Akrostich

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 31. července 2021; kontroly vyžadují 9 úprav .

akrostich
Mediální soubory na Wikimedia Commons

akrostich ( starořec . ἀκρο-στῐχίς, ἀκρο-στῐχίδος, ἀκρο-στιχίδα z ἄκρος - čára + σςτίς čára + σςτίχο : еςτίχοσςτίχοσςτίχος

1) smysluplný text ( slovo , fráze nebo věta ), složený z počátečních písmen každého řádku básně;
2) literární forma , báseň, ve které některá (obvykle první) písmena každého řádku tvoří smysluplný text (slovo, frázi nebo větu).

Historie akrostichu

Od starověku až po středověk je volba této formy častěji spojována s posvátnými motivy (čte se jméno Kristus, Panna Marie) nebo s adresou básníka (k jeho mecenášovi, kolegovi spisovateli) či s podpisem vloženým do první sloupec písmen u jména autora (předpokládá se, že takto používal akrostich jeho vynálezce, starověký řecký básník a dramatik Epicharm ... Akrostich přišel do Ruska z Byzance a začal se používat od 11. století. Akrostické podpisy hieromonka Heřmana , který žil v 17. století, který přepisoval žalmy , např. jeho přepis 140. žalmu ukazuje první písmena fráze "Herman mnich modlící se pisah").

Akrostická typologie

Funkčně tyto 3 případy odpovídají 3 typům akrostichu:

acrostic-key - text čtený prvními písmeny v koncentrované podobě vyjadřuje smysl díla a podle záměru autora by si ho měl povšimnout každý čtenář; zvláštním případem takového řešení je hádanková báseň s nápovědou v prvních písmenech:

Jsem dobře známý pod svým jménem; Darebáci a jím neposkvrnění stejně přísahají, V tehoy při katastrofách jsem náhodou víc, Život je se mnou sladší a v tom nejlepším. Mohu sloužit štěstí čistých duší sám, A mezi padouchy – nebudu stvořen. Jurij Neledinský-Meletskij , Akrostická hádanka

Albert Veliký chápal jméno „Ježíš“ jako −

J ucunditas maerentium („Radost truchlících“) E ternitas viventium („Nesmrtelnost živých“) S anitas languentium („Uzdravení slabých“) U bertas egentium ("hojnost potřebných") Satietas esurentium („Nakrmit hladovějící“) [2]

akrostich-dedikace - text čtený prvními písmeny jmenuje svého adresáta; často je tento adresát v textu označen jiným způsobem (v názvu, v epigrafu , přímo v básni), někdy jiné údaje nejsou a pak je věnování patrné jen velmi pozornému či připravenému čtenáři:

Ráno jsem býval zticha O tom, co mi sen zpíval. Se sladkou růží a paprskem A mám jednu spoustu. Ze svažujících se hor se plíží sníh, A jsem bělejší než sníh Oh , břehy sladce sní Náhodné bahnité řeky. E rybářský háj svěží hluk Víc než myšlenky na úsvitu. Anna Achmatova , Song

Joy , jako rychlý plotice, Yu rko svítí ve vodě. Ruce mohou postavit kostel A kukačka a hvězda. Aysya kukuřičná pole a stromy ptačí třešně, - Živí nemají žádné hříchy. A hodně štěstí, slečno V oyut pouze pro krávy. Neříkej si lupič Pokud jsi čistý, spadni do bahna. In ehm - tele z vědra Karas se usmívá. Sergej Yesenin , Acrostic , 1919

akrostich-šifra - text čtený prvními písmeny přímo nesouvisí s obsahem básně a vnáší do díla nové vedlejší informace. Tento typ akrostichu byl často používán jako prostředek k obcházení cenzury nebo jiných zákazů. V různých memoárech se objevují odkazy na akrostich Felixe Chueva se zašifrovaným heslem „ Stalin v srdci“, na akrostichy Nikolaje Glazkova „Drahému Leonidu Iljiči “ publikované v sovětských provinčních periodikách (báseň sama o sobě byla nevinného lyrického příroda, která učinila ironii L. I. Brežněva neškodnou a žíravou zároveň) a Jevgenij Šešolin „Kristus vstal“. Známý je zejména příběh voroněžského básníka Pavla Melechina, který své básně prodal úspěšnějším sovětským autorům a jednou místo vlastního autorského podpisu zakódoval do prvních písmen akrosticha svůj postoj k básníkovi Michailu Kasatkinovi, který koupil a publikoval tuto báseň („A“ na začátku posledního řádku bylo nahrazeno „Y“) [3] :

Měsíc ve městě není v noci vidět, Nad náměstím je samostatný strop. Ach , proč je Nikitin tak tichý, Opilý jako moře světel. A stroje u vjezdu do uličky Jako by tu byli cizí lidé, Jako slepí – ničeho nelitují, A měděné dary čekají. Zdá se nám, že půlnoc je prázdná, G rubish - neonové světlo. Oh , i když se pohybuje, vize stagnuje: Proč pozor , básníku! No , tak hluboký, ne chytrý Ocenit , jak dnes žijeme, Je nutné zaujmout místo Nikitina - A ne v parku, ale v minulém století ...

Ve středověké kabalistické modlitbě Ana be-koah , složené ze 7 řádků, ve druhém řádku jsou počáteční písmena všech 6 slov akrostichem "slzu (prokletí) Satane!" ( ‏ קרע שטנ ‏‎), ve frázi, ve které je Bůh nazýván „hrozivý“.

Dalším typem akrostichu je abecední akrostich ( abecedary ), ve kterém každé první písmeno verše nebo sloky tvoří abecední sekvenci. Příkladem takového akrostichu je starozákonní Jeremiášův nářek , z nichž první 4 písně sestávají z 22 slok , přičemž každá sloka začíná novým písmenem, v sekvenčním pořadí hebrejské abecedy , a také 7 židovských žalmů žaltář: 24 , 33 , 36 , 110 , 111 , 118 , 144 jsou složeny ve formě akrostichu [4] .

Formální odrůdy akrostichu lze považovat za vzácnější telestiku a mesostichy (mezostichy), ve kterých se doplňující text nečte prvním, ale posledním a středním písmenem básnické linie, stejně jako akrotelestic . Ve 20. století byla vyzkoušena řada formálních komplikací, počínaje dvojitými a trojitými akrostichy (první, třetí a páté písmeno v každém verši) nalezenými v poetické korespondenci Michaila Lozinského a Konstantina Lipskerova . Největším moderním mistrem ruského akrostichu je Valentin Zagorjanskij , v jehož básních (autor je nazývá akrogramy ) lze doplňkový text číst v mnoha směrech najednou (podle prvního, posledního a prostředního písmene, obou úhlopříček a podobně).

Občas se podoba podobná akrostichu vyskytuje i v próze, známý je např. fejeton Alexandra Amfiteatrova ze samého počátku 20. století , ve kterém se protivládní heslo čte prvními písmeny slov . V jednom z románů Ellery Queen tvoří první písmena názvů kapitol název knihy a jméno autora, „The Greek Coffin Mystery by Ellery Queen“. Poslední odstavec anglicky psané povídky Vladimira Nabokova The Vane Sisters (1951) je také uspořádán tímto způsobem - první písmena všech slov se řadí do fráze, která je klíčem k příběhu vyprávěnému v hlavním textu. Počáteční písmena každého odstavce v projevu Kirilla Serebrennikova na soudním zasedání dne 22. června 2020 také tvoří smysluplnou frázi. [5] V mnoha takových případech je však legitimnější považovat takovýto projev akronymie nikoli za samostatnou formu, ale za literární prostředek , neboť často hovoříme o uspořádání pouze určitého fragmentu textu, a ne celé dílo.

Viz také

Poznámky

↑ Arcikněz Grigorij Djačenko . Kompletní církevněslovanský slovník archivován 17. srpna 2014.
↑ Ježíš je zkratka jména . Získáno 13. září 2019. Archivováno z originálu dne 27. listopadu 2020. (neurčitý)
↑ V. Radziševskij. Tales of the old "Literature" Archival copy z 25. června 2020 na Wayback Machine // Znamya, 2004, č. 6.
↑ s:EEBE/Acrostics . Židovská encyklopedie Brockhaus a Efron
↑ Serebrennikov zašifroval zprávu v projevu na soudním zasedání Archivní kopie ze dne 23. června 2020 na Wayback Machine // RBC , 22.06.2020.

Literatura

Acrostic // Literární encyklopedie termínů a pojmů / Ed. A. N. Nikolyukina . - Ústav vědeckých informací o společenských vědách Ruské akademie věd : Intelvak, 2001. - Stb. 22. - 1596 s. — ISBN 5-93264-026-X .
Acrostic // Slovník literárních pojmů / Ed.-Comp.: L. I. Timofeev a S. V. Turaev . - M. : "Osvícení", 1974. - S. 10. - 509 s. — 300 000 výtisků.

Odkazy

Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Velký Rus Velký sovět (1 ed.) Brockhaus a Efron Židovský Brockhaus a Efron okolo světa Malý Brockhaus a Efron Ortodoxní chorvatský Britannica (online) katolík (1997-…) katolík (1997-…) Pauly Wissowa Universalis Granátové jablko