| Ústavní soud Bosny a Hercegoviny | |
|---|---|
| bosn. a chorvatština Ustavni sud Bosne a Hercegovine Srb. Statutární soud Bosny a Hercegoviny | |
| Pohled | ústavní soud |
| Instance | vyšší |
| Jurisdikce | Bosna a Hercegovina |
| Datum založení | 1963 (od roku 1995 jako soud samostatného státu) |
| Obchodní jazyky | bosenština , chorvatština , srbština a angličtina |
| Sloučenina | většinu soudců volí parlamenty Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské , zbytek jmenuje předseda ESLP |
| Způsobilé pro | Daytonská dohoda (příloha IV) |
| Život | do 70 let |
| členové | 9 |
| Řízení | |
| Předseda | Mato Tadič |
| nastoupil do úřadu | 26. května 2021 |
| Konferenční hala | |
| Ústavní soud sídlí ve stejné budově jako prezidium | |
| Umístění | Sarajevo |
| Adresa | Reisa Dž.Čauševića, 6, 71000-Sarajevo |
| Souřadnice | 43°51′29″ severní šířky sh. 18°24′50″ východní délky e. |
| webová stránka | |
| ustavnisud.ba | |
Ústavní soud Bosny a Hercegoviny ( bosn. a chorvatština Ustavni sud Bosne i Hercegovine , Srb. Statutární soud Bosny a Hercegoviny ) je specializovaný nejvyšší orgán ústavní kontroly v Bosně a Hercegovině . Je nejvyšším orgánem ve vztahu ke všem ostatním soudům, protože má právo přezkoumávat jejich rozhodnutí, pokud jsou v rozporu s ústavou.
Ústavní soud Bosny a Hercegoviny byl poprvé ustaven 15. února 1964 v souladu s ústavou SFRJ z roku 1963 . Na stejné úrovni s ním existoval také federální Ústavní soud Jugoslávie .
Činnost soudu spočívala především v provádění abstraktní normativní kontroly na úrovni republiky ( subjekt federace ). Rozhodoval o souladu zákonů republiky s ústavou, kontroloval také ústavnost a zákonnost dalších právních aktů. Dále byl soud povolán k řešení sporů mezi republikou a ostatními politicko-územními celky v rámci federace, zejména kompetenčních sporů mezi soudy a jinými orgány politicko-územních celků.
Po rozpadu Jugoslávie a válce byla role a kompetence ústavního soudu revidována v Daytonské dohodě (příloha IV – Ústava Bosny a Hercegoviny , článek VI).
Ústavní soud je tvořen za účasti parlamentů státních celků Bosny a Hercegoviny a mezinárodního společenství, skládá se z devíti členů. Z toho jsou čtyři členové voleni parlamentem Federace Bosny a Hercegoviny a dva Národním shromážděním Republiky srbské . Zbývající tři členy jmenuje předseda Evropského soudu pro lidská práva po příslušných konzultacích s prezidiem . Zároveň nemohou být občany Bosny a Hercegoviny nebo sousedních států sousedících s ní.
Původní složení soudců působilo pět let, další soudci vykonávají své pravomoci doživotně a odcházejí do důchodu ve věku 70 let.
V roce 1997 byl Ústavní soud Bosny a Hercegoviny reformován na základě Daytonské dohody.
Hlavním úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavy a ověřování souladu různých právních aktů s ní .
Ústavní soud má výlučnou pravomoc řešit veškeré spory, které vznikly mezi částmi Bosny a Hercegoviny ( subjekty ), jakož i mezi státem samotným a jeho součástmi, včetně sporů mezi různými orgány a institucemi Bosny a Hercegoviny, pokud takové spor ovlivňuje ustanovení ústavy. Soud si klade za cíl především sledovat činnost jednotlivých částí Bosny a Hercegoviny, aby při různých rozhodnutích na místní úrovni nepřekračovaly rámec ústavy. Zahraniční politika subjektů Bosny a Hercegoviny je zvláště kontrolována při navazování různých vztahů s jakýmkoli suverénním státem (ústava to umožňuje), aby takové vazby nenarušovaly suverenitu a územní celistvost země.
Jakousi pravomoc má i Ústavní soud. V případě, že se Sněmovna národů Parlamentního shromáždění Bosny a Hercegoviny při řešení určitého problému dotýkajícího se důležitých zájmů státu dostala do slepé uličky a nemůže podle toho hlasovat, protože některá z národností uplatnila právo veta - to znamená, že řešení problému je zablokováno. Pak v tomto případě může Ústavní soud tuto situaci samostatně posoudit a s konečnou platností rozhodnout v souladu s názorem většiny delegátů Sněmovny lidu.
Ústavní soud má právo na odvolání přezkoumat rozhodnutí jakýchkoli jiných soudů Bosny a Hercegoviny, pokud se jakýmkoli způsobem týkají ustanovení ústavy. Ukazuje se, že je to pro ně nejvyšší soud . Při přezkoumání případů buď věc znovu posoudí ve věci samé a učiní konečné rozhodnutí, nebo jednoduše zruší napadené rozhodnutí a zašle je zpět vydávajícímu soudu k obnovení řízení . Soud, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, je povinen rozhodnout jinak v souladu s právním názorem Ústavního soudu.
Stěžovatelé, kteří se domnívají, že rozsudek nebo jiné rozhodnutí některého soudu porušuje jejich práva a svobody, mají právo se odvolat až po vyčerpání všech opravných prostředků a není-li rozhodnuto jiným způsobem než odvoláním k Ústavnímu soudu, nemůže .
Pokud se rozhodnutí kteréhokoli soudu opírá o zákon, který je v rozporu s ústavou, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a jejími protokoly, jinými zákony Bosny a Hercegoviny, včetně stávajícího obecného pravidla mezinárodního práva veřejného a jeho rozsahu, pak může Ústavní soud takové rozhodnutí bezpodmínečně zrušit.
Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná, závazná pro všechny strany a nelze se proti nim odvolat. Výkon soudních rozhodnutí přitom v praxi naráží na vážné obtíže [4] . Je to dáno především tím, že jednotné federální orgány Bosny a Hercegoviny nemají tak významnou pravomoc a nemohou ovlivňovat státní orgány subjektů, které nechtějí vykonávat některá rozhodnutí Ústavního soudu na úkor svých národních zájmů.
| Evropské země : Ústavní soud | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti |
|
| Neuznané a částečně uznané státy | |
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |