Kharachoy (typ)

Kharachoy ( Chechen. Kharachoy [1] , pravopis dobře [1] se nachází ), je jedním z největších čečenských typů , je zahrnut do tukhum Nokhchmakhkhoy .

Název

Starobylé poznamenávají, že vesnice předků se původně jmenovala „Khoracha“: „hora“ znamená divoký, zanícený, „cha“ znamená medvěd. Údajně se vzhled prvních osadníků - bratrů z Nashahu a narození jejich dítěte shodoval s odchodem medvěda z hibernace. Tuto verzi vzhledu vesnice dávají starší lidé z taipa kharachoy a dědí se z generace na generaci [2] .

Badatel Taip S. A. Nataev uvádí jinou etymologii založenou na literárních datech. Kharachoy, - píše, - ze slova "hara" - prohlubeň, jeskyně, "choy" - vnitřní; obyvatelé jeskyní. Sémanticky se blíží dávným troglodytům – obyvatelům jeskyní. Možná jsou sémantikou „sběratelé divokého medu“ (Čečenci ve starověku měli povolání „nokkharoy“ - včelaři) nebo „obyvatelé jeskyní“. Existují i ​​další verze: "ha" (čes.) - hlídka, stráž, stráž, hara - dutý; chán + ara + povodí hlídky choi. Podle čečenského filologa A. D. Vagapova pochází Kharachoy z názvu vesnice Khorach. Ha - stráž, r - plošná přípona, cha - osoba [2] .

Stejný autor uvádí verzi, podle které - Kharacha, s největší pravděpodobností, je tvořeno z "hara" - dutina, prohlubeň, "chu" - uvnitř, to znamená "vesnice v prohlubni" (v prohlubni) , odkud pomocí přípony - uo obdržel harachuo "obyvatel vesnice Harachu" [2] .

Čečenský historik K. Z. Čokajev spojuje etnonymum Kharachoy se strabonskými troglodyty (jeskynními lidmi), nevylučuje, že tento termín byl aplikován i na kmeny, které obývaly hornaté Čečensko. Podle jeho názoru je Kharachoy odvozen od názvů vesnic. Kharachoy (če. Khara-chu). Etymologie jména je následující: hara znamená „jeskyně“ nebo „dutina“, „štěrbina“, „dutina“, chu – „in“, tedy Kharacha – „místo jeskyní“ [2] .

Historie

Kharachoy vstupuje do Nokhchmahkhoy tukhum . Často jsou kvůli shodě v názvu zaměňovány s typem Khachara .

Lidé vyprávějí, jak se Andové zmocnili čečenského území: Andian, který si nacpal boty zeminou odvezenou z andského území, přísahal na čečenskou zemi: „Země, na které stojím, je naše“, v důsledku toho Čečenské pastviny šly do Andianů [3] .

Vyrovnání

Čečenský místní historik , učitel a lidový básník A. S. Suleimanov zaznamenal představitele taipu v těchto osadách: Germenchuk, Staraya Sunzha [4] , Berdakel [5] , Serzhen-Yurt [6] , Shali [7] , Geldegen [ 8] , Oiskhar [9] , Khingish-Yurt [10] ,.

Odkazy

• čečenské teips
• Zelimkhan Kharachoevsky (Gushmazukaev) Archivováno 4. března 2016 na Wayback Machine

Poznámky

1. ↑ 1 2 Suleimanov, 2006 , s. 270.
2. ↑ 1 2 3 4 Khasbulatova, 2015 , str. 217-218.
3. ↑ Aglarov, 2014 , str. 98.
4. ↑ Suleimanov, 2006 , s. 486.
5. ↑ Suleimanov, 2006 , s. 503.
6. ↑ Suleimanov, 2006 , s. 507.
7. ↑ Suleimanov, 2006 , s. 509.
8. ↑ Suleimanov, 2006 , s. 516.
9. ↑ Suleimanov, 2006 , s. 534.
10. ↑ Suleimanov, 2006 , s. 573.

Literatura

• Suleimanov A.S. Toponymie of Chechnya / Ed. T. I. Buraeva. - Groznyj: Státní jednotný podnik "Knižní nakladatelství", 2006. - 711 s. - 5000 výtisků.  — ISBN 5-98896-002-2 .
• Nataev S. A. ČECHENSKÝ TAJPAS. Problémy studia povahy, struktury a historické dynamiky sociálních institucí Čečenců . - Machačkala, 2013. - S. 413. - ISBN 978-5-4242-0117-2 .
• Aglarov M.A. Venkovská komunita v Náhorním Dagestánu v 17. - počátkem 19. století. . - Machačkala, 2014. - 290 s. — ISBN 5-02-008450-69. (Ruština)
• Khasbulatova Z. I. K otázce původu názvu vesnice Kharachoy a taip Kharachoy (na základě etnografických materiálů) . - Vladikavkaz: Genealogie národů Kavkazu. Tradice a moderna, 2015. - Vydání. VII . - ISBN 978-5-91480-226-1 .