Populace Turkmenistánu je podle OSN a amerického úřadu pro sčítání lidu asi 5 milionů lidí. V posledních letech nebyly zveřejněny oficiální odhady počtu obyvatel. Předběžné ani konečné výsledky sčítání 2012 nebyly zveřejněny včas [1] [2] [3] [4] [5] . Statistické údaje zveřejněné v opozičním tisku v únoru 2015, které jsou podle těchto médií výsledky sčítání lidu z roku 2012, státní orgány Turkmenistánu nepotvrdily ani nevyvrátily; podle těchto údajů měla populace Turkmenistánu v době sčítání činit 4 751 120 lidí [6] .
| Obyvatelstvo [7] | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1950 | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 |
| 1 211 000 | ↗ 1 228 000 | ↗ 1 253 000 | ↗ 1 283 000 | ↗ 1 317 000 | ↗ 1 356 000 | ↗ 1 397 000 | ↗ 1 442 000 |
| 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 | 1963 | 1964 | 1965 |
| ↗ 1 489 000 | ↗ 1 516 000 | ↗ 1 570 000 | ↗ 1 626 000 | ↗ 1 683 000 | ↗ 1 743 000 | ↗ 1 804 000 | ↗ 1 863 000 |
| 1966 | 1967 | 1968 | 1969 | 1970 | 1971 | 1972 | 1973 |
| ↗ 1 917 000 | ↗ 1 970 000 | ↗ 2 033 000 | ↗ 2 090 000 | ↗ 2 159 000 | ↗ 2 218 000 | ↗ 2 284 000 | ↗ 2 347 000 |
| 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 |
| ↗ 2 413 000 | ↗ 2 485 000 | ↗ 2 555 000 | ↗ 2 621 000 | ↗ 2 689 000 | ↗ 2 759 000 | ↗ 2 827 000 | ↗ 2 897 000 |
| 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 |
| ↗ 2 970 000 | ↗ 3 042 000 | ↗ 3 118 000 | ↗ 3 189 000 | ↗ 3 270 000 | ↗ 3 361 000 | ↗ 3 446 000 | ↗ 3 534 000 |
| 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 |
| ↗ 3 622 000 | ↗ 3 714 000 | ↗ 3 995 000 | ↗ 4 150 000 | ↗ 4 321 000 | ↗ 4 481 000 | ↗ 4 587 000 | ↗ 4 710 000 |
| 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
| ↗ 4 847 000 | ↗ 4 993 000 | ↘ 4 800 000 | → 4 800 000 | ↘ 4 474 000 | ↗ 4 529 500 | ↗ 4 582 000 | ↗ 4 636 000 |
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |
| ↗ 4 692 000 | ↗ 4 747 000 | ↗ 4 801 500 | ↗ 4 857 000 | ↗ 4 913 000 | ↗ 4 969 500 | ↗ 5 026 500 | ↗ 5 084 000 |
Podle sčítání lidu v roce 1959 byla skutečná populace země 1516 tisíc obyvatel, podle sčítání v roce 1979 - 2759 tisíc, podle sčítání v roce 1989 - 3534 tisíc, podle sčítání v roce 1995 - 4481 tisíc lidí. Úřady země naplánovaly nové sčítání na rok 2012 [8] . Po sčítání v roce 1995 byly zveřejněny oficiální odhady: do začátku roku 2000 - 5200 tis., do začátku roku 2001 - 5369,4 tis., k 1. květnu 2001 - 5410 tis., k 1. srpnu 2001 - 5478,9 tis. Později, za S. Nijazova , podle oficiálních publikací dosáhl růst podle odborníků nereálných rozměrů, údajně dosáhl 6 milionů obyvatel k dubnu 2003 a 6836,5 tisíc obyvatel k 1. červenci 2006 . [9] S nástupem nového prezidenta ( G. Berdimuhamedov ) přestaly být oficiální údaje zveřejňovány, nicméně ve vládních zprávách pro Radu OSN pro lidská práva , jejichž údaje nebyly v rámci země zveřejňovány, jsou protichůdné odhady obyvatel země byly uvedeny, takže ve zprávě za rok 2008 byl počet obyvatel ke konci roku 2006 odhadován na 5402,2 tisíc lidí [10] , zatímco ve zprávě za rok 2009 byl počet obyvatel Turkmenistánu na konci roku 2007 odhadován na přes 6,2 milionu lidí [11] . Poslední odhad 6 746 000 osob oficiálně publikovaný Statistickým výborem Turkmenistánu na začátku roku 2006 se nadále objevuje ve statistických materiálech Mezistátního statistického výboru Společenství nezávislých států [12] . Od konce roku 2006 do současnosti (2012) nebyly vydány žádné oficiální publikace o populaci země [9] . O skutečném počtu obyvatel země nepřímo vypovídají oficiální údaje o výsledcích prezidentských voleb: podle oficiálních údajů bylo k 12. únoru 2012 v zemi registrováno 2 987 324 voličů [13] . Ve volbách do Madžlisu v prosinci 2013 bylo zapsáno 3 063 tisíc voličů [14] . V prezidentských volbách v únoru 2017 bylo v zemi registrováno 3 miliony 252 tisíc voličů [15] . Podle odhadů věkové struktury obyvatel země je podíl obyvatel, kteří nedosáhli 18 let věku a nebyli zahrnuti do počtu voličů, cca 33 % obyvatel [16] , a celkový počet obyvatel země bude asi 4,88 milionu lidí. US Census Bureau odhaduje počet obyvatel Turkmenistánu k polovině roku 2013 na 5 113 000, včetně populace ve věku 18 a více let, podle stejných odhadů na 3 448 000, což je o 12,6 % více než oficiálně publikované údaje o počtu voličů [16 ] . Podle odhadů OSN žilo v zemi k 1. červenci 1995 4 188 000 lidí a v polovině roku 2013 se očekávalo 5 240 000 lidí [17] .
Ve volbách do Mejlisu v březnu 2018 bylo v Turkmenistánu registrováno 3 291 312 voličů [18] , a vzhledem k tomu, že nezletilí tvoří asi 1/3 obyvatel země, na jaře 2018 bylo v zemi asi 4,9 milionu lidí . Přitom podle neformálních údajů zveřejněných v nezávislém tisku činil v letech 2008-2018 počet občanů, kteří opustili Turkmenistán v zahraničí, k 1. lednu 2019 asi 1,9 milionu lidí, tedy skutečný počet voličů, kteří žila v době voleb v Turkmenistánu mohla být znatelně nižší než jejich deklarovaná výplatní listina, podle některých odhadů mohla být populace Turkmenistánu na začátku roku 2019 asi 3,3 milionu lidí [19] .
Turkmenistán se připravuje na další sčítání lidu, domů a bytů v roce 2022; Státní statistický výbor Turkmenistánu (Goskomstat) získává technickou podporu od Populačního fondu OSN (UNFPA) [20] . Předběžné neformální odhady skutečného počtu obyvatel k polovině roku 2021, shromážděné během přípravy na sčítání, silně nesouhlasí s oficiálními odhady asi 2,7-2,8 milionu lidí, což zřejmě znamená pokračující vylidňování země [21] .
Podle sčítání lidu z roku 1897 v Transcaspické oblasti Ruské říše tvořili Rusové 7,3 % [22] . Do roku 1926 zůstal jejich podíl prakticky stejný, činil 7,7 %. V roce 1939 dosáhl podíl Rusů historického maxima – 18,6 %, přičemž Turkmeni tvořili 59,2 % populace. Poválečné období bylo dobou poklesu procenta Rusů: v roce 1959 činili 17,3 % (pokles jejich podílu v letech 1939-1959 vysvětluje zemětřesení v Ašchabadu v roce 1948 , při kterém zemřelo až 100 tisíc lidí ), a v roce 1989 - 9,5 %. Podíl Turkmenů vzrostl do roku 1989 na 72,0 %, čímž se přiblížil úrovni roku 1926 (73,2 %).
V posledním desetiletí 20. století podíl Turkmenů nadále rostl v kombinaci s migračním odlivem rusky mluvícího obyvatelstva. V roce 1995 tvořili Turkmeni 77 % celkové populace a Rusové 6,7 %. 18. února 2001 prezident Saparmurat Nijazov ve zprávě pro Lidovou radu Turkmenistánu oznámil: „V Turkmenistánu je zastoupeno více než 40 lidí. Žijeme s nimi v míru a harmonii. 3 % obyvatel země jsou Uzbekové , 2 % Rusové. Domorodý národ - [Turkmen] - tvoří 91 %." [23] Taková neočekávaná data řada odborníků zpochybňuje. Podle Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace tak z 5,2 milionu obyvatel Turkmenistánu tvoří Rusové 3,5 % (tj. asi 180 tisíc lidí). [24] [25]
Od začátku roku 1989 do začátku roku 2001 se tak počet Turkmenů v Turkmenistánu zdvojnásobil (z 2,5 na 4,9 milionu), zatímco počet Rusů klesl na polovinu až třikrát (z 334 tisíc zůstalo jen něco málo přes 100 tisíc ).
| Lidé | sčítání lidu 1926 [26] |
% | sčítání lidu 1959 [27] |
% | Sčítání lidu v roce 1989 [28] |
% | Sčítání lidu v roce 1995 [29] |
% | odhad 2010 [25] |
% |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkový | 975599 | 100,00 % | 1516375 | 100,00 % | 3522717 | 100,00 % | 4437570 | 100,00 % | 5105000 | 100,00 % |
| Turkmeni | 719792 | 73,78 % | 923724 | 60,92 % | 2536606 | 72,01 % | 3401936 | 76,70 % | 4011000 | 78,57 % |
| Uzbeci | 104971 | 10,76 % | 125231 | 8,26 % | 317333 | 9,01 % | 407109 | 9,20 % | 479 000 | 9,38 % |
| Rusové | 75357 | 7,72 % | 262701 | 17,32 % | 333892 | 9,48 % | 298751 | 6,70 % | 165 000 | 3,23 % |
| Kazaši | 9471 | 0,97 % | 69552 | 4,59 % | 87802 | 2,49 % | 86987 | 2,00 % | 138 000 | 2,70 % |
| Balochi | 9974 | 1,02 % | 7626 | 0,50 % | 28280 | 0,80 % | 36428 | 0,82 % | 36 000 | 0,71 % |
| Ázerbájdžánci [Comm. jeden] | 4229 | 1,0 % | 12868 | 0,85 % | 33365 | 0,95 % | 36586 | 0,80 % | 52 000 | 1,02 % |
| Arméni | 1235 | 0,1 % | 19696 | 1,30 % | 31829 | 0,90 % | 33638 | 0,80 % | 22 000 | 0,43 % |
| Tataři | 4769 | 0,49 % | 29944 | 1,97 % | 39245 | 1,11 % | 36355 | 0,80 % | 61 000 | 1,19 % |
| Ukrajinci | 6877 | 0,70 % | 20955 | 1,38 % | 35578 | 1,01 % | 23064 | 0,50 % | 11 000 | 0,22 % |
| Lezgins | 206 | 0,02 % | 1831 | 0,12 % | 10425 | 0,30 % | 9553 | 16 000 | 0,31 % | |
| Bělorusové | 864 | 0,09 % | 3198 | 0,21 % | 9220 | 0,26 % | 3640 | 4400 | 0,09 % | |
| Peršané | 7153 | 0,73 % | 4132 | 0,27 % | 7637 | 0,22 % | 8600 | 12 000 | 0,24 % | |
| Baškirové | 1894 | 0,12 % | 4678 | 0,13 % | 3820 | 7300 | 0,14 % | |||
| Němci | 1276 | 0,13 % | 3647 | 0,24 % | 4434 | 0,13 % | 3463 | 2800 | 0,05 % | |
| Kurdové | 2308 | 0,24 % | 2263 | 0,15 % | 4387 | 0,12 % | 6097 | 6900 | 0,14 % | |
| Tádžikové | 566 | 0,06 % | 870 | 0,06 % | 3149 | 0,09 % | 3103 | 4900 | 0,10 % | |
| Karakalpaky | 1537 | 0,16 % | 2548 | 0,17 % | 3062 | 0,09 % | 3531 | 4800 | 0,09 % | |
| Korejci | 1919 | 0,13 % | 2848 | 0,08 % | 3159 | 4400 | 0,09 % | |||
| Mordovci | 491 | 0,05 % | 4128 | 0,27 % | 2568 | 0,07 % | 1442 | |||
| Židé [30] | 2041 | 0,21 % | 4077 | 0,27 % | 2476 | 0,07 % | 1457 | 200 | 0,00 % | |
| Moldavané | 24 | 0,00 % | 690 | 0,05 % | 2466 | 0,07 % | 1819 | 1900 | 0,04 % | |
| laky | 1120 | 0,07 % | 2441 | 0,07 % | 2821 | 3800 | 0,07 % | |||
| Osetinci | 38 | 0,00 % | 1118 | 0,07 % | 2368 | 0,07 % | 2066 | 2200 | 0,04 % | |
| čuvašský | 555 | 0,06 % | 1556 | 0,10 % | 2281 | 0,06 % | 1404 | |||
| Dargins | 1762 | 0,12 % | 1626 | 0,05 % | 1550 | 2500 | 0,05 % | |||
| Ujgurové | 836 | 0,06 % | 1308 | 0,04 % | 1204 | 2000 | 0,04 % | |||
| Paštuni | 3947 | 0,40 % | 578 | 0,04 % | 1256 | 0,04 % | 1808 | 2000 | 0,04 % | |
| Gruzínci | 258 | 0,03 % | 1279 | 0,08 % | 960 | 0,03 % | 856 | 1500 | 0,03 % | |
| Bulhaři | 28 | 0,00 % | 145 | 0,01 % | 910 | 0,03 % | 231 | 700 | 0,01 % | |
| kyrgyzština | 231 | 0,02 % | 634 | 0,02 % | 2284 | 1000 | 0,02 % | |||
| Poláci | 839 | 0,09 % | 560 | 0,04 % | 620 | 0,02 % | 501 | |||
| Mari | osmnáct | 0,00 % | 173 | 0,01 % | 506 | 0,01 % | 258 | |||
| jiný | 8328 | 0,85 % | 3523 | 0,23 % | 6527 | 0,19 % | … | 1,68 % | 48700 | 0,95 % |
K formování menšiny Balúčů došlo na konci 19. a začátku 20. století, kdy Balúčové migrovali z Íránu na území Turkmenistánu za prací na bavlníkových plantážích a nových pastvinách [31] . Obzvláště známý je Kerim Khan, který v roce 1910 přivezl 600 vagonů [31] . Během občanské války byli balúčští cháni loajální k bílým a v roce 1918 s nimi uzavřeli dohodu o ochraně jižních hranic zakaspické oblasti, ale když začaly boje s rudými v Turkmenistánu, migrovali do Íránu [31] . V roce 1924 přešli se souhlasem sovětských úřadů Balochové z Kerim Khan do Turkmenistánu a usadili se v Tejenu a v letech 1926-1927 přijelo z Afghánistánu asi tisíc dalších vozů do oblasti Kushka [32] . Tato migrace vyvolala negativní reakci íránských úřadů a místního obyvatelstva, ale Moskva byla zpočátku k nově příchozím loajální. Ale již v roce 1928 bylo do Afghánistánu při pokusu o překročení hranice vyhnáno 40 vagonů Balúč [33] . V roce 1930 se vedení Ústředního výboru Komunistické strany Turkmenské SSR rozhodlo provést „sovětizaci“ Balúču, v důsledku čehož se Kerim Khan pokusil vrátit do Afghánistánu se stovkou vagónů, ale po cestě byl poražen sovětskými pohraničníky a se dvěma bodyguardy uprchl [33] .
K masivnímu přílivu Ázerbájdžánců došlo v Turkestánu kvůli ničivému zemětřesení ve městě Shamakhi v roce 1902.
Beyové ze Shamakhi se začali zastavovat hlavně v takových městech Turkestánu, jako je Krasnovodsk a Askhabad (moderní Turkmenbashi a Ashgabat), aby hledali bezpečný život. Beyové byli převážně bohatí. Začali stavět budovy podle nejnovějších architektonických trendů té doby: stavěly se hotely, kulturní domy, čajovny, karavanseraje, sklady, obchody s potravinami, mešity, medresy, školy, dívčí lyceum a divadlo.
Po rozpadu SSSR bylo v Turkmenistánu 36 000 Ázerbájdžánců. Dnes více než 52 tis. Tradice sňatků je v zásadě zachována především se zástupci vlastní etnické skupiny.
Po celou dobu své existence v Turkmenistánu přispěli Ázerbájdžánci k rozvoji kultury Turkmenistánu. V Turkmenistánu se staly populárními takové ázerbájdžánské nástroje jako gaval , nagara , tar , kamancha a saz . Obyvatelstvo také přijalo taková jídla jako dovga , sabzya, sladký plov a tak dále.
Komunita Ázerbájdžánců v Turkmenistánu dnes nemá žádné překážky v udržování svého způsobu života.
Velvyslanectví Ázerbájdžánu funguje v Turkmenistánu. Velvyslanectví čas od času pořádá akce věnované kultuře Ázerbájdžánu. Pořádají se koncerty ázerbájdžánských umělců. Dny ázerbájdžánské kinematografie v kinech. Opakovaně s koncerty přijel na turné Polad Bulbul oglu .
Je důležité poznamenat, že tak slavní Ázerbájdžánci se narodili v Turkmenistánu jako: bývalý starosta města Baku Hadžibala Abutalibov ; dvojnásobný účastník Eurovize z Ázerbájdžánu a vítěz hudební soutěže Hlas Turecka Elnur Huseynov ; zpěvák Natavan Habibi ; renomovaný geolog Shamil Azizbekov ; filmový režisér Azhdar Ibragimov ; národní hrdina Fakhreddin Musaev; národní hrdina Takhir Baghirov; Ministr zahraničních věcí AzSSR v letech 1959-1983 a první ženská specialistka na ropný průmysl, Takhira Takhirova . [34]
Údaje CIA Fact Book podle zemí světa za rok 2013. [35]
Úhrnná plodnost je 19,46 na 1000 lidí. ▼
Hrubá úmrtnost — 6,16 na 1000 lidí. ▼
Celková plodnost - 2,1 ▼
Věkové skupiny:
Průměrný věk:
Městská populace – 48,7 % (2011)
Míra urbanizace – 1,91 % ročně (2010 – 2015)
Největší města:
| Turkmenistán v tématech | ||
|---|---|---|
| Příběh | ||
| Symboly | ||
| Politika |
| |
| Ozbrojené síly | ||
| Zeměpis | ||
| Společnost |
| |
| Ekonomika | ||
| Spojení |
| |
| kultura |
| |
| ||
| Asie : Obyvatelstvo | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti | Akrotiri a Dhekelia Britské indickooceánské území Hongkong Macao |
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| |