Tat skript

Písmo Tat  - písmo používané k psaní jazyka Tat , který má dva hlavní dialekty - severní, kterým mluví Tatové , kteří vyznávají judaismus ( horští Židé ), a jižní, kterým mluví muslimští Tatové . Tatianské písmo za dobu své existence fungovalo především v severském dialektu a zároveň několikrát změnilo svůj grafický základ a bylo opakovaně reformováno. V současnosti funguje psaní horských Židů v azbuce a psaní Tats-muslimů - v latině .

V historii psaní Tat jsou čtyři etapy:

• 70. léta 19. století – 1928 – psaní podle hebrejského písma ;
• 1928-1938 - psaní podle latinské abecedy;
• od roku 1938 - psaní podle azbuky;
• od časných devadesátých lét, pokusy byly předstíral, že vytvoří psaný jazyk založený na latině v Ázerbájdžánu .

Hebrejské písmo

První památky tatského (horsko-židovského) písma pocházejí z konce 70. let 19. století – počátku 80. let 19. století, kdy rabi Yaakov Yitzhaki sestavil první knihu Tat, Pokladnice slov v hebrejsko-tatském jazyce. Tato kniha používala hebrejské písmo přizpůsobené potřebám fonetiky Tat. Počátkem 20. století se více uplatňovalo písmo Tat na židovském grafickém základě - začaly na něm vycházet knihy a v roce 1915 byl učiněn pokus o vydávání novin. V roce 1921 byl v této abecedě zveřejněn první základ „Taza School“. V roce 1927 bylo na celounijní konferenci o kulturní práci mezi Taty, která se konala v Moskvě, rozhodnuto písemně reflektovat všechny samohlásky židovsko-tatského dialektu (א [æ], אַ [a], אָ [ o], י [i], ו [v], וּ [u]). V té době však začal proces přechodu jazyka Tat na latinské písmo, čímž se reforma stala irelevantní [1] .

Gorsko-židovská abeceda založená na hebrejském písmu vypadala takto [2] :

Sovětská latina

Ve 20. letech 20. století probíhal v SSSR proces latinizace písem . V květnu 1925 sestavil Y. Agarunov první návrh latinizované abecedy pro horské Židy. Ve dnech 15. – 20. května 1926 bylo na oblastním sjezdu horských Židů v Nalčiku rozhodnuto o převedení písma Tat do latinského grafického základu. Od té doby začaly na severním Kavkaze a v Ázerbájdžánu přípravné práce na romanizaci. V roce 1928 byla Výboru pro novou abecedu předložena řada návrhů nového scénáře. Takže projekt Z. Yu. Khudainatov obsahoval tato písmena: А a, B в, V v, G g, D d, H h, Z z, Ӡ ӡ, ħ, I i, J j, K k, X x, Lʟ, M m, N n, S s, Y y, P p, F f, C c, Ç ç, ꜧ, R r, Ş ş, T t, O o, U u, Ú ú, E e [3] [4] .

Ve dnech 28. až 30. dubna 1929 se v Baku konala Všesvazová konference zástupců horského židovského národa . Nakonec schválila novou horsko-židovskou abecedu navrženou Borisem Millerem. Vypadalo to takto [5] :

Tato abeceda byla aktivně používána ve vzdělávání, vydávání knih a médiích. V roce 1932 vydala první normativní gramatiku jazyka Tat [1] .

V pozdějších vydáních v latině písmeno Đ đ chybí, ale je přítomno (pouze ve výpůjčkách) E e [6] .

Cyrilice

Otázka překladu jazyka Tat do azbuky byla vznesena v roce 1937. Prezidium Nejvyšší rady Dagestánské ASSR pověřilo Institut pro studium národních kultur Dagestánu vypracováním této verze dopisu. Nová verze abecedy vyšla 15. února 1938 v novinách „ Dagestanskaya Pravda “, od 1. července do ní přešla všechna periodika a od 1. září začala výuka azbuky na školách [7] . Později byly provedeny některé změny v abecedě (písmeno J j bylo vyloučeno . Písmeno UӀ uӀ bylo nahrazeno Uy y a ХӀ хӀ Хх хь ). V důsledku toho začala abeceda vypadat takto [4] :

V Ázerbájdžánské SSR v roce 1938 byl tat (horsko-židovský) jazyk stažen ze všech oficiálních sfér činnosti - bylo přerušeno vydávání knih, novin a vzdělávání ve školách. Proto abeceda přijatá v Dagestánském ASSR nenašla uplatnění v Ázerbájdžánu. Místo ní však spontánně vznikla samostatná verze tatské azbuky, která se blížila azbuce ázerbájdžánské abecedy . Koncem 20. - začátkem 21. století našel určité uplatnění i mezi Taty, kteří emigrovali do Izraele :[8]4][ . Existují i ​​další verze této abecedy, lišící se pořadím písmen a nahrazením písmene Й й Ј ј [9] .

Moderní latina v Ázerbájdžánu

V 90. letech 20. století byla pro muslimské Taty z Ázerbájdžánu vytvořena abeceda založená na latince. Vyšlo o něm několik učebnic [10] : A a, B b, C c, Ç ç, D d, E e, Ә ə, F f, G g, Ğ ğ, H h, X x, I ı, İ i, J j, K k, Q q, L l, M m, N n, O o, Ö ö, P p, R r, S s, Ş ş, T t, U u, Ü ü, V v , Y y, Zz .

V řadě vědeckých publikací a slovníků horského židovského jazyka Ázerbájdžánu se někdy používá jiná verze latinské abecedy [4] [11] : A a, B b, C c, Ç ç, D d, E e , Ә ə, F f, G g , Q q, H h, ħ, Ⱨ ⱨ, İ i, I ı, J j, K k, L l, M m, N n, O o, P p, R r , S s, Ş ş, T t, U u, Ü ü, V v, Y y, X x, Z z .

Abecední korespondenční tabulka

Sestavil [2] , [4]

Poznámky

1. ↑ 1 2 Židovský jazyk - článek z elektronické židovské encyklopedie
2. ↑ 1 2 Taadi / Tat / Jugyuri Džuhuri . KNAB: Kohanimeandmebaas/databáze jmen míst . Eesti Keele Instituut (30. září 2012). Získáno 24. 5. 2015. Archivováno z originálu 5. 1. 2014. (neurčitý)
3. ↑ Nová horsko-židovská (Tat) abeceda  // Kultura a písmo Východu. - Baku: Všeruský ústřední výbor NTA, 1929. - T. IV . - S. 191-192 .
4. ↑ 1 2 3 4 5 Ya. M. Agarunov, M. Ya. Agarunov. Tatsko (židovský)-ruský slovník. - M . : Židovská univerzita v Moskvě, 1997. - S. 197-204. — 204 s. - 2000 výtisků.  — ISBN 5-7349-0002-8 .
5. ↑ Gorsko-židovská (Tat) abeceda na latinském základě  // Kultura a písmo Východu. - Baku: Všeruský ústřední výbor NTA, 1929. - T. V . - S. 201 . Archivováno z originálu 10. července 2021.
6. ↑ Xanusov Is. Alafbi . - Boku: Azәrnәşr, 1937. - 94 s. - 3000 výtisků. Archivováno 6. července 2019 na Wayback Machine
7. ↑ Tatsko-hebrejské písmo: problém abecedy . gorskie.ru (13. července 2011). Datum přístupu: 24. května 2015. Archivováno z originálu 6. června 2015. (neurčitý)
8. ↑ E. Gurshumov. Əz tovnəy əlifboy dərbendi  // Mirvori: Literární a publicistický almanach. - 2006. - č. 1 . Archivováno z originálu 23. září 2020.
9. ↑ Agarunov M., Agarunov Y. Velký slovník jazyka Juuri . - Baku: Abilov, Zeynalov a synové, 2010. - 275 s. - ISBN 978-9952-444-31-5 . Archivováno 6. července 2019 na Wayback Machine
10. ↑ NB Cəfərová. Alifba (Tat dilində dərslik). - Bakı: Maarif, 1996. - S. 55. - 80 s. - 5000 výtisků.
11. ↑ Naftaliev M. Židovský (Juuri)-ruský slovník. - M. : STMEGI, 2016. - 568 s. — ISBN 978-5-93273-446-9 .