Příběh Trojky

Příběh Trojky
Autor Arkadij a Boris Strugackij
Žánr sci-fi , satira
Původní jazyk ruština
Originál publikován 1968
Předchozí Pondělí začíná v sobotu

"Příběh trojky"  - satirický příběh bratrů Arkadije a Borise Strugackých ( 1968 ), spojený společnými postavami s příběhem " Pondělí začíná v sobotu ".

Historie publikace, cenzura

Povídku měla publikovat v „Dětské literatuře“ a v „Mladé gardě“, ale obě nakladatelství, pro autory nečekaně, odmítla. Existují dvě hlavní verze textu: obsáhlá, poprvé publikovaná v časopise Smena v roce 1987; a krátký - pro almanach Angara ( speciálně „šitý na míru“ svazku), vytištěný v roce 1968. Tato varianta měla nelehký osud: v roce 1969 byl výdej antologie Angara ( Irkutsk ) zakázán a stažen z veřejných knihoven. a šéfredaktor Yu.Samsonov dostal tvrdou důtku za zveřejnění „ideologicky neudržitelného příběhu“ a poté byl propuštěn. Příběh byl publikován v zahraničí v časopisech NTS " Posev " a " Frontiers " [1] . V SSSR byl příběh zveřejněn pouhých 20 let po incidentu v Irkutsku. Varianty se liší dalšími postavami a dějovými liniemi.

Děj

"Smenovského varianta"

V knižních vydáních je opatřena těžkopádným podtitulem: „ Historie nekompromisního boje za zlepšení pracovní kázně, proti byrokracii, za vysokou morální úroveň, proti odosobnění, za zdravou kritiku a zdravou sebekritiku, za osobní odpovědnost všem, za příkladné zpravodajství obsahu a proti podceňování vlastních sil .“

Zaměstnanci NIICHAVO Privalov, Oira-Oira, Korneev a Amperyan přijíždějí do Kitezhgradu , kde hodlají získat od místních představitelů řadu nádherných předmětů a tvorů pro ústav. Jsou mezi nimi inteligentní brouk Talker a chobotnice Spiridon, Bigfoot Fedor, Black Box a další. Brzy zjistí, že Trojka pro racionalizaci a využití nevysvětlitelných jevů (TPRUNA) má zároveň absolutní moc, nesmírnou ignoranci a kreslenou byrokracii. Složení Trojky: 1) monumentální předseda Lavr Fedotovič Vunjukov s kamennou tváří, 2) bouřlivý aktivista Rudolf Arkhipovič Chlebovvodov, 3) opatrný a zdvořilý právník Farfurkis, kterého nikdy nikdo neoslovuje jménem a patronymem, 4) věčně spící (i když občas vkládá poznámky, když je vzhůru) plukovník motorizované jízdy a vědecký konzultant - profesor Amvrosy Ambruazovich Vybegallo , zářící vtipnou nevědomostí. Zázračná stvoření a věci jsou drženy v Kolonii nevysvětlitelných jevů pod velením Zuba, mezi jehož povinnosti patří seznamování Trojky s dalším případem, jsou pravidelně fotografováni hlučným a nebojácným fotografem Nicemorkem.

Mladí vědci si musí hrát s TPRUN v její byrokratické hře, bojovat s každým oddělením a na oplátku bojovat proti vnucování zcela nepotřebných a pseudozáhadných předmětů. Byrokracie Trojky má magickou sílu: Velká kulatá pečeť, jejímž prostřednictvím se schvalují rozhodnutí, činí rozhodnutí nepopiratelnou realitou. Když se tedy TPRUNIA rozhodne o škodlivosti komáří bažiny, prohlásí ji za transcendentní, iracionální a tudíž neexistující a bažina zmizí z mapy. Nakonec vědci neutralizují TPRUN tím, že uspořádají proud nových žádostí od vědecké komunity pro nevysvětlitelné jevy, zajistí vytvoření podvýboru „pro malé záležitosti“ jako jejich součásti a uspokojí své vlastní žádosti.

Tato verze vyšla jako samostatné vydání v roce 1992 v jednom svazku s příběhem „ Pondělí začíná v sobotu “ a od té doby je pravidelně dotiskována.

"Varianta Angara"

Ve druhé verzi "The Tale" jsou dvě hlavní postavy - Privalov a Amperian. Skončí ve městě Tmuscorpion (nahrazuje v této verzi Kitezhgrad), které se nachází v sedmdesátém šestém patře NIICHAVO, ve výtahu, který náhle začal fungovat. V této variantě byla Trojka původně komisí městského výboru („stok“), opuštěná před dvaceti lety (tedy v roce 1947) na výtahu v Tmuskorpionu a následně si tam uzurpovala moc. Ve finále je Trojka rozbita Cristobalem Juntou a Fedorem Simeonovičem Kivrinem . V této verzi není žádný plukovník motorizované jízdy – věčně dřímající člen Trojky, stejně jako některé vedlejší postavy spojené s Oirou-Oirou a Korneevem (chobotnice Spiridon, Tekutý mimozemšťan atd.). Poprvé znovu publikován v roce 1987 v časopise Socialist Labor, další dotisky následují pravidelně.

"Smíšená" verze z roku 1989

U dvousvazkového „Vybraná díla“ (Moskva: Moskovskij Rabochij, 1989) se autoři rozhodli příběh přepracovat. Tato verze vycházela z edice „Angara“, doplněná o kapitolu o chobotnici Spiridon a tekutém mimozemšťanovi. Zbytek textu navazoval na angarské vydání: Vybegallo byl řádným členem Trojky, chyběl plukovník motorizované jízdy, akce se konala v 76. patře NIICHAVO atd. Tato verze byla přetištěna ve 4. dílu první ucelené sbírky děl Strugackých z nakladatelství Text (1992) a v tomto vydání přibyl epigraf od N. V. Gogola: „ Eh, trojka, ptáčku trojky, kdo tě vymyslel? “, byl také přidán podtitul z edice „smenovskaja“. Tato verze nebyla od roku 1997 znovu publikována, od roku 1997 jsou ve všech reprezentativních souborech děl publikovány najednou verze „Smenovský“ a „Angara“.

Předběžná verze příběhu

Vydáno v rámci projektu „Neznámí Strugackí“ v knižní sérii „ Světy bratří Strugackých “ nakladatelstvím „Stalker“ (Doněck) v roce 2006. Tato verze z 25. března 1967 začala být autory okamžitě revidována a stala se základem „Smenovské edice“. Khlebovvodov v této verzi se nazývá Khleboedov, předseda Trojky soudruh. Vunyukov je někdy označován jako Vanyukov a velitel Zubo nese jméno a patronymii Innokentyho Filippoviče. Fotograf Nicemork má příjmení Rabinovičev. Konec příběhu je také jiný, chybí poslední kapitola.

Fakta

Narážky

Nyní v příběhu Strugackých "Marnost kolem pohovky" říkají například přestupník, hyperpole, anizotropní modulace nebo něco podobného jako věda - a práce je hotová: můžete natočit jakékoli zázraky z pohádek všech dob a národů. …

Absence přímého boje mezi postavami vysušuje naši fantazii, činí ji méně atraktivní pro teenagery. Nezáleží na tom, jak svěží, nečekaný, vzrušující může být ten či onen nápad, ale pokud kolem něj nedochází ke střetu postav, neexistuje jasné sociální sladění bojujících sil, a proto neexistují žádná jasná dobrodružství, dějová překvapení, zájem. mladých čtenářů, a to nejen mladých, nebude plně probuzen. Bohužel mezi našimi autory sci-fi jsou dobrodružství čistě oficiálního charakteru, jsou zjevně vymyšlena v křesle a nejsou inspirována bouří bojů, nebo prostě žádná dobrodružství neexistují, jako ve výše zmíněném příběhu Strugatský.

- M. Ljašenko. Žádný cíl. // Rozsvíceno Rusko , 26. listopadu 1965, s. 16-17

Dnešní mládež bojuje málo, věnuje málo pozornosti boji, nemá chuť bojovat dál, více bojovat za to, aby se boj skutečně stal hlavním, prvořadým úkolem celého boje, a pokud oni, naši úžasní, talentovaní mládí, pokračujte tak málo v boji, pak v tomto boji bude pro ni malá šance stát se skutečným bojujícím mladíkem, vždy zaneprázdněným bojem, aby se stal skutečným bojovníkem, který bojuje, aby bojovala...

— Farfurkis, „Příběh trojky“

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Fantastic Brothers Strugatsky: Bibliography of Strugatskys: The Tale of the Troika - 2 . Staženo 30. května 2020. Archivováno z originálu dne 31. prosince 2019.
  2. ↑ B. Strugatsky, „Komentáře k minulosti. 1967-1968" . Získáno 19. května 2008. Archivováno z originálu 12. října 2019.
  3. ↑

    Po mnoho let byl The Tale of Troika-2 distribuován v seznamech a ve formě fotokopií z angarského textu. Osobně se mi to líbilo ještě víc než úplnější verze-1. Připadalo mi to kompaktnější, stylově dokonalejší, i když konec byl podle mě lepší u první verze. Konec druhé verze až příliš vypadal jako notoricky známý DEUS EX MACHINA („Bůh ze stroje“), ke kterému se v zoufalství uchýlili starověcí dramatici, zapletení do spletitosti vlastního děje. AN však vždy preferoval plnou verzi, rád ji citoval a nebylo pro mě snadné se s ním hádat. A proč? B. Strugatsky, „Komentáře k minulosti. 1967-1968" Archivováno 12. října 2019 na Wayback Machine

Odkazy

 Díla Arkadije a Borise Strugackých ( bibliografie )
Romány a romány
příběhy
Dramaturgie
S. Jaroslavtsev
S. Vitský
Adaptace obrazovky
  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky