Tabasaranské psaní

Tabasaranské písmo  je písmo používané k psaní jazyka Tabasaran . Během své existence fungoval na různých grafických základech a byl opakovaně reformován. V současné době písmo Tabasaran funguje v azbuce . V historii tabasaranského písma se rozlišují následující etapy:

Rané abecedy

Před revolucí v roce 1917 měli Tabasaranové určitou distribuci písma na arabském grafickém základě. Arabské písmo, částečně přizpůsobené zvláštnostem fonetiky dagestánských jazyků , bylo nazýváno „ adjam “. Je známa řada rukopisů 17.-19. století psaných v tabasaranštině pomocí ajam (náboženské texty, nahrávky písní, chronologické seznamy) [1] . Kniha náboženského obsahu, kterou napsal Hasan ibn Rabadan al-Zirdagi v roce 1614, patří k nejstarším památkám tabasaranského písma [2] . Nicméně, adazhmské písmo nebylo mezi Tabasarany široce používáno a jazyk v podstatě zůstal nepsaný až do třicátých let [3] .

V 60. letech 19. století etnograf a lingvista P.K. Uslar sestavil abecedy pro řadu jazyků národů Kavkazu ( Avar , Lak , Čečensko atd.). Uslarovy abecedy byly založeny na cyrilici s přidáním několika latinských a gruzínských písmen. Na počátku 70. let 19. století Uslar vyvinul abecedu pro jazyk Tabasaran, ale smrt autora v roce 1875 zanechala dílo nepublikované a abeceda se nikdy nedostala do praxe [4] .

latina

V roce 1923 byla na konferenci muslimských národů v Pyatigorsku vznesena otázka přechodu dagestánských jazyků na latinskou abecedu . V té době však byla tato otázka považována za předčasnou. Znovu byl vyzdvižen v roce 1926. V únoru 1928 stanovilo 2. společné plénum regionálního výboru a Rady lidových komisařů Dagestánské ASSR úkol vyvinout latinské abecedy pro národy republiky, včetně Tabasaranů. V roce 1931 byla sestavena a schválena abeceda Tabasaran a v roce 1932 o ní vyšla první kniha [5] .

Zpočátku tabasaranská abeceda neměla velká písmena a vypadala takto: a, b, c, cc, c, ç, çb, d, e, ә, f, g, ƣ, h, i, j, k, kk , ⱪ, l , m, n, u, p, pp, , q, ꝗ, r, s, s̷, s̷s̷, ş, şь, t, tt, t̨, y, v, x, ҳ, ӿ, z, ⱬ, zz, ƶ, ƶƶ, ƶь, ' [6] .

Brzy byla reformována tabasaranská abeceda (zejména byla zavedena písmena O o a Ⱬ̵ ⱬ̵ ), navíc byla zavedena velká písmena. V důsledku reformy začala abeceda vypadat takto [7] :

A a Bb c c c c c c Ç ç Çü çü D d e e ɘ ə F f G g
Ƣ ƣ H h já i J j K k Ⱪⱪ l l M m N n O o Pp
Q q Ꝗꝗ R r S s S̷ s̷ Ş ş Şü şü T t U u
Vv X x Ҳ ҳ Ӿ ӿ Y y Zz Ⱬⱬ Ƶ ƶ Ⱬ̵ ⱬ̵ Ƶb ƶb '

Tabasaran latinizovaná abeceda fungovala až do roku 1938.

Cyrilice

Koncem 30. let 20. století začal v SSSR proces překládání písem do azbuky. Během tohoto procesu se 5. ledna 1938 předsednictvo dagestánského regionálního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků rozhodlo překládat do azbuky a abecedy národů Dagestánu. 8. února toto rozhodnutí schválil Ústřední výbor Dagestánské ASSR [8] . 16. února byla v novinách Dagestánská pravda zveřejněna nová tabasaranská abeceda . Mělo tento tvar: A a, B b, C c, G g, G g g, GӀ gӀ, D d, Jv jv, E e, F g, Zhv jv, Z s, I a, Y d, K k , Къ къ, Кь кь, КӀ кӀ, L l, M m, N n, О o, P p, ПӀ pӀ, R r, С s, T t, ТӀ tӀ, У u, UӀ uӀ, F x , Хъ хъ, Хххь, Ц c, ЦӀ цӀ, H h, Chv chv, ChӀ chӀ, ChӀv chӀv, Sh sh, Shv shv, Shch sch, b b, S s, b b, E Yu [ 9] . Autory azbuky byli T. Shalbuzov a E. Khanmagomedov [10] .

Později byly opakovaně provedeny změny v tabasaranské cyrilici. Takže písmena GӀ gӀ, Jv jv, UӀ uӀ, ChӀv chӀv byla z abecedy vyloučena, ale byla přidána Аb аb, Ггг , Ё ё, Zhъ, Уь уъ, Chъ чъ, Ӏ . V 50. letech – začátkem 60. let vypadala abeceda takto: A a, A b a, B b, C c, G g, G g g, G g g, D d, E e, E e, F f, Zh zh, Zhv zhv, Z z, I i, Y y, K k, K k k, K k k, K ka k, L l, M m, N n, O o, P p, PӀ pӀ, R r, C s, T t ъ, Ы ы, Ь ь, Е е, Ju yu, Я я, Ӏ [11] [12] .

Později byla v tabasaranské abecedě provedena řada změn - byla vyloučena písmena Zhb zhb, Zhv zhv, Chv chv, Ch ch', Shv shv [13] . V důsledku všech změn nyní tabasaranská abeceda vypadá takto [14] :

A a AH AH B b dovnitř G g Гъ гъ eeeeee D d Její Její F W h
A a čt K to K k ky ky ka ka L l Mm N n OH oh P p PӀ pӀ
R p C s T t TӀ tӀ U u uu uu f f x x xh xh huh huh C c Tse tse
h h cha cha W w U u b s b uh uh ty jo jsem A '

Písmeno Ab ab označuje širokou přední nelabiální samohlásku, Гъ гъ je  znělý uvulární spirant, Гггг  je laryngeální neznělý /h/ , Къ къ  je uvulární zarážka nasávaná /k/, Къ къ-  je uvulární stopa k/, КӀ кӀ  - stop-laryngeální, PӀ pӀ  - stop-laryngeální /p/, TӀ tӀ  - stop-laryngeální /t/, Uy yy  - úzká labiální přední řada, Xb xb  - uvulární neznělá aspirátová africká /x/, Xh xh  - středojazyčný neznělý spirant, TsӀ tsӀ - stop-laryngeální pískání /c/, ChӀ chӀ  - stop-laryngeální syčení dorzální afrikáta /h/, ъ  - ráz (kromě výpůjček z ruského jazyka) [15] .

Abecední korespondenční tabulka

Níže je uvedena tabulka korespondence mezi cyrilicí a latinskou abecedou jazyka Tabasaran a také systém přepisu [16] [17] [4] .

cyrilice latinský přepis
Moderní
(od roku 1938) 		podle P. K. Uslara
(1860-1875) 		SSSR
(1931-1938) 		ISO 9
(1995) 		ALA-LC
(1997) 		TITUS
(2001) 		KNAB
(1993-2003)
A a A a
aha [18] Ӕ ӕ ɘ ə A′ a′ A̱ a̱ Ä ä
B b Bb
dovnitř Vv V v, W w [19]
G g Gg, Gꙻ gꙻ G g G g, Ɣ ɣ G g
stráže — gv g° gw
Гъ гъ Ӷ ӷ Ƣ ƣ G″g″ Ġ ġ Ǧ ǧ
gv — g″v ġ° ǧw
eeeeee Һ һ H h G′g′ H h
D d D d
j j Ђђ Ⱬ̵ ⱬ̵ —
jw jw Ђ̆ ђ̆ Ⱬь ⱬ̵ь
Její E e, Je to e e E e, Je je [20]
Její — Ë ë — Jo jo [21] , Ë ë [22]
F Ž Ž Ƶ ƶ Zhzh Žž, Ǯ ǯ Ž Ž
Zhv Zhv Ӂ ӂ Ƶb ƶb —
W h З з, Ӡ ӡ Zz Zz, Ʒ ʒ Zz
A a já i já i
čt Ј ј J j Ĭ ĭ J j
K to Ќ ќ K k
sq — kv k° kw
kk kk K to Kk kk K k K̄ k̄ K k
kkv — kkv k̄° kkw
K k Kꙻ kꙻ Q q K″ k″ Q̄ q̄ Q q [21] , Qq qq [22]
kv — k″v q̄° Q w
ky ky Ԛ ԛ Ꝗꝗ Q′q′ Q̇q̇
kv — k′v q°° Q w
ka ka Қ қ Ⱪⱪ Kǂ kǂ Kḣ kḣ Ḳḳ Ķ ķ
kӀv — kǂv kḣv ḳ° ķw
L l l l
Mm M m
N n N n
Oh oh [23] — O o — O o
P p Pp
pp pp P p pp pp P̄ p̄ pp pp
PӀ pӀ Ԥ ԥ Ҏ ҏ Pǂ pǂ Pḣ pḣ Ṗṗ
R p R r
C s S s
T t T t
tt tt Ԏ ԏ Tt tt T̄ t̄ Tt tt
TӀ tӀ Ꚍꚍ T̨ t̨ Tǂ tǂ Tḣ tḣ Ṭṭ Ţ ţ
U u U u
uu uu [18] U u Y y U u' U̱ u̱ (Ü ü) U u
f f F f
x x X x H h Kh kh Ꭓꭓ X x
xv — hv khv ꭓ° xw
xh xh K k Ӿ ӿ H″h″ kh″ kh″ Q q Qh qh [21] , Q q [22]
xv — h″v kh″v q° qhw
huh huh Һ꙼ һ꙼ Ҳ ҳ h′ h′ kh′ kh′ X x Ẍẍ [21] , X̌ x̌ [22]
C c Წ̶ წ̶ Ꞩꞩ c c T͡s t͡s c c
ts ts ts C c Ꞩꞩ ꞩꞩ cc cc T͡st͡s t͡st͡s c̄ c̄ cc cc
Tse tse Წწ Ⱬⱬ Cǂ cǂ T͡sḣ t͡sḣ C̣ c̣ Ç ç
h h c c Č č Chch Č č
hh hh ch ch cc cc Čč čč Chch chch Č̄ č̄ Čč čč
chw chw Hꙻ hꙻ — Čv čv chv chv Č° č° Čv čv
hhh hhh Ch̆ ch̆ Kopie Kopie —
ch ch — Č″ č″ Ch″ ch″ Č̣° č̣° Ć ć
cha cha Ჭჭ Ç ç Čǂ čǂ Chḣ chḣ Č̣ č̣ Ç̌ ç̌
Chav chav Ჭ̆ ჭ̆ — Čǂv čǂv chḣ′ chḣ′ — Ḉḉ
W w Ş ş Š š Pst sh Š š
SH vshv Sh̆ sh̆ Şü şü Šv šv shv shv Š° š° Šw šw
sh sh sh — š' š' sh'sh' — Ś ś
Shch [23] — Şc şc Ŝŝ Šššš Šč šč
b b ' — ″ ' X̧ x̧, ″ [24]
s s — Y y — Y y
b b [23] ' '
uh uh Její e e È č Ė ė e e И и, E e [20]
Yu Yu [18] — ju ju, y y U u I͡u i͡u — Ju ju, Ü ü [25]
já jsem [18] Já ano, Ә ә Ââ I͡a i͡a Ja ja, Ä ä [25]

Poznámky

  1. ↑ A. A. Isajev. SLEČNA. Saidov je zakladatelem studia historie původu psaní v jazycích národů Dagestánu // Bulletin institutu IAE. - 2006. - č. 2. - S. 72-74. — ISSN 2078-1423 .
  2. ↑ M. Hasanov. Z historie vzniku a vývoje tabasaranského písma (nepřístupný odkaz) . Zori Tabasaran . Noviny "Tabasarndin Nurar" (15. dubna 2016). Získáno 3. června 2017. Archivováno z originálu 11. července 2017. 
  3. ↑ M. Alekseev, S. Shikhalieva. Tabasaranský jazyk. - M. : Academia, 2003. - S. 13-14. — 140 s. — ISBN 5-87444-196-4 .
  4. ↑ 1 2 P. K. Uslar. Tabasaranský jazyk. - Tbilisi: "Metsniereba", 1979. - 1070 s. - 1200 výtisků.
  5. ↑ M. I. Isajev. Konstrukce jazyka v SSSR. - M .: "Nauka", 1979. - S. 158-179. — 352 s. - 2650 výtisků.
  6. ↑ t. Salbuzuv. əxydariz alifar. - mahac-qala, 1932.
  7. ↑ T. Shalbuzov. Bukvar. — Mahacqala, 1937.
  8. ↑ Isaev A. A. O formování a vývoji psaného jazyka národů Dagestánu // Sociologická sbírka. — Mh. , 1970. - Vydání. I. _ - S. 173-232 .
  9. ↑ Dagestánská pravda. 16. února 1938
  10. ↑ Psané jazyky světa. Ruská Federace. - M. , 2000. - T. I. - S. 423-424. — 651 s.
  11. ↑ Ruská abeceda. - Velká sovětská encyklopedie. - M.  : "Velká sovětská encyklopedie", 1955. - T. 37 (Ron - Samoilovič). - S. 415.
  12. ↑ T. Shalbuzov. Základní nátěr. - Dagestán uch.-ped. nakladatelství - Machačkala, 1960. - 136 s. - 1500 výtisků.
  13. ↑ B. G. Khanmagomedov. Základní nátěr. - Machačkala: Dagestán uch.-ped. nakladatelství, 1978. - 144 s. - 6000 výtisků.
  14. ↑ B. Gg. Khanmyagmadov, K. K. Kurbanov. Základní: Gularin mektebarin sabpi class dis učebnice. - Myagyachgala: LLC "Vydavatelství Výzkumného ústavu pedagogického", 2007. - 128 s. - ISBN 978-5-94328-256-0 .
  15. ↑ K. M. Musajev. Jazyky a spisy národů Eurasie. - Almaty: "Gylym", 1993. - S. 102-105. — 242 s. - 100 kopií.  - ISBN 5-628-01418-4 .
  16. ↑ Tabasaranská romanizace  . Ústav estonského jazyka (26. dubna 2003). Získáno 3. června 2017. Archivováno z originálu 1. dubna 2022.
  17. ↑ Přepis neřímských písem: Tabasaran . Získáno 17. září 2020. Archivováno z originálu dne 19. ledna 2022.
  18. ↑ 1 2 3 4 ab a u se používají pouze na začátku slova nebo slabiky, po souhláskách i a u
  19. ↑ Po samohláskách g, g, g, k, k, k, kӏ, x, xb, h, hӏ, sh.
  20. ↑ 1 2 Po samohlásce a také na začátku slova.
  21. ↑ 1 2 3 4 KNAB 1993
  22. ↑ 1 2 3 4 KNAB 2003
  23. ↑ 1 2 3 Nenalezeno ve slovech Tabasaran.
  24. ↑ V ruských výpůjčkách.
  25. ↑ 1 2 Po souhlásce.
 Kavkazská písma
Abcházsko-Adyghe
Nakh-Dagestán
Lezgi
Vainakh
jiný
turkický
íránský