Pažno, Šimone

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. září 2021; kontroly vyžadují 3 úpravy .

Šimon Pažno

obecná informace
Podlaha	mužský
Jméno při narození	fr. Simon Pierre Michel Pagenaud [2]
Státní občanství	Francie [1]
Datum narození	18. května 1984( 1984-05-18 ) [1] (ve věku 38 let)
Místo narození	Poitiers [1]
IRL IndyCar
Debut	2011
Současný tým	Závody Meyera Shanka
Osobní číslo	60
Bývalé týmy	Tým Penske Schmidt Hamilton Racing Dreyer & Reinbold Racing HVM Racing
Začíná	177
vítězství	patnáct
Poláci	13
rychlá kola	osm
Nejlepší umístění v šampionátu	1. v roce 2016
Předchozí série
2001 2002-05 2002-04 2003 2005 2006 2007 2008-13 2009-11 2011 2011 2011-12 2013 2014-15	Francouzský F-Renault Campus Francouzský F-Renault 2.0 EK F-Renault 2.0 Německý F-Renault 2.0 F-Renault 3.5 ChampCar Atlantic Champ Car ALMS ELMS ILMC Pacific Formula F V8 Supercars RSCS USCC
Mistrovské tituly
2006 2010	ChampCar Atlantic ALMS (třída LMP)
Ocenění
2012	Nováček roku (IndyCar)
Odkazy
simon-pagenaud.com ( angličtina) ( francouzština)
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Simon Pagenaud ( fr. Simon Pagenaud ; narozen 18. května 1984 v Poitiers , Francie ) je francouzský závodní automobilista ; šampion ALMS (2010) ve třídě LMP; vítěz série ChampCar Atlantic (2006). Šampion série IndyCar (2016).

Obecné informace

Pravidelně běhá , jezdí na kole a vesluje .

Sportovní kariéra

Raná léta

Pažno poprvé vyzkoušel motoristický sport v deseti letech: postupně se účastnil stále důležitějších soutěží v motokárách . Dostatečně vysoké výsledky a zkušenosti nasbírané v tomto druhu dostihů mu umožnily na počátku 20. století zaujmout zástupce mládežnického závodního programu na FFSA . Poté, co strávil několik testovacích dnů na 1,6litrovém voze Formule Renault, získal smlouvu na cenu jezdce na sezónu 2001 v podobných závodech francouzského šampionátu. Čtyřikrát vyhrál závod a ještě osmkrát skončil na stupních vítězů, na konci roku si připsal celkově druhé body a zasloužil se o přestup do dvoulitrového šampionátu. V soutěžích na podobnou techniku strávil Pageno tři sezóny, rychle se stal lídrem pelotonu z hlediska rychlosti, ale nikdy se nestal mistrem, několikrát byl mezi vítězi francouzského a evropského šampionátu .

V roce 2005 Pagenot našel finance na přesun do prestižnější série: sezóna ve Formuli Renault 3.5 pro Saulnier Racing přinesla pravidelná umístění v bodované zóně, ale nepodařilo se mu získat dostatečný rozpočet na umístění v seriálu v příštím roce. Francouz se rozhodl vyzkoušet v Severní Americe, kde se podařilo dohodnout s Kevinem Koolhovenem místo v jeho týmu na šampionátu ChampCar Atlantic . Pažno od prvních závodů začalo bojovat ve vedoucí skupině pelotonu. Francouz se v kvalifikacích a závodech často neocitával jako nejsilnější, ale díky větší konzistentnosti výsledků dokázal vyhrát titul, když si připsal pouze jedno vítězství proti pěti proti nejbližšímu konkurentovi Graeme Raholovi . Bonusová odměna získaná za titul umožnila v příštím roce najít místo v seniorském šampionátu - sérii Champ Car . Zde byl tým Calhoven mnohem méně konkurenceschopný, ale Pageno se ve čtrnácti závodech šestkrát probojoval do cíle v Top5 a sezónu tak zakončil na konci první desítky individuálního pořadí.

2008-2011

Pageno nenašel finanční prostředky na pokračování své kariéry v seriálu. Culhoven, zaneprázdněný organizačními starostmi, spojil své síly s Jimmym Vasserem v sezóně 2008 a do role pilotů pozval Španěla Oriola Servia a krajana Willa Powera . Pajno zůstal nějakou dobu bez práce, ale nakonec jeho služby potřeboval Gilles de Ferran , který s podporou Hondy vytvořil vlastní tým v ALMS a hledal parťáka. Aliance vydržela dvě sezóny a postupně postoupila do role jednoho z vůdců své třídy. V roce 2009 bylo duo dlouho jedním z adeptů na titul, ale dva katastrofální závody na začátku sezóny se ukázaly být příliš velkým dárkem pro konkurenty z Highcroft Racing . Mimo sezónu se de Ferrand neúspěšně pokusil převést svůj tým do IRL IndyCar a Pageno zůstal v závodě Le Mans a nahradil Duncana Daytonu Scotta Sharpa , který odešel do závodů GT , ve stejném týmu . Dvojice Pageno/ David Brabham měla na tratích série velké štěstí a na konci sezóny slavil Highcroft Racing další titul, zatímco Australan a Francouz dokončili všech devět závodů na stupních vítězů a připsali si čtyři vítězství.

Během svého působení u Hondy v Severní Americe si Pageno vytvořil úzké vazby s programem automobilky pro motoristický sport a v jednu chvíli se stal jedním z testovacích pilotů značky. Úspěch v závodních prototypech vedl ke zvýšení zájmu o Pazhno mezi evropskými týmy: v roce 2008 debutoval na 24 hodinách Le Mans pro Oreca a o rok později ho Peugeot Sport pozval do svého závodního programu a upřednostnil Pazhno před Kimi . Räikkönen . Čas od času navazující na dlouhé automobilové maratony Pazhno v roce 2011 dosáhl svého hlavního úspěchu v těchto závodech - skončil druhý v denním maratonu a snažil se do posledního předjet vedoucí posádku Audi .

2012-2013

Během mimosezóny PSA Peugeot Citroën ukončil svůj program sportovních prototypů a Pagenot si musel hledat nové zaměstnání. Staré kontakty s Hondou pomohly zajistit Sama Schmidta jako jediného bojového jezdce v jeho týmu IRL IndyCar a předchozí úspěchy ve vytrvalostních závodech zaznamenaly občasnou účast v ALMS , RSCS , V8 Supercars . V IRL IndyCar se nakonec podařilo prosadit: Schmidt měl na svůj projekt solidní finance a Pageno prokázal potřebnou rychlost a stabilitu. V roce 2012 Francouz pravidelně končil v Top5 a jednou měl možnost vyhrát, ale soupeři ho přehráli kvůli trochu úspěšnější taktice. Ve výsledku tak Pageno získal 387 bodů a obsadil páté místo v celkovém pořadí, mimo jiné před loňským šampiónem Dariem Franchittim . O rok později stabilita výsledků mírně klesla, nicméně Pageno dokázal vyhrát svůj první závod v sérii a nejsilnějším se stal během druhé víkendové jízdy na městské trati v Detroitu .

V letech 2011-2013 se po vzoru jednoho z partnerů bývalého továrního programu Peugeot - Stephana Sarrazana - Pazhno pravidelně zkoušelo v klasické rally , startující v domácí soutěži v departementu Vienne . Ukázal dobrou rychlost a dvakrát skončil uprostřed první desítky celkového pořadí.

Statistika výsledků

kontingenční tabulka

Výsledek
Sezóna	Série	tým	Závod	PP	před naším letopočtem	vítězství	Brýle	Poz.
2001	Francouzská Formule Renault Elf Campus	n/a	17	6	n/a	čtyři	209	2
2002	Francouzská Formule Renault 2.0	ASM	osm	2	2	jeden	93	3
2002	Eurocup Formule Renault 2.0	ASM	jeden	0	0	0	čtyři	24
2003	Francouzská Formule Renault 2.0	ASM	deset	jeden	jeden	0	114	6
2003	Německá Formule Renault 2.0		2	0	0	0	0	NK
2003	Eurocup Formule Renault 2.0		osm	0	0	jeden	86	3
2004	Francouzská Formule Renault 2.0	Graff Racing	6	0	čtyři	3	142	6
2004	Eurocup Formule Renault 2.0	Graff Racing	patnáct	2	2	2	258	2
2005	Francouzská Formule Renault 2.0	Tech 1 Racing	jeden	0	0	0	0	NK
2005	Formule Renault 3.5	Saulnier Racing	17	0	0	0	třicet	16
2006	ChampCar Atlantic	Tým Austrálie	12	jeden	jeden	jeden	258	1
2007	Champ Car	Tým Austrálie	čtrnáct	0	jeden	0	232	8
2008	ALMS (třída LMP2)	de Ferran Motorsports	osm	0	jeden	0	85	9
2008	24 hodin Le Mans (třída LMP1)	Tým Oreca -Matmut	jeden	0	0	0		NF
2009	ALMS (třída LMP1)	de Ferran Motorsports	deset	3	5	5	162	2
2009	LMS (třída LMP1)	Peugeot Sport	jeden	jeden	jeden	jeden	jedenáct	10
2009	24 hodin Le Mans (třída LMP1)	Pescarolo Sport	jeden	0	0	0		NF
2010	ALMS (třída LMP)	Highcroft Racing	9	jeden	čtyři	čtyři	182	1
2010	LMS (třída LMP1)	Peugeot Sport	jeden	0	0	jeden	osmnáct	14
2010	24 hodin Le Mans (třída LMP1)	Peugeot Sport	jeden	0	0	0		NF
2011	Pacific Formula F Super Series	PR1 Motorsports	2	jeden	2	2	66	2
2011	IRL IndyCar	Dreyer & Reinbold Racing HVM Racing	3	0	0	0	56	31
2011	Mezinárodní superauta V8	Garry Rogers Motorsport	2	0	0	0	207	49
2011	ILMC (třída LMP1)	Highcroft Racing	5	0	jeden	jeden
2011	24 hodin Le Mans (třída LMP1)	Peugeot Sport	jeden	0	0	0		2
2012	IRL IndyCar	Schmidt Hamilton Motorsports	patnáct	0	0	0	387	5
2012	Mezinárodní superauta V8	Závody bratří kamenů	2	0	0	0	0	NK
2012	ALMS (třída LMP1)	Muscle Milk Pickett Racing	jeden	0	0	0	dvacet	8
2013	IRL IndyCar	S.P.H. Motorsports	19	0	jeden	2	508	3
2013	ALMS (třída LMP2)	Motorsport úrovně 5	2	0	0	0	40	8
2013	RSCS (třída DP )	Tým Sahlen	jeden	0	0	0	0	NK
2014	IRL IndyCar	S.P.H. Motorsports	osmnáct	jeden	3	2	565	5
2014	USCC ( třída prototypů )	Extrémně rychlostní motoristické sporty	2	0	0	0	52	32
2015	IRL IndyCar	Tým Penske	16	jeden	0	0	384	11
2015	USCC (třída GTLM)	závody korvety	2	0	0	0	54	17

Závodění s otevřenými koly

ChampCar Atlantic

Výsledek
Sezóna	tým	jeden	2	3	čtyři	5	6	7	osm	9	deset	jedenáct	12	Brýle	Poz.
2006	Austrálie	LBH 4	HOU 2	MTY 2	POR 23	CL1 2	CL2 5	TOR 4	EDM 1	SJO 9	DEN 3	MTL 2	ROA 17	258	1

Start z pole position je vyznačen tučně. Kurzívou je uvedeno nejrychlejší kolo závodu.

Champ Car

Výsledek
Sezóna	tým	jeden	2	3	čtyři	5	6	7	osm	9	deset	jedenáct	12	13	čtrnáct	Brýle	Poz.
2007	Austrálie	LVG 12	LBH 14	HOU 5	POR 8	CLE 5	MTT 4	TOR 4	EDM 4	SJO 10	ROA 11	ZOL 12	ASN 6	SRF 5	MXC6 _	232	8

Start z pole position je vyznačen tučně. Kurzívou je uvedeno nejrychlejší kolo závodu.

Indy Car

Výsledek
Sezóna	tým	Podvozek	Motor	jeden	2	3	čtyři	5	6	7	osm	9	deset	jedenáct	12	13	čtrnáct	patnáct	16	17	osmnáct	19	Brýle	Poz.
2011	Dreyer & Reinbold	Dallara	Honda	-	ALA 8	-	-	-	-	-	-	-	-	-	MDO 13	-							56	31
2011	HVM	Dallara	Honda														SNM 15	-	-	-	-		56	31
2012	Schmidt Hamilton	Dallara	Honda	STP 6	ALA 5	LBH 2	NKÚ 12	IND 16	DET 3	TXS6 _	MIL 12	IOW 5	TOR 12	EDM 20	MDO3 _	SNM7 _	BAL 3	FON 15					387	5
2013	SPH	Dallara	Honda	STP 24	ALA 6	LBH 8	NKÚ 9	IND 8	DE1 12	DE2 1	TXS 13	MIL 12	Iow 6	PEN 6	TO1 9	TO2 12	MDO 2	SNM5 _	BAL 1	HO1 4	HO26 _	FON 13	508	3
2014	SPH	Dallara	Honda	STP 5	LBH 5	ALA 4	IMS 1	IND 12	DET 22	DET 6	TXS4 _	HO1 16	HO2 1	POC6 _	IOW 11	TO1 4	TO2 22	MDO 9	MIL 7	SNM 3	FON 20		565	5
2015	Penske	Dallara	Chevrolet	STP 5	NLA 20	LBH 4	ALA 9	IMS 25	IND 10	DE1 3	DE2 14	TXS 11	TOR 11	FON 9	MIL 9	Iow 14	MDO3 _	POC7 _	SNM 16				384	11

Start z pole position je vyznačen tučně. Kurzívou je uvedeno nejrychlejší kolo závodu.

Výsledky Indy 500

Rok	Podvozek	Motor	společný podnik	FP	tým
2012	Dallara	Honda	23	16	Schmidt-Hamilton
2013	Dallara	Honda	21	osm	SPH
2014	Dallara	Honda	5	12	SPH
2015	Dallara	Chevrolet	3	deset	Penske

Souhrnné statistiky pro závody champcar

Roční období	Týmy	Začíná	PP	vítězství	přehlídková mola	Nejlepších 10	Indy 500 vyhrává	Tituly
6	5	85	jeden	3	osm	42	0	0

Prototypové závody

American Le Mans Series

Výsledek
Sezóna	tým	Třída	Podvozek	Motor	Pneumatiky	jeden	2	3	čtyři	5	6	7	osm	9	deset	jedenáct	Brýle	Poz.
2008	de Ferran	LMP2	Acura ARX-01b	Acura 3,4L V8	M	-	-	-	UTA 3	LIM 7	MID NF	AM.E.8 _	MOS 5	DET 3	PET 5	PO 2	85	9
2009	de Ferran	LMP1	Acura ARX-02a	Acura 4.0L V8	M	SEB NF	STP NF	LNB 1	UTA 1	LIM 1	MID 1	A.M.E. 2	MOS 2	PET 7	PO 1		162	2
2010	Highcroft	LMP2	HPD ARX-01C	HPD 3,4L V8	M	SEB 2								PET 1			182	1
2010	Highcroft	LMP	HPD ARX-01C	HPD 3,4L V8	M		LNB 1	PO 1	UTA 1	LIM 2	MID 2	A.M.E. 3	MOS 2				182	1
2011	Highcroft	LMP1	HPD ARX-01e	HPD 3,4L V8	M	SEB 2	-	-	-	-	-	-	-				0	NK
2011	Peugeot	LMP1	Peugeot 908	Peugeot HDI 3.7L Turbo V8 ( diesel )	M									PET 111 _			0	NK
2012	Pickett	P1	HPD ARX-03a	Honda 3.4L V8	M	SEB 2	-	-	-	-	-	-	-	-	-		dvacet	8
2013	Úroveň 5	P2	HPD ARX-03b	Honda HR28TT 2,8l Turbo V6	M	SEB 2	-	-	-	-	-	-	-	-	-		dvacet	6

Start z pole position je vyznačen tučně. Kurzívou je uvedeno nejrychlejší kolo závodu.
Jako závodní výsledek je uvedeno místo ve své třídě.
1 - start mimo klasifikaci ALMS.

24 hodin Le Mans

Rok	Třída	Ne.	Pneumatiky	tým	Partneři	Auto	Kruhy	OP	KP
2008	LMP1	6	M	Tým Oreca -Matmut	Marcel Fessler Olivier Panis	Odvaha - Oreca LC70- Judd	147	NF	NF
2009	LMP1	17	M	Pescarolo Sport	Jean-Christophe Bouillon Benoit Treluye	Peugeot 908 HDi FAP	210	NF	NF
2010	LMP1	3	M	Tým Peugeot	Sebastien Bourdet Pedro Lamy	Peugeot 908 HDi FAP	38	NF	NF
2011	LMP1	9	M	Tým Peugeot	Sebastien Bourdet Pedro Lamy	Peugeot 908	355	2	2

24 hodin Daytona

Rok	Třída	Ne.	tým	Partneři	Auto	Kruhy	OP	KP
2013	D.P.	42	Tým Sahlen	Dane Cameron Wayne Bezejmenný	Riley __ _	664	21	9
2014	P	2	Extrémně rychlostní motoristické sporty	Ed Brown Johannes van Overbeek Anthony Lazzaro	HPD ARX-03b	676	11	7
2015	GTLM	čtyři	závody korvety	Oliver Gavin Tommy Milner	Chevrolet Corvette C7 .R	718	7	3

Poznámky

↑ 1 2 3 Databáze ovladačů
↑ Journal officiel de la République française , Journal officiel de la République française. Document administratif (fr.) - 2019. - sv. 280. - ISSN 0242-6773

Odkazy

Oficiální webové stránky (anglicky) (fr.)
Profil (německy) na stránkách magazínu Speedsport
Film o Simone (anglicky) v projektu Indycar 36

V sociálních sítích	Cvrlikání Cvrlikání Facebook Instagram
Tematické stránky	Databáze ovladačů motorsportstats.com (řidič) závodní reference (závodník)
Slovníky a encyklopedie	Munzinger

Týmy a jezdci IndyCar Series pro aktuální sezónu (2021)
AJ Foyt Enterprises	1. Hildebrandová 4. Kellett 11. Kimball 14. Burde
Andretti Autosport	25. Wilson 26. Herta 27. Rossi 28. Hunter-Reay 29. Hinchcliff 98. Andretti
Arrow McLaren SP	5. O'Ward 7. Rosenquist / Askew / Magnussen 86. Montoya
carlin	59. Chilton / Daley
Chip Ganassi Racing	8. Ericsson 9. Dixon 10. Palou 48. Johnson / Kanaan
Závod Dale Coyne	18. Jones 51. Grosjean / Fittipaldi 52. Ware / Norman
Dreyer & Reinbold Racing	24. Karam
Závody Eda Carpentera	20. Daly / Tesař 21. Vikay / Askew 47. Denně
Juncos Hollinger Racing	77. Ilott
Závody Meyera Shanka	06. Castroneves 60. Harvey
Rahal Letterman Lanigan Racing	15. Rayhole 30. Sato 45. Ferrucci / Lundgaard / Askew
Paretta Autosport	16. de Silvestro
Tým Penske	2. Newgarden 3. McLaughlin 12. Moc 22. Strana č
Nejlepší závody zbraní	75. Enerson
Neúplné přihlášky jsou vyznačeny kurzívou