Aglutinační jazyky

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 30. října 2020; ověření vyžaduje 21 úprav .

Aglutinační jazyky (z lat.  aglutinatio  - lepení ) - jazyky , které mají strukturu, ve které je dominantním typem skloňování aglutinace - "slepení" různých formantů ( přípon nebo předpon ), z nichž každý má pouze jeden význam.

Aglutinační struktura je opakem flektivní struktury , v níž každý formant nese několik neoddělitelných významů najednou (například pád , rod , číslo atd.). Ještě důležitější je, že v aglutinačních jazycích formanty netvoří nedělitelné struktury a nemění se pod vlivem jiných formantů.

Syntetické jazyky , ve kterých se skloňování vyskytuje neaglutinační cestou, se nazývají skloňování . Jejich rysem je vlastnost formantů „držet pohromadě“ v nedělitelný celek s určitým souborem různých významů, často se výrazně měnících.

Někdy je pojem aglutinace rozšířen na všechny syntetické jazyky, což je nesprávné. Při tomto použití bude termín zahrnovat také flektivní jazyky a obecně všechny jazyky, ve kterých existuje skloňování . Obecně je často obtížné určit dominantní princip skloňování v jazyce. Syntetické jazyky mohou například zahrnovat některé aglutinační prvky, zatímco zůstávají obecně skloňované .

Obvykle aglutinační jazyky obsahují mnoho přípon nebo morfémů v jednom slově. Výjimek je však většinou minimum. Například japonština má pouze dvě nepravidelná slovesa (která jsou „mírně“ nepravidelná), turečtina má  jedno a esperanto a kečuánština nemají vůbec žádná nepravidelná slovesa.

Aglutinační jsou turečtina , některé ugrofinské , mongolské , tungussko-mandžuské , korejské , japonské [1] , gruzínské , baskičtina , abcházsko-adyghské , nakhsko-dagestanské , burušaski , drávidština , většina austronéských jazyků [2] , některé Indické a některé africké jazyky . Aglutinační jazyky zahrnovaly také jazyky starověkých národů, jako je sumerský jazyk [3] (jazyk starých Sumerů ), elamský jazyk [4] a urartský jazyk a další jazyky. Úplnější seznam je uveden níže (viz seznam jazyků ).

Mnoho umělých jazyků , včetně těch nejvíce plánovaných ( esperanto , Ido ), je aglutinační.

Mnoho jazyků se vyvíjelo konvergentním vývojem . Předpokládá se, že existuje obecný trend k přechodu aglutinačních jazyků na flektivní, které se poté přesunou do analytických jazyků , dále se rozvíjejí v izolující jazyky a časem se vracejí k aglutinačním. To jsou však pouze předpoklady popsané v teorii gramatiky a obecných lingvistických postupech (zejména slovní apokopa a elize ).

Podrobnosti viz Shift (lingvistika) .

Příklady skloňování

Níže je uveden názorný příklad skloňování v některých aglutinačních jazycích.

  1. "Pro otce" - Denna ( Ano  - "otec", -nna  - formant případu);
  2. "Otci" - Degas ( Ano  - "otec", -ga  - formant případu);
  3. "Od otce" - Degara ( Ano  - "otec", -gara  - formant případu);
  4. "S otcem" - Detsa ( Ano  - "otec", -ts a - case formant);
  5. "Společně s otcem" - Detsani ( Ano  - "otec", -tsani  - formant případu);
  6. "U otce" - Degakh ( Ano  - "otec", -gakh  - formant případu);
  7. "Vůči otci" - Degahya ( Ano  - "otec", -gahya  - formant případu);
  8. "Ze strany otce" - Degakhyara ( Ano  - "otec", -gahyara  - formant případu);
  9. "Skrze otce" - Degagıola ( Ano  - "otec", -gagıola  - formant případu);
  10. „O otci“ - Deha ( Ano  - „otec“, -ha  - formant případu);
  1. ytar  — „překonat touhy, sklony“;
  2. ytar-sa-pĕter  — „překonat touhu, přitažlivost“ ( pĕter  – „dokončit“);
  3. ytar-sa-pĕter-melle  — „je nutné překonat touhu“;
  4. ytar-sa-pĕter-melle-mar  — „není třeba překonávat touhu“;
  5. ytar-sa-pĕter-melle-mar-sker  — ten, od kterého není možné odvrátit / odtrhnout pozornost (například odvrátit pohled);
  6. ytar-sa-pĕter-melle-mar-sker-ĕmĕr  - uctivá výzva k někomu, od koho není možné odvrátit / odtrhnout pozornost;
  7. ytar-sa-pĕter-melle-mar-sker-ĕmĕr-sem  - uctivá výzva k těm, od nichž není možné odvrátit / odtrhnout pozornost.

Seznam jazyků

Seznam jazyků, které jsou víceméně klasifikovány jako aglutinační jazyky:

Mnoho jazyků starověkého Blízkého východu je aglutinačních:

Stejně jako známé a oblíbené plánované a umělé jazyky:

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Čínské písmo v Koreji, Japonsku a Vietnamu - Dmitrij Chuďakov  (ruština)  ? . Získáno 4. února 2022. Archivováno z originálu 4. února 2022.
  2. ↑ Robert Blust. Austronéské jazyky . — Upravené vydání. - Canberra, 2013. - 1 Online-Ressource (xl, 852 Seiten) str. - ISBN 978-1-922185-07-5 , 1-922185-07-8, 0-85883-602-5, 978-0-85883-602-0.
  3. ↑ Sumerština Archivováno 26. února 2009.
  4. ↑ Matthew W. Stolper. Mezopotámie, 482–330 př . n. l  . // The Cambridge Ancient History. - Cambridge University Press, 1994-10-13. — S. 234–260 .
  5. ↑ Srovnávací studie problémů morfosyntaxe v čuvašské lingvistice - abstrakt a disertační práce z filologie. Stáhněte si zdarma celý text abstraktu disertační práce na téma Srovnávací historická, typologická a srovnávací lingvistika. . cheloveknauka.com. Získáno 17. října 2015. Archivováno z originálu 27. října 2016.
  6. ↑ SROVNÁVACÍ A SROVNÁVACÍ ANALÝZA RUSKÝCH, TATARSKÝCH A ČUVAŠSKÝCH AFFIXŮ - Inženýrské vědy - Moderní problémy vědy a vzdělávání . www.science-education.ru. Získáno 17. října 2015. Archivováno z originálu dne 25. března 2015.
  7. ↑ Abaev V.I. Na jazykovém substrátu. // Zprávy a zprávy Jazykovědného ústavu Akademie věd SSSR, 1956, vol. IX.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích