Matzo

Matzah ( heb. מַצָּה ‏‎ matzah , v aškenázské výslovnosti také matzo ; častěji množné číslo hebr. מַצּוֹת ‏‎ matzot ; v ruské tradici – „ nekvašený chléb k použití z těsta při kynutí, který neprošel koláčem “ ) – neprošel židovský svátek Pesach (na rozdíl od kynutého , v tento svátek zakázán). Jemenští Židé , iráčtí Židé, marockí Židé používají měkký matzah [1] .

Náboženská tradice v judaismu

Zdroj přikázání

Přikázání jíst maces v Tóře se vrací k Božímu příkazu Židům v předvečer exodu z Egypta, aby přečkali noc 14. nisanu v domech, jejichž veřeje budou označeny krví jehňat, zatímco Bůh udeří Egypťana prvorozený během poslední z deseti egyptských ran . Mimo jiné, podle popisu Tóry, Bůh přikázal zahrnout matzah do jídla, které se tu noc podává, a zvěčnit události exodu oslavou Pesachu – svátku matzah (v ruské tradici „nekvašeného chleba“ ") a zákaz používání kynutých výrobků ( př.  12 ):

„Ať jedí jeho maso ještě dnes v noci, pečené v ohni; s nekvašeným chlebem (doslova מַצּוֹת ‏‎ maces ) as hořkými [bylinami] ať to jedí; ... A nechť je vám tento den památný a slavte tento svátek Hospodinu po [všech] pokoleních svých; [jako] věčnou instituci, oslavujte ji. Jezte sedm dní nekvašený chléb (doslova מַצּוֹת ‏‎ matzot ) ; Od prvního dne ničte kvas ve svých domech, neboť kdo by jedl kvas od prvního dne až do sedmého dne, bude tato duše vyhlazena ze středu Izraele. A prvního dne budete mít posvátné shromáždění a sedmého dne posvátné shromáždění. Nebude se v nich pracovat; jen to, co má každý, jednu věc můžete udělat. Hlídejte nekvašený chléb (doslova הַמַּצּוֹת ‏‎ ha -matzot ), neboť právě v tento den jsem vyvedl vaše zástupy z egyptské země a dávejte pozor na tento den po všechna vaše pokolení jako věčné zřízení. Od čtrnáctého dne prvního měsíce jezte od večera nekvašené chleby (doslova מַצֹּת ‏‎ matzot ) až do večera dvacátého prvního dne téhož měsíce; sedm dní nesmí být ve vašich domech kvas, neboť kdokoli by jedl kvas, bude tato duše vyobcována z izraelské obce, ať je to cizinec nebo přirozený obyvatel té země. Nejezte nic kynutého; Jezte nekvašený chléb na každém místě, kde žijete (doslova מַצּוֹת ‏‎ matzot ) .

Původní text  (hebrejština)[ zobrazitskrýt] וְאָכְלוּ אֶת הַבָּשָׂר בַּלַּיְלָה הַזֶּה צְלִי אֵשׁ וּמַצּוֹת עַל מְרֹרִים יֹאכְלֻהוּ ... וְהָיָה הַיּוֹם הַזֶּה לָכֶם לְזִכָּרוֹן. שִׁבְעַת יָמִים מַצּוֹת תֹּאכֵלוּ אַךְ בַּיּוֹם הָרִאשׁוֹן תַּשְׁבִּיתוּ שְּׂאֹר מִבָּתֵּיכֶם כִּי כָּל אֹכֵל חָמֵץ ְנִכְרְתָ וְנִכְרְתָה הַנֶּפֶשׁ הַהִוא מִיִּשְׂרָאֵל וּבַיּוֹם הָרִאשׁוֹן מִקְרָא קֹדֶשׁ ּבַ ּבַ ּבַ קֹדֶשׁ קֹדֶשׁ קֹדֶשׁ קֹדֶשׁ קֹדֶשׁ ִ ִ ִ מְלָאכָ לֹא יֵעָשֶׂה בָהֶם אַךְ אֲשֶׁר יֵאָכֵל לְכָל נֶפֶשׁ הוּא לְבַדּוֹ יֵעָשֶׂה לָכֶם. וּמַרְתֶּ אֶת הַמַּצּוֹת כִּי בְּ ph ֶצֶ הַיּוֹ הַזֶּ הוֹצֵאתִי אֶת צִוְתֵיכֶ מֵאֶרֶץ מִצְרָיִ וּ orn אֶת הַיּוֹ הָ ֻ již.*יכֶ. בָּרִאשֹׁן בְּאַרְבָּňové Ω Wood יוֹ µ לַ & Š ָּרֶב תֹּאכְלוּ מַצֹּת יוֹ הָאֶ rování ynk ֶשְׂרִים לַ UNC μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ μ שִׁבְ Wood יָמִים שְׂאֹר לֹא יִמָּצֵא בְּוָתֵּיכֶ כִּי כָּל אֹכֵל מַמֶצֶת ְ m ְתָה הַ funguje מֵ ughter ַת יִשְׂרָאֵאֵ mpes mat ָרַרָרֶץ loď. כָּל מַחְמֶצֶת לֹא již בְּכֹל מוֹשְׁבֹתֵיכֶם תֹּאכְלוּ מַצּוּּ

Tóra dále předepisuje použití macesu na Pesach jako připomínku toho, že během Exodu ( Ex  12:39 ):

„A [synové Izraele] pekli nekvašené koláče z těsta, které přivezli z Egypta (doslova עֻגֹת מַצּוֹת ‏‎ ugot matzot  – „mačkané koláče“ nebo „matzah koláče“), protože ještě nezkyslo byli vyhnáni z Egypta a nemohli se zdržovat a ani si nepřipravovali jídlo na cestu."

Původní text  (hebrejština)[ zobrazitskrýt] ַ אֶת ַבָּצֵ הַבָּצֵ אֲשֶׁר הוֹצִיאוּ מִמִּצְיִ מַצּת ַצּוֹת כִּי ָמֵץ ָמֵץ כִּי גֹרְוּ מִמִּצְרַיִ וְלֹ ular לְהִ mat & mam

A dále ( Dt  16 ):

„Dávejte pozor na měsíc Aviv a slavte Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, protože v měsíci Aviv vás Hospodin, váš Bůh, v noci vyvedl z Egypta. A poraz velikonočního beránka Hospodinu, svému Bohu, z ovcí a skotů na místě, které si Hospodin vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno. Nejezte s ní kynuté; po sedm dní jez s jejím nekvašeným chlebem, chlebem neštěstí (doslova מַצּוֹת לֶחֶם עֹנִי ‏‎ matzot lehem oni „matzah, chléb chudých“), neboť jsi vyšel z egyptské země, abys si vzpomněl den tvého odchodu z egyptské země po všechny dny tvého života tvého; … Šest dní jez nekvašené chleby (doslova מַצּוֹת ‏‎ maces ) a sedmého dne dej svátek Hospodinu, svému Bohu; nepracuj."

Původní text  (hebrejština)[ zobrazitskrýt] שָׁמוֹר אֶת ֹ imes הָאָבִיו וְ Wood & ָ פֶּסַ לַיהוָה אֱלֹהֶיךָ כִּי ְּי בְּ Orn הָאָבִיב הוֹצִיאֲךָ יְהוָה אֱלֹהֶיךָ ַ irt לָיְ iant. Ďְזָבַתָּ פֶּסַ לַיהוָה אֱלֹהֶיךָ צֹאן ďּבָ χ ָ χ בַּמָּtnovací אֲשֶׁר יִבְבְבְר יְהוָה לְשַׁכֵּןמוֹ ``. לֹא תֹאכַל עָלָיו חָמֵץ שִׁבְעַת שִׁבְעַת יָמִים תֹּאכַל עָלָיו מַצּוֹת לֶחֶם עֹנִי כִּי בְחִפָּזוֹן ָצָאתָ מִצְרַ מִצְרַ תִּזְכֹּר אֶת אֶת י י י י ּבַ ּבַ ּבַ rosterֹםלַ rumָֹם rumךָֹם rumָֹם rumָֹם rumָֹם rumָֹם rumָֹם rumָֹם rumָ zpět ַשְּׁבִtnovací

Matzah je tedy základní složkou velikonočního sederu poté, co se po zničení druhého chrámu stalo nemožným velikonoční obětování .

V době chrámu byl matzah předepsán také při obětování obilných obětí , které bylo zakázáno připravovat z kynutého těsta ( Lv  2:11 ).

Matzah (v ruském synodálním překladu „nekvašený chléb“ nebo „nekvašený chléb“) je opakovaně zmiňován v Tanakh i mimo kontext příběhu Exodus, například jako pochoutka, kterou Lot nabízí hostům v Knize Genesis ( Gen 19  :3 ) a sloužil Saulovi čarodějkou Endor v Knize Samuelově ( 1. Samuelova  28:24 ), nebo jako oběť Božímu andělu, kterou učinil Gedeon v Knize Soudců ( Soudce  6:19 ).

Plnění přikázání

Většina vykladačů Tóry se přikláněla k názoru, že přikázání jíst maces je povinné pouze první večer Pesachu a nevztahuje se na zbývajících šest dní svátku, aniž by tím byl dotčen zákaz konzumace kynutých jídel na všech dny dovolené. Babylonský Talmud v pojednání „ Psachim “ vysvětluje , že formulace „Šest dní jezte nekvašené chleby a sedmého dne dejte svátek Hospodinu, svému Bohu“ ( Deut  . ) jíst maces po všechny dny Pesachu, zatímco povinnost jíst matza první večer o Pesachu je jasně založeno na formulaci „[Od čtrnáctého dne prvního měsíce] od večera jezte nekvašené chleby“ ( Ex 12:18 ) [2] .  

Rambam v Sefer Ha-Mitzvot la-Rambam [3] , Rashbam, Shulchan Aruch a další zdroje [4] také docházejí k závěru, že ve dnech Pesachu následujících po prvním svátku není povinné konzumovat maces . Současně se někteří další tlumočníci, včetně Vilna Gaona a Abrahama ibn Ezry , přikláněli k názoru, že konzumace matzahu je povinná všech sedm dní Pesachu, nebo věřili, jako Khatam Sofer , že tato akce, i když ne nutně , odráží vůli Všemohoucího [4] .

Nekynuté těsto v křesťanství

Pro katolíky , ortodoxní Armény a řadu[ kdo? ] Protestanté používající nekvašený chléb v eucharistii , symbolizuje hostie čistota, pravda a bezhříšné tělo Kristovo a kvas symbolizuje hřích :

A vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: Toto je mé tělo, které se za vás vydává; čiňte to na mou památku.

- Lk.  22:19

Nemáš se čím chlubit. Nevíte, že trocha kvásku vykyne celé těsto? Očistěte tedy starý kvas, abyste byli novým těstem, protože jste bez kvasu, neboť náš velikonoční beránka, Kristus, byl za nás zabit. Neslavme tedy se starým kvasem, ne s kvasem neřesti a neřesti, ale s nekvašeným chlebem čistoty a pravdy.

— 1 Kor.  5:6,7

jak nechápete, že to nebylo o chlebu, co jsem vám řekl: Varujte se kvasu farizeů a saducejů? Tehdy pochopili, že jim říká, aby se nestřežili kvasu chleba, ale učení farizeů a saduceů.

— Mf.  16:11,12

V pravoslavné církvi se naopak při eucharistii používá kynutý chléb (viz prosfora ) a kvas symbolizuje lidskou přirozenost Krista:

Konzumovat chléb bez kvasnic znamená naznačovat, že Kristus neměl lidskou duši, a tak upadnout do hereze Apollinaris .

— Nikita Steefat, „Proti Latinům“

Také východní křesťanství ve sporu o nekvašený chléb uvádí jako argument třicátý třetí verš z třinácté kapitoly Matoušova evangelia :

Nebeské království je jako kvas, který žena vezme a vloží do tří měřic mouky, až vše zkvasí.

— Mf.  13:33

Krvavá urážka Židů

V antisemitské literatuře a populárních pověrách je matzah spojován s konzumací krve křesťanských dětí [5] . Používání zvířecí krve a lidské krve k jídlu je v judaismu přísně zakázáno. Krev a jakékoli další sekrety lidského těla jsou rituálně nečisté ( Lv  15 ). Krev zabitých zvířat nelze jíst, musí být vyjmuta z těla zvířete a pohřbena ( Lv  17:12-13 ).

Matzo nádobí

Z matzahu se také připravují různá jídla, například matzebrai .

Matza shmura

Jakýkoli matzah je připravován tak, že mouka a voda přicházejí do kontaktu na přísně omezenou dobu - ne více než 18 minut. V opačném případě začne proces fermentace v těstě a z matzah se stane " chametz ". Pro výrobu matzah shmura ( hebrejsky מצה שמורה ‏‎, Rus. safe ) je mouka zvláště chráněna a sledována, aby od okamžiku mletí nepřišla do kontaktu s žádnou tekutinou nebo vlhkostí. V Talmudu v pojednání Psohim (38b). Shulchan Orukh (Oach Chayim 453 :4) hovoří o třech úrovních ochrany matzah. První a nejvyšší stupeň - pšenice byla použita na matzo, která byla od okamžiku sklizně chráněna před kontaktem s vodou. Druhá úroveň - mouka se používala na matzo, které bylo chráněno před kontaktem s vodou od okamžiku mletí. Třetí a nejnižší úroveň je, že matzah používal mouku, která byla jednoduše zakoupena v obchodě [6] .

Obyčejný matzah se peče v automatických továrnách a má čtvercový tvar. Matzo shmurah se peče ručně a má kulatý nerovný tvar [7] .

Poznámky

  1. ↑ Yemen of Yesteryear Archived 18. září 2021 na Wayback Machine "Matzah používaný v Jemenu je měkký a podobný pita." Matzah jemenských Židů - měkký a podobný pita
  2. ↑ Treatise Pesachim Archived 27. září 2013 na Wayback Machine , strana 120, str. aleph.
  3. ↑ Analýza Rambamova prohlášení Archivováno 19. dubna 2014 na Wayback Machine na webových stránkách Ma'alot Yeshiva. (Hebrejština)
  4. ↑ 1 2 Rabbi Simcha Kook, Přikázání jíst Matzah všech sedm dní Pesach Archivováno 19. dubna 2014 na Wayback Machine . (Hebrejština)
  5. ↑ Alexandr Lvov. KREV A MATZA: texty, praktiky, významy . Získáno 9. dubna 2010. Archivováno z originálu 20. července 2009.
  6. ↑ Jaký je rozdíl mezi čtvercovým matzo a shmura matzo? - otázky pro rabína | Judaismus a Židé na Toldot.ru
  7. ↑ Matza Shmura | MATZA SHMURA . Získáno 28. dubna 2022. Archivováno z originálu 2. dubna 2022.

Odkazy

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích