Vojenské struktury Evropské unie

Vojenské struktury
Evropské unie
Erby Vojenského výboru , jeho předsedy a Vojenského velitelství EU
Roky existence 26. února 2001 – současnost
Země  Evropská unie
Podřízení Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
počet obyvatel 1 823 000 vojáků (2014) [1]
Zařízení 546 lodí, 2 448 letadel, 788 vrtulníků, 7 490 tanků
webová stránka CSDP
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Vojenské struktury  Evropské unie zahrnují různé mechanismy spolupráce vytvořené mezi ozbrojenými silami členských států , a to jak na mezivládní úrovni, tak v rámci institucionální struktury Evropské unie  - Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) v rámci Společné zahraniční a Bezpečnostní politika (SZBP).

Obranná politika je především v oblasti národních států. Hlavní vojenskou aliancí v Evropě zůstává mezivládní Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), která v současné době zahrnuje 22 členských států EU spolu se šesti evropskými členy mimo EU ( Albánie , Island , Norsko , Turecko a Černá Hora , Severní Makedonie ), jakož i Spojené státy americké a Kanada . Rozvoj SBOP je spornou otázkou, zejména s ohledem na roli NATO. Vojenské formy evropské integrace však na počátku 21. století zesílily, což vedlo k rozmístění četných mírových misí EU vytvoření EU Posledně jmenovaní se však nikdy nezapojili do operací a další nedávné iniciativy vojenské integrace, jako jsou evropské pozemní síly , četnictvo a velitelství letecké dopravy a existují mimo SZBP

Článek 42 Smlouvy o Evropské unii stanoví podstatnou vojenskou integraci v institucionálním rámci Evropské unie. [2] Plná integrace je možností, která vyžaduje jednomyslnost v Evropské radě hlav států a vlád. Nyní zůstává v politické slepé uličce. Článek 42 rovněž stanoví trvalou strukturovanou spolupráci mezi ozbrojenými silami některých členských států. Od roku 2015 se tato možná možnost nevyužívá, navzdory četným výzvám po společné obranné alianci. [3] [4] [5]

Evropské ozbrojené síly

Evropský výbor náčelníků štábů Evropský sbor Evropské četnictvo Velitelství evropské letecké dopravy Evropská letecká skupina Námořní síly Evropy Evropské síly rychlé reakce Evropské dopravní koordinační centrum Organizace pro kooperativní přezbrojení
Erb
Zkratka Finabel Eurocorps EUROGENDFOR, EGF EATC EAG EUROMARFOR, EMF EUROFOR MCCE OCCAR
anglické jméno Finabel Evropský sbor Evropské četnické síly Velitelství evropské letecké dopravy Evropská letecká skupina Evropské námořní síly Evropské rychlé operační síly Koordinační centrum pohybu v Evropě Organizace pro společnou zbrojní spolupráci
Druh ozbrojených sil Pozemní vojska Letectví námořnictvo vícesložkový
Popis Vývoj společné vojenské doktríny Mnohonárodní
korpus 		vojenská policie Katedra vojenského dopravního letectví Řízení vzdušného úkolového uskupení Dočasné sdružení flotil Síla rychlé reakce Dozorčí orgán Tvorba přezbrojovacích programů
Rok založení 1953 1992 2006 2010 1995 1995 1995 2007 1996
Hlavní sídlo Brusel Štrasburk Vicenza Eindhoven N/A N/A Florencie Eindhoven Bonn
počet obyvatel N/A 60 000 lidí 2 300 lidí 220 letadel N/A N/A 12 000 lidí N/A N/A
Plná bojová připravenost N/A 30 dní 30 dní N/A N/A 5 dní 5 dní N/A N/A
Pracovní jazyk Angličtina Angličtina N/A Angličtina N/A N/A N/A N/A N/A
Účast (začátek spolupráce)
 Rakousko Ne Ne N/A Ne Ne N/A Ne 2010 Ne
 Belgie 1953 1993 N/A 2010 1997 Ne Ne 2007 2003
 Bulharsko Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne 2017 Ne
 Maďarsko 2015 Ne Ne Ne Ne N/A Ne 2007 Ne
 Německo 1956 1992 N/A 2010 1997 Ne Ne 2007 1996
 Řecko 1996 Ne N/A Ne Ne Ne Ne Ne Ne
 Dánsko Ne Ne N/A Ne Ne Ne Ne 2007 Ne
 Irsko Ne Ne N/A Ne Ne Ne Ne Ne Ne
 Španělsko 1990 1994 2006 2014 1997 1995 1995 2007 2005
 Itálie 1953 Ne 2006 2015 1997 1995 1995 2007 1996
 Kypr 2008 Ne N/A Ne Ne Ne Ne Ne Ne
 Lotyšsko 2016 Ne N/A Ne Ne Ne Ne 2007 Ne
 Litva Ne Ne partnerství Ne Ne Ne Ne 2015 Ne
 Lucembursko 1953 1996 N/A 2012 Ne N/A Ne 2007 Ne
 Malta 2010 Ne N/A Ne Ne Ne Ne Ne Ne
 Holandsko 1953 Ne 2006 2010 1997 Ne Ne 2007 Ne
 Polsko 2006 Ne 2011 Ne Ne Ne Ne 2008 Ne
 Portugalsko 1996 Ne 2006 Ne Ne 1995 1995 2010 Ne
 Rumunsko 2008 Ne 2009 Ne Ne Ne Ne 2008 Ne
 Slovensko 2006 Ne N/A Ne Ne N/A Ne 2015 Ne
 Slovinsko 2016 Ne N/A Ne Ne Ne Ne 2007 Ne
 Finsko 2008 Ne N/A Ne Ne Ne Ne 2007 Ne
 Francie 1953 1992 2006 2010 1995 1995 1995 2007 1996
 Chorvatsko 2017 Ne N/A Ne Ne Ne Ne 2011 Ne
 čeština 2012 Ne N/A Ne Ne N/A Ne 2010 Ne
 Švédsko 2015 Ne N/A Ne Ne Ne Ne 2007 Ne
 Estonsko Ne Ne N/A Ne Ne Ne Ne 2007 Ne

Národní ozbrojené síly

Země Vojenské výdaje
(v milionech EUR) 		na hlavu (€) % HDP Celkový počet vojáků Nasaditelné pozemní síly
Rakousko 2491 292 0,76 22689 2234
Belgie 3913 351 0,97 30174 6691
Bulharsko 563 78 1.34 25188 6380
Maďarsko 912 92 0,88 22667 3714
Německo 34749 422 1.20 178800 3791
Řecko 4001 364 2.23 113517 21500
Dánsko 2500 434 1.30 15034 473
Irsko 893 193 0,48 9280 850
Španělsko 9508 205 0,90 121848 43812
Itálie 18427 303 1.14 183465 žádná data
Kypr 270 315 1,54 11747 237
Lotyšsko 223 112 0,93 4646 1242
Litva 322 110 0,89 8568 žádná data
Lucembursko 190 341 0,54 821 242
Malta 43 100 0,54 1662 105
Holandsko 7788 462 1.19 42102 14685
Polsko 7565 197 1,83 99 500 1464
Portugalsko 2501 241 1,45 30302 7878
Rumunsko 2029 102 1,35 69556 9605
Slovensko 749 138 1,00 13338 4602
Slovinsko 366 178 0,98 6765 3000
Finsko 2714 497 1.33 8275 1738
Francie 39198 592 1,83 207 000 63350
Chorvatsko 606 143 1.41 15380 2098
čeština 1493 142 0,96 20222 7867
Švédsko 4711 486 1.10 15570 2818
Estonsko 386 294 1,98 6285 483
Celkem v EU [1] 194782 387 1.42 1423097 417180

Do léta 2018 hostí jaderné zbraně šest zemí EU : Francie a Spojené království mají své vlastní jaderné programy, zatímco Belgie, Německo, Itálie a Nizozemsko hostí americké atomové hlavice jako součást výměny NATO Celkem má EU 525 hlavic a hostí 90 až 130 hlavic v USA. Země EU mají po USA a Rusku třetí největší arzenál jaderných zbraní.

Otázka vytvoření armády EU

V tuto chvíli si každá ze zemí EU určuje svou obrannou politiku sama – koordinace zde jde přes NATO, nikoli EU. Od roku 2016 je vojenský personál zemí EU zapojen do 6 vojenských a 11 humanitárních operací, zejména mimo Starý svět, ale jsou vedeny pod vlajkami jednotlivých zemí a jejich ozbrojených sil, nikoli EU jako celku [ 6] .

Diskuse o společné vojenské síle zesílily v důsledku konfrontace mezi EU a Ruskem kvůli Ukrajině. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a další evropští vůdci a politici, jako je šéf výboru pro zahraniční politiku německého parlamentu Norbert Röttgen , vyslovili nové výzvy k ozbrojeným silám EU s tím, že armáda EU je „ evropská perspektiva, jejíž čas nyní nastal“ [7] [8] . Článek 42 Smlouvy o Evropské unii byl poprvé použit v listopadu 2015 po útocích v Paříži , které francouzský prezident François Hollande označil za útok proti celé Evropě [9] [10] .

K důvodům možného vytvoření armády v roce 2015 Juncker uvedl, že s panevropskou armádou by EU byla schopna reagovat na hrozbu pro členské státy EU a sousední státy. Dodal, že tímto způsobem dá Evropa Rusku najevo, že „s prosazováním hodnot Evropské unie to myslíme vážně“ [11] . Německé ministerstvo obrany vyjádřilo podporu Junckerově myšlence vytvořit armádu Evropské unie. Podle šéfky resortu Ursuly von der Leyen by taková armáda „ukázala světu, že mezi členskými státy EU už nikdy nebude válka“. Poznamenala, že je nutné vynaložit co největší úsilí na zachování světového řádu, který byl vybudován po druhé světové válce a studené válce. Ursula von der Leyen řekla, že předání národní suverenity Bruselu ve vojenských záležitostech je zcela vhodné a v dohledné době bude EU potřebovat vlastní armádu. „Celoevropská armáda posílí evropskou bezpečnostní politiku ve světle krizí, jako je ta ukrajinská,“ řekla [12] .

Velká Británie je po dlouhou dobu nejdůslednějším odpůrcem vytvoření ozbrojených sil EU. Do roku 2016 byla potřeba „evropské armády“ zřídka vyjádřena především německými a francouzskými politiky, ale projekt získal druhý dech poté, co Spojené království v referendu 23. června 2016 hlasovalo pro odchod z EU. V srpnu 2016 také maďarský premiér Viktor Orban , kterého podpořil jeho český protějšek Bohuslav Sobotka , nečekaně oznámil, že je nutné začít vytvářet společnou evropskou armádu [6] . Návrh na vytvoření jednotné obranné unie pak zazněl na neformálním summitu EU, který se konal 17. září 2016 v Bratislavě (hlavními zastánci takové organizace byly Německo a Francie). Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg již vyjádřil podporu vytvoření takové aliance a věří, že to není v rozporu s NATO [13] . V září 2016 Francie a Německo připravily návrhy na modernizaci evropské obrany. Navrhli v něm vytvoření jednotného řídícího centra obrany, výměnu materiálně-technických prostředků a rozmístění společného satelitního sledovacího systému [14] .

V roce 2017 Ursula von der Leyen popřela možnost vytvoření jednotné evropské armády [14] . V květnu 2018 však vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini , která vystoupila na konferenci Stav unie ve Florencii, znovu prohlásila, že je třeba vytvořit profesionální armádu k zajištění bezpečnosti Evropské unie [15]. .

Během akcí ke 100. výročí konce 1. světové války navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron vytvoření panevropské armády nezávislé na USA a NATO [16] [17] .

Evropská obranná unie

Dne 10. května 2021 Rada Evropské unie znovu potvrdila své odhodlání pokročit směrem k vytvoření vlastního bezpečnostního a obranného systému.

„Rada v souladu se svou strategickou agendou 2019–2024 vyzývá EU, aby postupovala strategičtěji a posílila svou schopnost jednat autonomně. EU musí prosazovat své zájmy a hodnoty a být schopna čelit hrozbám a výzvám globální bezpečnosti,“ stojí v rezoluci.

To podle členů Rady umožní EU převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.

Zvláštní roli má politický projekt „Strategický kompas“. Rada EU pověřila vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, aby připravil první návrh „Strategického kompasu“ k projednání na zasedání Rady v listopadu tohoto roku.

Nařízení zdůrazňuje význam posílení obranných projektů EU, jako je Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) a Akční plán civilní obrany a vesmírné synergie [18] .

V září 2021 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nadcházející summit o vytvoření panevropské obranné aliance s pravidelnými bojovými jednotkami [19] .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Portál obranných dat Archivováno 21. ledna 2021 na Wayback Machine , oficiální statistika obrany za rok 2012 od Evropské obranné agentury
  2. ↑ Článek 42 Smlouvy o Evropské unii
  3. ↑ Italský ministr zahraničí říká, že EU po Lisabonu potřebuje evropskou armádu Archivováno 10. října 2011 ve Wayback Machine , The Times. 2009-11-15
  4. ↑ Evropská armáda Merkelové: Víc než papírový tygr? Archivováno 5. prosince 2008 na Wayback Machine Peterem C. Gloverem, World Politics Review, 2007-04-25.
  5. ↑ Armáda EU na oslavě Dne Bastily Archivováno 12. července 2020 na Wayback Machine .
  6. ↑ 1 2 Armáda EU k radosti Putina . Získáno 19. září 2017. Archivováno z originálu 4. srpna 2017.
  7. ↑ Jean-Claude Juncker vyzývá k armádě EU Archivováno 10. září 2017 na Wayback Machine , The Guardian. 2015-03-08
  8. ↑ [1] Archivováno 24. září 2015 na Wayback Machine , Euractiv. 2015-03-09
  9. ↑ Peter Spiegel v Bruselu a Jim Brunsden v Paříži. Hollande nezvykle apeluje na článek EU o kolektivní obraně - FT.com . M.ft.com (16. listopadu 2015). Staženo: 19. února 2016.
  10. ↑ Zdroj: CNNAdded 1418 GMT (2218 HKT) 16. listopadu 2015. Francois Hollande: ‚Francie je ve válce‘ – Video CNN . Edition.cnn.com (16. listopadu 2015). Datum přístupu: 19. února 2016. Archivováno z originálu 5. března 2016.
  11. ↑ Předseda Evropské komise vyzval k vytvoření armády EU :: Politika :: RBC . Získáno 19. září 2017. Archivováno z originálu 26. října 2016.
  12. ↑ Německé ministerstvo obrany podpořilo myšlenku vytvoření armády EU :: Politika :: RBC . Získáno 19. září 2017. Archivováno z originálu 2. listopadu 2017.
  13. ↑ Velká Británie se postavila proti vytvoření armády sjednocené Evropy - Gazeta.Ru . Získáno 19. září 2017. Archivováno z originálu 17. září 2017.
  14. ↑ 1 2 Šéf německého ministerstva obrany popřel možnost vytvoření armády EU :: Politika :: RBC . Získáno 19. září 2017. Archivováno z originálu 10. října 2017.
  15. ↑ Mogherini věří, že EU potřebuje profesionální armádu Archivováno 13. května 2018 na Wayback Machine TASS, 11. května 2018
  16. ↑ Macron navrhl vytvoření celoevropské armádní archivní kopie ze 7. listopadu 2018 na Wayback Machine RIA Novosti, 6. listopadu 2018
  17. ↑ Macron navrhl vytvoření celoevropských ozbrojených sil Archivní kopie ze 7. listopadu 2018 na TASS Wayback Machine , 6. listopadu 2018
  18. ↑ Bezpečnost a obrana : EU pokročí ve společné bezpečnosti a obraně  . www.consilium.europa.eu . Získáno 18. května 2021. Archivováno z originálu dne 18. května 2021.
  19. ↑ Senzační projev šéfa Evropské unie Archivováno 16. září 2021 na Wayback Machine EURONEWS, 15. září 2021

Odkazy