Yaghnobi jazyk

Yaghnobi jazyk

Oblasti Tádžikistánu, kde žijí mluvčí jaghnobi
vlastní jméno yaɣnobī́ zivók / yaғnobī zivok
země Tádžikistán
Regiony Oblast Sughd
Celkový počet reproduktorů 3500-13000 lidí
Postavení hrozí vyhynutí [1]
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Indoevropská rodina

Indo-íránské jazyky íránská skupina Severovýchodní podskupina
Psaní Cyrilice , latinka , arabské písmo
Jazykové kódy
ISO 639-1 —
ISO 639-2 ira
ISO 639-3 yai
WALS ygn
Atlas světových jazyků v ohrožení 1438
Etnolog yai
ELCat 3217
IETF yai
Glottolog yagn1238

Jazyk jagnobština je také novosogdský jazyk [2] ( Yagnob. yaɣnobī́ zivók / yagnobī zivok [ 3 ] ) je jazykem lidu Yagnob , obyvatel údolí řeky Yagnob v Tádžikistánu , v 70. letech 20. století násilně přemístěny do vyprahlých rovinatých míst (tzv. Hladová step ). Je pokračováním sogdštiny a vrací se k jednomu z jejích dialektů [4] [5] [6] [7] . Odkazuje na severovýchodní podskupinu východní skupiny íránských jazyků ​​[5] . Jediným dalším žijícím zástupcem této větve íránských jazyků je osetština [5] .

Počet nosičů se odhaduje na 2500-5000 osob [5] , podle jiných zdrojů - více než 13 000 [8] . Největší počet Yaghnobisů žije v okrese Zafarabad v oblasti Sughd v Tádžikistánu v oblasti vesnice Zafarobod  - více než 6 tisíc.

Jazyk se používá v primárním vzdělávání [8] .

Psaní

Yaghnobi abeceda byla vyvinuta na přelomu 80. a 90. let 20. století. To zahrnovalo následující dopisy [9] :

A a B b dovnitř G g Ғ ғ D d Její Její F W h A a
Ӣ ӣ čt K to Қ қ L l Mm N n OH oh P p R p C s
T t U u Ӯ ӯ f f x x Ҳ ҳ h h Ҷ ҷ W w ty jo jsem

Ve druhé polovině roku 2000 byly v abecedě Yaghnobi provedeny některé změny. Vyloučila se z něj písmena Yo, Yu, Ya, místo nich se začaly používat kombinace písmen yo, yu, ya [10] .

Moderní abeceda.

A a B b dovnitř G g Ғ ғ D d Její F W h A a
Ӣ ӣ čt K to Қ қ L l Mm N n OH oh P p R p
C s T t U u Ӯ ӯ f f x x Ҳ ҳ h h Ҷ ҷ W w

Jazyková charakteristika

Morfologie

Podstatné jméno

Koncovky případů :

případ kmen na souhlásku Kmen na samohlásku jinou než -a Základ na -a
Jednotka h Přímý (nominativní) - - -A
Jednotka h. Nepřímé -i -y -ay ( západní dialekt ), -e ( východní dialekt )
Množný Přímý (nominativní) -t -t -ot
Mn. h. Nepřímé -ti -ti -oti
Zájmena

Osobní zájmena

Tvář nominativ jednotného čísla. čísla Nepřímá jednotka čísla Enklitické panství h. název. pl. h. Nepřímé pl. h. Enklitický m.-statek pl. h.
1 muž muž -(i)m mox mox -(i)mox
2 tu tab -(to Sumox Sumox -svat
3 sekera, iss áwi, ( aw ), íti , ( īd ) -(je áxtit, istit awtiti, iti -svat
Číslice

Kardinální čísla

východní dialekt západní dialekt Vypůjčeno z tádžického jazyka Ref. osetština (dig.) jazyk Shugnan
jeden i i yak, yag, ya Žid jiw
2 du dʏ du duwwæ thuen
3 kůlna tⁱray se, řekni ærtæ aray
čtyři tafor tᵘfór, tⁱfór Cor cuppar tsavor
5 panc panc panǰ fonʒ půllitry
6 uxš uxš šis, šas æxsæz prase
7 avd na zádi rukojeť avd uvd
osm ast ast hast ast co
9 nau̯ nau̯ nuʰ farast Nyní
deset das das daʰ daes tento
jedenáct das i das i yozdaʰ jewændæs yozda
12 das du das dʏ dᵘwozdaʰ duwwadaes duvozda
13 das saray das tⁱray senzdaʰ ærtindaes sezda
čtrnáct das tafor das tᵘfór / tⁱfór Cordaʰ cuppaerdaes chorda
patnáct das panc das panc ponzdaʰ finddaes pyonzda
16 das uxs das uxs Sonzdaʰ æxsærdæs shyonzda
17 das avd das na zádi habdaʰ, havdaʰ ævddæs avda
osmnáct das ast das ast haždaʰ æstdaes azhda
19 das nau̯ das nau̯ nūzdaʰ næwdæs nuzda
dvacet nejlepší insæj (*duwwin) nejlepší
třicet bīst-at das bīst-at das si dæs æma insæj (*ærtin) si
40 du bist dʏbīst cil duwwinsæj (*pohár) chlad
padesáti dū nīma bīst dʏ nīma bīst pinǰóʰ, panǰóʰ dæs æma duwwinsæj (*fænʒaj) pancho
60 Saray nejlépe tⁱray bīst stast ærtinæj (*æxsaj) schast
70 Saray nīma bīst tⁱráy nīma bīst , tⁱráy bīst-u das haftod dæs æma ærtinsæj (*ævdaj) aftod
80 tafor bīst tᵘfór / tⁱfór bīst hastod (*æstaj) ashtod
90 tafor nīma bīst tᵘfór / tⁱfór nīma bīst navad (*nawæʒæ) navad
100 smutný sædæ smutný
1000 hazor min azor
Sloveso

Osobní konce. přítomný čas

Tvář Jednotka h. Mn. h.
1 -omista -imista
2 -ist -tišt (Z, P), -sišt (V)
3 -tišt (Z), -či (Z, P) -ost

Osobní konce. Minulý čas (s rozšířením a- )

Tvář Jednotka h. Mn. h.
1 a-- im a- -om (Z), a- -īm (V, P)
2 a- -ī a- -ti (Z, P), a- -si (V)
3 a--  _ a --nebo

Spojovací sloveso je „být“. přítomný čas

Tvář Jednotka h. Mn. h.
1 im om
2 ist ot (Z, P), os (V)
3 ast, -x, xast, ásti, xásti nebo

Z  - západní dialekt, V  - východní dialekt, P  - přechodný dialekt.

Historie studia

V roce 1934 na vědecké cestě do Tádžické SSR studoval osetský profesor B. A. Alborov jazyk Yagnob .

Poznámky

  1. ↑ Červená kniha jazyků UNESCO
  2. ↑ Yagnobian language  / A. L. Khromov // Velká ruská encyklopedie  : [ve 35 svazcích]  / kap. vyd. Yu. S. Osipov . - M  .: Velká ruská encyklopedie, 2004-2017.
  3. ↑ Omniglot
  4. ↑ Roland Bielmeier. YAGNOBI  (anglicky) . Encyclopaedia Iranica (2006). Datum přístupu: 17. října 2020.
  5. ↑ 1 2 3 4 Yagnob language // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978. Původní text  (ruština)[ zobrazitskrýt] Yaghnobi jazyk, jazyk Yaghnobi lidí. Distribuováno v Tádžické SSR (hlavně v údolích řek Yagnob a Varzob). Patří do východní skupiny íránských jazyků. Vrací se k jednomu z dialektů zmizelého sogdštiny
  6. ↑ Paul Bergne. Zrození Tádžikistánu: Národní identita a počátky republiky . — IBTauris, 15. června 2007. — S. 6–. - ISBN 978-1-84511-283-7 .
  7. ↑ Chromov, 1972 , s. 208.
  8. ↑ 1 2 Je jagnobi ohrožený jazyk?
  9. ↑ Nematov G. Yagnobi zivoki alifbo. - Dušanbe: "Devashtich", 2004. - 48 s. - 300 výtisků.
  10. ↑ Sayfiddin Mirzozoda. Yagnobi Zivok. 2-3. - Dušanbe: "Devashtich", 2007. - 201 s. - 500 výtisků.  - ISBN 978-99947-36-76-8 .

Literatura

Knihy

V ruštině
  • jazyk Khromov A. L. Yagnob. — M .: Nauka , 1972. — 208 s. (reg.)
  • Khromov A. L. Yagnob language // Jazyky Ruské federace a sousedních států: Encyklopedie: ve 3 svazcích / Redakční rada: V. A. Vinogradov , E. R. Tenishev (†), V. M. Solncev († ), A. M. Shakhnarovič (†), E. A. Potseluevsky G. A. Davydová; Recenzenti: O. A. Kazakevich , T. B. Krjuchkova; Jazykovědný ústav RAS . - M .: Nauka , 2005. - T. 3 (S-Ya). - S. 513-521. — 608 str. - 1200 výtisků.  — ISBN 5-02-011267-4 , ISBN 5-02-011237-2 . (v překladu)

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích