Lognormální rozdělení

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 23. května 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
lognormální

μ=0Hustota pravděpodobnosti

μ=0distribuční funkce
Označení ,
Možnosti
Dopravce
Hustota pravděpodobnosti
distribuční funkce
Očekávaná hodnota
Medián
Móda
Disperze
Koeficient asymetrie
Kurtózní koeficient
Diferenciální entropie
Generující funkce momentů
charakteristická funkce

Lognormální rozdělení v teorii pravděpodobnosti  je dvouparametrová rodina absolutně spojitých rozdělení . Pokud má náhodná proměnná lognormální rozdělení, pak její logaritmus má normální rozdělení .

Definice

Nechť je rozdělení náhodné veličiny dáno hustotou pravděpodobnosti ve tvaru:

F X ( X ) = jeden X σ 2 π E − ( ln ⁡ X − μ ) 2 / 2 σ 2 , {\displaystyle f_{X}(x)={\frac {1}{x\sigma {\sqrt {2\pi ))))e^{-(\ln x-\mu )^{2}/2 \sigma ^{2}},}

kde . Pak říkáme, že má logaritmicky normální rozdělení s parametry a . Napište: .

Momenty

Vzorec pro tý moment lognormální náhodné proměnné je:

odkud konkrétně:

, .

Jakékoli mimostředové momenty n-rozměrného kloubového lognormálního rozdělení lze vypočítat pomocí jednoduchého vzorce:

, kde a  jsou parametry vícerozměrného společného rozdělení.  je vektor, jehož složky definují pořadí okamžiku. (Například ve dvourozměrném případě  - druhý necentrální moment první složky,  - smíšený druhý moment). Závorky označují skalární součin.

Vlastnosti lognormálního rozdělení

Vztah s jinými distribucemi

Naopak pokud , tak .

Simulace lognormálních náhodných veličin

Běžně se pro modelování používá spojení s normálním rozdělením. Stačí tedy vygenerovat normálně rozloženou náhodnou veličinu např. pomocí Box-Mullerovy transformace a vypočítat její exponent.

Zobecnění variací

Lognormální rozdělení je speciálním případem tzv. kapitánova rozdělení. .

Aplikace

Lognormální rozložení uspokojivě popisuje rozložení frekvencí částic nad jejich velikostmi při náhodné fragmentaci, například kroupy v kroupách atd. Existují však výjimky, například velikost asteroidů ve sluneční soustavě má ​​logaritmické rozložení .

Literatura