Secese ( lat. secessio , od secedo - odcházím) - demonstrativní odchod plebejů ( lat. secessio plebis ) rané římské republiky v letech 494, 449, 445, 342 a 287 př. Kr. E. na kopec Aventine nebo Posvátnou horu , v té době za hranicemi města.
Secese byla účinnou formou boje plebejů proti patricijům za jejich politická a sociální práva, protože masový exodus obyvatelstva z Říma (a většinu měšťanů tvořil plebs) paralyzoval hospodářský život města.
Pravděpodobně již po prvním odtržení v roce 494 př. Kr. E. ve starém Římě byly na ochranu práv mimozemského obyvatelstva zavedeny posty tribunů lidí a edilů .