Ústava Ázerbájdžánské republiky

Ústava Ázerbájdžánské republiky [1]
ázerbájdžánu Azərbaycan Respublikasının Konstitusiyası
Obor práva	Ústavní právo
Pohled	Ústava
Stát	Ázerbajdžán
Přijetí	12. listopadu 1995
Vstup v platnost	12. listopadu 1995
První publikace	12. listopadu 1995
Aktuální vydání	26. září 2016
Text ve Wikisource

Ústava Ázerbájdžánské republiky ( Azerbaijani Azərbaycan Respublikasının Konstitusiyası ) je základním zákonem Ázerbájdžánské republiky . Přijato 12. listopadu 1995 všeobecným lidovým referendem. Má nejvyšší právní sílu , přímou akci a nadřazenost na celém území Ázerbájdžánu.

Historie

Ústava z roku 1921

První ústava Ázerbájdžánu (Ázerbájdžánská SSR) byla přijata 19. května 1921 na 1. celoázerbájdžánském sjezdu sovětů [2] . Ústava z roku 1921 zavedla diktaturu městského a venkovského proletariátu [3] . Po vzoru ústavy RSFSR upevnila vedoucí úlohu dělnické třídy v orgánech státní moci [4] .

Ázerbájdžánský kongres sovětů byl prohlášen za nejvyšší autoritu republiky. V období mezi kongresy měl Ázerbájdžánský ústřední výkonný výbor (AzCEC) nejvyšší moc. AzCEC kombinuje legislativní, výkonné a dozorčí funkce. AZTSIK vytvořil Radu lidových komisariátů a lidových komisariátů.

Nová verze Ázerbájdžánské ústavy byla přijata 14. března 1925 na IV. celoázerbájdžánském sjezdu sovětů [2] .

Ústava z roku 1927

Druhá ústava Ázerbájdžánu. Doplnil a rozšířil ustanovení první ústavy. Byl zřízen Nejvyšší soud. Počet komisariátů Rady lidových komisařů Ázerbájdžánské SSR byl snížen na 11. Byla zřízena Ázerbájdžánská centrální statistická rada.

Ústava z roku 1937

IX . celoázerbájdžánský sjezd sovětů, který se sešel 10. března 1937 , projednal návrh nové ústavy Ázerbájdžánské SSR a 14. března schválil novou ústavu republiky [4] . Nová ústava odrážela národní, hospodářské, politické a historické rysy republiky.

Ústava z roku 1978

21. dubna 1978, na mimořádném VII zasedání Nejvyššího sovětu Ázerbájdžánské SSR devátého svolání, byla přijata Ústava Ázerbájdžánské SSR.

Ústava podrobně popsala ustanovení o organizaci hospodářství a činnosti Ázerbájdžánské SSR.

Současná ústava

Poté, co Ázerbájdžán získal nezávislost, bylo nutné připravit novou ústavu. 12. listopadu 1995 byla prostřednictvím celostátního referenda přijata první ústava nezávislého Ázerbájdžánu .

24. srpna 2002 byly provedeny první změny ústavy Ázerbájdžánu prostřednictvím lidového hlasování (referendum). [5] .

Dne 18. března 2009 byly v referendu přijaty změny 29 článků Ústavy. [6]

Dne 26. září 2016 byly lidovým hlasováním přijaty dodatky k ústavě , podle kterých byla v Ázerbájdžánu zřízena funkce viceprezidenta země, prezidentské období bylo prodlouženo z 5 na 7 let a prezident byl také zmocněn rozpustit Milli Majlis (Národní shromáždění) [7] .

Cíle ústavy

Obyvatelé Ázerbájdžánu, pokračující ve staletých tradicích své státnosti, vedeni zásadami odrážejícími se v ústavním zákoně „O státní nezávislosti Ázerbájdžánské republiky“ , chtějící zajistit blaho všem a všem, zavést spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, uvědomujíc si svou odpovědnost vůči minulým, současným a budoucím generacím, využívajíc svého suverénního práva, slavnostně prohlašuje tyto úmysly:

• Chránit nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ázerbájdžánské republiky;
• Zaručit demokratický systém v rámci ústavy;
• dosáhnout souhlasu občanské společnosti;
• Vybudovat právní, sekulární stát, který zajišťuje právní stát jako výraz vůle lidu;
• Zajistit důstojnou životní úroveň pro všechny v souladu se spravedlivým ekonomickým a sociálním řádem;
• Udržovat dodržování všeobecných lidských hodnot, žít v podmínkách přátelství, míru a bezpečí s ostatními národy a za tímto účelem uskutečňovat vzájemně výhodnou spolupráci.
• Ve jménu vznešených záměrů uvedených výše je současná ústava přijata lidovým hlasováním – referendem.

Obsah Ústavy

• První oddíl: Obecná ustanovení
  • Kapitola I. Moc lidu
  • Kapitola II. Základy státu
• Oddíl druhý: Základní práva, svobody a povinnosti
  • Kapitola III. Základní práva a svobody člověka a občana
  • Kapitola IV. Základní povinnosti občanů
• Oddíl třetí: Státní moc
  • Kapitola V Zákonodárná moc
  • Kapitola VI. vykonna moc
  • Kapitola VII. Soudní odvětví
  • Kapitola VIII. Nachičevanská autonomní republika
• Oddíl čtvrtý: Místní samospráva
  • Kapitola IX. Obce
• Oddíl pátý: Právo a právo
  • Kapitola X. Systém legislativy
  • Kapitola XI. Změny v ústavě Ázerbájdžánské republiky
  • Kapitola XII. Dodatky k ústavě Ázerbájdžánské republiky
• Přechodná ustanovení

Viz také

• Den ústavy Ázerbájdžánské republiky
• Volby a referenda v Ázerbájdžánu

Poznámky

1. ↑ Historie ústavy Ázerbájdžánu. Materiály připravené Prezidentskou knihovnou Kanceláře prezidenta Ázerbájdžánské republiky . Získáno 27. dubna 2017. Archivováno z originálu 28. dubna 2017. (Ruština)
2. ↑ 1 2 Den ústavy se slaví v Ázerbájdžánu  (ruština) , Novosti-Ázerbájdžán (12. 11. 2009). Archivováno z originálu 11. března 2014. Staženo 9. listopadu 2010.
3. ↑ Čítanka o dějinách domácího státu a práva: forma státní jednoty v národních dějinách XX. století. - Yurayt, Vysoké školství, 2009. - S. 93-94. - ISBN 978-5-9916-0092-7 , 978-5-9692-0523-9.
4. ↑ 1 2 Historie Ázerbájdžánu  (ruština) , Akademie věd Ázerbájdžánské SSR (1963). Archivováno z originálu 25. února 2012. Staženo 9. listopadu 2010.
5. ↑ No 722, 22. června 2002 – Legislativa Ázerbájdžánské republiky . Získáno 4. listopadu 2016. Archivováno z originálu 4. listopadu 2016. (neurčitý)
6. ↑ Všechny dodatky a změny 29 článků ústavy Ázerbájdžánu byly podpořeny voliči - předběžné výsledky CEC . Získáno 19. října 2013. Archivováno z originálu 20. října 2013. (neurčitý)
7. ↑ Zákon o referendu Ázerbájdžánské republiky „O změnách a doplňcích Ústavy Ázerbájdžánské republiky“ . Získáno 27. dubna 2017. Archivováno z originálu 28. dubna 2017. (neurčitý)

Odkazy

• Ústava v posledním vydání
• Ústava ve znění z roku 2009
• Ústava Ázerbájdžánské republiky, vydání z roku 2002
• Historie ústavy Ázerbájdžánu. Materiály připravené prezidentskou knihovnou Kanceláře prezidenta Ázerbájdžánské republiky