Synchronní oběžná dráha je dráha , na které je perioda rotace družice rovna periodě osové rotace centrálního tělesa [1] .
Pokud je synchronní dráha kruhová a její rovina se shoduje s rovníkovou rovinou centrálního tělesa, pak se taková dráha nazývá stacionární . Satelit na stacionární dráze se z pohledu pozorovatelů na centrálním tělese jeví jako stacionární. Odpovídající oběžné dráhy Země se nazývají geosynchronní a geostacionární .
Charon obíhá kolem Pluta s periodou rovnou periodě rotace Pluta kolem jeho osy. Ve stejnou dobu se Charon otáčí kolem své osy se stejnou periodou, v důsledku toho je Charon na obloze Pluto nehybný, jako Pluto na obloze Charon.
Mnoho umělých družic Země je na geostacionární oběžné dráze . To umožňuje použití směrových pevných satelitních parabol, jako jsou například obytné satelitní TV antény .
Poloměr synchronní oběžné dráhy lze vypočítat ze vzorce
,kde R je poloměr oběžné dráhy, G je gravitační konstanta , Mc je hmotnost centrálního tělesa, ω je úhlová rychlost otáčení centrálního tělesa.
Pro praktické výpočty je však účelnější vycházet nikoli z hmotnosti centrálního tělesa M c , ale z jeho standardního gravitačního parametru μ = GM c . Je to proto, že hodnota μ je známa s mnohem větší přesností než hodnota G nebo M c . Vzorec pak získá formu
.Ze vzorce pak lze vypočítat výšku synchronní dráhy nad rovníkem
H = R − r ,kde H je výška oběžné dráhy, r je rovníkový poloměr centrálního tělesa.
titul | μ , km³ s −2 | doba střídání , dny |
r , mm | R , mm | H , mm |
---|---|---|---|---|---|
Země | 398600,4418 | 0,99726968 | 6,3781 | 42,1642 | 35,7861 |
Mars | 42828 | 1,025957 | 3,3962 | 20,4276 | 17,0314 |
Jupiter | 126686534 | 0,4135417 | 71,492 | 160,009 | 88,517 |
slunce | 132712440018 | 25.05 | 695,5 | 25064,8 | 24369,3 |
![]() |
---|