Athénská smlouva (2003)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 4. června 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Athénská smlouva o rozšíření EU
Evropské země účastnící se smlouvy      členy EU      Noví členové EU
Typ smlouvy	Dohoda o přistoupení
Termín přípravy	16. prosince 2002
datum podpisu	16. dubna 2003
Místo podpisu	Řecko ,Atény
Vstup v platnost	1. května 2004
• podmínky	Ratifikace 10 zemí, které přistoupily k 15 členským zemím Evropské unie
podepsaný	25/25
Večírky	Evropská unie (15 zemí)  čeština  Kypr  Estonsko  Maďarsko  Lotyšsko  Litva  Malta  Polsko  Slovensko  Slovinsko
Úložný prostor	Rada ministrů Itálie
Jazyky	řečtina , dánština , estonština , španělština , italština , lotyština , litevština , maltština , holandština , němčina , polština , portugalština , slovenština , slovinština , maďarština , finština , francouzština , chorvatština , čeština , švédský
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Smlouva o přistoupení z roku 2003 , také Athénská smlouva  , je smlouvou Evropské unie o rozšíření a přistoupení 10 nových členských zemí k ní: Česká republika , Kypr , Estonsko , Maďarsko , Lotyšsko , Litva , Malta , Polsko , Slovensko a Slovinsko , podepsané do 16. dubna 2003 v Aténách [1] . Smlouva vstoupila v platnost 1. května 2004 od okamžiku její ratifikace všemi 15 současnými členy EU a deseti novými zeměmi bloku [2] . Obsah smlouvy je výsledkem jednání, která skončila v Kodani dne 13. prosince 2002 [3] [4] .

Smlouva stanovila podmínky pro vstup 10 zemí do Evropské unie a je součástí Ústavy EU a je také právně závazná pro členské státy. Smlouva a ratifikační listiny byly uloženy u italské vlády , stejně jako další podobné smlouvy o rozšíření EU. Je k dispozici v právně závazné verzi ve všech úředních jazycích EU [5] .

Přistoupení Kypru se týká pouze jižní části ostrova, protože jednání o přistoupení Severního Kypru skončila neúspěchem. EU však formálně uznává jurisdikci Kyperské republiky na celém ostrově vzhledem k tomu, že Severokyperská turecká republika nezískala mezinárodní uznání [6] .

Ve všech zemích, které se staly kandidáty na členství v EU, s výjimkou Kyperské republiky, se konala oficiální referenda o souhlasu obyvatel se vstupem zemí do tohoto sdružení [7] .

Oficiální název

Oficiální právní název smlouvy o rozšíření Evropské unie v angličtině [5] je:

Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska (členské státy Evropské unie) a Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Maltské republiky, Polské republiky, Slovinské republiky, Slovenské republiky, pokud jde o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kypr, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Maltská republika, Polská republika, Slovinská republika a Slovenská republika do Evropské unie .

V ruštině [8] :

Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska (členské státy EU) a Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšsko, Litevská republika, Maďarská republika, Maltská republika, Polská republika, Slovinská republika a Slovenská republika ohledně přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky do Evropské unie .

Obsah

Smlouva o přistoupení , spolu s dalšími dokumenty, včetně všech ratifikačních listin členských států, má více než pět tisíc stran, což z ní dělá možná největší mezinárodní smlouvu v historii. Samotné pojednání se však skládá pouze z preambule a tří doplňujících článků. Obsahují následující prohlášení [5] :

• 10 kandidátských zemí se od 1. května 2004 stává plnoprávnými členy EU a smluvními stranami smluv, které tvoří základ;
• Smlouva vstoupí v platnost , pokud do 30. dubna 2004 vláda Italské republiky obdrží ratifikační listiny všech členských států EU a alespoň jednoho kandidátského státu; pokud smlouvu neratifikuje jeden nebo více kandidátských států, všechny odkazy na tyto státy budou ze smlouvy odstraněny a do EU v důsledku toho vstoupí pouze další země;
• Dohoda byla vydána v 11 úředních jazycích EU a 9 úředních jazycích kandidátských zemí, všechny jazykové verze dohody jsou stejně autentické.

Smlouva neobsahuje doložku o jejím ukončení. To znamená, že ji lze ukončit v souladu s mezinárodním právem. Vzhledem k povaze členství v EU však může odchod obnášet nutnost mnoha úprav jak na straně Evropské unie, tak na straně státu, který z ní zamýšlí vystoupit. Pravděpodobně by bylo nutné uzavřít zvláštní smlouvu o vystoupení, jako tomu bylo v roce 1985 při podpisu smlouvy o Grónsku , která legalizovala vystoupení Grónska z EU.

Veškeré změny dohody se provádějí v souladu s články 11-19 druhé části dohody o přistoupení. Kromě váhy hlasů a počtu zástupců členských států ve všech institucích EU se nejvýraznější změna týkala způsobu hlasování v Radě EU . Počínaje datem ratifikace Athénské smlouvy dne 1. listopadu 2004, kdykoli Rada Evropy hlasuje pro rozhodnutí kvalifikovanou většinou, vyžaduje to podporu většiny členských států, která současně představuje nejméně 232 členských států. z 321 hlasů (72,3 %), Kromě toho musí tyto státy představovat alespoň 62 % z celkového počtu obyvatel. V opačném případě nebude rozhodnuto [9] .

Akt o přistoupení

Nedílnou součástí smlouvy je akt o přistoupení, který obsahuje podrobné podmínky přistoupení státu k Evropské unii. Skládá se z 62 článků v jazycích oficiálních zúčastněných zemí, přibylo k ní 18 příloh, 10 protokolů, dále texty Římské a Maastrichtské smlouvy a smlouvy o založení EHS . Tvoří úplnou část smlouvy [10] [11] :

• Nově se připojily členské státy a schvalují všechny aktuální právní dohody EU , zejména pravidla schengenského prostoru (neznamená to však okamžité zrušení hraničních kontrol ), a jakmile budou splněny požadavky, připojí se Hospodářská a měnová unie EU ;
• Členské státy ode dne přistoupení obdrží křesla v orgánech EU úměrně svému počtu obyvatel;
• Za celý rok 2004 (první rok po přistoupení) budou nové členské státy platit pouze 75 % svých ročních příspěvků do rozpočtu EU ;
• V letech 2004-2006 obdrží nové členské státy prostředky z rozpočtu Evropské unie na zlepšení své rozpočtové likvidity ; kromě toho Kypr , Česká republika , Malta a Slovinsko obdrží během tohoto období dodatečné dočasné rozpočtové kompenzace;
• Ode dne vstupu do Evropské unie do konce roku 2006 budou nové členské státy dostávat finanční pomoc na implementaci a implementaci nezbytných legislativních změn k jejich uvedení do souladu s legislativou EU ; zvláštní finanční prostředky budou v tomto období rovněž použity na zlepšení hraniční kontroly na nových hranicích EU (s výjimkou Kypru, České republiky a Malty)
• V případě vážných potíží v některém z odvětví hospodářství nového členského státu může některá z nových členských zemí požádat o povolení přijmout ochranná opatření směřující k odstranění tohoto problému; toto pravidlo platí i pro bývalé členy EU po dobu 3 let ode dne jejich vystoupení.

Aplikace

Aplikace jsou zvláštními částmi zákona o úpravě legislativního rámce Evropské unie , začlenění nových členů do něj a navázání společného fungování sdružení [8] [12] .

• Příloha I: Začlenění ustanovení Schengenské dohody do právního rámce Evropské unie . Předpokládalo se , že ustanovení Schengenské dohody by se mohla stát závaznými pro nové členské státy v letech 2007-2008 ;
• Dodatek II: Technické změny sekundárního práva EU (rozhodnutí, směrnice , nařízení) nezbytné k zajištění jejich uplatňování po přistoupení nových členských států:
  • 1. Volný pohyb zboží ;
  • 2. Volný pohyb osob;
  • 3. Svoboda poskytovat služby;
  • 4. právo obchodních společností ;
  • 5. politika hospodářské soutěže;
  • 6. Zemědělství;
  • 7. Rybaření;
  • 8. Dopravní politika;
  • 9. Fiskální politika ;
  • 10. Statistika;
  • 11. Sociální politika a zaměstnanost;
  • 12. Energetická politika ;
  • 13. Malé a střední podnikání ;
  • 14. Vzdělávání a školení;
  • 15. Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů;
  • 16. Práva spotřebitelů a zdravotní péče;
  • 17. Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí;
  • 18. Celní unie EU
• Příloha III: Nezbytné změny v sekundární legislativě Evropské unie v důsledku přistoupení nových členů;
• Příloha IV: Nezbytné změny základních právních předpisů Evropské unie po přistoupení nových členských států;
• Příloha V: Přechodná období pro Českou republiku ;
• Dodatek VI: Přechodná období pro Estonskou republiku ;
• Dodatek VII: Přechodná období pro Kyperskou republiku ;
• Příloha VIII: Přechodná období pro Lotyšskou republiku ;
• Příloha IX: Přechodná období pro Litevskou republiku  ;
• Příloha X: Přechodná období pro Maďarskou republiku ;
• Příloha XI: Přechodná období pro Maltskou republiku ;
• Příloha XII: Přechodná období pro Polskou republiku ;
• Příloha XIII: Přechodná období pro Republiku Slovinsko ;
• Příloha XIV: Přechodná období pro Slovenskou republiku ;
• Příloha XV: Zdroje na financování rozpočtu EU v nových členských státech;
• Příloha XVI: Odstoupení výborů a pracovních skupin zřízených rámcovými dohodami a Radou Evropy , ve kterých končí mandát nových členů současně s funkčním obdobím členů výboru, skupiny nebo jiného příslušného orgánu v době přijetí a přistoupení nového členského státu;
• Příloha XVII: Odstoupení výborů a pracovních skupin zřízených Evropskou komisí , ve kterém končí funkční období nových členů současně s funkčním obdobím členů výboru, skupiny nebo jiného příslušného orgánu v době přistoupení nového členského státu;
• Příloha XVIII: Seznam výborů, jejichž složení bude po přistoupení nového členského státu zcela obnoveno.

Protokoly

Protokoly jsou zvláštními částmi zákona, které upravují některé vnitřní záležitosti nových členských států, jako je jaderná elektrárna Ignalina v Litvě nebo hutní průmysl v Polsku a České republice .

Závěrečný akt

Závěrečný akt není součástí smlouvy, ale 44 prohlášení k němu připojených může ovlivnit jeho výklad. Obsahuje prohlášení vlád členských a kandidátských zemí, prohlášení Evropské komise o jejich vstupu do EU , jakož i dohodu o výměně informací a postupech konzultací mezi podpisem smlouvy o přistoupení a jeho nabytí účinnosti, ke kterému je připojeno jednat bez potřebných prohlášení.

V závěrečném aktu jsou ještě dvě deklarace, které byly přijaty společně všemi 25 členskými zeměmi, a to: Právo na sjednocenou Evropu [13] , které zmiňovalo záměr začlenit Bulharsko a Rumunsko do Evropské unie v roce 2007, jako společné prohlášení Evropského soudního dvora o možnosti navýšení počtu generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie [11] .

Historie

Smlouva z Nice , která vstoupila v platnost 1. února 2003 , provedla nezbytné změny Smlouvy o Evropské unii s ohledem na její rozšíření v roce 2004 [14] . O členství požádalo celkem 13 států a jednání byla zahájena s dvanácti z nich ( Turecko zahájilo jednání teprve v roce 2005 ), avšak z 12 států se má pouze na deset vztahovat přístupová smlouva a nakonec se stát EU členové . Bulharsko a Rumunsko neudělaly dostatečný pokrok v jednáních o členství a nakonec se k EU mohly připojit až 1. ledna 2007 . K podpisu dohody hlavami kandidátských států a vlád EU došlo v Aténách , hlavním městě Řecka , 16. dubna 2003 [15] .

Ratifikace

Aby dohoda o přistoupení vstoupila v platnost, musí být ratifikována v souladu s ústavními požadavky dané země ve všech členských státech EU a kandidátským státem na její přímé začlenění do EU. 9 z 10 kandidátských zemí se rozhodlo uspořádat referenda o nutnosti vstupu do EU [16] . Všech devět referend nakonec prokázalo souhlas obyvatel příslušných zemí s členstvím. V průměru více než 75 % účastníků hlasování podpořilo přistoupení a občané Malty dali pro členství nejmenší procento hlasů : vstup do EU podpořilo pouze 54 % účastníků referenda [17] .

Kyperská republika byla jediným kandidátským státem, který se rozhodl neuspořádat referendum o svém členství v EU. Místo toho se v roce 2004 konalo referendum o znovusjednocení Kypru , který byl rozdělen od 70. let 20. století v důsledku kyperského konfliktu [18] [19] . Většina tureckých Kypřanů hlasovala pro znovusjednocení, zatímco většina řeckých Kypřanů naopak hlasovala proti. V důsledku toho byl vytvořen zvláštní protokol připojený ke smlouvě o přistoupení, který objasnil pravidla pro uplatňování či neaplikování protokolu na ty části Kypru, které nejsou pod kontrolou Kyperské republiky [20]. .

Po podpisu a ratifikaci byla smlouva a její další dokumenty uloženy u italské Rady ministrů v Římě , stejně jako jiné podobné smlouvy EU, a každý členský stát obdržel notářsky ověřenou kopii smlouvy [21] .

Proces ratifikace

	Podepisování		Tvrzení		Ratifikace		Na skladě s..
Evropská unie 04-16-2003 04-16-2003 volitelný volitelný Evropská rada Schválený 04-16-2003 patnáct 0 0 Evropský parlament Schválený 04-09-2003 458 68 41  Belgie 04-16-2003 12-04-2003 01-16-2003 03-29-2004 Sněmovna reprezentantů (Belgie) Schválený 12-04-2003 119 0 17 belgický senát Schválený 23. 10. 2003 52 0 osm Bruselský regionální parlament Schválený 28. 11. 2003 64 0 5 Bruselské sjednocené shromáždění Schválený 18-12-2003 65 0 7 Vlámský regionální parlament Schválený 03-03-2004 90 0 dvacet Parlament vlámského společenství Schválený 03-03-2004 93 0 21 Parlament Německé komunity Schválený 12-09-2003 71 0 0 Francouzská veřejná komise Schválený 12-05-2003 54 0 jeden Parlament Německé komunity Schválený 01-19-2004 23 0 0 Regionální parlament Valonska Schválený 01-27-2004 54 0 0 Regionální parlament Valonska Schválený 01-27-2004 53 0 jeden  Kypr 04-16-2003 07-14-2003 07-15-2003 08-06-2003 Parlament Kyperské republiky Schválený 07-14-2003 56 0 0  Dánsko 04-16-2003 06-04-2003 06-10-2003 06-11-2003 Folketing Schválený 06-04-2003 96 0 patnáct  Estonsko 04-16-2003 01-21-2004 02-09-2004 03-04-2004 Referendum Schválený 09-14-2003 67 % 33 % 64 % Riigikogu Schválený 01-21-2003 77 0 0  Finsko 04-16-2003 15.12.2003 19.12.2003 23.12.2003 Riksdag Schválený 15.12.2003  Alandské ostrovy Lagting Schválený 17.12.2003  Francie 04-16-2003 12-10-2003 19.12.2003 02-26-2004 Národní shromáždění Francie Schválený 26. 11. 2003 505 3 19 Senát Francie Schválený 12-10-2003 280 jeden 7  Řecko 04-16-2003 02-10-2004 02-26-2004 04-13-2004 Parlament Schválený 02-10-2004  Irsko 04-16-2003 27. 11. 2003 12-03-2003 18-12-2003 Parlament Irska Schválený 27. 11. 2003 Senát Irska Schválený 11-06-2003  Itálie 04-16-2003 12-11-2003 24. 12. 2003 02-26-2003 Poslanecká sněmovna Itálie Schválený 12-02-2003 421 0 2 Senát Itálie Schválený 12-11-2003  Lotyšsko 04-16-2003 10-02-2003 12. 11. 2003 17.12.2003 Referendum Schválený 09-20-2003 67 % 32 % 73 % Saeima z Lotyšska Schválený 10-02-2003 91 čtyři 0  Litva 04-16-2003 09-16-2003 09-26-2003 10-10-2003 Referendum Schválený 05-11-2003 91 % 9 % 56 % Seimas Litevské republiky Schválený 09-16-2003 84 2 jeden  Lucembursko 04-16-2003 02-10-2004 03-08-2004 31.03.2004 Poslanecká sněmovna Schválený 02-10-2004 60 0 0  Malta 04-16-2003 07-14-2003 07-16-2003 07-29-2003 Referendum Schválený 03-08-2003 54 % 46 % 91 % Parlament Malty Schválený 07-14-2003 34 25 0 Holandsko 04-16-2003 25. 11. 2004 02-12-2004 04-21-2004 Sněmovna reprezentantů Nizozemska Schválený 25. 11. 2004 holandský senát Schválený 02-10-2004  Polsko 04-16-2003 06-08-2003 07-23-2003 08-05-2003 Referendum Schválený 06-08-2003 77 % 23 % 59 %  Portugalsko 04-16-2003 10-03-2003 22. 12. 2003 02-19-2004 Shromáždění republiky (Portugalsko) Schválený 10-03-2003 169 0 7  Slovensko 04-16-2003 07-01-2003 10-09-2004 10-09-2004 Referendum Schválený 05-17-2003 92 % 6 % 52 % Národní rada Slovenska Schválený 07-01-2003 129 jedenáct jeden  Slovinsko 04-16-2003 01-28-2004 02-06-2004 03-12-2004 Referendum Schválený 03-23-2003 90 % deset % 60 % parlament Slovinska Schválený 01-28-2004 80 0 čtyři Španělsko 04-16-2003 14. 10. 2003 11-10-2003 26. 11. 2003 Kongres poslanců (Španělsko) Schválený 09-25-2003 291 jeden jeden Senát Španělska Schválený 14. 10. 2003 189 0 0  Velká Británie 04-16-2003 11-11-2003 13. 11. 2003 18-12-2003 Poslanecká sněmovna Spojeného království Schválený 11-11-2003 dům pánů Schválený 11-04-2003  Švédsko 04-16-2003 17.12.2003 18-12-2003 02-11-2004 Riksdag Schválený 17.12.2003  čeština 04-16-2003 06-14-2003 09-30-2003 11-03-2003 Referendum Schválený 06-14-2003 77 % 23 % 55 %  Německo 04-16-2003 07-11-2003 09-18-2003 27. 11. 2003 Bundestag Schválený 07-03-2003 575 jeden čtyři Bundesrat Schválený 07-11-2003 69 0 0  Maďarsko 04-16-2003 15.12.2003 15.12.2003 23.12.2003 Referendum Schválený 04-12-2003 84 % 16 % 46 % Národní shromáždění Maďarska Schválený 15.12.2003 353 0 0  Rakousko 04-16-2003 12-08-2003 19.12.2003 23.12.2003 Národní rada Rakouska Schválený 12-03-2003 178 2 0 Federální rada (Rakousko) Schválený 12-08-2003 60 2 0

Časová osa smluv EU

Podepsán Dokument vstoupil v platnost

1948 1948 Bruselský pakt

1951 1952 Pařížská smlouva

1954 1955 Pařížské dohody

1957 1958 Římské smlouvy

1965 1967 Smlouva o fúzi

1975 nepoužitelné Rozhodnutí Evropské rady

1986 Jednotný evropský akt z roku 1987

1992 1993 Maastrichtská smlouva

1997 1999 Amsterodamská smlouva

2001 2003 Smlouva z Nice

2007 2009 Lisabonská smlouva

Tři pilíře Evropské unie:

Evropská společenství:

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom)

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)

Platnost vypršela v roce 2002

Evropská unie (EU)

Evropské hospodářské společenství (EHS)

Evropské společenství (EU)

TREVI

spravedlnost a vnitřní věci (SVV)

Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (PSJC)

Evropská politická spolupráce (EPC)

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

Nekonsolidované orgány

Západoevropská unie (ZEU)

Ukončení činnosti do roku 2011

Poznámky

1. ↑ Historie Evropské unie - 2003  (anglicky) . Evropská unie . Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021.
2. ↑ Historie Evropské unie - 2004  (anglicky) . Evropská unie (27. 4. 2021). Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021.
3. ↑ Historie Evropské unie - 2002  (anglicky) . europa.eu . Webový portál EU . Získáno 7. června 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021.
4. ↑ Běloruský žurnál mezinárodního práva a mezinárodních vztahů 2003 - č. 1 . evoluce.info . Získáno 7. června 2021. Archivováno z originálu dne 29. dubna 2021. (neurčitý)
5. ↑ 1 2 3 Smlouva o přistoupení: duben 2003 – obsah . www.europarl.europa.eu . Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 15. května 2021. (neurčitý)
6. ↑ VYSOKÁ KOMISE KYPRSKÉ REPUBLIKY V CANBEŘE - Kypr a  EU . www.mfa.gov.cy _ Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021.
7. ↑ EUR-Lex - C:2003:227E:TOC - CS - EUR-  Lex . eur-lex.europa.eu (27-04-2021). Staženo 27. dubna 2021. Archivováno z originálu 19. dubna 2021.
8. ↑ 1 2 Dohoda mezi členskými mocnostmi Evropské unie a kandidátskými mocnostmi . www.zakon.rada.gov.ua _ Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021. (neurčitý)
9. ↑ Smlouva o založení Evropského společenství (ve znění Smlouvy z Nice) - Právo Evropské unie . eulaw.ru _ Získáno 29. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 29. dubna 2021. (Ruština)
10. ↑ Problémy - Obchodní politika - Rozšíření  . www.orgalime.org . Datum přístupu: 27. dubna 2021.
11. ↑ 1 2 EUR-Lex - L:2003:236:TOC - CS - EUR-Lex . eur-lex.europa.eu . Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 18. dubna 2021. (neurčitý)
12. ↑ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů Text s  významem pro EHP . eur-lex.europa.eu . Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021.
13. ↑ Athénská deklarace ze 16. dubna  2003 . www.consilium.europa.eu . Staženo 29. dubna 2021. Archivováno z originálu 8. ledna 2021.
14. ↑ 16. Jaké jsou dohody o přistoupení z let 2003 a 2005? . právní věda.klub . Získáno 29. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 29. dubna 2021. (Ruština)
15. ↑ Přehled smlouvy o přistoupení Kypru, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovenska, Slovinska k Evropské  unii . core.ac.uk. _ Maastrichtská univerzita Evropský institut pro veřejnou správu Magistr v oboru evropské veřejné záležitosti. Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021.
16. ↑ EU-upplysningen - Folkomröstningar  (anglicky) . web.archive.org . Datum přístupu: 27. dubna 2021.
17. ↑ Maltští voliči těsně schvalují vstup do Evropské unie  , The New York Times . Archivováno z originálu 26. listopadu 2016. Staženo 27. dubna 2021.
18. ↑ Analýza kyperského referenda o Annanově plánu  * . www.polres.gr _ Získáno 8. května 2021. Archivováno z originálu dne 29. března 2016.
19. ↑ Turecko a problém uznání  Kypru . www.europarl.europa.eu . Získáno 8. května 2021. Archivováno z originálu dne 12. června 2019.
20. ↑ Oddíl X: Kyperská nařízení, článek 68 . Získáno 7. června 2021. Archivováno z originálu dne 25. dubna 2021. (neurčitý)
21. ↑ Přehled smlouvy o přistoupení Kypru, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovenska, Slovinska k Evropské  unii . core.ac.uk. _ Získáno 7. května 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021.

Literatura

• Franz Merli, Stefan Huster. Die Verträge zur EU-Osterweiterung: Commentar mit systematischen Erläuterungen. - Berlin/Wien, 2008. - ISBN 978-3-8305-0894-6 .
• Matyáš Niedobitek. Völker- und europarechtliche Grundfragen des EU-Beitrittsverträge. — 2004.
• Reinhard Veser. Die Neuen in der EU. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slowakei, Slowenien, Tschechien, Ungarn, Zypern. - Wien, 2004. - ISBN 3-85493-084-4 .
• Marek Žila. Die neuen Schutznormen der Beitrittsabkommen der Europäischen Union.. - Heidelberg, 2008. - ISBN 978-3-8329-3209-1 .

Odkazy

• Největší expanze v historii Evropské unie | Evropa a Evropané: zprávy a analýzy | dw | 04/09/2003  (ruština)
• Zrození nové Evropy | Evropa a Evropané: zprávy a analýzy | dw | 15.04.2003  (ruština)
• EU: ekonomický gigant, ale politický trpaslík | Evropa a Evropané: zprávy a analýzy | dw | 16. 4. 2003  (ruština)
• Summit EU končí v Aténách | Evropa a Evropané: zprávy a analýzy | dw | 17.04.2003  (ruština)
• Pátá vlna rozšiřování EU: Evropa na pokraji změny | Evropa a Evropané: zprávy a analýzy | dw | 27.02.2004  (ruština)
• Smlouvy EU | Evropská  unie
• www.cvce.eu
• www.cvce.eu
• eur-lex.europa.eu

Slovníky a encyklopedie	Britannica (online)

Smlouvy a deklarace Evropské unie
Právní základ	Smlouva o fungování Evropské unie (1957/2009) Smlouva o Evropské unii (1992/2009) O Euratomu (1957)
Hlavní smlouvy	pařížský (1951) Roman (1957) Smlouva o fúzi (1965) Jednotný evropský akt (1986) Maastricht (1992) Amsterdam (1997) pěkné (2001) Lisabon (2007)
smlouvy o přistoupení	1972 1979 1985 1994 2003 2005 2011
Jiné smlouvy	O sdružení Nizozemských Antil (1962) První rozpočtová smlouva (1970) Druhá rozpočtová smlouva (1975) Smlouva o vystoupení Grónska (1984)
Dodatky	Protokol 36 (2011) Článek 136 (2011)
Neratifikováno	Obranná komunita (1952) Politická komunita (1952) Smlouva o Ústavě pro Evropu (2004) Jednání Spojeného království o podmínkách členství (2016)
Prohlášení	Schumanova deklarace (1950) Slavnostní prohlášení (1983) Charta lidských práv (2000) Berlínská deklarace (2007)
Jiné dokumenty	Schengenská dohoda (1985) Úmluva o uplatňování Schengenské dohody z roku 1990 (1990) Schengenský zákon EU (1999) O ochraně finančních zájmů (2002) Prümská úmluva (Schengen-III) (2005) Smlouva o založení Evropského mechanismu stability (2012) Smlouva o fiskální stabilitě (2012) Dohoda o jednotném patentovém soudu (2013) Unified Bank Sanitation Mechanism (2014)
Portál:Evropská unie