| I-6 | |
|---|---|
| Typ | bojovník |
| Vývojář | GAZ č. 25 |
| Výrobce | GAZ č. 1 ( Moskva ) |
| Hlavní konstruktér | Polikarpov N. N. |
| První let | 30. března 1930 |
| Postavení |
není v provozu nebyl přijat |
| Vyrobené jednotky | 2 |
„Šestá stíhačka“ I-6 je sovětský experimentální „lehký jednomístný“ dvouplošník „manévrovatelné“ konstrukce ruského a sovětského leteckého konstruktéra Nikolaje Polikarpova . Letoun byl dalším vývojem Polikarpova letounu „dvoumístného stíhacího letounu prvního“ DI-1 a „jednomístného stíhacího letounu třetího“ I-3 . Vývoj stíhačky I-6 se dlouho vlekl. V době prvního letu N.N. Polikarpov, který byl zatčen 24. října 1929 OGPU, byl uvězněn a pracoval v TsKB-39 OGPU.
Větroň byl dvouplošník, téměř poloplošník , poháněný motorem Gnome-Rhone- Jupiter o výkonu 450 k. S. s dvoulistou pevnou dřevěnou vrtulí.
Trup byl monokok dvojitého zakřivení, lepený z dýhy. Křídla byla shodná s křídly letounu I-3 - dvounosník konvenční konstrukce. Peří a křidélka byly vyrobeny z duralu a potaženy plátnem. Z duralu byly vyrobeny také vzpěry křídla ve tvaru N.
Vývoj letounu začal v září 1928 a do 1. srpna 1929 byl prototyp hotov. Druhý vůz byl připraven v březnu 1930. Obě kopie se měly zúčastnit květnového průvodu. Letoun patřil podle letových vlastností na svou dobu k nejlepším.
Dne 15. června 1930 při letových zkouškách prototypu I-6 opustil zkušební pilot Shirinkin vůz s padákem bez zjevné příčiny. Letadlo letělo ještě dál a spadlo na zem.
Po srovnání obou modelů I-5 a I-6 byla dána přednost letounu I-5, protože ten měl lepší rychlost stoupání a otáčky o 1 s kratší, i když stíhačka I-6 měla o něco vyšší rychlost.
Zdroj dat: Shavrov, 1985
(1 × 313 kW)
Letové vlastnosti
| Letadla Polikarpova | |
|---|---|
| Bojovníci | |
| Bombardéry |
|
| skauti | |
| Stormtroopeři | |
| Doprava | |
| Vzdělávací | |