| zombifikace | |
|---|---|
| Žánr | esej |
| Autor | Viktor Pelevin |
| Původní jazyk | ruština |
| Datum prvního zveřejnění | 1990 |
| Elektronická verze | |
„Zombifikace“ ( Zombifikace sovětského muže ) je satirický esej ruského spisovatele Viktora Pelevina , napsaný v roce 1990 . Za toto dílo byl Viktor Pelevin oceněn literární cenou Wanderer-95 [1] .
V eseji „Zombifikace“, někdy nazývané jako příběh , jsou nakresleny ironické paralely mezi mystickým obřadem přeměny člověka v zombie na Haiti a ideologickým „zasvěcením“ v SSSR [2] .
Esej má podtitul „Zkušenost z komparativní antropologie“ a uvádí čtenáře do vědecké povahy příběhu. Hlavní postavou první kapitoly je James Bond . Studuje knihu The Travel Tree od Patricka Lay Fermora , která je o haitském náboženství voodoo a proměně člověka v zombie. Ukáže se, že James Bond bude muset bojovat s haitskou černou zombie, která pracovala pro SMERSH a ministerstvo vnitra [2] .
Dále autor vysvětluje důvod, proč Ian Flemming spojuje haitský kult se stalinistickou kontrarozvědkou. V tomto ohledu jsou zmíněny přírodovědné práce o zombifikace, umělecká díla, náboženská a filozofická pojednání. „Vědecký“ kontext vyprávění je zdůrazněn použitím mnoha speciálních pojmů a také slovních výrazů charakteristických pro vědeckou literaturu: „zaznamenáváme souvislost“, „výzkumníci dlouho předpokládali“, „vzorky byly předloženy k analýze“, „pokus o více či méně úplný popis“, „zabývající se studiem tohoto problému“ atd. [2] .
Esej podrobně popisuje obřad přeměny člověka v zombie na Haiti. Vyznavači kultu voodoo věří, že člověk je „několik těl položených na sobě“: fyzické tělo, „duch těla“ (energetický duplikát fyzického těla) a duše. Duše se zase dělí na „velkého dobrého anděla“ a „malého dobrého anděla“. „Velký dobrý anděl“ je energetická esence, která živí vše živé, a „malý laskavý anděl“ je individualizovanou součástí duše. Právě na „hodného anděla“ jsou zaměřeny magické obřady voodoo zombie [2] .
Kapitoly "Jedy a postupy" a "Fugu" popisují fyzický aspekt haitské zombifikace. Člověku je podán „zombie prášek“ obsahující jed vylučovaný puffer fish , po kterém se ponoří do stavu podobného smrti a část mozku zodpovědná za řeč a vůli je zničena. Zombifikovaný je pohřben, ale po chvíli ho vykopou a dají látku způsobující dezorientaci a amnézii [2] .
Autor ale zdůrazňuje, že psychologický aspekt zombifikace je důležitější než fyzický. Příkladem je takzvaný „tým smrti“ mezi australskými domorodci. Když to šaman vysloví a namíří kouzelnou hůlku na spoluobčana, uvědomí si, že byl proklet, onemocní a o pár dní později umírá. Takový příkaz však na Evropana nezabere: „ uvidí před sebou malého nahého muže, jak mává zvířecí kostí a mumlá nějaká slova “. To znamená, že psychologické mechanismy jsou tvořeny kulturou, kterou lze použít jako nástroj manipulace. Stejně tak australský domorodec, který se dostal na zasedání Anatolije Kašpirovského, „ by viděl krátce oblečeného muže, jak mumlá nějaká slova a upřeně zírá do sálu “ [2] .
V druhé části eseje, začínající kapitolou „homo sovět“, autor ukazuje, jak se fenomén zombifikace šíří mezi obyvatele SSSR. Mezi archaickými rituály a sovětskou realitou existuje mnoho paralel. Ukazuje se, že magie hrála v SSSR ještě větší roli než na Haiti. Magie začíná od dětství: první zasvěcení je přijetí do října a druhé je přijetí k pionýrům, kde se již projevují základy magických rituálů (pozdrav, kravata a „čestný pionýr“). Autor používá spojení „kouzlo pronásleduje“, slovo „vychovatel“ je uvedeno v uvozovkách, místo slova „učitel“ je použito „správní a pedagogický pracovník“. Pelevin tedy zdůrazňuje, že účelem popsaných postupů není výchova harmonicky rozvinuté osobnosti, ale vytvoření vadné bytosti s potlačenou vůlí. Třetí stupeň zasvěcení se nazývá přijetí do Komsomolu , kdy se člověk již účastní „ četných a jemných magických procedur “. Důležitým rysem této fáze je přechod rituálů na podvědomou úroveň a jejich začlenění do chování. Čtvrtým stupněm zasvěcení je vstup do strany [2] .
Na základě paralely s haitským konceptem struktury duše Pelevin píše, že obyvatel SSSR „ kromě fyzického existuje několik tenkých těl, jako by se na sebe nakládaly: domácí, průmyslové, party, vojenské, mezinárodní a zástupce “. Když ideologie přejde na podvědomou úroveň, člověk vytvoří „vnitřní stranický výbor“, který diktuje jeho chování. A pokud haitský čaroděj ukradne svého „malého dobrého anděla“, aby podřídil zombii své vůli, pak je v SSSR takový „anděl“ nahrazen „stranou“, kontrolovanou státem. Člověk tak získává komunistickou „pravověrnost“, o kterou se bojí, že ji ztratí. Dalším důležitým faktorem zombifikace sovětského lidu, autor nazývá vojenskou službu - "zombilizace". Tento pojem znamená změnu vědomí člověka a jeho zotročení [2] .
Dále autor poukazuje na temný význam sovětských zkratek: „Ray-so-bes“, „Ray-and-s-regiment“, „Gor-and-with-regiment“ (nebo, necháme-li starý Egypt na pokoji, "gori-s-regiment"), "Ob-com" (zvonek zvoní?), "Ray-com", "Gor-com", "Kray-com ". Hlavní zkratka je Ústřední výbor KSSS , což zní jako „ Tsekaka Peeses, o kterém je známo, že je leninista a může se lidem zjevit v zajetí mysli (plénum) “. Autor uvádí v názvech služeb a podniků řadu zkratek: "MOSGORSOVET", "TsPKTBTEKSTILPROM", "MINSREDNETYAZHMASH", "MOS-GOR-TRANS". Podle jeho názoru " vyvolávají pocit jakési neúprosné nelidské síly - nic lidského tak nelze nazvat ." Dále jsou zmíněni " francouzští komáři ZhEK REU a DEZ, masožravé PZhRO a pantagruelisticko-fekální RJU-RSU č. 9 " [2] .
Esej byla poprvé publikována v roce 1990 v Novém Zhurnale pod názvem „Zombifikace sovětského člověka“ [3] [4] . Zahrnuto ve sbírce „ Relikvie. Brzy a nevydané “ (2005).