Dělám

Ido ( esper. ido  -potomek) je plánovaný mezinárodní jazyk přijatý v roce 1907 delegací pro přijetí mezinárodního pomocného jazyka jako vylepšené verze esperanta . Předpokládá se, že jejím autorem byl francouzský esperantista Louis de Beaufront , který v této delegaci zastupoval zájmy Zamenhofa , tvůrce esperanta . Kromě něj se na vzniku nového jazyka podíleli francouzský matematik Louis Couture , rusko-německý fyzik Wilhelm Ostwald a dánský lingvista Otto Jespersen .

Historie

Nejprve Ido způsobilo značné škody esperantskému hnutí – až 10 % všech esperantistů přešlo na Ido [3] . Nicméně, první roky šíření a používání Ido byly poznamenány neustálými změnami v jazyce. Mezi jidisty vznikl spor mezi „konzervativci“ a zastánci dalších reforem. Učebnice a slovníky Ido rychle zastaraly a v tom ztratil svou kvalitu komunikačního prostředku, což vyvolalo nelibost na straně jeho následovníků. Někteří prominentní reformátoři dokonce vytvořili nové mezinárodní jazykové projekty: Esperantido , Novial a další, které nezískaly znatelný počet příznivců. Hnutí Ido začalo slábnout a do poloviny 20. století se zmenšilo na mizivé množství.

Na počátku 21. století však dochází k určitému nárůstu počtu příznivců jazyka Ido. , převážně v západní Evropě. Objektivně Ido esperantologii daleko pokročil , rozšířila zkušenosti s lingvistickým designem a obohatila esperanto. Některé úspěšné přípony (-iz-, -oz-...), slova a výrazy přešly z idó do esperanta .

Vlastnosti ve srovnání s esperantem

Ve srovnání s esperantem bylo v Ido provedeno mnoho změn na všech úrovních jazyka: fonetika a pravopis , morfologie , slovní zásoba a syntax . Nejnápadnější jsou však změny foneticko-pravopisné a morfologické, v menší míře lexikální.

V oblasti fonetiky došlo k úpravě pravopisu: aby se „vešlo“ do nové latinské abecedy bez diakritiky a dalších písmen, byl z esperantského fonetického systému vyloučen foném /x/ (v esperantu písmeno Ha ), ale ve vlastních jménech /x/ buď nahrazeno /k/ nebo zachováno a označeno digrafem kh . Zavádí se také nepovinná výslovnost fonému /ʒ/ (písmeno j ) jako africké [ʤ] (v esperantu se jedná o různé fonémy: /ʒ/ ĵ a /ʤ/ ĝ ), ale ve vlastních jménech, aby se předešlo dvojznačnosti, /ʤ/ je označeno kombinací dj .

Stanovení místa přízvuku při čtení psaného textu v idó je obtížnější než v esperantu, i když obecné pravidlo pro umístění na předposlední slabiku se téměř nezměnilo, srov. esp. l í ngvo ~ Ido linguo (není jasné z pravopisu /língwo/ nebo /lingúo/, srov. Ido arborgl ú o ), esp. famil í o ~ ido familio (z toho, co se píše, není zřejmé /famíljo/ nebo /familío/, srov. ido desp í a ). Také v Ido byla zavedena výjimka v pravidle přízvuku ohledně infinitivů , kde je třeba klást důraz na poslední slabiku slova: lekt á r .

V oblasti grafiky a pravopisu se tvůrci Ida pokusili přiblížit některým tradičním pravopisným normám pro západoevropské (především románské ) jazyky. To však vedlo ke ztrátě vzájemné korespondence mezi fonémem a písmenem: fonémy /ʃ/ a /ʧ/ se začaly označovat kombinacemi písmen ( sh a ch ; zároveň, jestliže písmena patří k různým morfémům , pak se čtou odděleně, jako /sh/ a /ʦh/); naopak zvuková kombinace /ks/ se začala označovat jediným písmenem x (zároveň, pokud /k/ a /s/ odkazují na různé morfémy, pak se píše ks ). Fonémy /w/ a /j/ (v esperantu písmena ŭ a j ) se začaly označovat dvěma způsoby: /w/ - písmeny w a u (v kombinaci /CwV/), a /j / - písmeny y a i (v kombinaci /CjV/), přičemž byl zaveden další digraf qu , čtený jako /kw/ (zatímco /gw/ se píše gu ).

V oblasti morfologie byly oproti esperantu provedeny následující změny:

• Změna množného čísla jmen z aglutinačního formantu -oj na skloňovací -i ;
• Nepovinné použití přímého objektového formantu -n („ akuzativní případ “), jakož i ukončení jeho používání ve smyslu směrnice ;
• Definice označované formantem -a se staly neměnnými a nesouhlasí s tím, aby bylo jméno definováno v čísle (v esperantu člen la , souhrnná číslovka ambaŭ „oba“, zájmeno mem „sám“, stejně jako kies , kiom a další zakončené na souhlásky byly neměnné) ;
• Infinitiv se začal označovat aglutinačními formanty -ar , -ir , -or (kde -a- , -i- , -o-  jsou ukazatele času , jako u indikativního způsobu );
• A také některé další změny.

V oblasti slovní zásoby byla významná část slov opravena a existovaly dva principy opravy s opačným zkreslením: na jedné straně byla slova uvedena do „přirozenější“ podoby (často jednoduše graficky), na druhou stranu byla slova naopak zjednodušena tak, aby „usnadňovala“ výslovnost (např.: absceso > abceso , scienco > cienco ), což je někdy činilo k nepoznání a odporovalo principu „přirozenosti“ tvaru slovo.

Hlavní práce tvůrců Ida však byla zaměřena na nápravu esperantského slovotvorného systému. V esperantu je kořen obvykle vázán na určitý slovní druh , což ovlivňuje způsoby a formy tvoření slov z tohoto kořene. V Ido samotný kořen neodkazuje na žádný slovní druh, což by teoreticky mělo studenta osvobodit od toho, aby si pamatoval, jak tvořit odvozená slova z kterého kořene. Spolu s tím byl však do Ida zaveden románský systém pro tvoření jmen akcí a jmen postav, v důsledku čehož byla vlastně zachována vazba kořenů na slovní druhy , srov. v esperantu adj. granda "velký" → název akce grando "hodnota", název akce grandulo "obr" a sloveso bati "bít" → název akce bato "bití", název akce batisto " šlehač". V ido od přídavných jmen a od sloves jsou názvy akce a činitele tvořeny různými způsoby: granda → grandeso „hodnota“, grando „obr“, batar → bato „bití“, batisto „šlehač“. Zde vidíte, že název děje od slovesa má stejný tvar jako název agens od přídavného jména, z tohoto důvodu je nutné přesně vědět, zda je kořen v Ido slovesem nebo přídavným jménem.

Navíc byla v Ido zrušena praxe používání afixů jako nezávislých slov a bylo zavedeno velké množství dodatečných afixů pro přesnější vyjádření určitých sémantických nuancí (srov. Esp. legisto „reader“ ~ Ido lektisto „profesional reader“ a lektero „čtenářský amatér“ atd.). V esperantu mají zvláštní označení pouze živá jména označující ženy (s výjimkou známých přípon) , v ido - a také muži, zatímco absence přípony ukazuje na význam pro obě pohlaví najednou, srov. esp. frato "bratr", frat v o "sestra" ~ Ido frato "bratr/sestra", frat ul o "bratr", frat v o "sestra".

V oblasti syntaxe lze zaznamenat následující změny:

• Ačkoli v esperantu a v idó není pozice přídavného jména vzhledem k definovanému slovu pevně daná, v esperantu se přídavná jména obvykle umisťují před slovo, které je definováno (vliv slovanských a germánských jazyků), a v idó - za (vliv románství jazyky).
• V Ido, na rozdíl od esperanta , obrat "akuzativ s infinitivem" je možný. Esperanto přitom používá vedlejší větu s přísudkem v ukazovacím způsobu a Ido používá infinitiv v příslušném čase: srov. esp. mi vidas ke li legos "Vidím, co čte" / mi vidas ke li legis "Vidím, co čte" / mi vidas ke li legos "Vidím, co bude číst" ~ ido me vidas il lektar "I I vidět, že čte“ / me vidas il lektir „Vidím, že četl“ / me vidas il lektor „Vidím, že bude číst“.
• Infinitiv v esperantu jako jmenná část predikátu vyžaduje příslovce , v idó infinitiv vyžaduje přídavné jméno, srov. esp. vivi estas bone "žít je dobré" ~ ido vivar esas bona .

Kombinace a dokonce i určitá konfrontace mezi těmito dvěma principy - přiblížení k přirozeným (především románským, zejména francouzským) jazykům a principu a priori dává Ido zvláštní vzhled.

Fonologie

Pravopis

Ido používá stejných 26 latinských písmen jako angličtina, i když některá písmena mají různé významy. Ido nepoužívá diakritiku .

Kromě toho jsou v ido tři digrafy :

Gramatika

Zájmena

Příklady

Z jazyka Ido byl přejat název „ Intergelpo “ – výrobní družstvo etnických Čechů v Kyrgyzstánu, které existovalo v předválečném období.

" Otče náš "

Viz také

• Konstruovaný jazyk
• esperanto
• Novial
• Esperantido

Poznámky

1. ↑ 1 2 Crystal D. The Cambridge Encyclopedia of Language - Cambridge University Press , 1987. - S. 353. - ISBN 978-0-521-42443-1
2. ↑ https://books.google.it/books?id=CAIZ9BHOkBwC&pg=PA779&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
3. ↑ IDO
4. ↑ Překlad pro jednotku 1. osoby. čísla, pokud není uvedeno jinak

Odkazy

• Oficiální stránky ido (ido)
• Mezinárodní jazyk IDO
• Fórum na téma Ido (ido)
• Učebnice Ido v ruštině, Dyerův Ido-anglický slovník
• Mezinárodní pomocný jazyk IDO (PDF)
• En la rubriko " Euyasik " l´administranto deziras kolektar kontributuri a la temi "komunikado" e "linguo". La baricentro dil afero esez ye to la promoco di projetlingui , qui future povus servar kom linguo di komunikado.

Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Velký Rus okolo světa Britannica (online)
V bibliografických katalozích	GND : 4333756-9 J9U : 987007538408505171 LCCN : sh85064170