Azerismy jsou slova nebo výrazy vypůjčené nebo pocházející z ázerbájdžánského jazyka , což je zvláštní případ turkismu [1] [2] [3] . Ázerbájdžánismus pronikl do jiných jazyků díky socioekonomickým, kulturně-historickým a obchodním vazbám mezi mluvčími těchto jazyků a ázerbájdžánsky mluvícím obyvatelstvem. Ázerbájdžánské výpůjčky lze nalézt v ruštině , gruzínštině , arménštině , v řadě dagestánských a íránských jazycích.
Podle materiálů etymologických slovníků mezi turkickými prvky v ruském jazyce může být více než sto slov ázerbájdžánství. Například v Etymologickém slovníku ruského jazyka od Maxe Fasmera je jako slova turkického původu označeno sto sedm slov, po nichž následuje seznam turkických jazyků, kde je uveden i ázerbájdžánský jazyk (například slovo aksakal je označen jako převzatý z tatarštiny, turečtiny, čagatajštiny a ázerbájdžánského jazyka) [4 ] .
Úryvek z "Démon"Zvedl se ve svých zvonivých třmenech, přetáhl tatínka
přes obočí , Statečný princ neřekl ani slovo; V ruce se mu zablýskl turecký sud, Bič cvakl - a jako orel se vrhl ... a znovu vystřelil!
Mezi turkismy lze ázerbájdžánský zdroj, s přihlédnutím ke kulturním a historickým vazbám a sémantice slova, připsat slovům, která vstoupila do ruského spisovného jazyka v období, kdy se území Zakavkazska stalo součástí Ruska. Tato slova jsou taková slova jako cherry švestka , arkhaluk , bashlyk , zimbil , kunak , papakha , tuluk , chohom , churek , chuha [4] .
Azerismy se v ruštině používají jak samostatně (ve formě názvů určitých realit), tak jako nederivativní generující báze, které jsou kombinovány s ruskými afixy (-ovn (ya), -ushk (a), -ok, -schik , - estv (o), -ov (th), -k (th), -th). Utváření paradigmatické formy ve všech ázerbájdžánských výpůjčkách ruského jazyka je stejné jako při tvoření ruských slov, kdy konec slova sémanticky a formálně koreluje s výpůjčkami [5] . Takové výpůjčky v ruštině jako guluk , papakha , churek , chuha , podle formálního znaku konce slova, odpovídají odpovídajícím kategoriím ruských slov mužského nebo ženského rodu a paradigmaticky se mění stejným způsobem jako původní ruská slova. Ázerbájdžánismus papakh v dílech takových ruských spisovatelů jako A. A. Bestužev-Marlinsky a M. Yu. Lermontov byl však použit v gramatické podobě mužského rodu papakh , který je foneticky blízký ázerbájdžánské výslovnosti (až ve druhé polovině r. V 19. století bylo slovo papakh sémanticky korelováno s lexémem cap , což vedlo ke gramatickému přehodnocení slova) [6] .
Ázerbájdžánství jako ami (strýc nebo forma oslovení neznámého muže ve věku), arvad (žena, manželka), badji (forma oslovení neznámé ženy), kardash (forma oslovení neznámého muže nebo bratra), dost (přítel, přítel) , nokhud (místní odrůda hrášku), tuluk (pytel beze švu ze surové kůže) jsou registrovány v dialektech ruských osadníků v Ázerbájdžánu [4] . Před rozvojem bilingvismu ruští osadníci zpočátku používali ázerbájdžánské formy oslovování v konverzaci s nerusy a obohacovali svou řeč ázerbájdžánskými slovy. Tato okolnost by mohla sloužit jako podnět pro fixaci ázerbájdžánských slov v ruské řeči. Například Ázerbájdžánismus karáčí , ázerbájdžánský název pro cikány , se v ruské řeči zakořenil [3] .
Největší počet ázerbájdžánských slov pronikl do ruské rodné řeči samotných Ázerbájdžánců. Avšak vzhledem k tomu, že informátoři (lidé, kteří jsou rodilými mluvčími a slouží jako zdroj informací pro badatele jazyka nebo řeči) různých skupin neustále komunikují, zejména v městských podmínkách, pronikají ázerbájdžánská slova i do rodné řeči neázerbájdžánských informátoři. Zároveň pod vlivem napodobování řeči druhých i lidé, kteří ázerbájdžánštinu neznají, začínají jednotlivá ázerbájdžánská slova používat ve své rodné řeči [7] .
Lexikální jednotky pronikly z ázerbájdžánského jazyka do dagestánských jazyků a bez ohledu na jejich etymologii se kvalifikují jako ázerbájdžánismus [8] . Výpůjčky z ázerbájdžánského jazyka ve slovní zásobě jazyků skupiny Lezghin zaujímají hlavní místo ve srovnání s jinými turkismy. Důvodem výpůjčky ázerbájdžánských slov byla přímá blízkost mluvčích jazyků Lezgi s Ázerbájdžánci a staletí trvající sociálně-ekonomické, kulturně-historické a obchodní vztahy mezi nimi [9] .
V jazycích Lezgi, Kryz, Budukh , Udi, Tsakhur a Avar je v průběhu výpůjček v oblasti konsonantismu běžná velarizace ázerbájdžánských měkkých souhlásek [10]. . Jazyky Budukh, Kryz a Khinalug si také vypůjčily pořadová čísla z Ázerbájdžánu [11] .
V ibersko-kavkazských jazycích při výpůjčce z ázerbájdžánského jazyka přecházejí hlásky ə , ö , ü v Avaru , Tsakhur , Udi , Lezgi atd. v a , o , y [10] . Příklady takových půjček jsou:
Značný počet výpůjček z ázerbájdžánštiny se nachází ve slovní zásobě dialektů Antsukh a Kusur v jazyce Avar [12] . Azerismy jsou také identifikovány ve slovníku tlyanandského dialektu ancukhského dialektu avarského jazyka, kterým se mluví v některých vesnicích tlyaratinské oblasti v Dagestánu, hraničící s belokanskou oblastí Ázerbájdžánu [13] .
Určité místo výpůjčky z ázerbájdžánského jazyka zaujímá jazyk Archi . Některé z těchto výpůjček mohly proniknout do jazyka Archa prostřednictvím jazyka Lak, zatímco mnoho slov proniklo do jazyka Archa přímo z turkických jazyků (Ázerbájdžánština a Kumyk) díky přímým kontaktům Archinů s turecky mluvícím obyvatelstvem. Vstupem do jazyka Archa byly tyto výpůjčky znovu vytvořeny v důsledku vnitřních zákonů vývoje jazyka [14] .
Slovní zásoba jazyka Kryz je také bohatá na Ázerbájdžánismus, a to díky tomu, že obyvatelé Kryzu, kteří žijí na území Ázerbájdžánu, často komunikují s Ázerbájdžánci. V Kryzu je více výpůjček z Ázerbájdžánu než v Lezgi. Ázerbájdžánismus zahrnuje taková slova jako kharman „mlácení“ (Ázerb. xırman), kulung „kirk“ (Ázerb. külüng), mis „měď“ (Ázerb. mis), chakuch „kladivo“ (Ázerb. çəkic). Prostřednictvím ázerbájdžánštiny pronikla slova perského a arabského původu také do jazyka kryz [15] .
Lak turkismy s turkickými odvozenými příponami -lug a -mag jsou vypůjčeny z ázerbájdžánského jazyka. Například bullug „hojnost“ (azerb. bolluq), shadlug „radost“ (azerb. şadlıq), ussttalug „dovednost“ (azerb. ustalıq), dulanmag „get by“ (azerb. dolanmaq) [16] .
Slovo naft ( nout ) "petrolej" v jazyce Lak je také považováno za Azeri kvůli tomu, že je blíže k ázerbájdžánskému slovu nəft . Lak nakara "buben" je také Ázerbájdžánismus, často používaný ve frázi Zyunnav-nakara " zurna - buben" [12] .
Slova jako ayaz „noční mrazy“ (azerb. ayaz), bug „dusnost, pára“ (azerb. buğ) [17] , kuragj „sucho“ (azerb. quraq) [17] jsou také převzata z ázerbájdžánského jazyka v lakštině .
Dlouholeté vazby mezi obyvateli jižního Dagestánu a Ázerbájdžánu a také otchodničestvo přispěly k velkému přílivu ázerbájdžánských slov jak do spisovného jazyka Lezgi, tak do dialektů [18] .
Lezgi slovo ichalatar „vnitřnosti, droby“ tedy vzniklo na půdě Lezgi z ázerbájdžánského slova ich „vnitřnosti, dršťky “, avšak slovo ich se v moderním jazyce Lezgi nepoužívá samostatně ve významu „uvnitř, uvnitř“ [19] . Lezgi slova jako guzet avun (guzetmishun) „čekat, čekat, pozorovat“, guzetchi „noční hlídač ve stádě“ jsou také převzata z ázerbájdžánského gözətləmək „hlídat, hlídat“, gözətçi „hlídka, hlídač“ [20] .
Názvy takových stromů, jako karagadžský „jilm, jilm“ a šamagadžská „borovice“ v kurušském dialektu lezginského jazyka, jsou také převzaty z ázerbájdžánského jazyka [21] . Do tohoto dialektu se prostřednictvím ázerbájdžánského jazyka dostalo také slovo khava „ tulup “ (azerb. kəvə) íránského původu [22] . Ázerbájdžánci mají důležité znalosti pro obohacení slovní zásoby džábijského dialektu. Tento dialekt si z Ázerbájdžánu vypůjčil slova jako bashmagar „boty“, kalpakh „poklička“, chekme „bota“, shyrva „polévka“, dulma „ dolma “, kavurma „horká“, kayganakh „míchaná vejce“, badzhanakh „in-law“ , bala „dítě“, ilchi „posel“, neve „vnuk“, gemichi „dopravce“, sheepchi „lovec“, kullugchi „zaměstnanec“, ilan „had“, kunshi „soused“, kaz „husa“, kush „ pták “ , chamtivý „třešňová švestka“, isttivut „pepř“, alchakh „nízký“, byz „šedý“, iri „velký“, hniloba „plný“, ara-bir „někdy“, tym „semeno“, uzum „hrozny“ atd [ osmnáct]
Azerismy vztahující se k termínům souvisejícím s obděláváním polí, zahradnictvím a zemědělstvím jsou v jazyce Lezgi ve srovnání se všemi ostatními dagestánskými jazyky mnohem bohatší. Takže slova alcha , bustanchi , emish , kal , magsular , meiva , tekhil , tum , uzum , kharman , slit , shefteli , která se stala součástí jazyka Lezgi, chybí v jazycích Avar, Dargin a Lak [ 23] .
Ázerbájdžánský jazyk měl také významný vliv na slovní zásobu jazyka Khinalug . Mezi adjektivy a podstatnými jmény je zvláště mnoho ázerbájdžánských výpůjček. Slovesa přidáním standardní konjugované části k nim lze snadno vytvořit z ázerbájdžánských nominálních a participiálních kořenů. Ázerbájdžánismus se také nachází mezi oficiálními slovy a částicemi [24] .
Řadové číslovky, řada slov označujících předměty pro domácnost a také termíny používané v různých odvětvích kultury a vědy v jazyce Khinalug jsou Ázerbájdžánismy. Také ázerbájdžánské výpůjčky zahrnují taková obslužná slova jako postslabiky chimi , ichir , u'stur , gus , union ki atd. Příklady ázerbájdžánských výpůjček v khinalug zahrnují sas „hlas“ (ázerb. səs), dagI „hora“ (Ázerb. . dağ) , táta „chuť“ (ázerb. táta), dissiz „bezzubý“ (ázerb. dissiz), insavsyz „bezohledný“ (ázerb. insavsız), janavar „vlk“ (ázerb. canavar) atd. Některá slova (např. jako gra „vlk“, meda „hora“), které se v Khinalugu používaly od starověku, jsou postupně nahrazovány Ázerbájdžánci [25]
Azerismy jsou odhaleny v gruzínském jazyce . A. G. Nuriev tedy v roce 1983 identifikoval a popsal některá ázerbájdžánská slova v gruzínštině. Kromě toho jsou Ázerbájdžánismy v gruzínském jazyce uvedeny v článku S. S. Jikia (1957) a také v monografické studii A. M. Aslanova (1989) [26] . Ázerbájdžánismus zapustil kořeny ve všech sémantických skupinách slovní zásoby a kakhském dialektu ingilojského dialektu gruzínského jazyka [27] .
Příklady ázerbájdžánství v gruzínštině jsou gutanský „pluh“ – ázerbájdžán. kotan , ivan "balkon" - Ázerbájdžán. eyvan , alakyapi "brána" - ázerbájdžánština. alaqapı , dukani "obchod" - Ázerbájdžán . dükan , tavla "stáj" - Ázerbájdžán . tövlə , jibgiri "kapsář" - ázerbájdžánština. cibgir , ashugs "ashug" - Azeri. aşıq , gigi "crazy" - ázerbájdžánština. gic , eyunbazi "kouzelník" - Ázerbájdžán. oyunbaz , alubali "třešeň" - ázerbájdžánština. albalı , alucha "třešňová švestka" - Ázerbájdžán. alça , badrijani "lilek" - Ázerbájdžán . badımcan , bostani "zahrada" - Ázerbájdžán. bostan , baikushi "sova" - ázerbájdžánština. bayquş , maimuni "opice" - Ázerbájdžán. meymun , dambacha "pistole" - ázerbájdžánština. tapanca atd. [28]
V knize „Vztahy Petra Velikého s arménským lidem“, komentující arménské dokumenty, G. A. Ezov poznamenal, že „napsané z velké části v hovorové arménštině, přetékající tatarskými (ázerbájdžánskými) slovy“, mohou být použity jako materiály pro studium dialektů arménského jazyka [29] .
Arménský lingvista a etymolog R. A. Acharyan ve své knize „Turkické výpůjčky v arménském jazyce“ z roku 1902 citoval slova z konstantinopolského , vanského , nornakhichevanského a karabašského dialektu, která byla vypůjčena z tureckého a ázerbájdžánského jazyka [30] .
Samostatné ázerbájdžánismy jsou podle lingvisty a turkologa E. V. Sevortyana obsaženy v dílech Hovhannese Yerznkatsiho . Sevortyan na ně odkazuje tvary verurem „dám, dám“, aldurmusham „jsem (již) nucen brát“, které se nacházejí v jednom ze seznamů básně „Syn kněze nebo dcera mully “. Sevortyan také odkazuje na ázerbájdžánismus formou yeri, yeri (tamtéž), což znamená v ázerbájdžánštině „chodit, jít, pohybovat se“ a případně ayb „hanba, nedostatek“ (ázerb. ayıb/eyb) [31] .
Ázerbájdžánská slova jsou také zavedena v některých arménských písních ashug of Sayat-Nova , jejichž významy jsou vysvětleny v článku I. Mirzojana „The Experience of Interpreting Cizí slova použitá v písních Sayat-Nova“ (1967) [ 32] .
Dialektová slova karyandi a karyanti („ kosa “), která jsou vlastní karabašskému a kirzanskému dialektu, jsou obrácené výpůjčky z ázerbájdžánského jazyka [33] .
Do perštiny proniklo asi 1200 ázerbájdžánských slov , počínaje obdobím, kdy v čele Íránu stáli převážně ázerbájdžánští vládci od 16. století [34] . Perský jazyk zažil silný vliv Ázerbájdžánštiny [35] . Tyto výpůjčky se týkají především správy, titulů a vojenské terminologie [34] . Mnoho slov spojených se střelnými zbraněmi, která se objevila v Íránu v éře Safavidů, je tedy vypůjčeno z Ázerbájdžánu. Jsou to taková slova jako hloupé "dělo" - Azeri. top , tofunk "gun" - Ázerbájdžán. tüfəng , Čechmag "spouštěč" - ázerbájdžán. çaxmaq . Příklady výpůjček v oblasti administrativy jsou taková slova jako fog , minbashi , yuzbashi , beiklerbeiki , boluk [36] .
Mnoho každodenních ázerbájdžánských slov svědčí o silném tureckém vlivu na slovní zásobu standardní perštiny, mluvené i psané. Typická slova jsou otag „místnost“ ( ázerb. otaq ), ojag „krb“ ( ázerb. ocaq ), otu „železo“ ( ázerb. ütü ), gachag „pašování“ ( ázerb. qaçaq ), gadagan „zakázaný“ ( ázerbájdžánský qadağan ), tutun "tabák" ( ázerbájdžánský tütün ), tutun "koule" ( ázerb. top ) [37] . Díky spojení ázerbájdžánských a perských národů jsou názvy takových jídel jako šešlik ( ázerb. şişlik ), dolme ( ázerb. dolma ), zvěřina ( ázerb. qiymə ), bolmaj ( ázerb. bulamac ), yohe ( ázerb. yuxa ), komadzh ( ázerb. . . komac ) v perštině jsou také vypůjčeny z Ázerbájdžánu. Také Ázerbájdžánci jsou v perštině taková slova jako gab „jídlo“ - ( ázerb. qab ), gashog „lžíce“ - ( ázerb. qaşıq ), gazgan „ kotel “ - ( ázerb. qazan ), goychi „nůžky“ - ( ázerb. qayçı ), plyn "husa" - ( ázerb. qaz ), agoz "ústa" - ( ázerb. ağız ), gateg "kefir" - ( ázerb. qatıq ) [36] , sakkez "osmička" - ( ázerb. səkkiz ) [ 38 ] , gargasu "olovo" - ( ázerbájdžánský qu(o)rquşun) [38] atd.
Během období Safavidů přešla do perštiny také ázerbájdžánská slova jako gezelbash „ kyzylbash “ (azerb. qızılbaş), gebag „dýně“ (azerb. qabaq, balqabaq), ehtarma „kořist“ (azerb. qənimət) a další [39] . Některá přejatá slova změněná ve formě v perštině nabyla dokonce odlišných významů. Například starověká ázerbájdžánská slova " yatag " a " burgu " získala v perštině tvary یدگ ( yedek ) a بوق ( brouk ) a změnila svůj význam [40] . A slovo popel vypůjčené z ázerbájdžánštiny se používá ve významu „polévka“, zatímco v ázerbájdžánštině toto slovo znamená „ pilaf “ [41] .
Kromě toho se některé ázerbájdžánštiny používané v perském jazyce následně změnily v samotném ázerbájdžánském jazyce, získaly jiné formy a významy, nebo se dokonce přestaly používat. Příkladem jsou slova jako orug (اروغ), eshik , otrag (اطراق), aga (آقا), ehtarama (اخترمه) atd. [42]
Ještě více slov proniklo z ázerbájdžánu do kurdštiny [34] . Ázerbájdžánština měla významný dopad na slovní zásobu jazyka Kurdů žijících v ázerbájdžánských oblastech Lachin a Kelbajar [43] .
Dlouhodobé úzké ekonomické, kulturní a sociální vazby mezi ázerbájdžánským a talyšským národem , který žil ve stejné geografické oblasti, vytvořily podmínky pro pronikání ázerbájdžánských slov do talyšštiny [44] . Slova, která pronikla z ázerbájdžánského jazyka do talyštiny, vyjadřují jak abstraktní, tak různé kulturní, politické a vojenské koncepty [45] . Mezi Ázerbájdžánismy v talyšštině:
1. Názvy předmětů pro domácnost: boshhab//boshgab "talíř", ғəzon//ғəzən "kotel", kүlgabi "popelník", chamche "palovnik", gyjmə "mleté maso", səryn "džbán". [46]
2. Názvy oděvů a šperků: doləғ “nánožník”, chəkmə “boty”, əlҹak “rukavice”, penҹək “bunda”, sanҹəх “pin”, bojinbagy “přívěsek”, ғolbagi “náramek”, akhlyғ “arkhaluk”. [46]
3. Názvy částí domu: үtoғ "pokoj", ғаү "dveře", ҹəғ "krb", təvүlə "kůlna". [46]
4. Názvy zeleniny a rostlin: istot „pepř“, sarmashyg „vyun“, saribogdə „odrůda pšenice“, kusəbogdə „odrůda pšenice“, gyzylgul „růže“, gegərti „zelená“, Gobə alməsi „kubánská odrůda jablek“. [46]
5. Názvy zvířat a ptáků: bogə „bugay“, tulə „lovecký pes“, gaz „husa“, horuz „kohout“, dajchə „hříbě“, chalagan „drak / pták /“. [46]
6. Názvy vojenských zařízení a termíny s nimi spojené: gyүllə „kulka“, tifang „puška“, gondəғ „pažba“, horní „puška“, sechmə „výstřel“, beshatlən „pětran“, təponchə „pistole“, gylynҹ „meč“, toppos „palcát“, goshəlulə „dvouhlavňová zbraň“, təkəlulə „jednohlavňová zbraň“, oh „šíp“. [46]
7. Názvy zemědělských nástrojů, vozidel a jejich částí: ərəbə „arba“, gyrməҹ „bič“, dərgəz „snop“, jəhəp „sedlo“, kotan „pluh“, hluk „orba“, pəl „lopata“, khysh „ pluh ". [46]
8. Příbuzenské pojmy: dədə „otec“, nənə „matka“, jəзнə „zeť“, balduz „manželova sestra“, ғəjнəнə „tchýně, tchyně“, baҹəнəinғ „bratr“ -law, švagrův manžel“, ғəjн „švagr, švagr“, neboəjə нəнə „macocha“, jengə „žena doprovázející novomanželku“, elchi „dohazovač, dohazovač“. [46]
9. Názvy profesí: gəmichi „dopravce“, gəzetchi „prodavač novin“, gozətchi „pozorovatel“ , odvaha „krejčí“, gapuchi „vrátný“, golchi „hlídač“, golchi „zaměstnanec“, chəkməchi „ševec“, pastýř „pastýř ”, meshəbəgi “lesník”, ərəbəchi “vozař”, ovchi//ofchi “lovec”, ilkhychi “pastevec”, ojnəsh “milenec”, chalgychi “muzikant”, tojbəgi “ženich”. [46]
10. Názvy nemocí a termíny s nimi spojené: bogmə „záškrt“, sarilyg „žloutenka“, gyzylchə „spalničky“, inəg „falešná záď“, gyzmə „teplota“. [46]
11. Názvy jídel: ғəjғənəг “míchaná vejce”, bozbash “bozbash/masová polévka s hráškem/”, dolmə “plněné zelí”, govermə “kavurma/smažené maso/”, doғрəməҹ “okroshka”, ғmeatата ” . [46]
12. Názvy abstrakt: ҹərə „řádek“, ortəғ „prostředník“, ohshər „podobný“, basəbas „drtit“, soreh „zprávy“, jurd „obydlí“, sək-səkə „pozornost“, əməguni „pracovní den“, pak „the stejný věk “, təkon “tlačit”, doғ “stigma”, syғнəҹəг “útočiště”, ғəдəғəн “zákaz”, ғыjғəҹи “šikmý”, jaтəҹəғ “postel”. [46]
Ve slovní zásobě talyšštiny existují i takové turkismy, které, přestože v ázerbájdžánském jazyce zaujímaly zvláštní místo, později se přestaly používat a některé se začaly používat zřídka. [44] [46] Tato řada slov zahrnuje slova ald „červený“ [46] (v moderní ázerbájdžánské al), agu „jed“, „hořký“ (v ázerbájdžánském jazyce tento lexém, i když byl kdysi používán jako agu, ağı, později se začalo používat jako acı), ulgi „míra“ (ázerbájdžánské ülgü) [46] , amlyg (novorozené kůzle, jehně, které ztratilo otce nebo se narodilo brzy; v Ázerbájdžánu je əmlik beránek resp. dítě sající mateřské mléko) [44] . Také v talyšštině jsou slova zaznamenaná ve starověkém turkickém písmu, což podle Umnyashkina ukazuje starověk ázerbájdžánsko-talyšských jazykových kontaktů. Jsou to slova jako bүng (smutek), kyrtmә (krátký), ғatyғ (masové koření pro pilaf), kyrch (silný). [46]
Podle předpokladů sovětského íránisty B. V. Millera se převážná část arabských slov dostala do talyštiny prostřednictvím ázerbájdžánského jazyka kvůli silným vazbám mezi talyšskými a Ázerbájdžánci [47] . Výpůjčky z ázerbájdžánského jazyka (například duz „rovný, správný“) se také nacházejí v dialektu khoiniTati jazyk (podle vesnice Khoin jihozápadně od Zanjanu v Íránu) [48] .
Ázerbájdžánské prvky zaujímají důležitou část tatské slovní zásoby, pronikají celou tatskou slovní zásobou a gramatickou strukturou jazyka [45] . Proces vlivu ázerbájdžánského jazyka na Tat, jehož stopy jsou patrné ve fonetice, slovní zásobě a gramatice, byl podpořen nedostatkem písma, dvojjazyčností a také kulturní podobností s Ázerbájdžánci [49] . Z cizích výpůjček v Tatu mají ázerbájdžánská slova větší počet. Azerismy v jazyce Tat jsou některé spojky, postslabiky, částice, ordinální a kardinální čísla. K půjčování dochází jak v případech, kdy v Tat není žádné slovo adekvátní významu, tak často nahrazením ázerbájdžánských slov íránskými slovy, která jim významově odpovídají. V mnoha případech si ruská, arabská a perská slova najdou cestu do Tat přes ázerbájdžánštinu. Mezi takové výpůjčky slov arabského původu z ázerbájdžánštiny patří hazyr „ready“ (azerb. hazır), müharibə „war“ (azerb. müharibə), zəhmət „labor“ (azerb. zəhmət), hərf „dopis“ (Azerb. hət atd. d [50]
Mezi turkismy v jazyce Gilan existuje mnoho ázerbájdžánských výpůjček. Existují také slova, která vstoupila do jazyka Gilan přes ázerbájdžánštinu. Příklady ázerbájdžánství v Gilanu jsou bushgab „talíř“, „jídlo“ (ázerbájdžánský boşqab), dus(t)ag „vězení“ (ázerb. dustaq; „vězeň“, „otrok“, „vězeň“), dustagban (s íránskými prvky ban ) „žalářník, vězeňská stráž“, levash „ lavash “ (ázerb. lavaş), aj „hladový“), chetin „obtížný“ (ázerb. çətin), chupog „chubuk“ (ázerb. çubuq), yavash „tiše, pomalu „(azerb. yavaş), šrám „obočí“ (azerb. qaş), yureš „útok“ (azerb. yeriş; pohyb, chůze), batlag „bažina, bažina“ (azerb. bataqlıq) atd. [51] .
Osetština obsahuje značné množství turkických výpůjček, souvisejících především s ázerbájdžánským jazykem [52] , který byl lingua franca v Dagestánu a na severním Kavkaze [53] [52] a spojoval Osetiny se zbytkem národů Severní Kavkaz a muslimské národy na jihu [53] ; kromě toho velké množství arabských a perských slov proniklo do osetštiny prostřednictvím ázerbájdžánského jazyka. [52] Obecně byl ázerbájdžánský jazyk přímým či nepřímým zdrojem velkého množství kulturních slov v osetinštině. [53]
Spousta každodenních (ázerbajdžánských) tureckých slov svědčí o solidním tureckém vlivu na lexikon spisovné (mluvené a psané) perštiny.
| Ázerbájdžánský jazyk | ||
|---|---|---|
| Pravidla |
| |
| Zvláštnosti | ||
| Používání |
| |
| Použití ve světě |
| |
| Příběh |
| |
| ||