Balačka

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 7. března 2020; kontroly vyžadují 38 úprav .
Balačka
země

 Rusko :

Klasifikace
Kategorie smíšené jazyky

Indoevropská rodina

slovanská větev Východoslovanská skupina ukrajinský jazyk jihovýchodní dialekt Stepní dialekty
Psaní azbuka ( yaryzhka )

Balačka (z ukrajinského balakati  - mluvit, chatovat [1] ) - soubor dialektů donských a kubánských kozáků, patřících do stepních dialektů jihovýchodního dialektu ukrajinského jazyka . Lze jej přirovnat k takovým jazykům a dialektům, jako je surzhik a další, ale pokud jde o jeho vlastnosti, je v protikladu k Don Gutor , což není smíšený jazyk, ale dialekt ruštiny s četné cizojazyčné inkluze.

Existují tři hlavní historické odrůdy balachky - Kuban, Don a mountain [2] .

První, kubánská balačka, je konverzační praxe jihovýchodních ukrajinských dialektů z 18. století, která se zachovala a rozvinula svým vlastním způsobem, což také tvořilo základ ukrajinského spisovného jazyka a na současné úrovni je surzhyk [ 3] , který se prakticky neliší od toho, kterým se mluví na Ukrajině . V roce 1871, na mapě dialektů a dialektů, balachka odkazuje na kanevsko-poltavský dialekt, který byl běžný v provincii Poltava .

Moderní grafika a pravopis jsou obvykle ruské (srov . yaryzhka ).

Don Balachka je tedy přechodný dialekt z východní ukrajinštiny do jihoruských dialektů.

Gorskaya Balachka byla vytvořena během kavkazské války kvůli vlivu národů Kavkazu na život a kulturu kozáků Kuban a Terek.

Původ termínu

Slovo „balachka“ pro označení dialektů a dialektů se začalo používat v postsovětském období, ale oddělení donských dialektů a kubanského dialektu nebo kubanského dialektu bylo popsáno již v 19. století [4] [5 ] .

Kuban balachka

Nejvýznamnější a nejblíže ke spisovné ukrajinštině je druh balachky, běžná na Tamanském poloostrově. Při sčítání lidu v roce 1897 byl klasifikován jako „ malý ruský jazyk “. [3] V sovětských (od 30. let 20. století) a postsovětských letech prochází výraznou rusifikací. [6]

V. G. Radčenko. "Příběhy dědečka Ignata" [7] :

1905:
- Osa bude tak laskavá, - zabručel Mykyta. Mezitím se v místnosti objevila obsluha se seznamem hotových předkrmů. "Guildejskij" mávl rukou: "Není třeba," řekl. - Budemo urazit ne podle napsaného ... Tak nám pro iniciativu dejte čtvrtku vodky s pepřem a všelijaké sladké pochutiny ... A Schaub došlo k praní krávy-vaseledok bula dychina. Taková lego malá dychina, ne losí kanec, ale te... Shaw máš?
"Bažanti, křepelky, tetřevové," uklonil se číšník.
- Stop! Nesy na pokus perepela, ne nás urazil... A to, jako tam yii... mišuško, oh!
"Soljanka je jako náš boršč," vysvětlil hostům. - Boršč katsapy dig ne umyuyut, a mišket - nychogo, yists může být ... A shche ... osa je tichá, jako yih ... takové manenky varenykiv s masem!
"Knedlíky," hádal číšník.

- Egesh, nechť jsou pelmeni ...

Text o balačce Ivana Barabáše jako recenze na knihu Štěpána Chutorského ( P. Pridius ) „Máme spoustu hloupostí...“ [8] :

A zvidkilya jste uzyasya takový, Stepan Khutorskoy? Mluvíš tak ladně, máš v sobě takový šťavnatý humor, no, upřímně, jen závidíš. Máš všechno: myšlenky, úsměvy, slzy a vidvagu a ostrý jazyk jako břitva - jasně to vidíš, jsi přirozený kozák, dobrý kozák!
Podle vašeho vkusu Styopa, obyčejní lidé a samozřejmě mani, starý hráč na banduru. Najednou se dokonce ušklíbnu: nepoplival bych si vlastní buvalshinamy. Občas se obracíte na našeho Oleksandra Pivnyu, na Kozmu Prutkova, na další široké humoristy, ale popravdě řečeno, máte hlas i převlek.

Vytvořte, kdokoli! Našim krajanům je pro vás dnes možná užitečnější a důležitější než životodárné léky.

Stejný text v literární ukrajinštině :

Proč jste udělal takový krok, Štěpáne Khutirsky? Balakaesh je tak soudržný, máš takový šťavnatý humor, no, upřímně, můžeš to brát jako samozřejmost. Máte všechno: myšlenky, úsměvy, slzy, slzy, pohostinnost, jako břitva, jazyk - hned vidíte, že jste kozák, dobrý kozák!
Dokud jako ty, Štěpáne, lidem odpustíme, zvláště mně, starému banduristovi. Hodinu lžu: nepřekonávám mě svými kecy. Na hodinu padáte na našeho Oleksandra Pivnyu, na Kuzmu Prutkova, na další široké humoristy, ale jak se zdá, máte svůj vlastní hlas a přestrojení.

Tvoř, lásko! Pro naše krajany s vámi je vaše slovo možná důležitější pro ty nejživější tváře.

A odkud jsi přišel, Stepane Khutorskoy? Mluvíš tak plynule, máš tak šťavnatý humor, no, upřímně, je to prostě záviděníhodné. Máte všechno: myšlenky, smích, slzy, odvahu a jazyk ostrý jako břitva - okamžitě vidíte, že jste rozený kozák, dobrý kozák!
Podle vašeho gusta, Styopa, obyčejní lidé a samozřejmě já, starý hráč na banduru. Někdy se dokonce bojím: svými minulými zkušenostmi bych mě nepřekonal. Někdy vypadáte jako náš Alexander Pivnya , Kuzma Prutkov, jiní rození komici, ale upřímně řečeno, máte svůj vlastní hlas a tvář.

Tvoř, drahá! Pro naše krajany s vámi je nyní vaše slovo možná potřebnější a důležitější než životodárné léky.

Historická blízkost Ukrajiny k donským kozákům vedla (obzvláště intenzivně - s počátkem zotročení rolnického obyvatelstva hetmanátu v XVIII. století) k neustálé migraci na Don a tamnímu šíření východoukrajinských dialektů, jejich vzájemnému pronikání s jihoruské [2] . Vyznačuje se silným změkčením souhlásek ( itit  - „jít“).

Literární hrdinové románu Michaila Sholokhova „ Tichý Don “, představující donské kozáky, mluví gutorsky (nezaměňovat s donskou balačkou – „ Suržikem “).

Gorskaja Balačka

Vyznačuje se znatelným kavkazským (především adyghským ) vlivem. S postupem Karačajsko -Čerkeska a Stavropolu na jih vytlačuje kavkazský substrát původní ukrajinský, takže rozšíření termínu „balačka“ na kozácké dialekty těchto oblastí je podmíněno. To platí i pro terekské kozáky , kde je zaznamenán kabardský vliv na západní terekské kozáky, osetské na střední (bývalé volžské a maloruské pluky). Obzvláště silný byl vliv Vainakh a Nogai na kozáky Grebensky kvůli jejich staletému sousedství. Po masovém exodu ruského obyvatelstva z Nadtěrechje na počátku 90. let se však tento dialekt téměř ztratil, až na malou komunitu v oblasti severního Dagestánu.

Modernost

Balačka nemá oficiální status v ustavujících subjektech Ruské federace , které jsou územím jeho distribuce, a nepoužívá se jako hlavní vyučovací jazyk. V Rusku je oficiálně považován za dialekt ruského jazyka (včetně kubánské balačky, která v 19. a 20. století zpravidla patřila k ukrajinským dialektům). V každodenním životě jej využívají především starší vesničané. Využití v kultuře spočívá především v provádění písní (ukrajinských lidových písní) folklorními skupinami, včetně slavného kozáckého sboru Kubáň . Oživení kozáků, které začalo v 90. letech, přitom provází touha nadšenců oživit balačku a hnutí uznat ji jako samostatný jazyk.

V roce 2010 vyvolalo širokou rezonanci vydání „kubánské abecedy“ a návrh skupiny vědců z Kubánské státní univerzity (KubGU) zavést výuku na balačce ve školách Krasnodarského území [9] . Již v roce 2005 byla na všech kubánských školách zavedena kubánská studia jako povinný předmět, jehož program zahrnuje mimo jiné úvodní lekce balačky. A v roce 2004 krasnodarští filologové navrhli kodifikovat balačku a používat ji v místních médiích s argumentem, že velká část obyvatel regionu žije ve venkovských oblastech, a informace o balačce (včetně oficiálních příkazů guvernéra) by lépe absorboval Kuban [10] . V roce 1998 Nová kubánská televize (NTK), největší místní televizní a rozhlasová společnost, pravidelně vysílala desetiminutový pořad v kubáňském dialektu: hlasatel v pozadí videosekvence namluvil historické anekdoty a veselé historky související do Kubáně [11] .

Dne 12. září 2010 se v etno-turistickém komplexu kozácké vesnice Ataman poprvé ve velkém konala soutěž v balačkách a "Den balačky" [12] [13] ve velkém .

V literatuře

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Rusko-ukrajinské slovníky
  2. ↑ 1 2 James B. Minahan 2000 Greenwood Press Jedna Evropa, mnoho národů: Historický slovník evropských národních skupin , Kubánští kozáci str. 384 ISBN 0-313-30984-1
  3. ↑ 1 2 Shabalin, M. N. O původu některých rysů ruského kubánského dialektu. // Problematika dějin ruského jazyka. - M .: Moskevské nakladatelství. un-ta, 1959. S. 302-312.
  4. ↑ Alexej Ivanovič Sobolevskij. Zkušenosti ruské dialektologie: Velkoruská a běloruská příslovce . Typ. M. Merkusheva, 1897. S. 102.
  5. ↑ Výkladový slovník živého velkoruského jazyka . První část. M., 1863. S. xxxi.
  6. ↑ Je čas rozloučit se s "balačkou"? // "Taman", č. 17, 02/06/10.
  7. ↑ V.G. Radčenko. Příběhy dědečka Ignata. 25. kolo
  8. ↑ No, máme spoustu hloupostí ... (Myšlenky Štěpána Chutorského). - Krasnodar: Knihovna "Kuban News", 1996. - 160 s. - 5000 výtisků.
  9. ↑ S. Pikulin, V Kubáni se snaží oživit balačku // NTV, 1. 10. 2010, 15:41 (na základě materiálů pořadu Dnes)
  10. ↑ I. Karasev, Jezte cihlou // Rossijskaja Gazeta, č. 5082 (3) ze dne 13. ledna 2010
  11. ↑ I. Karasev, Výzva k balačce // Rossijskaja Gazeta-Nedělja - Kuban-Kavkaz č. 5102 ze dne 4. února 2010
  12. ↑ V Atamani se bude konat festival Vareniki a den balachky . livekuban.ru _ Živý Kubán. Archivováno z originálu 14. července 2014.
  13. ↑ Spirina O., Legends of Taman na Atamani // Surf, 15.09.2010  (nepřístupný odkaz)

Literatura