Sněmovna reprezentantů (Bělorusko)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 30. března 2022; kontroly vyžadují 5 úprav .

Sněmovna reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky
běloruský Komora Rady ministrů
VII svolání
Typ
Typ	dolní komory Národního shromáždění Běloruské republiky
Řízení
Předseda	Vladimir Andreichenko , nestraník od 27. října 2008
Místopředseda	Valery Mitskevich , nestraník od 6. prosince 2019
Struktura
členové	110
Frakce	Nestraník (89)      CPB (10)      RPTS (6)      BPP (2)      BAP (1)      LDPB (1)     volné (1)
výbory	14 (viz vedení a výbory )
Volby
Systém hlasování	většinový
Poslední volby	17. listopadu 2019
Konferenční hala
Oválný sál vládního domu , Minsk , st. Sovětský, 11
Hlavní sídlo	Vládní dům Běloruské republiky , Minsk , Bělorusko
house.gov.by

Portál: Politika

Bělorusko

Článek z cyklu Politický systém Běloruska

Ústava Prezident Alexandr Lukašenko Administrativa prezidenta Rada bezpečnosti ( složení ) Rada ministrů ( složení ) premiér Roman Golovčenko národní shromáždění Rada republiky ( členové ) Natalia Kochanová ( předsedkyně ) Sněmovna reprezentantů ( poslanci ) Vladimir Andreichenko ( předseda ) Soudní systém nejvyšší soud ústavní soud Generální prokuratura Administrativní členění Regiony ( Minsk ) Okresy ( města ) zastupitelstva obcí Hlasování Politické strany referenda 14. května 1995 24. listopadu 1996 17. října 2004 27. února 2022 Parlamentní volby 1995 • 2000 • 2004 • 2008 • 2012 • 2016 2019 prezidentské volby 1994 • 2001 • 2006 • 2010 • 2015 • 2020 Domácí politika Zahraniční politika Zahraniční hospodářská politika Mezinárodní organizace Vojenská politika

Sněmovna reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky ( Běloruská komora Pradstaўnіkov Národního shromáždění Běloruské republiky ) je dolní komora běloruského parlamentu, která vznikla v důsledku národního referenda a následných dodatků a změny ústavy v listopadu 1996 .

Složení Sněmovny reprezentantů je 110 poslanců. [1] Volba poslanců se provádí na základě všeobecného, ​​svobodného, ​​rovného, ​​přímého volebního práva tajným hlasováním. Sněmovna reprezentantů je volena výhradně většinovým systémem (kandidáti, kteří obdrží prostou většinu hlasů ve volebním obvodu, kde kandidují, jsou považováni za zvolené).

Volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění se konaly 6x - v letech 2000 , 2004 , 2008 , 2012 , 2016 a 2019 . Složení komory prvního svolání nebylo voleno občany, ale bylo vytvořeno z poslanců rozpuštěné Nejvyšší rady XIII. svolání podporujících Alexandra Lukašenka .

Historie

Ústavní reforma z roku 1996 se projevila ve zřízení pravomocí složek vlády, přidělení větších pravomocí prezidentovi, zřízení dvoukomorového parlamentu (Sněmovny reprezentantů a Rady republiky) a zvýšení v roli vlády-rady ministrů v systému složek moci.

V důsledku změn ústavy Běloruské republiky již zákonodárný sbor nemá výsadní postavení a Bělorusko je prezidentskou republikou. Zastupitelský a zákonodárný orgán Běloruské republiky se podle ústavy ve znění z roku 1996 nazývá Parlament – ​​Národní shromáždění Běloruské republiky. Skládá se ze dvou komor – Sněmovny reprezentantů a Rady republiky (článek 90). Ústava zavádí princip samoorganizace komor Národního shromáždění. Každá komora si samostatně stanoví svůj vlastní postup v předpisech, které přijme (článek 105). Sněmovny Národního shromáždění zasedají odděleně, s výjimkou stanovených případů konání společných zasedání. Neexistuje žádný společný orgán komor. Jediným dočasným společným orgánem obou komor může být jimi vytvořená smírčí komise na paritním základě k překonání neshod mezi komorami na návrhu zákona zamítnutého Radou republiky (článek 100 čtvrtá část) [2] .

Národní shromáždění Běloruské republiky vytvořilo nový systém legislativy, který odpovídá moderním potřebám státu. Národní shromáždění Běloruské republiky má více než 2 200 zákonů, včetně 33 zákoníků, ale značná část z nich byla předložena k posouzení výkonným orgánům.

Pořadí formace

Volby nového složení sněmovny jsou naplánovány nejpozději tři měsíce před jediným dnem hlasování. Mimořádné volby Komory se konají do tří měsíců ode dne předčasného ukončení její působnosti.

Aktuální sestava

Zastoupení strany (na základě výsledků parlamentních voleb ze dne 17. listopadu 2019)

Zásilka	Počet mandátů	%
bezpartijní	89	80,9
Komunistická strana Běloruska	jedenáct	10,0
Republikánská strana práce a spravedlnosti	6	5.45
Běloruská vlastenecká strana	2	1,81
Liberálně-demokratická strana	jeden	0,91
Běloruská agrární strana	jeden	0,91

Z 15 oficiálně registrovaných politických stran v Bělorusku má tedy ve sněmovně své poslance 5 stran, z nichž čtyři jsou proprezidentské a jedna ( Liberálně demokratická ) je konstruktivní opozice . Přitom dříve (do roku 2019) bylo 68 poslanců, tedy 61,8 % Sněmovny, členy nevládní organizace „Belaya Rus“ [3] , která periodicky připouští možnost transformace v politickou stranu [4] .

Kritéria pro nominace

Poslancem Sněmovny reprezentantů může být občan Běloruské republiky, který dosáhl věku 21 let.

Poslanci Poslanecké sněmovny vykonávají své pravomoci v Parlamentu na profesionální bázi.

Stejná osoba nemůže být současně členem dvou komor parlamentu. Poslanec Poslanecké sněmovny nemůže být členem vlády, poslancem místní Poslanecké sněmovny. Není dovoleno spojovat povinnosti poslance Sněmovny reprezentantů se současným výkonem funkce prezidenta nebo soudce [5] .

Síly

Sněmovna reprezentantů v souladu s článkem 97 Ústavy Běloruské republiky [6] :

1) považuje na návrh prezidenta, Všeběloruské lidové shromáždění, alespoň jednu třetinu celkového složení každé z komor parlamentu nebo z podnětu alespoň 150 tisíc občanů Běloruské republiky s volební právo, návrhy zákonů o změnách a doplňcích Ústavy;

2) projednává návrhy zákonů o ratifikaci a vypovězení mezinárodních smluv; o hlavním obsahu a zásadách výkonu práv, svobod a povinností občanů; o státním občanství, postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti; o právech národnostních menšin; o stanovení republikových daní a poplatků; o zásadách realizace majetkových vztahů; o základech sociální ochrany; o zásadách regulace práce a zaměstnanosti; o manželství, rodině, dětství, mateřství, otcovství, výchově, vzdělávání, kultuře a zdravotnictví; o ochraně životního prostředí a racionálním využívání přírodních zdrojů; o stanovení postupu při řešení otázek administrativně-územního uspořádání státu; o místní samosprávě; o soudnictví, soudním řízení a postavení soudců; o trestní odpovědnosti; o amnestii; o vyhlášení války a uzavření míru; o právním režimu nouzového a stanného práva; o zřízení státních vyznamenání; o výkladu zákonů; návrhy jiných zákonů;

3) projednává návrhy zákonů o rozpočtu republiky a o schválení zprávy o jeho plnění. Návrhy zákonů o republikovém rozpočtu a o schválení zprávy o jeho plnění předkládá Poslanecké sněmovně vláda po dohodě s prezidentem;

4) vyhlásí volbu prezidenta;

5) dává předchozí souhlas prezidentovi ke jmenování do funkce předsedy vlády;

6) vyslechne zprávu předsedy vlády o programu činnosti vlády a program schválí nebo zamítne; opakované odmítnutí programu sněmovnou znamená vyslovení nedůvěry vládě;

7) každoročně vyslechnout informace od generálního prokurátora, předsedy Státního kontrolního výboru a předsedy Rady Národní banky o výsledcích jejich činnosti;

8) z podnětu předsedy vlády projednat otázku důvěry vládě;

9) z podnětu alespoň jedné třetiny celého složení Poslanecké sněmovny vysloví vládě nedůvěru; otázku odpovědnosti vlády nelze vznést do jednoho roku po schválení programu její činnosti;

10) přijmout demisi prezidenta;

11) zrušit příkazy předsedy Poslanecké sněmovny.

Sněmovna reprezentantů může rozhodovat o jiných věcech, stanoví-li tak Ústava.

Rozpuštění Sněmovny reprezentantů

Funkční období je 5 let, nestanoví-li Ústava jinak. Pravomoci lze zákonem rozšířit pouze v případě války [7] .

V případech a způsobem stanoveným ústavou mohou být pravomoci Sněmovny reprezentantů předčasně ukončeny.

Působnost Sněmovny reprezentantů může být předčasně ukončena v případě vyslovení nedůvěry vládě , vyslovení nedůvěry vládě nebo dvojnásobného odmítnutí předchozího souhlasu se jmenováním předsedy vlády . Pravomoci Sněmovny reprezentantů mohou být předčasně ukončeny i na základě stanoviska Ústavního soudu v případě soustavného nebo hrubého porušování Ústavy ze strany sněmoven Parlamentu.

Komoru nelze rozpustit za nouzového stavu nebo za stanného práva, v posledních šesti měsících funkčního období prezidenta, v době, kdy se rozhoduje o předčasném odvolání nebo odvolání prezidenta z funkce, nebo v době, kdy Celoběloruské lidové shromáždění rozhoduje o odvolání prezidenta z funkce. Komoru nelze rozpustit do jednoho roku ode dne jejího prvního zasedání a v posledním roce její působnosti.

Struktura

Rada Sněmovny reprezentantů

Rada Sněmovny reprezentantů je stálým kolegiálním orgánem podřízeným Sněmovně reprezentantů. V Radě Sněmovny reprezentantů je předseda Sněmovny reprezentantů, jeho zástupce, předsedové stálých výborů. Rozhodnutí o vytvoření Rady Sněmovny reprezentantů je formalizováno usnesením Sněmovny reprezentantů. Radě Sněmovny reprezentantů předsedá předseda Sněmovny reprezentantů.

Rada Poslanecké sněmovny organizuje práce na přípravě zasedání Poslanecké sněmovny, rozhoduje o předložení návrhu programu schůze Poslanecké sněmovny k projednání Poslanecké sněmovně, návrhy usnesení o jeho změně a ( nebo) dodatek, přijímá opatření k zajištění přítomnosti poslanců Sněmovny na schůzích Sněmovny reprezentantů, řeší otázky související se svoláváním a konáním zasedání Sněmovny reprezentantů a vykonává další pravomoci stanovené jednacím řádem Sněmovny reprezentantů. Sněmovna reprezentantů a další legislativní akty Běloruské republiky [8] .

Stálé provize

V současném, sedmém svolání Sněmovny reprezentantů, zvoleném ve volbách v roce 2019, je 14 stálých výborů [9] :

• legislativní komise;
• komise pro státní výstavbu, místní samosprávu a předpisy;
• komise pro národní bezpečnost;
• Komise pro hospodářskou politiku;
• Komise pro rozpočet a finance;
• Komise pro zemědělskou politiku;
• Komise pro ekologii, ochranu přírody a černobylskou katastrofu ;
• Komise pro lidská práva, národní vztahy a média;
• komise pro vzdělávání, kulturu a vědu;
• Komise práce a sociálních věcí;
• Komise pro zdraví, tělesnou kulturu, rodinu a politiku mládeže;
• Komise pro průmysl, palivový a energetický komplex, dopravu a spoje;
• Komise pro bytovou politiku a výstavbu;
• Komise pro mezinárodní záležitosti.

Sekretariát Sněmovny reprezentantů

Sekretariát Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Běloruské republiky je stálým pracovním orgánem Poslanecké sněmovny, který zajišťuje organizační, právní, informační, analytickou, dokumentační a další podporu činnosti Poslanecké sněmovny, její orgány a poslanci Poslanecké sněmovny. Činnost sekretariátu Sněmovny reprezentantů řídí a kontroluje předseda Sněmovny reprezentantů, koordinuje ji místopředseda Sněmovny reprezentantů [10] .

Po uplynutí funkčního období Sněmovny reprezentantů nebo jejich předčasném ukončení pokračuje ve své činnosti sekretariát Sněmovny reprezentantů.

Legislativní proces

Relace

První zasedání po volbách svolává Ústřední komise pro volby a republiková referenda a svou činnost zahajuje nejpozději do 30 dnů po volbách. Třicetidenní lhůta pro svolání a zahájení práce první schůze Sněmovny reprezentantů se počítá ode dne voleb.

Sněmovna se schází na zasedání, které začíná třetí pondělí v září a končí poslední pracovní den června následujícího roku.

Poslanecká sněmovna se v případě zvláštní potřeby svolává k mimořádné schůzi z podnětu prezidenta nebo většiny poslanců sněmovny z plného složení každé z komor na pořadu jednání a ve stanovené lhůtě. ze strany iniciátora.

Imunita poslanců

Členové Poslanecké sněmovny požívají imunity při vyjadřování svých názorů a při výkonu svých pravomocí. To neplatí pro jejich nařčení z pomluvy a urážky.

Poslanci Poslanecké sněmovny mohou být v průběhu funkčního období zatčeni nebo jinak zbaveni osobní svobody pouze s předchozím souhlasem příslušné komory, s výjimkou spáchání vlastizrady nebo jiného závažného trestného činu, jakož i zadržení na místě činu. zločin.

Trestní řízení proti poslanci Poslanecké sněmovny projednává Nejvyšší soud .

Setkání

Schůze komory jsou otevřené. Sněmovna, vyžadují-li to zájmy státu, může rozhodnout o neveřejném zasedání většinou hlasů celého svého složení. Během jednání, včetně neveřejných jednání, mohou prezident, jeho zástupci, předseda vlády a členové vlády mluvit mimo pořadí za ty, kteří se přihlásili k vystoupení, kolikrát potřebují.

Jedno zasedání měsíčně je vyhrazeno pro dotazy poslanců Poslanecké sněmovny a odpovědi vlády.

Poslanec Poslanecké sněmovny má právo obrátit se s žádostí na předsedu vlády, členy vlády, hlavy státních orgánů tvořených nebo volených Parlamentem. Žádost musí být zařazena na pořad jednání komory. Odpověď na žádost musí být poskytnuta do dvaceti dnů zasedání.

Schůze komory se považuje za věcnou, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny poslanců z úplného složení komory.

Hlasování

Hlasování ve Sněmovně reprezentantů je otevřené a provádí jej osobně poslanec hlasováním „pro“ nebo „proti“. Tajné hlasování se provádí pouze při řešení personálních otázek.

Rozhodnutí

Rozhodnutí Sněmovny reprezentantů jsou přijímána ve formě zákonů a nařízení. K otázkám správního a kontrolního charakteru jsou přijímána usnesení Poslanecké sněmovny. Rozhodnutí se považují za přijatá, pokud pro ně hlasuje většina řádných členů, nestanoví-li Ústava jinak.

Zákony o hlavních směrech vnitřní a zahraniční politiky Běloruské republiky, o vojenské doktríně Běloruské republiky jsou programové a jsou považovány za přijaté za předpokladu, že pro ně hlasovaly alespoň dvě třetiny plného složení.

Odvolání poslanců voliči

V Bělorusku je právo voličů odvolat poslance zvoleného v jejich volebním obvodu právně stanoveno. Poslanec může být odvolán, pokud neodůvodnil důvěru voličů (porušil Ústavu Běloruské republiky, národní zákony, dopustil se jednání, které ho diskredituje) [11] . Od roku 2020 zahrnoval postup stažení následující kroky [11] :

• Sběr podpisů 150 voličů pod žádost předsedovi místní Poslanecké sněmovny, která obsahuje žádost o konání schůze voličů . Zastupitelstvo do 10 dnů ode dne zaevidování této žádosti rozhodne o místě a době konání takového jednání. Odepření zasedání zastupitelstva může být uznáno za nezákonné rozhodnutí soudu;
• Shromáždění voličů. Poslanec, stejně jako Sněmovna reprezentantů, je o tom vyrozuměn 10 dní před jednáním. Zasedání se musí zúčastnit alespoň 300 voličů, z nichž alespoň polovina musí hlasovat pro odvolání poslance. V tomto případě Ústřední volební komise Běloruské republiky registruje iniciativní skupinu k odvolání poslance (do 15 dnů ode dne obdržení zápisu z jednání);
• Sběr podpisů iniciativní skupinou. Do 45 dnů musí iniciativní skupina nasbírat alespoň 20 % podpisů seznamu voličů v okrsku. Ústřední volební komise je po shromáždění podpisů do 15 dnů zkontroluje a poté rozhodne o naplánování hlasování o odvolání poslance Sněmovny reprezentantů. Toto hlasování se musí konat nejdříve jeden měsíc a nejpozději dva měsíce po rozhodnutí o jeho konání;
• Okresní hlasování. Pokud byla podle výsledků hlasování nadpoloviční většina hlasujících pro odvolání (a hlasování se zúčastnila nadpoloviční většina voličů), je poslanec odvolán a jsou předčasné volby nového poslance konané v okrese.

Průvodce

I svolání (28. listopadu 1996 - 21. listopadu 2000)

Předseda : Malofeev, Anatoly Aleksandrovich

Místopředseda : Konoplev, Vladimir Nikolaevič

Předsedové stálých komisí :

• Stálá komise pro legislativu - Malumov, Jurij Georgijevič (17. 12. 1996 - 1. 1. 1998), Gluchovskij, Leonid Viktorovič (1. 1. 1998 - 18. 5. 1999), Bobkov, Anatolij Konstantinovič (od 19. 5. 2996);
• Stálá komise pro národní bezpečnost - Egorov, Vladimir Demyanovič (17. prosince 1996);
• Stálá komise pro hospodářské záležitosti – Livshits, Semjon Borisovič (od 17. prosince 1996);
• Stálá komise pro budování státu, místní samosprávu a předpisy - Krasutsky, Anatolij Viktorovič (od 17. prosince 1996);
• Stálá komise pro problémy černobylské katastrofy, ekologii a ochranu přírody - Krjučkov, Valentin Petrovič (od 17. prosince 1996);
• Stálý výbor pro rozpočet a finance - Zinčenko, Alexander Nikolajevič (od 17. prosince 1996);
• Stálá komise pro agrární otázky - Kutsko, Nikolaj Vasilievič (od 17. prosince 1996);
• Stálá komise pro vzdělávání, kulturu, vědu a vědeckotechnický pokrok - Pletyukhov, Vladimir Anestievich (17. prosince 1996 - 18. května 1999), Shevtsov, Nikolaj Michajlovič (od 26. května 1999);
• Stálá komise práce, sociálních věcí, ochrany zdraví, tělesné kultury a sportu - Govoruškin, Stanislav Nikolajevič (17. prosince 1996 - 18. května 1999), Pobyarzhin, Zbyšek Ivanovič (od 26. května 1999);
• Stálá komise pro lidská práva a etnické vztahy - Kulakovskij, Jurij Alexandrovič (od 17. prosince 1996);
• Stálá komise pro mezinárodní záležitosti a vztahy se SNS - Račkov, Leonid Vlasovič (17. prosince 1996 - 13. května 1998), Kozyr, Alexander Viktorovič (od 3. června 1998).

II svolání (21. 11. 2000 - 16. 11. 2004)

Předseda : Popov, Vadim Alexandrovič

Místopředseda : Konoplev, Vladimir Nikolaevič

Předsedové stálých komisí :

• Stálá komise pro národní bezpečnost - Bikkinin, Boris Stepanovič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro vzdělávání, kulturu, vědu a vědeckotechnický pokrok - Kotlyarov, Igor Vasilievich (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro lidská práva, národnostní vztahy a sdělovací prostředky - Lipkin, Valerij Fedorovič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro mezinárodní záležitosti a vztahy se SNS - Malofeev, Anatolij Aleksandrovič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro problematiku černobylské katastrofy, ekologii a ochranu přírody - Krjučkov, Valentin Petrovič (24. 11. 2000 - 15. 8. 2001), Kulik, Vitalij Vasilievič (od 24. 10. 2001);
• Stálá komise pro měnovou politiku a bankovnictví - Vaganov, Alexej Vasilievič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro práci, sociální ochranu, záležitosti veteránů a zdravotně postižených - Kamenetsky, Sergej Vladimirovič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro ochranu zdraví, tělesnou kulturu, rodinu a záležitosti mládeže - Lektorov, Valerij Nikolajevič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro bytovou politiku, výstavbu, obchod a privatizaci - Khrol, Vasilij Petrovič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro průmysl, palivový a energetický komplex, dopravu, komunikace a podnikání - Borovoy, Michail Ivanovič (24. listopadu 2000 - 17. října 2001), Zabolotets, Sergej Makarovič (od 24. října 2001);
• Stálá komise pro budování státu, místní samosprávu a předpisy - Sosonko, Michail Pavlovič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro agrární otázky - Azarčenkov, Alexandr Michajlovič (od 24. listopadu 2000);
• Stálý výbor pro rozpočet, finance a daňovou politiku - Kiselev, Sergej Antonovič (od 24. listopadu 2000);
• Stálá komise pro legislativu a justičně-právní otázky - Arkhipov, Alexander Michajlovič (od 28. listopadu 2000).

III svolání (16. 11. 2004 - 27. 10. 2008)

předseda :

• Konoplev, Vladimír Nikolajevič (16. listopadu 2004 – 2. října 2007);
• Popov, Vadim Alexandrovič (2. října 2007 - 27. října 2008).

Místopředseda : Zabolotets, Sergej Makarovič

Předsedové stálých komisí :

• Stálá komise pro legislativu a justičně-právní otázky - Arkhipov, Alexander Michajlovič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro národní bezpečnost - Beloshevsky, Anatoly Alekseevich (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro budování státu, místní samosprávu a předpisy - Sosonko, Michail Pavlovič (18. listopadu 2004 - 9. dubna 2008), Anikeeva, Ljudmila Aleksandrovna (od 9. dubna 2008);
• Stálá komise pro agrární otázky - Rusy, Michail Ivanovič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro vzdělávání, kulturu, vědu a vědeckotechnický pokrok - Zdanovič, Vladimír Matvejevič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro lidská práva, etnické vztahy a masmédia - Kulakovskij, Jurij Alexandrovič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro mezinárodní záležitosti a vztahy se SNS - Popov, Vadim Alexandrovič (18. listopadu 2004 - 2. října 2007), Simirskij, Valentin Romanovič (od 11. října 2007);
• Stálá komise pro problematiku černobylské katastrofy, ekologii a ochranu přírody - Kulik, Vitalij Vasilievič (od 18. listopadu 2004);
• Stálý výbor pro rozpočet, finance a daňovou politiku – Kiselev, Sergej Antonovič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro měnovou politiku a bankovnictví - Vnučko, Roman Iosifovič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro práci, sociální ochranu, záležitosti veteránů a zdravotně postižených - Kamenetsky, Sergej Vladimirovič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro ochranu zdraví, tělesnou kulturu, rodinu a mládež - Veličko, Oleg Ivanovič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro bytovou politiku, výstavbu, obchod a privatizaci - Čuršin, Nikolaj Ustimovič (od 18. listopadu 2004);
• Stálá komise pro průmysl, palivový a energetický komplex, dopravu, spoje a podnikání - Pavlovič, Anatolij Vladimirovič (od 18. listopadu 2004).

IV svolání (27. 10. 2008 - 18. 10. 2012)

Předseda : Andreichenko, Vladimir Pavlovič

Místopředseda

• Ivanov, Valerij Nikolajevič (1955) (27. října 2008 - 4. června 2010);
• Guminsky, Viktor Alexandrovič (4. června 2010 - 18. října 2012).

Předsedové stálých komisí :

• Stálá komise pro legislativu a justičně-právní otázky - Samoseiko, Nikolaj Leonidovič (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro národní bezpečnost - Guminsky, Viktor Alexandrovič (30. 10. 2008 - 4. 6. 2010), Misuragin, Ignatij Artěmovič (od 14. 6. 2010);
• Stálá komise pro budování státu, místní samosprávu a předpisy - Baikov, Vasilij Michajlovič (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro agrární otázky - Kryževič, Sergej Ivanovič (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro vzdělávání, kulturu, vědu a vědeckotechnický pokrok - Zdanovič, Vladimír Matvejevič (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro lidská práva, národnostní vztahy a sdělovací prostředky - Juškevič, Alexandr Nikolajevič (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro mezinárodní záležitosti a vztahy se SNS - Maskevich, Sergej Alexandrovič (30. října 2008 - 27. ledna 2011), Karpenko, Igor Vasiljevič (27. ledna 2011 - 3. října 2011), Buško, Vitalij Leonidovič ( 30. října 2008 - 27. ledna 2011) 3, 2011);
• Stálá komise pro problematiku černobylské katastrofy, ekologii a ochranu přírody - Rusy, Michail Ivanovič (30. října 2008 - 14. června 2010), Konoplich, Sergej Michajlovič (od 14. června 2010);
• Stálý výbor pro rozpočet, finance a daňovou politiku - Antonenko, Alexander Iljič (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro měnovou politiku a bankovnictví - Arťušenko, Jevgenij Antonovič (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro práci, sociální ochranu, záležitosti veteránů a zdravotně postižených - Lavrukevich, Anna Nikolaevna (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro ochranu zdraví, tělesnou kulturu, rodinu a mládež - Veličko, Oleg Ivanovič (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro bytovou politiku, výstavbu, obchod a privatizaci - Polyanskaya, Galina Vladimirovna (od 30. října 2008);
• Stálá komise pro průmysl, palivový a energetický komplex, dopravu, komunikace a podnikání - Semashko, Sergej Alexandrovič (od 30. října 2008).

V svolání (18. 10. 2012 - 10. 10. 2016)

Předseda : Andreichenko, Vladimir Pavlovich [12]

Místopředseda : Guminsky, Viktor Alexandrovič

VI svolání (11. října 2016 - 6. prosince 2019)

Předseda : Andreichenko, Vladimir Pavlovič

Místopředseda : Pirshtuk, Boleslav Kazimirovič

Předsedové stálých komisí :

• Stálá komise pro legislativu - Guivik, Natalya Vasilievna [13] ;
• Stálá komise pro budování státu, místní samosprávu a předpisy - Tsuprik, Leonid Alexandrovič [13] ;
• Stálá komise pro národní bezpečnost - Mikhnevich, Valentin Vladimirovich [13] ;
• Stálá komise pro hospodářskou politiku - Ščepov, Vladislav Alexandrovič [13] ;
• Stálý výbor pro rozpočet a finance - Dobrynina, Ludmila Anatolyevna [13] ;
• Stálá komise pro agrární politiku - Adamenko, Jevgenij Bunislavovič [13] ;
• Stálá komise pro ekologii, ochranu přírody a černobylskou katastrofu  - Kononchuk, Tatyana Petrovna [13] ;
• Stálá komise pro lidská práva, národnostní vztahy a sdělovací prostředky - Naumovič, Andrej Nikolajevič [13] ;
• Stálá komise pro vzdělávání, kulturu a vědu - Marzalyuk, Igor Alexandrovič [13] ;
• Stálá komise práce a sociálních věcí - Krasovskaya, Tamara Petrovna [13] ;
• Stálá komise pro zdraví, tělesnou kulturu, rodinu a politiku mládeže - Makarina-Kibak, Ljudmila Eduardovna [13] ;
• Stálá komise pro průmysl, palivový a energetický komplex, dopravu a spoje - Rybak, Andrey Anatolyevich [13] ;
• Stálá komise pro bytovou politiku a výstavbu - Dorogokupets, Jurij Ivanovič [13] ;
• Stálá komise pro mezinárodní záležitosti - Voronetsky, Valerij Iosifovič [13] .

VII svolání (od 6. prosince 2019)

Předseda : Andreichenko, Vladimir Pavlovich [14]

Místopředseda : Mitskevich, Valery Vatslavovich [14]

Viz také

• Politické strany v Bělorusku
• Ermoshina, Lidia Mikhailovna
• Parlamentní volby v Bělorusku
• Nejvyšší sovět BSSR
• Nejvyšší rada Běloruské republiky
• Poslanecká rada města Minsk

Poznámky

1. ↑ Ústava Běloruské republiky . Získáno 25. října 2020. Archivováno z originálu dne 3. února 2022. (neurčitý)
2. ↑ Historie parlamentarismu v Bělorusku Archivováno 28. března 2018 na Wayback Machine . Oficiální stránky Poslanecké sněmovny
3. ↑ Roo Belaya Rus . Získáno 10. prosince 2018. Archivováno z originálu 11. prosince 2018. (neurčitý)
4. ↑ "Belaya Rus" hledá příležitosti stát se stranou . Získáno 10. prosince 2018. Archivováno z originálu 11. prosince 2018. (neurčitý)
5. ↑ Sestavení Sněmovny reprezentantů . Získáno 27. března 2018. Archivováno z originálu dne 26. března 2018. (neurčitý)
6. ↑ Ústava Běloruské republiky , článek 97 Archivováno 4. prosince 2020 na Wayback Machine
7. ↑ Dokumenty upravující činnost Sněmovny reprezentantů . Získáno 27. března 2018. Archivováno z originálu dne 27. března 2018. (neurčitý)
8. ↑ Předpisy Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky Archivováno 21. ledna 2020 na Wayback Machine , kapitola 3, články 17-22
9. ↑ Stálé výbory Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky . Staženo 26. ledna 2020. Archivováno z originálu dne 20. ledna 2020. (neurčitý)
10. ↑ Předpisy o sekretariátu Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky Archivováno 26. ledna 2020 na Wayback Machine , Oficiální stránky Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky
11. ↑ 1 2 Ve 20 okresech Minsku je zahájeno odvolání poslanců Sněmovny reprezentantů. Co to znamená? (nedostupný odkaz) . Získáno 27. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 27. srpna 2020. (neurčitý) 
12. ↑ Páté svolání . Sněmovna reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky . Získáno 28. listopadu 2019. Archivováno z originálu dne 28. listopadu 2019. (neurčitý)
13. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Stálé výbory Sněmovny reprezentantů Běloruské republiky . Získáno 27. března 2018. Archivováno z originálu dne 27. března 2018. (neurčitý)
14. ↑ 1 2 Vedení Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky . Získáno 27. března 2018. Archivováno z originálu 20. února 2022. (neurčitý)

Zdroje

• Pljachimovič I. I. Komentář k Ústavě Běloruské republiky: ve 2 svazcích - Minsk: Amalfeya, 2015. - T. 2. - 984 s.
• Ústava Běloruské republiky

Odkazy

• Oficiální stránka
• Schválení poslanců 1. svolání

Bělorusko v tématech
Příběh	dávná historie Kyjevská Rus Polotské knížectví Turovské knížectví Litevské velkovévodství Polsko-litevské společenství ruské impérium Severozápadní území Západní region Běloruská lidová republika Běloruská SSR SSR Bělorusko Litevsko-běloruská SSR nedávná historie
Symboly	Erb Vlajka Hymnus Erb BNR Bílo-červeno-bílá vlajka Státní znak Litevského velkovévodství Honit
Politika	Ústava Politický systém Prezident Vláda Parlament Sněmovna reprezentantů Rada republiky nejvyšší soud Politické strany Volby Zahraniční politika Rusko USA Čína Domácí politika Orgány pro vnitřní záležitosti Vojenská politika
Ozbrojené síly	Pozemní vojska Vzdušné síly a síly protivzdušné obrany Vojenská povinnost
Zeměpis	přírodní podmínky Úleva nádrží jezera nádrží řeky bažiny Flóra Fauna Administrativní členění oblasti zastupitelstva obcí
Osady	Města Minsk Brest Vitebsk Gomel Grodno Mogilev Sídliště městského typu Agrotowns
Společnost	Počet obyvatel Bělorusové Jazyky běloruský ruština trasyanka Rusifikace Sport olympiády Fotbal hokej tenis bojová umění Řecko-římský zápas Vzdělání Minsk vysoké školy Věda Akademie věd zdravotní péče Náboženství pravoslaví Katolicismus protestantismus islám judaismus Lidská práva Cenzura Zločin seznam věznic trest smrti zmizení Archiv Ocenění diaspora
Ekonomika	Měna Průmysl Zemědělství Individuální podnikání Turistika a odpočinek národní parky světové dědictví dětské tábory selské usedlosti Transportní systém silnice poznávací značky Běloruská železnice cyklistika Energie elektroenergetika tepelné elektrárny vodní elektrárny obnovitelná energie Běloruská JE systém napájení Obchod vnitřní externí bytovou výstavbu
Spojení	telefon stacionární mobilní, pohybliví Internet .podle .bel bynet OAC televize TV kanály Rádio rozhlasové stanice Pošta historie a značky hromadné sdělovací prostředky
kultura	Literatura Divadlo Film Běloruský film Architektura Muzea Dovolená slečno Bělorusko Kulturní hlavní město Běloruska Hudba Tanec Slovanské tržiště Eurovize Junior Eurovize oblečení Tradice
Portál "Bělorusko" Projekt "Bělorusko"

Seznamy poslanců a členů Národního shromáždění Běloruska
Rada republiky (horní komora)	já (1997-2000) II (2000-2004) III (2004-2008) IV (2008–2012) V (2012–2016) VI (2016–2019) VII (od roku 2019)
Sněmovna reprezentantů (dolní komora)	já (1996-2000) II (2000-2004) III (2004-2008) IV (2008–2012) V (2012–2016) VI (2016–2019) VII (od roku 2019)
Nejvyšší rada	já (1938-1947) II (1947-1951) III (1951-1955) IV (1955-1959) V (1959-1963) VI (1963-1967) VII (1967-1971) VII (1971-1975) IX (1975-1980) X (1980–1985) XI (1985-1990) XII (1990-1995) XIII (1995-1996)

Předsedové Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky
Anatolij Malofejev (1996-2000) Vadim Popov (2000-2004) Vladimir Konoplyov (2004-2007) Vadim Popov (2007-2008) Vladimir Andreichenko (od roku 2008)

Evropské země : Dolní komory parlamentů
Nezávislé státy	Rakousko Bělorusko Belgie Bosna a Hercegovina Velká Británie Irsko Španělsko Itálie Kazachstán 2 Holandsko Polsko Rusko 2 Rumunsko Slovinsko Francie čeština Švýcarsko
Závislosti	Ostrov Man
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii.