Britský

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 24. prosince 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
brithenic
vlastní jméno britský
Klasifikace
Kategorie Jazyky Evropy

Indoevropská rodina

Italská jazyková větev Římská podskupina Britská latina brithenic Příbuzné jazyky: velština , latina
Psaní latinský
Jazykové kódy
ISO 639-1 —
ISO 639-2 —
ISO 639-3 bzt
IETF bzt
Glottolog brit1244

Brithenig je umělý jazyk vytvořený Novozélanďanem Andrewem Smithem v roce 1996. Tento lingvistický projekt je alternativní historickou rekonstrukcí toho, jak by se velšský jazyk vyvíjel, kdyby byl ovlivněn lidovou latinou . Brithenig je zmíněn v alternativní historii Ill Bethisad .

Britenig nebyl navržen pro použití ve skutečném světě, jako je esperanto nebo interlingua , nebo pro poskytování detailů v beletristických dílech, jako je klingonský jazyk z franšízy Star Trek . Britenig je spíše myšlenkový experiment k vytvoření románského jazyka, který by se mohl vyvinout, kdyby latina nahradila keltské jazyky jako mluvený jazyk lidí ve Velké Británii .

Výsledkem je umělý jazyk příbuzný francouzštině, katalánštině, španělštině, portugalštině, rumunštině, okcitánštině a italštině, který se od nich liší ve zvukových změnách podobných těm, které ovlivnily velštinu, a ve slovech vypůjčených z bretonských jazyků a z angličtiny po celou dobu své existence. historie, pseudohistorie. Jedním z důležitých rozdílů mezi Brithenig a Welsh je to, že zatímco Welsh je P-keltština, latina byla Q-Italic jazyk (na rozdíl od P-Italic jako Oscan ) a tato vlastnost byla přenesena na Brithenig.

Podobné pokusy extrapolovat románské jazyky jsou Breathanach (ovlivněno jinou větví keltských jazyků), Judajca (ovlivněno hebrejštinou ), ÞRjótrunn (ovlivněno islandštinou), Wenedyk (ovlivněno polštinou) a Xliponština (které zažilo Grimmův zákon , podobně k posunu zvuku). To také inspirovalo wessisc, hypotetický germánský jazyk ovlivněný kontaktem se starou keltštinou.

Britenig má přidělen kód BZT podle normy ISO 639-3.

Andrew Smith byl jedním z účastníků výstavy „Esperanto, elfština a dál: Svět konstruovaných jazyků“, která se konala v Clevelandské veřejné knihovně od května do srpna 2008 [1] . Smithův výtvor Britenig byl citován jako důvod jeho zařazení na výstavu (která také obsahovala babylonský text [2] ve Smithově jazyce).

Ukázkový text

Otče náš :

Nustr Padr, ke sia i llo gel: sia senthid tew non: gwein tew rheon: sia ffaeth tew wolont, syrs lla der sig i llo gel. Dun nutr pan diwrnal a nu h-eidd; e pharddun llo nutr phechad a nu, si nu pharddunan llo nutr phechadur. E ngheidd rhen di nu při špatné teplotě, mai llifr nu di'll mal. Pro ill rheon, nemocný cofaeth e lla leir je nemocný tew, za segl e segl. Amen.

Slovní zásoba

Velká část Brithenigova slovníku je jednoznačně románská, i když maskovaná jako velština. Následující seznam 30 slov poskytuje představu o tom, jak Britenig vypadá ve srovnání s jinými románskými jazyky, včetně venediktů a velštiny. Podobnost asi jedné čtvrtiny velšských slov se slovy Brythenig (naznačena tím, že nejsou v závorkách) je způsobena jejich společným indoevropským původem, ačkoli některá jiná, jako například ysgol, byla přejatá slova z latiny do velštiny.

Brithenigův slovník ve srovnání s románskými jazyky a velštinou
ruština britský latinský portugalština galicijský španělština katalánština okcitánština francouzština italština retromanské Friulský rumunština Venedyk velština
ruka breich brachium braco brazo brazo braç braç podprsenky braccio bratr braç spratek brocz braich
Černá nir nĭger, nĭgrum černoch černoch černoch černoch černoch noir nero nair neri negru Niegry (du)
město ciwdad cīvĭtās, cīvĭtātem cidade cidade ciudad ciutat ciutat uvést citta citad citát oras , cetát czytac (dinas)
smrt morth mŏrs, mŏrtem morte morte muerte mort mort mort morte mort muart moarte mroć (marwolaeth)
Pes umět canis cao, cachorro umět perro , může jde , ca jde , může chien třtina chaun cjan caine kań (ci)
ucho pův auris , auricula orelha orella oreja orella aurelha oreille orecchio ureglia orele ureche urzykla (shluk)
vejce ew vajíčko ovo ovo huevo ou vy œuf uovo ov ûf ou au wy
oko ogl ŏclus olho ollo ojo ull uelh œil occhio např vůle ochi okiel (llygad)
otec padr Pater, Patrem pai pai padre pare pare pere padre dítě pari tată poterz (tad)
oheň mlha ignis , zaměření mlha lume , fogo fuego foc fuoc feu fuoco fieu fûc foc fok (opálení)
Ryba pisc pĭscis peixe peixe pez, pescado peix peis jed pesce pesch pes otravovat pieszcz pysgodyn
jediný pedd pĕs, pĕdem pe pe koláč peu pe strakatý piede pe jáma picior piezu (zkoušel)
přítel obr amicus amigo amigo amigo amic amic ami amico ami ami amic omik (cyfail)
zelená gwirdd vĭrĭdis Verde Verde Verde verd verd vert Verde verd vert Verde wierdzi gwyrdd
kůň, kůň catfall ĕquus , caballus cavalo cabalo caballo kavall kaval cheval cavallo chaval cjaval CAL Kawal ceffyl
já eo Jít eu eu jo jo tj je io jau jo eu jo (mi)
ostrov ysl ostrov ilha illa isla illa iscla île isola insla ostrov ostrov izla (ynys)
jazyk, řeč llinghedig, llingw Jazyk lingua lingua lengua llengua lenga Jazyk lingua linguatg, lieunga délka limba lęgwa (iaith)
život gwid vita vida vida vida vida vida ví vita vita vite viaţă wita (bywyd)
mléko llaeth lac, lactis lhář lhář leche llet lach ležet latte latg lat lapte Loc llaeth
název ne žádní muži ne já ne já nombre nom nom nom ne já č ne číslo numic (enw)
noc noeth nŏx, nŏctem noite noite noche hnida nuech noc Poznámka notg skřítek noapte noc (nos)
starý gwegl vĕtus , vĕtŭlus velho vello viejo studna vielh vieux vecchio vegl vieli vechi prudce (slepice)
škola yscol schla escola escola escuela escola escala ecole scuola scola scuele scoală szkola ysgol
nebe cel celum ceu výkonný ředitel cielo cel cel ciel cielo tschiel kol cer czal (awyr)
hvězda ystuil stella estrela estrela estrella estel estela etoile stella Staila ocel stea Sciola (seren)
zub důlek dēns, dĕntem dente dente diete důlek důlek důlek dente důlek dint dinte dzięć tančit
hlas gwg vōx, vōcem voz voz voz veu hlasů voix hlas vusch vos hlas wucz (llais)
voda ag aqua agua auga agua aigua aiga eau acqua aua aghe apă jekwa (dŵr)
vítr gwent vĕntus vento vento viento větrací otvor větrací otvor větrací otvor vento větrací otvor šroub vant więt gwynt

Literatura

Poznámky

  1. ↑ Esperanto, elfština a dál . Flickr . Získáno 7. září 2009. Archivováno z originálu 21. září 2011.
  2. ↑ Úvod do textu Babel . Langmarker . Získáno 7. září 2009. Archivováno z originálu 14. května 2011.

Odkazy

 Konstruované jazyky ( seznam )
Portál: Konstruované jazyky