Půjčka

V římském právu bylo zvláště zdůrazněno, že předmětem smlouvy o výpůjčce může být individuálně vymezená, nezaměnitelná a nespotřebitelná věc, neboť pouze takovou věc lze po skončení užívání vrátit, aniž by byla nahrazena věcí jinou [4 ] .

Římský právník Domitius Ulpian (podle Justinian's Digest ) zaznamenal následující rys úvěrových vztahů:

Není možné půjčovat věci, které se spotřebují během užívání, kromě výjimečných případů, kdy se věci berou pouze na výstavu apod.

Půjčka v říši Inků

Kurakovští správní úředníci během hubených let ze skladišť, které byly naplněny plodinami získanými z čakarových polí inckého vládce , se svolením samotného Inky, rozdávali jídlo chudým lidem z osady a zároveň vcházeli zprávy o tom, co bylo takto přijato do kipu . Proto byly tyto srážky provedeny jako půjčka, to znamená, že lze tvrdit, že Inkové měli instituci finančních půjček [6] . Také vše, co, jak zdůraznil Pedro Ciesa de Leon ve své „ kronice Peru “, bylo vydáno jednotlivým obyvatelům ze skladišť inckého vládce, bylo předáno zaměstnancům camayos , kteří se zabývali quipu, dne. účet zprávy. V kipu bylo vidět, co každý Indián udělal, a vše, co udělal, se mu odečítalo z tributu, který musel zaplatit. Vrácení půjčky však nebylo provedeno stejnými typy produktů, ale bylo hrazeno různými druhy práce. Stejná situace byla s vydáváním zásob ze skladů vlaků pro celou komunitu nebo provincii:

... kdyby náhle přišel nějaký hubený rok, nařídili také otevření skladů a půjčili [prestar] provinciím potřebné zásoby, a pak jim v roce hojnosti dali a dodali [to jest sklady] opět podle jejich účetnictví určité množství.

Smlouva o půjčce v Rusku

V Ruské federaci upravuje vztahy mezi věřitelem a dlužníkem kapitola 36 občanského zákoníku Ruské federace [1] .

Předmět smlouvy o půjčce

Ruské právní předpisy definují následující majetek , který lze zapůjčit: pozemky a jiné izolované přírodní objekty, podniky a jiné majetkové komplexy, budovy , stavby , zařízení , vozidla a další věci , které neztrácejí své přirozené vlastnosti v procesu jejich užívání ( ne - spotřební zboží). Zákon přitom může stanovit druhy nemovitostí, jejichž převod není povolen nebo omezen, a znaky převodu pozemků a jiných izolovaných přírodních objektů [1] .

Převáděná nemovitost musí být opatřena veškerým příslušenstvím a souvisejícími dokumenty ( návod k použití , technický průkaz atd.), pokud smlouva nestanoví jinak. Pokud takové příslušenství a doklady nebyly převedeny, ale bez nich nelze věc užívat k určenému účelu nebo její užívání pro vypůjčitele značně ztrácí hodnotu, má vypůjčitel právo požadovat poskytnutí takového příslušenství a dokladů jím nebo ukončením smlouvy a náhradou skutečné škody, kterou utrpěl [1] .

Smlouva o úvěru musí obsahovat údaje, které umožňují definitivně určit nemovitost, kterou věřitel převádí, jako předmět úvěru. Nejsou-li tyto údaje ve smlouvě uvedeny, má se za to, že podmínka předmětu, který má být převeden do úvěru, nebyla stranami dohodnuta a odpovídající smlouva se nepovažuje za uzavřenou [1] .

Strany úvěrové smlouvy

Smluvními stranami smlouvy o půjčce jsou věřitel a dlužník. Právo převést věc k bezúplatnému užívání má její vlastník a další osoby k tomu oprávněné zákonem nebo vlastníkem. Obchodní organizace není oprávněna převést majetek do bezplatného užívání osobě, která je jejím zakladatelem , účastníkem, vedoucím, členem jejích řídících nebo kontrolních orgánů [1] .

Doba plnění smlouvy o půjčce

Smlouva o půjčce se uzavírá na dobu uvedenou ve smlouvě. Není-li ve smlouvě uvedena doba trvání zápůjčky, má se za to, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena na dobu neurčitou. Pokud dlužník pokračuje v užívání nemovitosti i po skončení platnosti smlouvy, aniž by věřitel nevznesl námitky, považuje se smlouva za obnovenou za stejných podmínek na dobu neurčitou [1] .

Práva a povinnosti věřitele

Půjčitel je povinen poskytnout věc ve stavu, který odpovídá podmínkám smlouvy k bezúplatnému užívání a jejímu účelu. Nepřevede-li půjčitel věc na vypůjčitele, má tento právo požadovat ukončení smlouvy na bezúplatné užívání a náhradu skutečné škody, která mu tím vznikla [1] .

Půjčitel odpovídá za vady věci, které úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nestanovil při uzavírání smlouvy o bezúplatném užívání. V případě zjištění těchto nedostatků má vypůjčitel právo dle své volby požadovat po půjčiteli bezplatné odstranění nedostatků věci nebo náhradu svých nákladů na odstranění nedostatků věci nebo předčasné ukončení půjčování. smlouvu a náhradu skutečné škody, kterou utrpěl. Půjčitel, poučený o požadavcích vypůjčitele nebo o svém úmyslu odstranit vady věci na náklady půjčitele, může bezodkladně vyměnit vadnou věc za jinou obdobnou věc, která je v řádném stavu. Půjčitel neodpovídá za vady věci, které si ujednal při uzavírání smlouvy, nebo byly vypůjčiteli předem známy nebo měly být vypůjčitelem zjištěny při prohlídce věci nebo kontrole její provozuschopnosti při uzavření smlouvy nebo při předání věci [1] .

Půjčitel odpovídá za škodu způsobenou třetí osobě v důsledku užívání věci, pokud neprokáže, že škoda byla způsobena úmyslem nebo hrubou nedbalostí vypůjčitele nebo toho, kdo má tuto věc se souhlasem půjčitele. [1] .

Práva a povinnosti dlužníka

Vypůjčitel je povinen užívat zapůjčenou nemovitost v souladu s podmínkami smlouvy o půjčce, a nejsou-li takové podmínky ve smlouvě stanoveny, v souladu s účelem nemovitosti. Pokud dlužník užívá nemovitost v rozporu s podmínkami smlouvy o půjčce nebo v souladu s účelem nemovitosti, má věřitel právo požadovat ukončení smlouvy a náhradu škody [1] .

Vypůjčitel je povinen udržovat věc přijatou k bezúplatnému užívání v dobrém stavu, včetně provádění běžných a větších oprav a nést veškeré náklady na její údržbu, nestanoví-li smlouva o bezúplatném užívání jinak [1] .

Oddělitelná vylepšení zapůjčené nemovitosti provedená dlužníkem jsou jeho vlastnictvím , pokud smlouva o půjčce nestanoví jinak. Náklady na neoddělitelné zhodnocení zapůjčené nemovitosti, provedené vypůjčitelem bez souhlasu zapůjčitele, nepodléhají náhradě, pokud zákon nestanoví jinak [1] .

Vypůjčitel nese nebezpečí nahodilé ztráty nebo náhodného poškození věci přijaté k bezúplatnému užívání, dojde-li ke ztrátě nebo poškození věci v důsledku toho, že ji užíval v rozporu se smlouvou k bezúplatnému užívání nebo v souladu s účelem věci, nebo jej převedl na třetí osobu bez souhlasu půjčitele. Nebezpečí nahodilé ztráty nebo náhodného poškození věci nese vypůjčitel i tehdy, pokud mohl s přihlédnutím ke skutečným okolnostem zabránit jejímu zničení nebo poškození obětováním své věci, ale raději si věc ponechal [1] .

Ukončení smlouvy o půjčce

Půjčitel má právo požadovat předčasné ukončení smlouvy o bezúplatném užívání v případech, kdy vypůjčitel:

• užívá věc v rozporu se smlouvou nebo účelem věci;
• neplní povinnost udržovat věc v dobrém stavu nebo její údržbu;
• výrazně zhoršuje stav věci;
• převedl věc na třetí osobu bez souhlasu půjčitele [1] .

Dlužník má právo požadovat předčasné ukončení smlouvy pro bezúplatné použití:

• při zjištění vad znemožňujících nebo ztěžujících obvyklé užívání věci, o jejichž přítomnosti v době uzavření smlouvy nevěděl a vědět nemohl;
• pokud se vlivem okolností, za které neodpovídá, věc ukáže ve stavu nezpůsobilém k užívání;
• neupozornil-li jej půjčitel při uzavření smlouvy na práva třetích osob k převáděné věci;
• nesplní-li půjčitel povinnost převést věc nebo její příslušenství a související doklady [1] .

Každá ze stran má právo kdykoli zrušit smlouvu o bezúplatném užívání uzavřenou bez určení lhůty, a to oznámením druhé straně s měsíčním předstihem, pokud smlouva nestanoví jinou výpovědní lhůtu [1] .

Smlouva o bezúplatném užívání zaniká v případě úmrtí občana-dlužníka nebo likvidace právnické osoby-dlužníka, nestanoví-li smlouva jinak. V případě úmrtí občana-půjčitele nebo reorganizace či likvidace právnické osoby - půjčitele - přecházejí práva a povinnosti půjčitele ze smlouvy o bezúplatném užívání na dědice ( právního nástupce ) nebo na jinou osobu. kdo převedl vlastnické právo k věci nebo jiné právo, na jehož základě byla věc darována k bezplatnému užívání. V případě reorganizace právnické osoby - dlužníka přecházejí její práva a povinnosti ze smlouvy na právnickou osobu, která je jejím nástupcem, nestanoví-li smlouva jinak [1] .

Vztahy s třetími stranami na základě smlouvy o půjčce

Bezúplatný převod věci k užívání není důvodem pro změnu nebo zánik práv třetích osob k této věci. Při uzavírání smlouvy o bezúplatném užívání je půjčitel povinen upozornit vypůjčitele na všechna práva třetích osob k této věci ( služebnost , zástavní právo apod.). Nesplněním této povinnosti vzniká dlužníkovi právo požadovat ukončení smlouvy a náhradu skutečné škody, která mu vznikla [1] .

Půjčitel má právo věc zcizit nebo převést na třetí osobu za náhradu. Na nového vlastníka nebo uživatele zároveň přecházejí práva z dříve uzavřené smlouvy o bezúplatném užívání a jeho práva ve vztahu k věci jsou zatížena právy vypůjčitele [1] .

Historie