Otto Ites | |
---|---|
Datum narození | 5. února 1918 [1] [2] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 2. února 1982 [1] (ve věku 63 let) |
Místo smrti | |
Druh armády | Kriegsmarine [4] [6] [2] a Bundesmarine [4] |
Hodnost | poručík [4] [7] a kontradmirál |
přikázal | U-94 [3] , USS Ringgold [d] , U-146 [4] , Naval Operations School [d] a Naval Office [d] |
Bitvy/války | |
Ocenění a ceny |
Otto Ites ( německy Otto Ites ; 5. února 1918 , Norden , Východní Frísko – 2. února 1982 , tamtéž) – německý důstojník ponorky, velitel nadporučíka (1. dubna 1943).
10. září 1936 vstoupil do námořnictva jako kadet . 1. října 1938 byl povýšen na poručíka. Sloužil na torpédoborcích "Condor" a "Albatross". V říjnu 1938 byl převelen k ponorkové flotile. Sloužil na ponorce U-51 .
Jako 2. strážní důstojník sloužil v Severním a Baltském moři na ponorce U-146 .
7. dubna 1941 byl jmenován velitelem ponorky U-146, na které podnikl cestu (celkem strávil na moři 45 dní).
Od 29. srpna 1941 velel ponorce U-94 , které dříve velel Herbert Kuppisch. Vedl loď v 5 vojenských kampaních (190 dní na moři), hlavně v severním Atlantiku.
28. března 1942 byl vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže.
28. srpna 1942 byla jeho loď potopena v Karibiku kanadskou korvetou Oakville a americkým létajícím člunem. Zemřelo 19 lidí a 26, včetně Itese, bylo zajato.
Celkem Ites během nepřátelských akcí potopil 14 lodí o celkovém výtlaku 72 424 hrubých tun a poškodil 2 lodě o výtlaku 12 480 hrubých tun.
Vyšlo v květnu 1946. Získal lékařské vzdělání, doktor zubního lékařství. V roce 1956 vstoupil do německého námořnictva, 2 roky velel torpédoborci Z-2 a poté zastával vedoucí funkce v různých velitelstvích. 1. dubna 1975 obdržel hodnost kontradmirála. V září 1977 odešel do důchodu.