Ainu jazyk | |
---|---|
Jazyk Ainu v XUAR | |
země | Čínská lidová republika |
Regiony | Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang |
Celkový počet reproduktorů | 6,570 |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Eurasie |
Turecká větev skupina Karluk Podskupina Karluk-Khorezm | |
Jazykové kódy | |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | tutovka |
ISO 639-3 | aib |
WALS | ayn |
Etnolog | aib |
ELCat | 3691 |
IETF | aib |
Glottolog | ainu1251 |
jazyk Ainu (ayni , Äynújménovlastní()abdal;einu ( ئەينۇ ) [ ɛjˈnu ] ; Uyg Čínská lidová republika, patří do Karluk a je považován za dialekt Ujguru .
Specifická váha íránství je významná v lexikonu, zatímco fonetika a gramatika zachovávají turkický charakter. Proto je jazyk často označován jako íránská skupina indoevropské jazykové rodiny.
Mezi jazyky s podobnou strukturou jsou ty, které nemají „tajnou“ funkci. Příkladem je jazyk einu používaný ve vnitroskupinové komunikaci malé etnické komunity žijící v západní Číně na řadě míst podél jižní větve Velké hedvábné stezky z Kašgaru do Khotanu (ve značné vzdálenosti nejen od perského- Tádžické oblasti, ale také z íránsky mluvící oblasti jako celku). Všichni Einuové jsou bilingvní, již v dětství se učí ujgurský jazyk, který používají při jakýchkoliv vnějších kontaktech. Z fonologického a gramatického hlediska jazyk Einu dobře zapadá do rámce Ujgurů, jehož byl svého času považován za dialekt. Charakteristické je například synharmonické rozdělení ukazatelů vypůjčených z Ujgurů: .lar/.ler (množné číslo), .da/.de/.ta/.te (místo), .raq/.rek (srovnávací stupeň), . atd. [Lee-Smith 1996b:856], srov.:
einu | Uigur | překlad |
---|---|---|
xana.da | oj-da | 'v domě' |
aeb.de | tundy | 'v noci' |
xurd.raq | kichik.rak | 'méně' |
kemte.rek | yash.raq | 'mladší' |
Přestože téměř všechny pomocné morfémy Einu funkčně a materiálně odpovídají ujgurským, vzájemné porozumění mezi těmito dvěma jazyky je vyloučeno kvůli dominanci perské slovní zásoby v Einu. Z 24 jednotek ze seznamu 100 slov nalezených v citované práci je 15 perských (uatur 'břicho', kalaK 'velký', xor- 'existuje', atµa 'oheň', sar 'hlava', bisjar 'mnoho ', kox 'hora', aµb 'noc', nis 'ne', jµk 'jedna', kµs 'osoba', xurd 'malý', saK 'kámen', du'two', ab 'voda') a 6 Ujgur (muž 'já', awu ~µwu/ aau~µau 'to', bu 'toto', san 'ty', nima 'co', kim 'kdo'). Navzdory výrazné aglutinaci a harmonii samohlásek bude Ein muset být uznán jako indoevropský (jmenovitě íránský) jazyk. Pokud použijeme Yakhontovův seznam 35 prvků, poměr íránských a turkických prvků bude 6:6 (k podtrženým íránským prvkům bude přidán špatný „vítr“, který chybí ve Swadeshi).
Geneze Einu je zcela jasná: perský idiom, který po mnoho staletí zažíval silné turecké zásahy, nakonec téměř ztratil svou původní gramatiku a polovinu základní slovní zásoby. Původ určitých prvků struktury jazyka Einu je téměř vždy zřejmý, ale způsob, jakým tvoří jednotný systém, je charakteristický pouze pro tento jazyk a otázka jeho genetické příslušnosti zůstává nejistá; mít kompletní seznam 100 slov, bude snadné to formálně vyřešit, ale jakékoli řešení způsobí určitou nelibost mezi Íránci i turkology.
Rodilí mluvčí, Einuové , představují etnickou skupinu čítající méně než 30 000 lidí oficiálně zahrnutou v ČLR jako součást Ujgurů .