Italská ústava

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 6. prosince 2020; kontroly vyžadují 7 úprav .
Ústava Italské republiky
ital.  Costituzione della Repubblica Italiana

Podepsání ústavy prezidentem Enrico de Nicola
Obor práva Ústavní právo
Pohled Ústava
Stát
Přijetí ústavním shromážděním dne 22. prosince 1947
Podepisování Italský prezident Enrico de Nicola 27. prosince 1947
Vstup v platnost 1. ledna 1948
První publikace 27. prosince 1947

Ústava Italské republiky  je základní zákon Itálie , přijatý v roce 1947 Ústavodárným shromážděním , který vstoupil v platnost 1. ledna 1948. Skládá se ze základních principů (články 1-12) a dvou částí. Celkem má 139 článků a 18 závěrečných a přechodných ustanovení. Od roku 1947 se změnila 22krát. Zakládá parlamentní republiku, uznává Lateránské dohody jako základ pro zvláštní vztah s římskokatolickou církví.

Struktura ústavy

ČÁST I. PRÁVA A POVINNOSTI OBČANŮ

Kapitola I. Občanskoprávní vztahy Kapitola II. Eticko-sociální vztahy Kapitola III. Ekonomické vztahy Kapitola IV. Politické vztahy

ČÁST II. ZAŘÍZENÍ REPUBLIKY

Kapitola I. Parlament Oddíl II. Vypracování zákonů Kapitola II. prezident republiky Kapitola III. Vláda Sekce I Rada ministrů Oddíl II. Státní správa Oddíl III. Pomocné orgány Kapitola IV. Magisterský titul Oddíl I. Soudnictví Oddíl II. Právní řízení Kapitola V Regiony, provincie a obce Kapitola VI. ústavní záruky Oddíl I Ústavní soud Oddíl II. Revize ústavy. ústavní zákony.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

Obsah a význam

Italská ústava zakládá demokratickou parlamentní republiku, prohlašuje zákonodárný orgán parlamentu, skládající se ze Senátu a Poslanecké sněmovny, obě volené lidem, hlava státu - prezident, volený parlamentem, výkonný orgán - Rada ministrů, která se skládá z předsedy Rady ministrů a ministrů, jmenovaných prezidentem a odpovědných Parlamentu. Ústava vyhlašuje autonomii krajů včetně práva volených krajských zastupitelstev vydávat krajské zákony. Ústava zřídila Ústavní soud a Vrchní soudcovskou radu.

Postup při změně ústavy

Pozměňovací návrhy mohou být přijaty hlasováním obou komor parlamentu. Jsou-li pozměňovací návrhy alespoň v jedné komoře přijaty méně než dvoutřetinovou většinou, mohou být pozměňovací návrhy předloženy ke schválení v referendu. Republikové uspořádání státu nepodléhá změnám.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie