homérových básní jako království Agamemnona , ale v historické éře byly již opuštěny, jejich role centra Argolis přešla na Argos.

Historie

Založení města se datuje do roku 2000 před naším letopočtem. E. [6]

Za hlavní rozkvět Argu je považováno pozdní středoheladické , rané mykénské a také homérské období .

Mytologická historie města je úzce spjata s králem Adrastem a jeho taženími proti Thébám , které se staly jedním z oblíbených spiknutí starověkých řeckých tragédií. "Sedm proti Thébám" - neúspěšná kampaň hrdinů, ve které zemřeli všichni, kromě Adrasta. Kampaň epigonů  je úspěšnou kampaní dětí mrtvých hrdinů. Jednou z ústředních postav Homérovy Iliady je Diomedes , vnuk Adrasta, krále Argu, závislého na Agamemnonovi , králi Mykén.

Měla by být zmíněna také Io , dcera krále Inacha, podle jedné verze unesena Féničany, nebo s nimi podle jiné jednoduše uprchla. Tento příběh popisuje Hérodotos [7] .

Jako zbytek Peloponésu, Argos byl převzat Dorians , s Argos být pravděpodobně první centrum posilování Dorian síla na Peloponésu. Domorodé obyvatelstvo regionu žilo v pozici perieků . Královská moc v Argu pochází z Temena , potomka Herkula . Z vládců Argu vyniká postava Phidona , vládnoucího pravděpodobně v 8.–7. století před naším letopočtem. E. Vedl aktivní útočnou politiku, podrobil si Argolis, ostrov Aegina . Po něm jsou známí tyrani: Perill a Arkhin. Přestože měl Argos společný dorianský původ, byl stálým vojenským soupeřem Sparty .

Po porážce Sparťanů u Leuctry v roce 371 př.n.l. E. Argos se stáhl z Peloponéské ligy a uzavřel smlouvu s Aténami a následující rok došlo ve městě k masivnímu masakru oligarchů, známému jako Argive Wanderings .

Ve III století před naším letopočtem. E. známí jsou tyrani Archin a Laphaes, dále Aristippus I., jeho syn Aristomachus I. . Aristomachus I. byl zabit ve spiknutí v roce 241 př.nl. E. a moc přešla na jeho syny, nejprve na Aristippa II , poté na Aristomacha II . Aristippus II zemřel v roce 235 př.nl. E. v bitvě u Mykén s Aratem Sicyonským .

Doprava

Městem prochází státní silnice 7 Kalamata  - Korint . Státní silnice 70 spojuje Argos s Nafpliem a Palea Epidavros .

Železniční stanice Argos byla otevřena v roce 1886 a uzavřena v roce 2010 .

Společenství Argos

Komunální komunita Argos zahrnuje čtyři osady. Počet obyvatel 22 602 obyvatel při sčítání lidu v roce 2011 [2] . Rozloha 49,772 kilometrů čtverečních [1] .

Lokalita Obyvatelstvo (2011) [2] , lidé
Ákova 167
Argos 22 209
Kokla 153
Timenion 73

Populace

Rok Obyvatelstvo, lidé
1991 21 983 [8]
2001 24 630 [8]
2011 22 209 [2]

Atrakce

Osobnosti

Ve století V-IV. před naším letopočtem E. město proslulo sochařskou dílnou Polykleita a jeho žáků. Právě zde byly položeny základy klasického řeckého umění. Sochy Polikleita „ Dorifor “ a „Diadumen“ byly nazývány kánony – vzorky.

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 3 4 Απογραφή πληθυσμού – κατοικιών της 18ης μαρτ.ίου 2001 (μόνιΌμος  ) σσυμόνιμοςς — Πειραιάς: Εθνική στατιστική υπηρεσία της Ελλάδας , 2009. — Τ. I. _ — Σ. 350 . — ISSN 1106-5761 .
  2. 1 2 3 4 5 6 Πίνακας αποτελεσμάτων Μόνιμου Πληθυσμού-ΑπογραφήςGreek  ) 2011 . Ελληνική Στατιστική Αρχή (20. března 2014). Získáno 22. října 2017. Archivováno z originálu 13. listopadu 2015.
  3. Argos  // Slovník zeměpisných jmen cizích zemí / Ed. vyd. A. M. Komkov . - 3. vyd., revidováno. a doplňkové - M  .: Nedra , 1986. - S. 7-31.
  4. Řecko: Referenční mapa: Měřítko 1:1 000 000 / Ch. vyd. Ya. A. Topchiyan ; redakce: G. A. Skachkova , N. N. Ryumina . - M. : Roskartografiya, Omsk kartografická továrna , 2001. - (Země světa "Evropa"). - 2000 výtisků.
  5. Bolender, Douglas J. Eventful Archaeologies: New Approaches to Social Transformation in the Archaeological  Record . - SUNY Press, 2010. - S. 124-129. — ISBN 978-1-4384-3423-0 .
  6. 1 2 Goldie, R. Pevninské Řecko a Athény. - M. : FAIR, 2009. - S. 58. - ISBN 978-5-8183-1496-9 .
  7. Herodotos . Příběh. Já, 1
  8. 1 2 Μόνιμος και Πραγματικός Πληθυσμός της Ελλάδος. Σύνολο Ελλάδος νομοί Απογραφές πληθυσμού 2001 και 1991  (řečtina)  (nedostupný odkaz) . Ελληνική Στατιστική Αρχή . Získáno 22. června 2017. Archivováno z originálu 16. července 2006.
  9. Όλγα Ψυχογυιού. Αρχαίο θέατρο Άργους. Περιγραφή  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Získáno 3. března 2018. Archivováno z originálu dne 21. února 2015.
  10. Ηραίο Άργους. Ιστορικό  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Staženo 3. března 2018. Archivováno z originálu 7. února 2018.
  11. Όλγα Ψυχογυιού. Αρχαιολογικό Μουσείο Άργους. Περιγραφή  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Staženo 3. 3. 2018. Archivováno z originálu 17. 6. 2018.
  12. Όλγα Ψυχογυιού. Ηραίο Άργους. Ιστορικό  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Získáno 3. března 2018. Archivováno z originálu 10. října 2017.
  13. Ιερά Απόλλωνος Δειραδιώτη και Αθηνάς Οξυδερκούς. Περιγραφή  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Staženo 3. března 2018. Archivováno z originálu 17. ledna 2020.
  14. Αρχοντικό Κωνσταντόπουλου. Περιγραφή  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Staženo 3. března 2018. Archivováno z originálu 22. ledna 2018.
  15. Ευγενία Γατοπούλου. Δημαρχείο Άργους. Περιγραφή  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Získáno 3. 3. 2018. Archivováno z originálu 8. 5. 2017.
  16. Δημοτική Αγορά Άργους. Περιγραφή  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Získáno 3. 3. 2018. Archivováno z originálu 1. 5. 2017.

Literatura

Odkazy