| Campidanský dialekt | |
|---|---|
| vlastní jméno | Sardu Campidanesu, Campidanesu |
| země | Itálie |
| Celkový počet reproduktorů | 500 tisíc (2007) |
| Postavení | hrozí vyhynutí [1] |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| italská pobočka římská skupina sardinský | |
| Psaní | latinský |
| Jazykové kódy | |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | — |
| ISO 639-3 | sro |
| WALS | srd |
| Atlas světových jazyků v ohrožení | 337 |
| Etnolog | sro |
| ELCat | 1231 |
| IETF | sro |
| Glottolog | tábor 1261 |
Campidanese dialekt ( Sard. Sardu Campidanesu ) je standardizovaná varianta sardinského jazyka , kterým se mluví především na území bývalé provincie Cagliari v Itálii.
Tradičně název „Campidano“ odkazuje na úrodnou oblast kolem měst Guspini a Villacidro . Campidanian a jeho odrůdy lze nalézt v celé provincii Cagliari, nejen v provincii Medio Campidano . Campidanese je také mluvený v částech provincie Nuoro , zvláště v oblasti Ogliastra av jižní části provincie Oristano , včetně jejího hlavního města . Nicméně, to je v tomto bodě že jazyk přechází do logudorian dialektu .
Campidanský dialekt je srozumitelný obyvatelům střední a jižní Sardinie, kde se mluví logudorštinou [2] , ale není srozumitelný těm, kteří žijí na dalekém severu ostrova, kde se mluví korsicko -sardinskými dialekty . Italští reproduktory mají potíž rozumět Campidanese, jako nějaký jiný dialekt Sardinian [3] . Sardinština je autonomní jazyková skupina a ne dialekt italštiny [4] , jak se často uvádí, kvůli svým morfologickým, syntaktickým a lexikálním odlišnostem od italštiny. V roce 2009 schválila správa provincie Cagliari pravidla pravopisu, fonetiky, morfologie, slovní zásoby a slovní zásoby pro kampidanský dialekt.
Existuje šest hlavních vzájemně srozumitelných dialektů (subdialektů) kampidanského dialektu: Arboren, Cagliar, Meridian, Ogliastra, Huspin a Villacidres. Cagliari je dialekt Campidanu, kterým se mluví v hlavním městě Cagliari , ale mluví se jím také většina sousedních měst a vesnic 15 km od Cagliari.
Campidanese má množství přejatých slov z Aragonese , Catalan a španělštiny . Od počátku 20. století došlo k nárůstu lexikálních výpůjček z italského jazyka. To je zvláště patrné v případě technických termínů, pro které neexistují kamidanské ekvivalenty. Mnoho slov z italštiny se však foneticky změnilo na sardinský. Přejatá slova z italštiny, která končí na o , jsou často nahrazena y . Silný přízvuk Campidanu také mění zvuk slova.
Podstatná jména v jednotném čísle 3. deklinace latinských podstatných jmen končících na "-i" ( kampidské "pisci" a Logudor pisce ).
V množném čísle člen „je“ (Campidan je terras a Logudor sas terras ).
Přítomné příčestí v "-endi" (Campidan èssendi a Logudor èssende ).
Zachování latinského fonému <qu> a <gu> (/kʷ/ a /gʷ/) ve slovech jako akua (voda) a sànguni (krev).
Palatalizace latinského slova je iniciála /k/ až /e/ AND /i/ (latinské centrum > centu srovnej logudorské chentu ). Ve střední poloze by /k/ bylo -/ʒ/- ( lat . decem > dexi srov. Logudorian deghe ) nebo -/ʃʃ/- (latinsky piscem > "pisci" ).
Transformujte /rj/ na /rg/, /nj/ na /ng/, /lj/ na /ll/ a /ti/, /te/ na /tz/.
Vložit / a / před iniciálu / r / (lat. rubeum > arrubiu ).
Metatheses (Logudorian Carbonia a Campidanian Crabonia ).
Katalánský vliv (slova jako seu „katedrála“ vypůjčená z katalánštiny ).
Campidanský dialekt používá latinskou abecedu. Stejně jako italština ani kampidánština nepoužívá W a Y. Kampidanština také používá dvojsměrky gh , které se vyslovuje /g/ , ch se vyslovuje /k/ před samohláskami e a i , tz se vyslovuje /ts/ a x , vyslovuje se / ʒ/ .
Ve fonetické syntaxi se koncové nebo intervokalické t vyslovuje /d/ (např. issu andat , což znamená „přichází“, vyslovuje se issu andada ) a s se vyslovuje /s/ , (např. sa mesu znamená „stůl“, vyslovuje sa mez̪a ). V případě, že jsou na konci slova souhlásky jako s , t nebo nt , kde se obvykle přidávají pomocné hlásky (např. sa domu , je domus(u) , home, houses). Jestliže před souhláskou, pak "i" se vkládá před normálně počáteční s (např.: sa scala , je (i)scalas(a) , schody, schody). V provincii Cagliari byla 17. března 2010 zavedena pravopisná pravidla. [5]
(30. května 1225) Ego Benedicta de Lacon cum filiu miu donnigellu Guglelmu, per boluntadi de donnu Deu potestando parti de Calaris, fazzulli custa carta ad Sanctu Georgi de Sepollu de Gurgu et ad Sanctu Gorgoni et ad beni k Viitu pro Deu innanti et pro s'anima mia et de parentis mius. Dau potestadi et assoltura de paschiri et aquari sa causa de Sanctu Georgi de Sebollu daa Serramanna fini ad s'oliastru de Semassi, k'esti paris cun s'ortu de sutta billa, berbeis et cabras, et porcus et baccas et eguas cavallus. Georgi et ni ad sus serbus, nin pro Iuigi, nin pro donnigellu et nin pro curadori et nin pro armentariu et ni ad peruna personi de su mundu .
Femu cassadori [6]
(Efisiu Pintor Sirigu, Cagliari, 1765 - 1814)
Femu cassadori, e tenemu scupeta
E mai una beta - emu potziu cassai.
Ach! ita fortuna custorta appu tentu! Sendir'arziendi ind'una muntagnedda,Andendur'a cassa po divertimentu,Incontru passendiri una betixeddaTanti bellixedda - sartiendi in s'arroca,Benie coca - de corpus gratziosa; Fiat grandu cosa - su ddi ponni avatu; M'aturu unu tratu - po dda cuntemplai. Po dda cuntemplai - m'aturu unu paguPo dda biri sola sartiend'e gioghendi; M'arrimu a su truncu de unu bell'imbragu,Pomi benni a tiru femu castiendi,Macunsiderendi - cementi pasciat,Mali mi pariat - su dda tenni morta:Arresolvu de un' 'orta - de no dda bociri,Ddolemu sighiri - senz ' e dda spaai. Ddolemu sighiri - fìnzas aund'andàtSenz' 'e mi dda perdi de vista un'istanti,A dognia parti issa si castiàt,Po chi cassadori non fessit ananti,Ma deu costanti - in cudd' idea miaSighemu in sa bia - ch 'issa caminàtSi si furriàt - deu m'acuamu,E atesu nd'andamu - po non m' osservai. Po no m'osservai - de cussas alturas,E de un'altu boscu plenu de spinas,Deu dd'aspettamu in mesu a is planuras,Po dda ferri beni asutta de sa schina:Ma issa mischina - sa morti timendi,Andàt scartendi - cuddu logu claru,Po tenni arreparu - de no essi bista,Caminendi crispa - po no dda ciapai. Caminendi crispa - in cussu montixeddu,E scurta scurta senz' 'e si fidai; Ita fazzu deu, senza de cerbedduSu passu de pressi mi pongu avanzai; A si furriai - benit a mi biri; Scapat a fuiri - coment' 'e unu lampu,Fuit de su campu - a mesu su padenti,Senz' 'e sciri comenti - dda podi incontrai. No sciemu cementi - prus dda podi biriCun disisperu de s'anima mia; Si de una parti dd' 'olemu sighiri,Mirendu s'arrastu, a bortas ddu perdiat; De tali genia - passu peda arratu; Sentendu su fattu - de m'essi inclarau; Non perdu coidau - camminu de pressi,Penzendi ch'iad essi - in logh' 'e arreposai. Penzendi, ch'iad essi - comenti giai fiat,Asut' 'e una mata dda biu discantzendu, Ddamiru, e m'acatu chi prus no podiatScampai de mei, mischina, currendu; Dda biu dormendu - cun grandu dulciura; Biu s'ermosura - mindi parit mali,Chi corpu fatali - ddi trunchit sa vida:Senza de ferida - dd' 'olemu gosai. Chi si est dormida - dda scidu in cust'ora...Mi ndi cumpassivu, e ndi tengu piedadi,Custa beta mia dd'arriservu ancora,Biendu chi portat tanti giustedadi,Canzau giai m'at - ma est gratziosa,No est gratziosa cosa - de dda biri gioghendu. Est lesta sartiendu - est med'atrativa; Chi a prusu m'atriva - no mi fait plexeri; Giai ndi seu meri - no dd' 'ollu sparai. Femu cassadori.
Po cantu Biddanoa - 1987 [6]
(Benvenuto Lobina 1914 - 1993)
Su trenu de Casteddu arribat a mesudì. Ma de candu intràt in is furriàdas de Tacchu de Nurri e ancora no si biìat, s'intendìat su ciuff ciuff e su fragu de su fumu, màssima candu tiràt bentu estu. Sa primu a si biri fut sa macchina, candu s'incraràt in sa trincera de terra arrùbia e fut po lompi a su scàmbiu. Tandu su ciuff ciuff si faìat prus forti, a cuncórdiu cun je stantuffus chi movìant je arrodas, e su trenu, sulendu fumu biancu finza a celu, saludàt alligru je akácie chi fùant abetendidu, strancheordaas pe Mancai fessit cincu oras currendu a essit passau Campidanu, Partiolla, Trexenta a Sarcidanu, non parìat fadiau. Passau su scàmbiu arrallentàt e si poniat a passu de ómini po intrai in stazioni: cun imponénzia, cun importànzia, cun totu je ogus de sa genti puntaus asuba, cumpraxu. Ma candu si firmàt, asutta de je matas de ùlimu prus artas de sa stazioni, e sa genti cumenzàt a si accostiai, su ùrtimu ciuff pariat unu suspiru: fut própiu fadiau. Ma fut prexau su própiu, su trenu de Casteddu: a ananti de sa macchina is cuatru numerus de latoni – 1908 – brilantní che unu sprigu, e su capustatzioni, cun su berretu arrùbiu in conca, fut benendaric granduìarri dures Komentář Donnia dì.