Říše V | |
---|---|
Obálka prvního vydání 2006 | |
Žánr | román |
Autor | Viktor Pelevin |
Původní jazyk | ruština |
Datum prvního zveřejnění | 2006 |
nakladatelství | Eksmo |
Následující | Batman Apollo |
Elektronická verze | |
![]() |
Říše "B". Příběh skutečného supermana ( 2006 ) je osmým románem Viktora Pelevina .
Román byl propuštěn 2. listopadu 2006 .
Formálně se akce "Empire V" odehrává v naší době a hlavní postavě, jejímž jménem se příběh vypráví, je asi 20 let. Zvláštní místo v prostoru Empire V zaujímají korporace (Pátá říše) a firemní kultura.
Filmová adaptace stejnojmenného románu režiséra Viktora Ginzburga bude uvedena do ruských kin v roce 2022 [1] . Hlavní role ve filmu ztvárnili Pavel Tabakov a Miron Fedorov / Oxxxymiron .
Mladý muž jménem Roman Aleksandrovič Shtorkin se stává upírem . To se stane, když Roma náhodně potká dalšího upíra - Brama, který se po upířím souboji rozhodl spáchat sebevraždu . Předtím je ale povinen přenést na jinou osobu jazyk – speciální esenci, která z člověka dělá upíra. S pomocí „jazyka“ může upír číst mysl člověka nebo jiného upíra ochutnáváním jejich krve . Jak říkají upíři - " ochutnávka ".
Rom se tak stane upírem. Poté, co si v upíří tradici změnil jméno na Rámu, musí nyní změnit své myšlení. Aby toho dosáhl, jako každý mladý upír absolvuje kurz dvou hlavních upírských věd: glamour a diskurz . Socializace upíra je paradoxní: na jedné straně byl a do jisté míry zůstává mužem. Na druhou stranu se z něj stává upír, který by měl od přírody ovládat půvab a diskurz, místo aby mu podlehl. Pro upíra je to hlavní způsob, jak ovládat lidstvo a zároveň se živit.
Ráma si rychle zvykne na společnost upírů. Postupně si stále více zvyká na to, že všichni jeho noví známí i on sám nosí jména bohů, že slovo „krev“ je neslušné vyslovit nahlas a že už to není muž. Společnost upírů žije téměř bez průniku se společností lidí a je postavena na hodnotách, které s těmi lidskými nemají nic společného. Lidstvo je přitom prostoupeno agenty upírů – „Chaldejci“, kteří udávají směr kulturního a společenského života, který upíři potřebují. Upír může mít plnohodnotný milostný vztah pouze se svým vlastním druhem, kniha popisuje složitý vztah Rámy s novou upírkou jménem Hera.
Ráma se dozvídá, že na rozdíl od všeho, co se o upírech říká, píše a natáčí, jsou zvláštní rasou symbiontních bytostí , jejichž upírská část, „jazyk“, přechází v průběhu času z nosiče na nosiče. Schopnost číst myšlenky člověka umožňuje upírům ovládat lidi a ovládání diskurzu a glamour jim umožňuje dělat totéž s celou společností. Ve skutečnosti je hlavním cílem každého upíra ovládnout lidstvo, hlavním prostředkem je ochutnání „červené tekutiny“.
Rámův život po obrácení se neskládá pouze ze studií. Je pro něj těžké být upírem, přemýšlí o věčných otázkách : "Odkud se vzal svět?", "Co bude po smrti?", "Co je pravda?", "Co je Bůh?" a aktivně na ně hledá odpovědi. Ve snaze porozumět tomu, co se s ním děje, si dělá poznámky, ze kterých se kniha skládá. Starší upíři považují takové pocity za obyčejný prázdný rozmar pro mladší, ale to nezastaví Rámu, který se snaží zjistit více o smyslu svého života, nyní života upíra. Určitou pomoc poskytuje atypický tolstojanský upír Osiris, který konzumuje krev a odmítá bablos.
Na konci knihy se ukáže, že Ráma byl záměrně ponechán jako odpadlík, ale právě to mu umožnilo zůstat více člověkem než upírem.