Hailwood, Mike

Stanley Michael Bailey Hailwood , GM , MBE _ _ _  _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Vítěz devíti mistrovských titulů v motocyklových závodech v různých třídách. Jezdec Formule 1 a 24 hodin Le Mans . Mistr Evropy Formule 2 . Přezdívaný „Mike The Bike“.

Životopis

Raná léta

Stanley Michael Bailey Hailwood se narodil 2. dubna 1940 obchodníkovi s motocykly. Motocyklové závody byly Mikeovou vášní od dětství a v roce 1957 začala jeho kariéra v motoristickém sportu. Jeho první závod byl 22. dubna 1957 a v roce 1958 se Hailwood stal britským šampionem ve čtyřech třídách.

Tituly z motoristického sportu (1958–1967)

V roce 1958 Mike Hailwood debutoval v Grand Prix na motocyklu a skončil 4. ve třídě 250 ccm a 6. ve třídě 350 ccm. Hailwood přišel na pódium třikrát. V roce 1959 získal Hailwood své první vítězství vítězstvím v Ulster Grand Prix 125 ccm na Ducati . Tímto vítězstvím se Mike Hailwood stal nejmladším vítězem motocyklové Grand Prix (19 let). V roce 1960 Mike dosáhl svého prvního umístění na stupních vítězů v tehdejší nejvyšší třídě 500 ccm, když jel s Nortonem na třetím místě na Isle of Man TT a poté na třetím místě v Moto Grand Prix of Nations . V roce 1961 vyhrál Mike Hailwood svůj první mezinárodní motocyklový titul a stal se mistrem světa ve třídě 250 ccm
na Hondě . Hailwood vyhrál čtyři vítězství v této třídě. V roce 1962 se Mike Hailwood stal mistrem nejvyšší třídy (500 ccm) na voze MV Agusta s 5 vítězstvími a vyhrál Isle of Man TT ve třídě 350 ccm. V letech 1963 až 1965 vyhrál Hailwood další tři mistrovské tituly třídy 500 ccm s MV Agusta a v letech 1966 a 1967 s Hondou vyhrál dva šampionáty ročně ve třídách 250 ccm a 350 ccm a stal se také vicemistrem ve třídě 500 ccm. Celkem se Mike Hailwood stal 9krát šampionem Motocyklové Grand Prix , strávil 152 závodů, zaznamenal 76 vítězství, 112krát navštívil pódium.

Motorsport (1963–1974)

V roce 1963 debutoval Mike Hailwood v motorsportu . Mike hrál ve Formuli 1 v letech 1963 až 1965 , během tří let strávil 12 Grand Prix. Jeho týmem byl Reg Parnell Racing , za který jezdil s Lotusem (při Velké ceně Itálie 1963 Hailwood jezdil s Lolou ). Ve Velké ceně Monaka 1964 získal Mike Hailwood svůj první šestý bod na voze Lotus 25 . Po třech sezónách ve Formuli 1 se Hailwood soustředil téměř výhradně na motocyklové závody, ale v roce 1966 vyhrál s Davidem Hobbsem Dickie Dale 3 Hours.jízdu ve Fordu GT40 .
V roce 1969 se Mike Hailwood vrátil k motoristickému sportu a začal soutěžit ve Formuli 5000 . Pilot také skončil třetí na 24 hodin Le Mans 1969řídit Ford GT40. V roce 1971 skončil Halewood druhý ve Formuli 5000 a vrátil se do Formule 1, kde začal jezdit za tým Surtees .. Ve Velké ceně Itálie 1971 skončil Hailwood čtvrtý a v roce 1972 strávil celou sezónu ve formuli 1 a stal se osmým v šampionátu jezdců, kde získal 13 bodů a poprvé v kariéře se dostal na stupně vítězů (2. místo v Itálie ). Při Velké ceně Jižní Afriky v roce 1972 zajel Hailwood poprvé ve své kariéře nejrychlejší čas na kolo. Také v roce 1972 vyhrál dvě vítězství ve Formuli 2 . V roce 1973 však Mike Hailwood nezískal ani bod. Při Grand Prix Jižní Afriky zachránil jezdce BRM Claye Regazzoniho tím, že ho vytáhl z auta v plamenech. Za tento čin byl Mike Hailwood oceněn George Medal . Ve stejném roce Hailwood vyhrál Spa 1000 kilometrů s Derekem Bellem , který řídil Mirage. Mike Hailwood opustil Surtees
v roce 1974 .u McLarenu . Sezóna začala velmi úspěšně: v Argentině skončil Mike čtvrtý, v Brazílii pátý, v Jižní Africe třetí. Mike si připsal další tři body za 4. místo na Velké ceně Nizozemska. Při Velké ceně Německa však měl nehodu a zlomil si nohu. Po tomto zranění Hailwood ukončil svou kariéru v motorsportu. Na konci sezóny 1974 skončil Halewood na 11. místě v šampionátu jezdců s 12 body. Hailwood také skončil čtvrtý na 24 hodin Le Mans v roce 1974..

Návrat k motorsportu (1978–1979)

V roce 1978 se Mike Hailwood vrátil k motocyklismu účastí na Isle of Man TT . Hailwood vyhrál tento závod ve třídě Formule I . Hailwood vstoupil do stejné akce v roce 1979, vyhrál Senior TT.

Smrt

21. března 1981 se Mike Hailwood a jeho dvě děti stali účastníky vážné dopravní nehody poblíž vesnice Tanworth, Warwickshire. Jeho dcera Michelle zemřela na místě a sám Mike Hailwood zemřel na následky zranění 23. března .

Vystoupení na Grand Prix motocyklů

Vystoupení v motorsportu

Mistrovství světa formule 1

24 hodin Le Mans

Poznámky

1. ↑ 1 2 Mike Hailwood // Store norske leksikon  (kniha) - 1978. - ISSN 2464-1480
2. ↑ 1 2 Mike Hailwood // Salzburgwiki  (německy)
3. ↑ Nezúčastnil se restartu kvůli poruše při hromadné nehodě.

Odkazy

• Oficiální stránky Mika Hailwooda . Získáno 8. října 2022. Archivováno z originálu dne 29. dubna 2022. (neurčitý)
• Profil Mikea Hailwooda  na oficiálních stránkách šampionátu MotoGP .com
• Encyklopedie Formule 1 . wildsoft.motorsport. Staženo: 8. října 2022. (neurčitý)
• Síň slávy motocyklů AMA
• Mezinárodní síň slávy motoristického sportu

V sociálních sítích	Facebook
Foto, video a zvuk	TCDb
Slovníky a encyklopedie	Skvělý norský Munzinger Universalis Oxfordský životopisný
Genealogie a nekropole	Najděte hrob
V bibliografických katalozích BNF : 124526291 GND : 118700774 GTAA : 106140 ISNI : 0000 0000 7979 8094 LCCN : n80089739 NTA : 263618196 VIAF : 91993708 Světová kočka VIAF : 91993708