Vestovoy (škuner, 1835)

Vestovoy
Vestovoy
Servis
 ruské impérium
Třída a typ plavidla škuner
Typ návazce škuner
Organizace Černomořská flotila
Autor kresby lodi Nikolajevská admirality
velitel lodi G. Ivanov
Stavba zahájena 12. září  ( 241833
Spuštěna do vody 4. června  ( 16 )  , 1835
Uvedeno do provozu 1835
Stažen z námořnictva 1850
Hlavní charakteristiky
Délka mezi kolmicemi 27,1 m
Střední šířka 7,6 m
Návrh 4,3 m
stěhovák plachta
Vyzbrojení
Celkový počet zbraní 12/14

Vestovoy je plachetní škuner Černomořské flotily Ruské říše .

Popis plavidla

Plachetní škuner s dřevěným trupem, délka plavidla byla 27,1 metru [comm. 1] , šířka - 7,6 metru [comm. 2] a ponor je 4,3 metru . Výzbroj škuneru tvořilo 14 děl [1] [2] [3] .

Servisní historie

Škuner "Vestovoy" byl položen na skluz Nikolajevské admirality 12.  ( 24. ) září  1833 a po startu 4. června  ( 16.1835 se stal součástí ruské černomořské flotily . Stavbu provedl kapitán lodi G. Ivanov [2] [4] .

V kampani roku 1836 podnikla křižování podél krymského a anatolského pobřeží [5] [6] . V roce 1837 se v rámci oddílů zúčastnila operací u pobřeží Kavkazu , včetně 7. července  ( 19. července  1837 ) byla součástí eskadry kontradmirála S. A. Esmonta , která vylodila jednotky na mysu Adler [2 ] [7] [8] .

V roce 1838 provedla škuner přechod ze Sevastopolu do Oděsy, poté do Konstantinopole, kde se dostala k dispozici ruské misi v Řecku . V kampani tohoto a příštího roku 1839 se plavila na souostroví, načež se roku 1839 vrátila do Sevastopolu [2] [9] [10] [11] [12] .

Od roku 1840 do roku 1843 se opět účastnila operací u pobřeží Kavkazu jako součást oddílů Černomořské flotily, přičemž byla z velké části využívána jako cestovní loď [2] [13] [14] [15] [16] .

V letech 1843 a 1844 zastávala místo v Jevpatorii . V kampani roku 1845 sloužila jako stráž ve Feodosii a odplula k abcházským břehům. Následujícího roku 1846 sloužila také jako strážní loď ve Feodosii, načež vyplula ze Sevastopolu do Konstantinopole a dále do řeckého souostroví a v roce 1847 se vrátila zpět a opět zaujala strážní místo ve Feodosii. V kampani v roce 1848 se kromě provádění požární služby ve stejném přístavu plavila do dalších černomořských přístavů. V roce 1849 byla znovu použita jako letka ve Feodosii a Sevastopolu a v roce 1850 pouze ve Feodosii [2] [17] [18] [19] .

Na konci služby v roce 1850 byl škuner Vestovoy rozebrán [2] .

Velitelé škunerů

Velitelé plachetního škuneru "Vestovoy" jako součást ruské císařské flotily v různých časech sloužili [2] :

Poznámky

Komentáře
  1. 89 stop [1] .
  2. 25 stop [1] .
  3. Podle jiných zdrojů do roku 1847 [20] .
Prameny
  1. 1 2 3 Veselago, 1872 , str. 524.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 Chernyshev, 2002 , str. 142.
  3. Širokorad, 2007 , s. 356.
  4. Veselago, 1872 , str. 524-525.
  5. Veselago IX, 2013 , str. 214, 365.
  6. Veselago X, 2013 , str. 252.
  7. Veselago IX, 2013 , str. 138.
  8. Veselago XII, 2013 , str. 404.
  9. Veselago IX, 2013 , str. 313.
  10. Veselago X, 2013 , str. 90, 116, 483.
  11. Veselago XI, 2013 , str. 136, 404.
  12. Veselago XII, 2013 , str. 245.
  13. Veselago IX, 2013 , str. 309,548.
  14. Veselago X, 2013 , str. 139.
  15. Veselago XI, 2013 , str. 136, 193.
  16. Veselago XII, 2013 , str. 313.
  17. Veselago IX, 2013 , str. 93,532.
  18. Veselago X, 2013 , str. 290,483.
  19. Veselago XI, 2013 , str. 212, 214, 463, 504.
  20. Veselago XI, 2013 , str. 463.
  21. Veselago XI, 2013 , str. 462-463.
  22. Veselago IX, 2013 , str. 92-93.
  23. Veselago X, 2013 , str. 290.

Literatura