Brigas dialekt
| Brigas dialekt | |
|---|---|
| vlastní jméno | brigasc |
| země | Itálie , Francie |
| Regiony |
La Brigue (Francie) Briga Alta , Triora , Ormea (Itálie) |
| oficiální status | uznaný jako menšinový jazyk regionem Piemont a francouzskou vládou |
| Celkový počet reproduktorů | OK. 500-1000 |
| Klasifikace | |
| Kategorie | jazyky Eurasie |
| italská pobočka římská skupina Podskupina Western Romance Gallo-románská podskupina Ligurský Brigas dialekt | |
| Psaní | latinský |
| Linguasphere | 51-AAA-og |
Dialekt Brigas ( ital. Dialetto brigasco , lig . Lengua brigašca , francouzsky Brigasque , vlastní jméno - brigašc ) je dialekt ligurského jazyka , kterým se mluví v Itálii a Francii.
Oblast distribuce
Dialektem Brigas se mluví na jihu Francie, v obci La Brigue ( oblast Provence-Alpes-Côte d'Azur ) a také v severozápadní Itálii, v obcích Briga Alta , Triora a Ormea ( oblast Piemont ) . V okolních územích také mluví royaským dialektem .
Historie
Během renesance se ve všech regionech Janovské republiky mluvilo ligurským jazykem . Na západě republiky, mezi Monackým knížectvím a San Remem, se rozšířil dialekt ligurštiny, kterému se říkalo „Intemelio“ ( italsky Intemelio ).
Moderní název dialektu pochází ze jména obce v jižní Francii, La Brigue , protože dialektem se mluvilo v horách poblíž města. Dialekt byl ovlivněn okcitánštinou , kterou se mluví na blízkých územích [1] [2] .
Vliv okcitánštiny
Dialekt byl ovlivněn okcitánštinou , kterou se mluví na okolních územích.
| Překlad | Brigasský | okcitánština [3] | Ligurský | italština |
|---|---|---|---|---|
| mlok | labrena | labrena / cansëneštr | salamandra/scilvestru | salamandra |
| Blesk | lhauc | jlaus | lampu | lampo |
| dvojče | besson, gemel | binee | binelu | gemello |
| obuv | grella | příčina / příčina | scarpa | scarpa |
| zástěra | faudilh, faudal | fudi | scussa | grembiule |
| nic | ren | ren | devět/nien | niente |
| něco | quauquarren | kucren | cuarcosa/carcosa | qualcosa |
| dlouhá cesta | luenh | logn | luntan | lontano |
| plně | raitz | jsou | du tuttu | komplemente |
| Vánoce | Deineal, Chalendas | Dëneaa | Natale/Nea/Denâ | Natale |
| skladem | bealera | bea/bearera | beu | canaletto |
| šipka | Agulha | agulia/aguya | Aguggia | před |
| více | Mai | ciu/mai | ciu | piu |
| klavír | c(l)han, pl(h)an | cian | cian | klavír |
| květ | fl(h)nebo | sciu(u) | scia | fiore |
| klíč | cl(h)au | ciau | ciave | chiave |
| oko | uelh | ogl/öy | oggiu | occhio |
| most | pont | pont | punte | Ponte |
| prase | portc | porc | porcu | Maiale |
| stěna | muralha, mur | muragn | meàia/miâgia | muro |
| koště | escoba | divya | spasùia/spasuìa | scopa |
| cesta | sentier | deraira | sente | sentiero |
| ovce | fea, feia | Fea | pegua | pecora |
| včela | abelha | abeglia/abeya | ava/avia | opice |
| RAM | aret | jsou | mutòn/muntun | montone |
| Liška | volp, rainard | vurp/rinard | gurpe/vurpe | Volpe |
| kanec | singl | sengriee | cinghiale | cinghiale |
| plocha | ruaa | rua | burga | borgata |
| manželka | femna, molher | femna | muie/mugê/dona | moglie |
| manžel | Ome | om | maìu/mâiu | Marito |
| špatný | marrit, chaitiu | mari | gramu | cattivo |
Poznámky
- ↑ Dalbera, Jean-Philippe, 1947-. Les parlers des Alpes-Maritimes: étude comparative: essai de rekonstrukci . - Association internationale d'études occitanes, 1994. - ISBN 0951200410 , 9780951200414.
- ↑ Petracco Sicardi, Giulia. Studi linguistici sull'anfizona Liguria-Provenza . - Alessandria: Edizioni dell'Orso, 1989. - 230 stran str. - ISBN 8876940332 , 9788876940330.
- ↑ Lorenzo Artusio, Piermarco Audisio, Gianni Giraudo, Eliano Macario, Disiounari Ousitan Roubilant - Roucavioun
Viz také
 V bibliografických katalozích |
|---|