Narození Panny Marie ve slovanské tradici

oseniny

Bratchina - "vesnické hodování"
Typ populární křesťan
v opačném případě Podzimní pýchavky, Dožínky, Rich man, Malaya Prechistaya
Taky Narození Panny Marie (kostel)
Význam Dokončení terénních prací, setkání podzimu
poznamenal Slované
datum 8. září  (21)
Tradice Cti Pannu, zapaluji oheň , brácho
Spojený s podzimní rovnodennost
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Narození Panny Marie je ve slovanské lidové tradici dožínky , setkání podzimu, hostů a laskomin [1] , připadající na 8. září  (21) . V této době rolníci dokončovali polní práce [2] : sklízeli, vyváželi obilí do stodol, sklízeli len. Na některých místech se konaly vzpomínky na mrtvé, jako v sobotu Dmitrievskaja [2] .

Jiná jména pro svátek

ruština Druhé podzimy, Ospozhinki [3] , Gospodinki, Dožínky [4] , Malé nejčistší, Druhé nejčistší [5] , Druhé podzimní setkání [6] , Den Matky Boží, Den Pasekin [7] , Velikonoční den [3 ] (Penz., Sarat.), Lukovský den [3] (Yarosl., Vologda.), Asposovův den, Druhé podzimy [8] , Sposovův den (Rjazan.), Aspozhka, Aspasovův den, Spasova [9] , Ženské Vánoce [10] (příkam .), Svátek Rozhanitů [11] ; běloruský Bagach, Bagatnik, Bagatukha, Malaya Prachistaya, Spozhka, Jiný vánoční čas [12] [13] , Bogách [4] ; ukrajinština Přítel Prechista, matka Prechista [ 4 ] polština Bogarodzica, Dzień Narodzin Najswiqtszej Panny Siewnej, Gruszki, Gruszkowy odpust, Jablka, Jabłkowy odpust, Matka Boska Siewna, Matka Boska Żytosiewna, Matki Boskiej Siewnej, Narodzenie Maryi, Borodtszenie Odpusti, Mariyęw pustki, Borodtszej Odpusti, Mariyęwy Matka Bogarodzej morav. a český. Narození Panny Marie, Panenka Márie, Matka Bozi (Semenná) ; Slovák Zelinová Panna Maria, Set'ová Panna Maria, Velká Mara, Malá Mara ; Srb. Mala Gospojina, Mala Gospoine ; vyrobeno. Mala Bogoroitsa ; bulharský Malka Matka Boží (Bogroytsa), Mala Gospa, Malka Cherkva (Chorkva) ; chorvatský sveta Marija mala ; slovinský mali šmaren, mala maša, mala gospojnica, Marijino rojstvo [4] .

Mezi východními Slovany

Začátek podzimu

V Zaonezhye v některých vesnicích mladí lidé věštili, když odjeli na ostrovy uspořádat svátek mládeže na počest dokončení sklizně [14] .

Na některých místech v Bělorusku byla za první podzimní den považována „další Nejčistší Matka Boží“ [15] .

Zapálení ohně

Setkání podzimu v některých oblastech je ve znamení obnovy v hasičské boudě: starý oheň se uhasí a zapálí se nový [3] , který se těží úderem pazourku nebo třením dřeva [16] .

Běloruský název svátku „Zasidki“ říká, že od tohoto dne je dovoleno sedět v domě s ohněm [17] . Zasedání se konají od 8. do 14. září včetně; Podílejí se na nich zámečníci, bednáři, truhláři a vůbec ti, kteří se po 14. září ( Exaltation ) začnou věnovat nějaké zručnosti [18] .

Pocta ženám

Brzy ráno vycházely ženy na břehy jezer a rybníků, aby se setkaly s matkou Oseninou s ovesnou kaší [19] a želé [20] . Starší žena stojí s chlebem a mladí kolem ní zpívají písně. Poté rozlámou chléb na kousky podle počtu přítomných a nakrmí jím hospodářská zvířata [19] .

Ženy pronášely spiklenecká slova: „Nejčistší Matko Boží, vysvoboď mě od maety, obtěžování, odnímej od druhých, osvěť můj život! Podle zvyku v tento den šli všichni příbuzní a přátelé navštívit novomanžele, aby je „naučili rozumu“ [21] .

Návštěva novomanželů

Ještě na počátku 20. století, v tento den, se všichni příbuzní a přátelé scházeli k novomanželům, volali „navštívit mladé, podívat se na jejich život a bytí“ [22] . Po vydatné večeři ukázala mladá panička celou svou domácnost v domě [22] . Hosté jako obvykle museli chválit a učit mysl [19] . Hostitel odvedl hosty na dvůr, ukázal jim žito ve stodolách, letní a zimní postroj v kůlnách a pohostil je pivem ze sudu na zahradě [19] , řekl: „Den Aspos je dnem nabídky. Lei, lei, kuřátko ! Zalévejte, kuřátko! Pijte, hosté, pijte – nešetřete mistrovu laskavost! [19] [22] .

Svátek

Někdy se v souvislosti s koncem žní domlouvalo venkovské bratrstvo [23] . „Tento svátek, v závislosti na sklizni, je velmi veselý. Se zdánlivě úspěšným výsledkem sklizně si „vrabci“ někdy poradí i celý týden: čím plodnější léto, tím delší prázdniny. Tato venkovská "hostina" se odvíjí podle všech pravidel pohostinství a se všemi recepcemi pohostinství podle tradice a předpisů prastarého starověku a co nejširší a nejdivočejší .

Mezi západními Slovany

V tento den bylo zvykem, že Poláci provedli první setí ozimů: vysévali několik hrstí žita z klasů posvěcených do věnce v Obžinkách .

Češi , Moravané a Slováci světili pšenici k setí v kostele nebo posvětili trsy prvních klasů; obě byly ozdobeny květinami. Podle slovenské pověry v tento den jdou hadi do země - před Jurijem . Věřili, že jaké počasí bude na Narození Panny Marie, to pak vydrží další čtyři týdny. Slováci a Češi věřili, že vlaštovky odlétají na Narození Panny Marie ( slovensky Panny Marie narodenie, lastoviciek rozlucenie ). Se sklizní je spojeno mnoho znamení a pověr: „Matka Boží skládá hlávky zelí“ ( česky Matka Bozí hlávku (zelnou) slozí ); "Na Matku Boží první švestky v sušárně" ( česky: Na Matku Bozi prvni násyp trnek ); "Malá Marie ( zvěstování ) vzala chleba, velká dala chleba" ( česky Malá Mara chleba vzala, velká Mara chleba dala ) [4] .

Rčení a znamení

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Almazov, Petrohrad, 1962 , str. 101.
  2. ↑ 1 2 Těreščenko, 1999 .
  3. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Nekrylová, 1991 , str. 347.
  4. ↑ 1 2 3 4 5 Agapkina a kol., 2009 , str. 460.
  5. ↑ Maksimov, 1903 , str. 500
  6. ↑ Lavrentieva, Smirnov, 2004 , str. 173.
  7. ↑ Nekrylová, 2007 , s. 464.
  8. ↑ Dahl, 1880-1882 .
  9. ↑ Úsov, 1997 , s. 290.
  10. ↑ Atroshenko, 2013 , str. 17.
  11. ↑ Hruševskij, 1993 .
  12. ↑ Minko, Pilipenka, 1989 , str. 45.
  13. ↑ Vasilevič, 1992 , s. 588.
  14. ↑ Loginov, 2003 .
  15. ↑ Lozka, 2002 , str. 179.
  16. ↑ Plotnikova, 2004 , str. 519.
  17. ↑ Lozka, 2002 , str. 181.
  18. ↑ Brockhaus a Efron, 1890-1907 .
  19. ↑ 1 2 3 4 5 Sacharov, 1885 , str. 127.
  20. ↑ Sacharov, 1885 .
  21. ↑ Rozhnová, 1992 , s. 114.
  22. ↑ 1 2 3 Korintský, 1901 .
  23. ↑ Ternovskaja, Tolstoj, 1995 , s. 256.
  24. ↑ Maksimov, 1903 , str. 500–501.
  25. ↑ Sokolová, 1979 , s. 130.

Literatura

Odkazy

 Lidové svátky Slovanů