Střelec (román)

střelec
Temná věž: Pistolník
První americké vydání
Žánr	temná fantazie
Autor	Stephen king
Původní jazyk	Angličtina
datum psaní	1970-1980; 2003
Datum prvního zveřejnění	1978-1981
nakladatelství	Grant; Chochol
Cyklus	Temná věž
Následující	" Extrakce tří "
Citace na Wikicitátu

Pistolník ( angl.  The Dark Tower: The Pistolník , doslova „The Dark Tower: The Pistolník“) je román amerického spisovatele Stephena Kinga , první díl cyklu Temná věž . Román popisuje cestu pistolníka Rolanda rozlehlou pouští. Pronásleduje mocného kouzelníka, muže v černém, aby mu otevřel cestu do Temné věže , osy světů. Pistolník v poušti vyzvedne chlapce Jakea , který se záhadně dostal do světa Rolanda ze světa podobného tomu našemu, a společně pokračují v cestě. King začal román psát v roce 1970 a skončil v roce 1980. V letech 1978-1981. Román vyšel jako samostatné příběhy v periodikách. První vydání románu vyšlo v roce 1982 [1] . V roce 2003 , v předvečer vydání posledních tří dílů cyklu, vyšel román ve druhém, opraveném a doplněném vydání [2] .

Děj

Muž v černém se pokusil ukrýt v poušti a střelec ho pronásledoval [cca. 1] .

Střelec, pronásledující jistého muže v černém přes rozlehlou poušť , se zastaví na noc. Vzpomíná si, jak mluvil s osadníkem jménem Brown na okraji pouště o své nedávné minulosti. Před vstupem do pouště navštívil střelec město Tull, obývané pár degenerovanými lidmi. Muž v černém procházel tímto městem a vzkřísil jednoho občana, Northa, který zemřel na předávkování místní drogou  - démonickou trávou. Střelec, pobývající ve městě, se stal milencem hostinské Alice. Vstoupil s ní do vztahu, aby se od ní dozvěděl o muži v černém. Sylvia Pittstonová, kazatelka z Tullu, kterou předtím svedl muž v černém, nasadila své farníky na střelce a nazvala ho ďáblovým poslem, ale střelci se podařilo zabít všechny obyvatele Tullu. Poté opustil město, které bylo jeho vinou opuštěné, a pokračoval ve svém pronásledování.

Pistolník pokračuje pouští a najde na opuštěné zastávce malého chlapce jménem Jake. Střelec se dozví, že chlapec zemřel ve svém světě, sražen autem a nějak skončil na této stanici. Pistolník se rozhodne vzít Jakea s sebou a oba pokračují v cestě do hor za pouští. Střelec cestou vzpomíná na své mládí, na svého přítele Cuthberta a na to, jak oni a on, když náhodou zjistili, že jejich přítel palácový kuchař je zrádce, ho udali úřadům a tím ho odsoudili k popravě oběšením .

Střelec Roland a chlapec k sobě na své cestě stále více přilnou. Na úpatí hor za pouští chlapec náhodou najde prastarý kamenný kruh, ve kterém žije Orákulum - prorokyně sukubu . Roland zachrání Jakea a je dán Orákulu výměnou za proroctví o jeho budoucí cestě. Jak pokračují v cestě, nakonec se setkají tváří v tvář pronásledovanému muži v černém. Naznačuje, že Roland bude mít na výběr: Jakeův život, nebo cestu do Temné věže .

Roland a jeho mladý společník sestupují do jeskyní pod horami a pokračují ve svém pronásledování. Roland vypráví chlapci o svém mládí, o své matce a otci a o tom, jak ho dvorní čaroděj Marten, milenec jeho matky, donutil složit zkoušku na právo být nazýván mužem mnohem dříve, než je tradiční termín. Vypráví, jak s pomocí ručního sokola porazil v souboji svého vojenského mentora Korta. V temnotě jeskyní pod horami objeví satelity staré koleje a vozík , na kterém jedou dál. Cestou je málem zabijí monstrózní stvoření, kterým se v Rolandově světě říká „mutanti idioti“, ale Roland a Jake dorazí do propasti, za kterou je východ do vzduchu. V tomto okamžiku musí Roland učinit hroznou volbu mezi Jakem a jeho cílem a pistolník nechá chlapce spadnout do propasti. Střelec předběhne muže v černém a ten mu prozradí věštění z tarotových karet a předurčí jeho osud. Roland má vizi vesmíru a ztrácí vědomí. Pistolník se probudí a během dlouhé noci, táhnoucí se 10 let, vede rozhovor s Walterem. Na jejím konci vedle sebe vidí jen kostlivce v šatech muže v černém. Roland míří k moři.

Historie vytvoření

Původ

King začal svůj cyklus inspirovaný básní Roberta Browninga „ Childe Roland šel do temné věže “, románem „ Pán prstenů “ od J. R. R. Tolkiena a „ spagetti westerny “ 70. let 20. století [3] . V "Doslovu" k prvnímu vydání románu autor píše, že napsání "Šípu" bylo ovlivněno také románem " The Ring Around the Sun " od K. Simaka [4] . V „Úvodu“ k druhému vydání románu King rozvádí, že hlavní inspirací pro jeho western byl „ Dobrý, zlý a ošklivý “ s Clintem Eastwoodem [5] . Rolandovo jméno je poprvé zmíněno kolem poloviny románu. Předtím jej autor nazývá pouze „střelcem“ [6] . V „ Píseň Susannah “ Stephen King z Keyworld říká, že Roland byl původně koncipován jako „Muž bez jména, fantazijní verze Clinta Eastwooda“ [7] .

V Kingově díle existují dva rané předpoklady pro vytvoření příběhu o Rolandovi. Toto je za prvé báseň "The Dark Man " ( angl.  The Dark Man ), napsaná v roce 1969. „Temný muž“ popsaný v této básni odpovídá obrazu jednoho z hlavních antagonistů „Temné věže“, Randalla Flagga [8] . Pravda, Randall Flagg se v Arrowovi objevil retrospektivně: zpočátku byl muž v černém Walter koncipován Kingem jako samostatná postava a až v procesu práce na cyklu se autor rozhodl, že on a Randall jsou jedna a tatáž osoba. Jméno „Randall Flagg“ není zmíněno ani ve druhém vydání románu.

Druhým je satirický western Slade , který King napsal v roce 1970 .  První odstavec "Slade" se téměř úplně shoduje se scénou Rolandova příjezdu do města Tull, popsanou v "Arrow". Ve Slade jsou také epizody podobné těm, které jsou popsány ve druhé a čtvrté knize série [6] [9] . Možná, že jednou z inspirací pro román byl The Rook , komiks vydaný nakladatelstvím Dark Horse v letech 1977 až 1983, který sdílí několik podobností ve vzhledu hlavního hrdiny a některých dějových prvcích. Tato podobnost vedla k soudnímu sporu o 500 milionů dolarů za plagiátorství [10] .

V „Afterword“ k prvnímu vydání King napsal, že na „Shooter“ pracoval dvanáct let. Podle něj byl první návrh "Arrow" napsán na speciálním papíře, který King našel spolu s dalšími dvěma lidmi, svou budoucí manželkou a jejím tehdejším přítelem. King vzal hromádku zeleného papíru, Tabitha Spruceová  modrý a třetí žlutý. Všichni tři se stali profesionálními spisovateli. Začátek románu byl napsán v březnu 1970, kapitola „The Oracle and the Mountains“ – při práci na románu „ The Lot “ (vydáno v roce 1975), scéna Jakeovy smrti  – při práci na románu „The Shining “ “ (vydáno v roce 1977) a román byl dokončen v roce 1980. King se zmínil, že se bojí nedožít konce eposu, ale nemůže čtenářům poskytnout stručné shrnutí Temné věže, protože přesně neví, co bude dál [4] . V „Úvodu“ k druhému vydání románu King píše, že chtěl napsat „nejdelší populární knihu v historii“, ale nikdy se mu to nepodařilo, ačkoli se „poctivě snažil“ [5] .

Struktura

Kniha je rozdělena do kapitol, podtitul první, největší, v originále je název knihy - "The Gunslinger" ( angl.  The Gunslinger ) [cca. 2] . Po ní následují kapitoly The Way Station , The  Oracle and the Mountains , The Slow Mutants , The Pistolník a muž v černém“ ( angl. Pistolník a temný muž / Pistolník a muž v černém ) [cca. 3] . Druhé vydání přidalo k celé knize dva titulky: „19“ a „Obnova“.    

Kniha je věnována Edwardu L. Fermanovi , redaktorovi The  Magazine of Fantasy and Science Fiction [1] . Vyprávění v knize je nelineární; na začátku knihy si střelec procházející pouští vzpomíná, jak mluvil s osadníkem Brownem a v této vzpomínce je příběh o tom, co se stalo ve městě Tull ( angl. Tull ) ještě dříve. V knize je také několik vzpomínek na Rolandovo mládí. King (v osobě postavy Stephena Kinga z Klíčového světa) tuto techniku ​​hrdě zmiňuje v šesté knize série, „ Píseň Susanny “ [7] .  

Edice

Každá kapitola románu byla původně publikována jako samostatná novela v The Magazine of Fantasy & Science Fiction . První příběh, „Shooter“, vyšel v říjnu 1978, poté se v dubnovém čísle 1980 objevily romány „Road Station“ a v únoru, červenci a listopadu 1981 – „The Oracle and the Mountains“, „Stupid- Mutants“. “ a „Pistolník a muž v černém“ [11] .

Nezávislé nakladatelství Grant vydalo 10. června 1982 knihu v nákladu 10 000 výtisků (z toho 500 podepsaných, kterých se prodalo více), v níž bylo těchto pět příběhů, poněkud upravených, shromážděno pod jednou obálkou. Knihu ilustroval Michael Whelan a přiznal, že to nebylo snadné. Inzeráty na toto vydání se objevily v pátém čísle časopisu Whispers , srpen 1982, kde byla na obálce  jedna z ilustrací Johna Stewarta pro Pistolníka: „North Grass Eater“ . Časopis také zveřejnil šest dalších Stewartových ilustrací založených na Arrowovi. Navzdory publicitě byla tato kniha pro mnoho čtenářů a fanoušků Kinga zcela neznámá až do roku 1983, kdy vyšel v nakladatelství Doubleday román Pet Sematary , pod jehož přebalem byl seznam dalších autorových děl, včetně Temné věže (1982) . Ten rok Doubleday obdržel více než 3 000 dopisů od zmatených čtenářů, kteří se ptali na koupi této „mýtické knihy“, obdržel překvapené a dokonce rozzlobené dopisy od fanoušků a samotného Kinga. Nakladatelství NAL nabídlo Kingovi vydání románu v masovém oběhu, ale on odmítl [6] .

Nakonec King souhlasil s dotiskem románu a Grant v roce 1984 vydal druhé vydání Arrow s nákladem 10 000 výtisků. V roce 1985 v Castle Rock: The Stephen King Newsletter (vydala manželka autorova bratra) King uveřejnil článek s názvem „Politika malého oběhu“, ve kterém čtenářům vysvětlil důvody, proč knihu nevydat hromadně. oběh [6] [12] . K běžnému čtenáři se kniha dostala až v září 1988, po vydání druhé knihy cyklu , kdy Strelka vydalo nakladatelství Plume v měkké, ale celovečerní obálce [6] .

Grant vydal třetí vydání Strelky v roce 1998 v rámci dárkového setu prvních tří knih cyklu Temná věž v nákladu 11 000 výtisků. Nové vydání Strelky se od dvou předchozích vydání Granta lišilo přebalem. Sada také obsahuje nové vydání druhé knihy ze série s aktualizovaným přebalem a novými ilustracemi. Tyto edice se prodávaly výhradně jako součást dárkové sady Temná věž , která také obsahovala první a jediné grantové vydání třetí knihy ze série [13] [14] . Bylo také vydáno několik audioknih v angličtině. „The Pistolník“ prvního vydání byl původně publikován autorem v červenci 1988 a poté Frankem  Mullerem v květnu 1998. Obě verze nebyly po vydání druhého vydání románu znovu publikovány. Druhé vydání od George Guidalla vyšlo v  červnu 2003 [6] [15] .

Vlastnosti prvního vydání

Jak uvádí B. Vincent ve své knize Temná věž: Průvodce, Pistolník byl Kingovým prvním dílem v žánru fantasy [6] .

King začal na příběhu střílečky Roland pracovat v roce 1970 a skončil až v roce 2003 (poslední kniha vyšla v roce 2004). Jak sám autor přiznal v "Předmluvě" k druhému vydání románu, v "Šípce" "je mnoho nepřesností a chybných začátků, a to zejména ve světle následujících svazků." Poznamenává také, že Pistolník „zní úplně jinak než ostatní knihy, <...> je těžké ho číst“ [5] .

Kniha podává poněkud odlišný koncept sil stojících proti Rolandovi od obecné série. Rolandův protivník Walter si  říká Merlinův sluha Maerlyn . 4] , nebo Stranger-out-of-time ( ang. Ageless Stranger ), který zase slouží Bestii – „Strážci věže“, tvůrci všech kouzel. Walter se nespojuje s Martenem ( angl. Marten ), dvorním čarodějem z rodu Rolandů, „splynutí“ obrazů těchto postav mezi sebou samými a s obrazem Randalla Flagga došlo později ve fiktivním vesmíru Temné věže .    

Existují také drobné věcné nesrovnalosti s později zavedeným nastavením:

• V prvním vydání Strelky je jméno Rolandova otce Roland starší a příjmení Deskeyn není uvedeno. V pozdějších knihách se Rolandův otec jmenuje Steven.
• Na nebi Rolandova světa prvního vydání románu jsou Polárka a Mars přítomny , počínaje druhou knihou - pouze Stará hvězda ( anglicky  Old Star ) a Ancient Mother ( anglicky  Age Age Mother ).
• Farson ( angl.  Farson ) v prvním vydání - název města, v dalších knihách - jméno "dobrého muže", rebela, kvůli kterému padl Gilead ( angl.  Gilead ).

Druhé vydání

Za třiatřicet let, které uplynuly od roku 1970 do roku 2003, se fiktivní vesmír Temné věže změnil natolik, že se autor rozhodl přepsat první heptologickou knihu, aby „synchronizoval začátek s koncem“. V „Předmluvě“ k druhému vydání románu King poznamenává, že to udělal především pro čtenáře, kteří s cyklem ještě nebyli obeznámeni, ale také pro sebe, protože chtěl řádně dokončit práci na pro něj tak významném díle [ 5] .

V roce 2003 vyšlo druhé vydání románu, tzv. „Upravené a rozšířené vydání“. Přibylo více než devět tisíc slov (cca 35 stran). Změny ovlivnily jak výrazné detaily zápletky (například motivace zabití Alice, nuance vztahu s Jakem ), tak styl. Opraveny byly i věcné chyby prvního vydání a doplněny reálie světa Temné věže, nastolené v pozdějších dílech ( uvedeno např. tahini a zamotané uši). V přepracovaném vydání Walter nezmiňuje Merlinovo jméno, když odkazuje na Cizince-Out-of-Time, ale říká, že Marten a on jsou stejná osoba. Výslovně je zmíněn i šarlatový král [16] . Název poslední kapitoly byl změněn z Pistolník a temný muž (doslova „Pistolník a temný muž“) na Pistolník a muž v černém („Pistolník a muž v černém“). Zároveň nebyly opraveny všechny chyby, například ve druhém vydání zůstala nepřesnost související s fyzikou elementárních částic . Muž v černém, vyprávějící Rolandovi o struktuře vesmíru, tvrdí, že: "...samotné atomy se skládají z jader a rotujících protonů a elektronů" ( angl.  Atomy samotné jsou složeny z jader a rotujících protonů a elektronů ) . Již v první polovině 20. století bylo známo, že atom se skládá z kladně nabitého jádra, které zahrnuje protony a neutrony , a záporně nabitých elektronů , které lze podmíněně nazvat „rotující“ kolem něj, tedy tvrzení o rotaci protonů kolem jader neodpovídá skutečnosti [1] .

Druhé vydání poprvé vydalo nakladatelství Viking 23. června 2003. V roce 2009 Grant znovu vydal druhé vydání Arrow spolu s příběhem „The Humble Sisters of Eluria “ v The Little Sisters of Eluria . Náklad zahrnoval 4 000 číslovaných kopií podepsaných umělcem Michaelem Whelanem a 1 250 číslovaných kopií podepsaných Whelanem a Kingem. Michael Whelan také nakreslil řadu nových ilustrací speciálně pro toto vydání Arrowa [17] . Překlad druhého vydání do ruštiny provedl v roce 2005 T. Yu Pokidayeva [5] a několikrát jej publikovala AST .

Reference a narážky

V románu je několik odkazů na Bibli [6] a jeden z nich je poměrně obsáhlý: v Rolandově vidění se zdá, že muž v černém stvořil svět, což komentuje nepřesnými citacemi z první kapitoly Genesis . Také v "Arrow" je uvedeno jméno Rolandova rodného léna - Nový Kanaán a v následujících knihách cyklu - jméno rodného města střelce - Gilead. Kanaán a Gilead ( Gilead ) jsou starozákonní jména historických oblastí moderního Izraele .

Zmíněny jsou také mýty o králi Artušovi , zmínky o nich budou zcela běžné v dalších knihách cyklu. Text Šípu také obsahuje odkaz na román Srdce temnoty od Josepha Conrada : Walterova linie o Northově smrti [6] . Spaghetti westerny s Clintem Eastwoodem měly velký vliv na vznik cyklu Temná věž a zejména Arrow . V románu je několik přímých odkazů na film Hodný, zlý a ošklivý . Například pistolník pronásleduje muže v černém přes ohně, stejně jako Tuco pronásledoval Eastwoodovu postavu [6] .

V románu, stejně jako v dalších dílech, hraje významnou roli píseň Hey Jude od The Beatles . V Rolandově světě se zdá být folk. Tato píseň je jedním z prvních detailů naznačujících spojení mezi Rolandovým a naším světem. Název města Tull je narážkou na kapelu Jethro Tull . Havranovo jméno, Zoltan, je odkazem na lidového zpěváka, kterého King osobně znal [6] .

Překlady do ruštiny

V Rusku vyšla původní verze románu ve třech překladech. Jméno bylo v každém případě přeloženo jako „Střelec“. Slovo pistolník se na americkém západě běžně používalo ve významu „zručný střelec“ [18] a „ozbrojený osobní strážce nebo vrah“ [19] .

Překlad románu O. Bejmuka, B. Ljubarceva a A. Němirové vyšel v rámci sbírky „Temná věž“, kterou v roce 1994 vydala lvovská informační agentura „Kronos“. Tato sbírka obsahuje první a druhou knihu cyklu a také několik povídek. V témže roce vyšel překlad Natalie Acherkan a Riny Ruzhzhe ve sbírce Temná věž, kterou vydalo Mezinárodní centrum sci-fi jako klubovou edici (950 výtisků). Zahrnuje první dvě knihy cyklu [20] [21] . Na letáku obálky byla ilustrace od Neda  Damerona pro třetí knihu ze série [22] [23] . Tento překlad znovu vydalo v roce 1995 nakladatelství Sigma-press v rámci 39. čísla edice Masters of Action Mysticism, která obsahovala i druhou knihu cyklu. Překlad T. Yu. Pokidaeva byl poprvé publikován nakladatelstvím AST v roce 1997, také jako součást sbírky „Temná věž“, která kombinuje první dvě knihy cyklu, a následně byl mnohokrát přetištěn, včetně samostatné knihy [20] [21] .

Vadim Erlikhman ve své knize „Král temné strany. Stephen King v Americe a Rusku“ nepovažuje ani překlad Beimuk-Ljubarceva-Nemirova za literární a jeho autory nazývá „týmem řemeslníků“. Když srovnává překlad N. Acherkana a R. Ruggea s překladem T. Yu.Pokidaeva, všímá si výhod a nevýhod obou: „Pokidaeva přesněji vyjadřuje suchý recitativ Kingova vyprávění, ale její soupeři se v ruštině cítí jistěji. .“ V. Erlikhman zmiňuje, že v ruskojazyčném fandomu existují vážné spory o to, která možnost je lepší, a srovnává je se spory v Tolkienově fandomu o překladech Grigorieva-Grushetsky ("literalistů") a Muravyova-Kistyakovského ("snílek") . Jeho osobní sympatie směřují spíše k volnějšímu překladu Acherkan-Ruzhe [24] .

Kritika

Nominace

Do roku 1982 byly první dvě kapitoly románu nominovány jako samostatné příběhy:

• Locus , 1979 - nejlepší příběh (novela) - dělil se o osmé místo s románem jiného autora (Thomas M. Disch , Muž  , který neměl nápad ); samostatně byl hodnocen příběh „The Shooter“ (který se později stal první kapitolou románu) [25] .
• Nebula , 1981 - nejlepší příběh (novela); samostatně byl hodnocen příběh „Road Station“ (který se později stal druhou kapitolou románu) [26] .
• Locus , 1981 - nejlepší příběh (novela) - třetí místo; samostatně byl hodnocen příběh "The Road Station" [27] .

Recenze

V roce 1982 román vyšel v omezeném rozsahu a zůstal širší veřejnosti neznámý, přesto se na něj objevily recenze v časopisech. Časopis Locus publikoval recenzi Jeffa Frane ( angl.  Jeff Frane ) [cca. 5] a v časopise Isaac Asimov Journal of Science Fiction , recenzi Bairda Searlese .  V roce 1983 vyšla recenze Roberta Coulsona v Amazing Stories [ 28 ] .  

Později, když vyšel veřejně dostupný brožovaný dotisk, se kniha stala bestsellerem . Pistolník debutoval na čtrnáctém místě seznamu bestsellerů New York Times 25. září 1988 [29] . Následující týden, 2. října, už byl Strelok na prvním místě [30] a zůstal tam další tři týdny [31] až do 30. října a klesl na čtvrté místo [32] . Do 11. února 1990 se "Shooter" držel na patnáctém místě [33] . Popularita Strelky vyvolala druhou vlnu mediální pozornosti. V oregonských novinách The Register-Guard (červenec 1989) vyšla recenze Michaela Stamma kladně  hodnotící první a druhou knihu ze série. Stamm nazval Arrow knihou, která se nepodobá „čemukoli, co napsal Stephen King“ a první dvě knihy ze série nazval „bezkonkurenčním čtenářským dobrodružstvím“, „výjimečnou a úžasnou cestou mýtické představivosti“ [34] . Ve stejném roce vyšla recenze Paula J. McAuleyho v  časopise Interzone . V roce 1990 Paperback Inferno publikoval recenzi Craiga Marnocka [28] .

Druhé vydání románu bylo také úspěšné a dosáhlo čísla sedmnáctého na seznamu bestsellerů New York Times za rok 2004 [6] .

Adaptace

Komiksy

V roce 2007 začala společnost Marvel Comics vydávat komiksovou sérii Temná věž vycházející ze série Stephena Kinga, která na tomto projektu slouží jako výkonný producent a dává autorům a umělcům komiksů hlavní myšlenku a celkový průběh příběhu. První díl , The Dark Tower :  The Gunslinger Born , vydaný v sedmi číslech od 7. února do 1. srpna 2007, byl především převyprávěním částí Pistolníka a čtvrté knihy ze série, Čaroděj a krystal ... Další oblouky zahrnovaly nové, odlišné zápletky od původních knih. Šestý díl, The  Dark Tower: The Gunslinger , vydaný v pěti číslech od 19. května do 22. září 2010, je částečně přímou adaptací románu [35] [36] .

Adaptace obrazovky

V roce 2007 převzal projekt J. J. Abrams , ale o dva roky později režisér řekl, že se kvůli osobní náklonnosti bojí zkazit „své oblíbené dílo“ a od svých plánů upustil [37] . 8. září 2010 se na oficiálních stránkách Stephena Kinga objevilo oznámení, že scenárista Akiva Goldsman , producent Brian Grazer a režisér Ron Howard se ujmou adaptace cyklu Temná věž . V červenci 2011 vyšlo najevo, že Universal odmítl projekt podpořit, ale v říjnu 2011 Grazer v rozhovoru řekl, že po snížení rozpočtu o třetinu našel způsob, jak projekt uvést do života, ale později tento koncept se také nerealizovalo. Práva později koupil kabelový kanál HBO , dceřiná společnost Warner Bros. , [39] ale v roce 2012 toto studio od svých plánů upustilo. Spekulovalo se o tom, že o filmovou adaptaci by se mohlo postarat Media Rights Capital nebo Netflix . [40] [41] . V důsledku toho společnost Sony Pictures převzala filmovou adaptaci. Scénáristou je kromě Goldsmana Jeff Pinkner [42] [43] . Datum premiéry je stanoveno na leden 2017. King vysoce ocenil Howardův nápad vytvořit filmovou adaptaci ve formátu 3 filmů a série a také vyjádřil důvěru v pečlivé uchování myšlenky a postav série [37] . Roli Rolanda schválili černošský herec Idris Elba a Muž v černém - Matthew McConaughey [44] .

Seznam hlavních publikací

V původním jazyce