Viking (film, 2016)

„Viking“  je ruský celovečerní film režiséra Andreje Kravčuka , který vypráví o nástupu k moci v Rusku v 10. století prince Vladimíra Svjatoslaviče . Film byl založen na událostech popsaných v " Příběh minulých let ". Sloganem filmu byla věta: „Abyste uvěřili, musíte vidět“ [2] . Ruská premiéra filmu se konala 29. prosince 2016 [3] , světová pak 6. ledna 2017 . Byly vydány 2 verze filmu: 18+ (133 minut dlouhá) a 12+ (128 minut).

S rozpočtem 1,25 miliardy rublů (podle některých zdrojů to činilo 20 milionů dolarů, podle jiných - 40 milionů dolarů) se "Viking" stal jedním z nejdražších filmů v historii ruské kinematografie [4] [5 ] , proto i přes rekordně vysoké poplatky v prvních dnech pronájmu [6] někteří kritici tvrdí, že se obraz nakonec nevyplatil [7] [4] . Film získal rozporuplné recenze v tisku [8] : byl chválen pro svůj rozsah, ale kritizován za slabý děj, za způsob zobrazení starověkého předkřesťanského Ruska a také za kontroverzní zobrazení osobnosti samotného knížete Vladimíra . .

Děj

Děj se odehrává v Rusku ve druhé polovině 10. století . Vyprávění ve filmu je vedeno jménem krutého a zrádného varjažského guvernéra Svenelda , který sloužil několika generacím vládnoucích varjažských knížat v Rusku z rodu Ruriků .

975 rok . Ruský princ z Drevlyanů Oleg Svyatoslavich loví v zimním lese obrovský tur . Chce dát dárek své nevěstě, varjažské Rognedě . Když je však šelma již zahnána, objeví se hlídači jeho staršího bratra, kyjevského velkovévody Yaropolka Svyatoslaviče , a odnesou kořist. V hněvu Oleg zabije jejich vůdce Luta a začne pronásledovat zbývající lovce, aby skryl svůj zločin.

977 rok . Najednou se objeví sám Yaropolk, který se v čele celé armády setká s Olegem, který prý jde na svatbu svého bratra. Oleg se rozhodne utéct do Polotsku , kde na něj čeká jeho nevěsta. Při spatření honičky se však brány do pevnosti zamknou a v započaté tlačenici je Oleg zatlačen na koni do příkopu s kůly. Vina za smrt jeho bratra padá na Yaropolka. Podle " pohanského " varjažského zákona by se mu měl pomstít nejmladší z rodu Ruriků  , kníže Vladimír Novgorodský . Skryje se na břehu Ledového moře , když si pro něj přijde letitý, ale zkušený vojevůdce Sveneld . Mladý 18letý ruský princ Vladimir je nucen vrátit se ze severu do Ruska v doprovodu varjažského oddílu , aby pomstil jednoho ze svých bratrů za smrt dalšího bratra.

978 rok . Prvním městem na Vladimirově cestě je Polotsk , kde vládne Varjažan jménem Rogvolod . Vladimir chtěl získat jeho podporu a usiloval o svou hrdou dceru Rognedu , ale byl odmítnut a zuřil, když se zmínila o jeho pochybném původu z otroka . Do pevnosti vtrhne oddíl Vikingů a Vladimir (který předtím ochutnal nápoj berserkerů ) znásilní a vezme si princeznu za manželku. Varjagové zabijí Rogvoloda a jeho ženu. Poté spojené jednotky pokračují v cestě do Kyjeva .

Po přistání z Drakkarů spěchá Vladimirův oddíl ke kyjevským branám. Město je prázdné. Náhodou se na Dněpru Vikingové setkají s řeckou lodí s Yaropolkovou manželkou Irinou. Snaží se uprchnout do své vlasti - do Byzantské říše , ale stane se rukojmím Vladimíra. Aby osvobodil svou těhotnou manželku, Yaropolk přichází do Kyjeva na jednání a umírá mečem zabijáků skrývajících se v paláci před svým válečníkem Varyazhkem .

Vladimir Svjatoslavič se tak promění v nového vládce celého Ruska a svou první akcí velkého knížete Kyjeva obnoví zde pohřbenou dřevěnou modlu Peruna , kterou uctíval jeho otec Svjatoslav .

Varyazhko, kterému princ Vladimír zachránil život, prchá k Pečeněgům do stepi a účastní se útoku nomádů na Kyjev, který se mu podaří odrazit z velké části díky jednomu z guvernérů Vladimiru, Varjažanovi Fedorovi , náboženstvím křesťanovi. Na počest vítězství nad Pečeněgy pořádají Kyjevané pohanský svátek, během kterého se mudrci chystají obětovat syna Theodora – chlapce Jana . Fedor se snaží zachránit svého syna, ale oba umírají pod kládami zříceného opevnění. Princ Vladimir se pohádá s čarodějem, ale nečekaně dostane útěchu od vdovy po princi Yaropolkovi, Iriny, která mu vypráví o křesťanském Bohu a o nesmrtelnosti čisté duše . Když se Vladimir rozhodl nechat Irinu jít domů, upadne do léčky organizované Varjažkem. Když princ zázračně unikl smrti, obdrží zprávu od byzantského císaře Vasilije II ., který poslal velkou loď s dary do Kyjeva. Po splacení bohatství získaného z Konstantinopole s Vikingy se Vladimir chystá na tažení proti Korsunu .

987 rok . Když se Rogneda dozví, že odměnou za vítězství v nové válce bude císařova sestra Anna , pokusí se ve snu zabít svého manžela. Ale Vladimír je silnější.

988 rok . Dlouhé obléhání Korsunu nepřináší požadovaný výsledek. Vladimirovi vojáci prchají v noci z tábora. Pouze poznámka, kterou napsala Irina, pomáhá četě najít slabé místo v obraně kamenné pevnosti. Když se Vladimir rozhodl přerušit dodávky vody do města, znovu narazí na Varjažka. Noční útok Pečeněhů je odražen, Korsun, ponechán bez vody, se vzdává. Princ Vladimir, vítěz, vstupuje do městského křesťanského kostela , kde se setkává s Irininým duchovním otcem a asistentem Anastasem . Po upřímném rozhovoru s ním, ve kterém Vladimir bere vinu za smrt Rogvoloda a jeho ženy a Fedora a jeho syna, se velkovévoda rozhodne stát se křesťanem a zastavit války.

Jeho vojvoda Sveneld má však k pokoře daleko a naopak chce pokračovat v sérii vojenských vítězství Varjagů a nyní jako záminku přesvědčuje Vladimíra, aby se pomstil Byzantincům, za smrt na dněprských peřejích r. Vladimirův otec, starý princ Svyatoslav , jimi před šestnácti lety zařídili rukama Pečeněgů . Sveneld naléhá na Vladimira, aby zabil byzantského císaře stejným ohavným a zrádným způsobem, jakým byl zabit Yaropolk, a když Vladimir odmítne, Sveneld se v hněvu z zklamání z vůdce pokusí utopit velkovévodu Vladimíra v Černém moři, když toto nefunguje, Sveneld volá Vladimira ke smrtícímu souboji. Sveneld nevěří v duchovní znovuzrození a Vladimirovu pokoru: "Lidé se nemění!" on křičí. "Musíš vidět, abys uvěřil!" - odpoví Vladimír, zabodne meč do země a pokorně klekne . "Vezmi meč, zemři jako válečník, nebuď otrok!" vykřikne Sveneld. "Jsem služebník Boží a nikdo jiný," odpovídá Vladimír. Sveneld, neschopný zabít neozbrojeného a klečícího Vladimíra, odchází. V tomto filmu tedy vítězí pokora nad silou.

V závěrečné scéně Anastas provádí křest lidu Kyjeva ve vodách Dněpru , zatímco princ a byzantská princezna sledují obřad na břehu z lodi. Hrůzu, špínu a krev vystřídalo jasné sluneční světlo a bílé šaty lidí pokřtěných ve vodách. Irina a její syn se opět ocitnou v Kyjevě. Nad městem, na místě starého chrámu, lidé vztyčují kříž .

Obsazení

• Danila Kozlovsky  - Vladimir Svyatoslavich , princ Novgorod , pak velkovévoda z Kyjeva [9]
• Alexander Ustyugov  - Yaropolk Svyatoslavich , velkovévoda z Kyjeva
• Kirill Pletnev  - Oleg Svyatoslavich , princ Drevljansky
• Andrei Smoljakov  jako Rogvolod , princ z Polotsk
• Alexandra Bortich  jako Rogneda Rogvolodovna , princezna z Polotsk, manželka Vladimíra Svyatoslavich
• Svetlana Chodčenková  jako Irina, Řekyně, manželka Yaropolka Svyatoslaviče
• Maxim Sukhanov  - Sveneld , guvernér velkovévody Svyatoslav Igorevich
• Rostislav Bershauer  - Smilstvo , guvernér a bojar Kyjeva
• Vilen Babichev - Viking Hevdinga
• Nikolai Kozak  - Lyut , bojovník prince Yaropolka
• Igor Petrenko  - Varyazhko , bojovník prince Yaropolka
• Vladimir Epifantsev  - Fedor , bojovník prince Yaropolka, a poté Vladimir; křesťan
• Ivan Šmakov  - John , syn Fedora; chlapec z Kyjeva
• Pavel Delong  jako Anastas , duchovní z Korsunu
• Anton Adasinsky  - čaroděj
• Julia Pisarenko - pohanka
• Alexey Demidov  - Samokha
• Alexander Lobanov  - Putyata , tis
• Zhaidarbek Kunguzhinov  - setník Pečeněgů
• Joachim Natterqvist  jako Hevding, vůdce Vikingů
• Harald Rosenstrom  - Einar
• Alexander Armer  - Ulvar
• Oleg Dobrovan  - Valgard
• John DeSantis  – Berserk

Výroba

Podle producenta Anatoly Maksimov , práce na filmu začaly na podzim roku 2008. Do natáčení se zapojilo více než 3000 lidí: „režiséři, umělci, umělci, kameramani, administrátoři, kaskadéři, finančníci, stavitelé a zástupci mnoha a mnoha dalších profesí“ [1] [10] .

Hlavními historickými konzultanty filmu byli historik a archeolog V. Ya. Petrukhin a lingvista F. B. Uspenskij [11] .

Film byl financován Ředitelstvím kinematografie CJSC, byly zde také investice z Fondu kinematografie a studia KIT (součást mediálního holdingu Gazprom-media [1] ). Tvůrci snímku také obdrželi 232 milionů rublů od Federálního fondu pro sociální a ekonomickou podporu domácí kinematografie a požádali o dalších 190 milionů [12] . Noviny Izvestija uvedly, že asi 700 milionů rublů z rozpočtu obrázku bylo přiděleno státem za vratných a neodvolatelných podmínek [13] .

Casting

Roli princezny Rognedy Polotské ztvárnila Alexandra Bortich . Pro tuto roli byla zvažována i Jekatěrina Vilková .

Viktor Verzhbitsky , Sergej Bezrukov , Maxim Matveev , Michail Eliseev , Sergej Puskepalis se také ucházeli o hlavní role .

Filmová partitura

Hudbu k filmu napsal ruský skladatel a producent Igor Matvienko . Soundtrack vznikal dva roky. Dříve skladatel studoval hudbu 9.-10. století, seznámil se s érou knížete Vladimíra. Na nahrávání se podíleli specialisté Gnessin Academy , byly objednány kopie tehdejších starověkých nástrojů ( lyra kola , pípnutí , tamburína , harfa ). Na tyto nástroje byly nahrány stopy, poté byly zvukové stopy smíchány pomocí syntezátoru. Pro nahrávání hudby bylo vybaveno speciální studio. Na díle se podíleli producent Igor Polonsky, aranžéři Arťom Vasiliev, Alexander Kamenskij, Rafael Safin, sólista skupiny Gorod 312 Aya a mnoho dalších [14] [15] .

Natáčení

Natáčení začalo v březnu 2015. Polní scény "Viking" byly natočeny na Krymu : na nádrži Taigan (okres Belogorsk), v janovské pevnosti (Sudak), ve vesnici Shkolnoye (okres Simferopol), v Bachchisarai a na mysu Fiolent (Sevastopol) [16 ] . Natáčení probíhalo také ve studiu Glavkino [17] .

Filmové kulisy byly později použity při stavbě Viking Cinema Park . Stavba objektu začala v říjnu 2015 na levém břehu horské říčky Kyzylkobinka na začátku výstupu do Červených jeskyní . Cinemapark byl otevřen v květnu 2016 [18] .

Marketing

Film byl představen 1. října 2016 v rámci Comic Con Russia 2016 . Byly ukázány exkluzivní materiály připravené speciálně pro sjezd, včetně „živého“ traileru – kaskadérské show na stánku, který byl postaven v podobě staré ruské základny. Návštěvníci akce se mohli zapojit do soutěží znalostí z národní historie, vyzkoušet si kostýmy filmových postav a vyfotit se s rekvizitami [19] .

Reklama

Upoutávka se objevila online 19. listopadu 2015. Trailer měl premiéru 16. září 2016. Druhý trailer se objevil online 8. prosince 2016. Upoutávky namluvil Anatoly Maximov.

Půjčovna

V Rusku byl film uveden 29. prosince 2016 [20] . Celkové příjmy z pokladny obrazu v Rusku a SNS činily 1 534 409 689 rublů, v ostatních zemích - méně než 400 000 amerických dolarů [20] . Podle filmového kritika Viktora Matizena to znamená kasovní neúspěch filmu, protože polovinu výtěžku si ponechají kina a zbývající částka nepokryje rozpočet filmu [7] .

Recenze a hodnocení

Film přijal protichůdné recenze od tisku .

Novináři

Filmový kritik A.V. Dolin v časopise Afisha uvedl, že po filmu se mnozí začnou na krutého prince Vladimíra dívat jinak a „scvrknou se“ při pohledu na jeho pomník : „Viking byl jasně pojat jako film o příchodu Křesťanství v Rusku. Ukázalo se ale něco opačného“ [21] .

Filmový recenzent Komsomolskaja Pravda Stas Tyrkin v recenzi dospěl k závěru, že „film sám o sobě je nejjasnějším příkladem nejnovější ruské producentské kinematografie“, která má své plusy i mínusy „dobře vybudovaný megalomanský projekt (trvalo 7 let na přípravu a výrobu), zanedbávání srozumitelnosti kvůli nápadnosti“ [22] .

Podle filmového kritika D. Ruzaeva v časopise TimeOut „autoři projevují vzácné váhání při interpretaci své ústřední postavy – je jasné, že Vladimír by měl být spíše antihrdina , ale jak očernit baptistu?“ [23] V recenzi na Lenta.ru Ruzaev napsal, že „Vikingovi jsou skutečně dány pouze bojové scény – drahé, chytře zinscenované bitvy v téměř germánském bahně a vnitřnostech – což filmaři, jak se zdá, chápou, protože se snaží opustit bitva téměř v každém dějovém tahu“, s poznámkou, že „tento přístup umožňuje trumfnout rozpočet, speciální efekty a propracování detailů od kostýmů až po zbraně – ale bohužel neprospívá příběhu samotnému a vývoji postav, který se často zdá chybět celé důležité kroky“ [24] .

Zástupce šéfredaktora listu Komsomolskaja pravda , novinář P. P. Sadkov , v recenzi v Komsomolskaja Pravda vyjadřuje názor, že „všechny domněnky ve filmu jsou zjevně v mezích slušnosti“ a „jako historická rekonstrukce , Viking je jistě mistrovské dílo,“ domnívá se, že zhlédnutí filmu „je vynikající příležitostí dozvědět se více o době a knížeti Vladimírovi“ [25] .

Publicista E. S. Kholmogorov v recenzi v novinách „ Kultura “ poznamenal, že takové produkty by mohli odstranit pouze ti, kteří neznají ruskou historii a „komu to připadá jako pouhé bahno“ [26] a v rozhovoru pro noviny „ Komsomolskaja Pravda “ spolu s ostrou kritikou vyjádřil názor, že „tvůrci filmu použili nějaké přibližné informace o starověkém Rusku, plavali „v tématu“ [27] .

Novinář, překladatel a vydavatel A. Ionov v recenzi v časopise „ World of Fiction “ dospěl k závěru, že tvůrci udělali mnoho nepřesností v popisu starověkého ruského života, ale v biografii Vladimíra se pevně drželi kanonické verze a odchýlil se od historických pramenů pouze v těch případech, kdy bylo nutné „ospravedlnit nejodpudivější činy prince“ a vyvážit, podle jeho názoru, „filmový štáb přidal krev , špínu, krev a prsa styl Hry o trůny a Vikingy “ [28] .

Recenzent Igromania J. Gafner nazval snímek „solidní velkoprodukcí, která nemá v ruské kinematografii obdoby“. Zároveň ale poznamenal, že při práci v novém žánru pro sebe tvůrci udělali řadu chyb a ukázali ne zcela přesvědčivý scénář [29] .

Vědci

Kulturolog a filmový kritik K. E. Razlogov v článku na Lenta.ru poznamenal, že označení Viking inzerenty považuje za „naši odpověď na Hru o trůny “ „ne zcela oprávněné“, protože v prvním případě mluvíme o skutečném světě. , kde „bez ohledu na to, jak svobodně zacházejí s historickými fakty, jsou jimi svázány ruce a nohy. Razlogov se však domnívá, že je nesporné, že film „může sehrát terapeutickou roli pro všechny, kteří dnes volají po oživení ‚tradičních kulturních a morálních hodnot‘ národů Ruska, potřísněných krví generací.“ Samotnému Razlogovovi se film zdál „příliš monotónní“ a podle jeho názoru „lehkomyslné rozhřešení Vladimírových hříchů v chrámu znělo z hlediska zdravého rozumu zcela nepřesvědčivě“, neboť tomu předcházelo „kruté a zrádné vraždy bratrů, násilí na jeho budoucí ženě a vražda jejích rodičů, zobrazené se vší autenticitou a naturalismem nezbytným pro moderní kinematografii. Na druhou stranu se „autoři cudně zdrželi zobrazování panen uvedených v pramenech, které kníže Vladimír shromáždil pro své vlastní potěšení, ačkoli by mohly obohatit „dospělou“ verzi Vikinga. Razlogov dochází k závěru, že „dílo je rozsáhlé a navenek působivé, i když ne vždy emocionálně přesvědčivé“, za které „bylo vynaloženo mnoho peněz a udělalo se mnoho práce“ a s lítostí poznamenává: „Je to poslední věta, která mi dovoluje, aniž bych urazil autory, charakterizovat film, ve kterém už není co chválit. [třicet]

Na setkání „Pravda a fikce Vikinga. Experti o filmu“ [31] s A. G. Gordonem, historička E. A. Melnikovová vyjádřila názor, že se film dotkl jednoho z nejbolestivějších témat moderní ruské společnosti — národní identity . Navíc odpovídá na Gordonovy otázky o vztahu mezi historickou přesností a uměleckým záměrem filmu „Proti čemu? Proti komu?" poznamenala: „A to je velké zklamání, protože mě film překvapil tak docela smysluplnou interpretací Příběhu minulých let. Scenárista tento text obecně zachoval. To je také Nestorův výklad dějin. Jen mě překvapilo, jak pečlivě, spravedlivě se scénárista, režisér, herci atd. s touto tradicí vypořádali.

Historik A.V. Nazarenko zase vyjádřil následující názor: „Existuje mnoho nálezů, které tak říkajíc odporují annalistickému textu, ale které jsou tak úspěšné, že se s nimi jaksi nechceš hádat.

Vědecký konzultant filmu, historik V. Ya. Petrukhin, s odkazem na problém zkreslení ve filmu, poznamenal: „No, můžete myslet na spoustu malých věcí. No, samozřejmě, tito kouzelníci „Hare Ráma, Hare Krišna “, kněží starověkého Ruska, byli zkopírováni z miniatur Radziwillovy kroniky .

Etnolingvista a slovanský folklorista O. V. Bělová se k otázce, proč jsou postavy ve filmu prezentovány tak špinavé, vyjádřil takto: „No, vlastně, co máme v lidové tradici? Ne proto, že bychom byli barbaři, ale naše kultura je uspořádána tak, že koupele ano, na ruském severu ano. V jižním Rusku , v jižních oblastech, ne, to se nikdy nestalo. A stále ne. Model je úplně jiný. Nalévání, mytí jednou ročně na Zelený čtvrtek u studánky. Cokoli jižněji není. Nejdůležitější zásadou očisty je nemýt si ruce. No nevím, výraz „už si umyli ruce“ se nevztahoval na ty lidi, kteří jsou čistí, myjí si ruce před večeří, ale na ty, kteří, řekněme, v té době už byli starci, bylo jim již přes 50 let, přestali žít aktivním sexuálním životem. Řekli o nich: "Už si umyli ruce." Jak se ti čistily ruce? Vzal zemi, otřel ji a vše je čisté. Člověk, který si ve filmu oholí hlavu po namazání blátem, je tedy obecně podle mého názoru docela spolehlivě zobrazen. Melniková na oplátku s odkazem na stejný problém řekla: „Zdá se mi, že je to skutečně ukázka špíny, nehygienických podmínek, ve kterých žily všechny země. Nejen Rus, promiň. Ve Francii v 6.-17. století bylo dobré se vykoupat, pokud jednou za měsíc. Tohle je realita."

V reakci na kritiku E. S. Kholmogorova , že „je nemožné uvěřit, že malá provinční pevnost je stejný Kyjev, majestátní město, které současníci považovali za rovné samotné Konstantinopoli,“ poznamenal Nazarenko: „Zde autor, stejně jako mnoho moderních lidí, staletí jsou stlačeny do takové tenké fólie. V jeho pojetí to znamená, že Vladimir Monomakh , ten Vladimir Rudé slunce , což znamená, že o dvě stě let dříve, Askold a Dir , je to všechno právě tady. Proto se samozřejmě někde dočetl, že Adam Brémský (a Adam Brémský je 70. léta 11. století) vložil do své kroniky takovou poznámku, že ve své době (a to je doba synů Jaroslava Moudrého ) "Kyjev - velké město, důstojný soupeř žezlu Konstantinopole." Belova v odpovědi na otázku vyjádřila následující názor: „No, ve skutečnosti se mi zdá, že je to nějaká nenaplněná touha vidět krásnou minulost. Protože pro většinu lidí je starověk slovanský, co to je? " Píseň prorockého Olega ". Samozřejmě je to pohádka „ Sněguročka “ od Ostrovského . Krásné Berendey království. Krásná architektura dřevěné ruské secese - Abramtsevo , Polenovo atd. Tedy projekce. Tímto vnímáním na pozadí národního romantismu je především městská kultura. A ve skutečnosti. Jako folklorista zde mohu s jistotou říci, že autentický folklór a tradiční kultura jeho projevu nejsou příliš lákavé.“

K otázce křtu Ruska a negativního obrazu slovanského pohanství Petrukhin poznamenal: „Pokud jde o násilí, zde je úplná shoda s Příběhem minulých let a s Nestorem v tom, že obyvatelé Kyjeva šťastně přijali křest. a zlomyslně nám připomněl, že „Ale Novgorod byl pokřtěn ohněm a mečem. Co je to za lež? Novgorod byl pokřtěn ohněm a mečem pouze podle Tatishcheva  , historika z počátku 18. století, a podle toho, co se Valentin Lavrentievich Yanin pokusil objevit v novgorodském ohni. No, Novgorod často hořel, když v tomto dřevěném městě vypadl kus dřeva z kamen. A přisuzovat v tomto ohledu historickou přesnost Tatiščevovi nebylo podle mého názoru jaksi příliš správné. Navíc pochybuje o objektivitě Nestora, i když poukázal na to, že „kronikáři však mluvili o tom, co si pamatovali, už na konci 11. století, kdy vznikly první kronikářské texty, a vzpomínali na křest Rusů. , takže existovala určitá tradice. A v tomto filmu je skutečně vidět, že byli připraveni přijmout něco nového, protože si uvědomili, že existuje kultura, existuje bohatství. To bylo pochopitelné. To je síla právě v této Byzanci, v těchto kamenných městech. Tady je tedy v tomto ohledu film i celkem historicky přesný.

K otázce historické autenticity obrazu osobnosti knížete Vladimíra Belova poznamenala: „Někomu něco chybělo. Na jednom bloggerovi chyběl Vladimir Krasnoe Solnyshko, kterému sloužili Ilya Muromets , Dobrynya Nikitich a Alyosha Popovich . Člověk cítí nedostatek něčeho folklórního, epického. Nazarenko zase řekl: „Je to státník. Není romantik. Je na vlně konfliktu se svými bratry, celý od krve, hledá nějaký ten psychologický závěr a tu a tam nějakou tu psychickou podporu. A tady je Irina úžasným východiskem z konfliktu mezi dvěma ženami, který v análech zcela chybí. On, Vladimir, zajme Kyjev a podle tehdejších zákonů se musí zmocnit manželky svého bratra, což je jakoby pobídka k ovládnutí města. Tady je - manželka Yaropolka.

Petrukhin věří, že „Vladimir by měl být macho , měl by tam všechny „namočit“. Rubilov-Močilovů je tam hodně, ale Vladimír má málo. Jako by byl neutrální. Zde se tento přístup zcela shoduje s tím, co o tomto princi víme a jak byl uchován v lidové paměti: je skutečně křtitelem a ztělesněním určité svatosti. Je poměrně neaktivní (hlavní macho postavy jsou hrdinové, pokud se bavíme o epopeji). V análech jsou to opravdu Varjagové, kteří to všechno dělají pro něj - zabijí pro něj tohoto nešťastného Yaropolka. Tak tohle je relativně neutrální postava Vladimíra, je to to, co o něm víme a co si o něm lidé pamatují. Zde se filmaři dostali k tomu, k čemu jsme schopni dosáhnout na základě naší historické paměti .

Nazarenko také poznamenal: „Také se mi zdálo, že takový psychologický motiv pro otočení takového potom, co sleduje nějaké své romantické popudy, Anna je tam, nápisy, a chce být gramotný, chce být v nějaké otevřené prostorů a najednou se dostane do chrámu a toto transcendentální zhroucení se stane ve snu. Celkově film považuje za „silný“.

Vedoucí vědecký pracovník oddělení archeologických památek Státního historického muzea , zástupce Agentury pro historické projekty " Ratobortsy " S. .Yu " sehrál obrovskou pozitivní roli v tom , že nástin události filmu jako celku odpovídá starým ruským kronikám a obecná vizuální řada způsobuje určité odmítnutí pouze mezi specialisty na hmotnou kulturu středověku“ a že díky nim ve filmu ve vztahu Vladimíra a jeho oddílu s Vikingy je normanská teorie odráží . Mezi nedostatky odkazuje na odchylku od zdrojů kroniky: Vladimírův bratr, princ Oleg Drevlyansky , „zemře v příkopu Polotsk , a ne v příkopu Ovruch “ (podle Kainova „pro harmonii scénáře“). , Vladimirova pravá ruka je varjažský Sveneld , vychovatel jeho otce Svyatoslava, a ne jeho strýc - Dobrynya . S tím, že kostýmy na hercích „vypadají velmi organicky a doprovodně“, Kainov zároveň poukazuje na to, že „lidé, kteří znají starověký ruský kostým této doby, mají pocit, že to přehnali s primitivizací“, protože princ a jeho doprovod postrádá tehdejší oděvy (barvené a vyrobené z drahých materiálů - hedvábí a brokát ), chybí sazební pásy pro muže a odpovídající pokrývky hlavy pro princezny. Kainov navíc poznamenává, že „zbraně a brnění prezentované ve filmu jsou „obzvláště odpudivé“, protože „místo vzorků ochranných zbraní známých z archeologie vidíme převahu kožené zbroje s různými kovovými výstelkami, některé zcela nepochopitelné přilby s maskami a bez nich, koženými výztuhami a škvarky“, což je zjevný anachronismus. Řetězová pošta, která byla v raném středověku hlavním typem neprůstřelné vesty , „jen několikrát zabliká“ a nábojnice spojené z kovových plátů „také nejsou k vidění mezi zbraněmi knížat a válečníků“. K tématu zbraní Kainov vyjadřuje zmatek nad tím, odkud se vzaly „tyto hypertrofované obouruční sekery, sekery, obrovské nože“, o meči poznamenává, že „ačkoli jsou obecně podobné historickým vzorkům, stále neodpovídají je“ a že „deklarovaná hmotnost mečů 2-3 kg převyšuje skutečnou téměř dvojnásobně“. S odkazem na vzhled Pečeněhů v něm Kainov vidí „učebnicový obraz divokých nomádů zabalených do špinavých hadrů a kůží“, vyjadřující názor, že „tito“ Pečeněgové by také mohli hrát jaderné zbraně Čingischána , a pokud budete distribuovat pušky, pak Basmachi “, neboť „četné důkazy z archeologických i písemných pramenů“ dokazují, že tento lid „nevypadal tak uboze“. Shrnutím své kritické analýzy Kainov nicméně poznamenal, že „neubírá na titánské práci lidí, kteří tento film vytvářeli 8 let“, zde také naznačuje, že výsledkem byl „především hraný film, kde historická realita byl obětován kvůli umění“ a radil tvůrcům podobná díla do budoucna „užší spolupráci s úzkými specialisty na hmotnou kulturu minulosti, která pomůže zvýšit míru historickosti obrazů“ [11] .

Vojenský historik a historický reenactor K. A. Žukov v rozhovoru pro list Komsomolskaja pravda upozornil, že ve filmu je velké množství anachronismů (ve zbraních, brnění, oblečení a vzhledu postav), ale i přímých chyb a nepřesnosti v představení historických událostí a v inscenování bitevních scén. [32] Žukov provedl podrobnou kritickou analýzu filmu v projektu Blue Phil od D. Yu.Puchkova [33] .

Filolog M. P. Odessky v článku v online publikaci Gazeta.ru považuje za směšné říkat „Vladimir není zobrazován tak, jak byl“, protože „už dlouho nikdo nevěděl, jaký byl středověk“ a „ archeologie 10. století je extrémně chudá“, a proto se domnívá, že „lidé odpovědní za objektivní svět filmů fantazírují“. Na druhou stranu uvádí jako příklad postavu z „imaginární budoucnosti“ z románu bratří Strugackých „ Pondělí začíná v sobotu “, která „vyšla úplně nahá, ale v červené vestě – spisovatel žádnou nedal více podrobností“ a poukazuje na to, že „pouze na základě faktů získáme právě takové postavy: nahé a v jedné botě. Odessky věří, že autoři dokázali velmi přesně zprostředkovat myšlenku Nestora Kronikáře v jeho „Příběhu minulých let“ o hříšnosti bratrovražedné války. Obecně dochází k závěru, že „autoři filmu by měli být rádi, že jejich rekonstrukce, která si zjevně nečiní nárok na stoprocentní autentickost událostí 10. století, vyvolala takový ohlas a zájem o různé nuance z Příběhu minulých let“ a proto jejich nápad sklidil úspěch [34 ] .

Kněží

Na setkání „Pravda a fikce Vikinga. Odborníci na film “s A.G. Gordonem, duchovním kostela Zvěstování Nejsvětější Matky Boží patriarchálního Metochionu v ústředí vzdušných sil, knězem Andrei Shelomentsev, dotýkajícím se obrazu Vladimíra ve filmu, poznamenal: „Okamžitě říkám, že se mi ten film opravdu líbil. Dobrý film. Správně se říkalo, že přiznání, pokání knížete Vladimíra - to je opravdu velmi přesně ukázáno. Velmi přesné. Sám jsem to viděl více než jednou." Rektor kostela svaté Barbory ​​na velitelství strategických raketových sil arcikněz Maxim Vasiljev zase vyjádřil názor: „Musel jsem zpovídat lidi tváří v tvář smrti. No, tohle je úplně reálné. Ne pro vaše skvělé kolegy novináře. Prostě vidíme, jak se to děje ve válce, a sami se bojíme. A tak děsivé, že se to dá velmi snadno popsat. A chápete, že toto přiznání... Tady jsem ležel v zákopu a pohyboval se od výbuchů vedle sebe a přiznal jsem se vojákovi a on se přiznal mně. Voják byl obecně z Burjatska, ale pravdou je, že ze starověrců. A válka byla děsivá a oba jsme se modlili, ačkoli byl ze Starověrců. Ale ujišťuji vás, že život je jiný. Zde je toto životní drama, ale jen zčásti dobře zprostředkované. [31]

Na stejném setkání biskup Tichon (Ševkunov) z Jegorjevska poznamenal: „To je samozřejmě fenomén. To je fenomén alespoň v naší kinematografii. A nic takového jsme neviděli. Své si samozřejmě řeknou i kritici umění a filmoví odborníci. Ale pokud jde o mě, film na mě udělal opravdu silný dojem. Trochu tuším, jak se dělá kino, a chápu, jak těžké bylo rekonstruovat tu tisíc let starou dobu. Ani jsem si nepředstavoval, jak to udělat, aby to vypadalo autenticky. A nyní je spor kolem tohoto filmu z velké části, jak se mi zdá, kolem toho, že se autoři filmu ukázali jako spolehlivý příběh. Autentická historie. Můžete se dlouho hádat o tom, jak některé nuance, zdůrazňuji - nuance. V zásadě, v zásadě je zde dodržováno vše, co víme o knížeti Vladimírovi, což je zásadně důležité. Všechno je tady, uvnitř tohoto filmu. Tady jsou takové fikce, které se vysmívají historii, pardon, dnes se to bohužel stává, tady naštěstí žádná není. Rekonstruovaný čas je ve vnímání úžasně autentický. A abych byl upřímný, nic takového jsem neviděl, pokud jde o celou naši starověkou historii." [31]

Kněz a teolog Georgij Maksimov , aniž by se soustředil na umělecké kvality filmu, vzdal hold snaze tvůrců vytvořit pozitivní obraz pravoslaví, zároveň je ostře kritizoval za nesprávnou, z jeho pohledu, interpretaci. obrazu knížete Vladimíra. Film podle Fr. Jiří, se snaží ospravedlnit zločiny knížete, které spáchal v době, kdy byl pohanem, a tím srovnat proměnu knížete pod vlivem křesťanského učení [35] [36] [37] .

Ostatní

Spisovatel a herec E. V. Grishkovets se ve svém internetovém deníku o filmu vyjádřil negativně: „Viking není jen špatný. To je ostudné. Doufám a věřím, že žádného zahraničního distributora by nikdy nenapadlo promítat tento film ve svých zemích. Film "Viking" mluví o zemi-výrobci jako o zemi nejen regionální, ale také druhotné v každém smyslu. Ukázalo se, že obraz je pro ruskou kinematografii škodlivý. Takové filmy důvěru neobnoví, ale naopak. Takové filmy v kariéře umělců zůstávají jako něco ostudného a urychlují jejich pohyb směrem k zapomnění, “a vyjádřil lítost nad koupí vstupenky na filmovou show [38] .

BadComedian na film zareagoval silně negativně a označil jej za „nelogický film s potrhaným scénářem, postavami bez tváře a impotentním vyprávěním“ [39] .

Na Vikingovu kritiku reagoval Pavel Štěpánov, vedoucí Central Partnership . Podle něj díky filmu objevilo mnoho diváků Příběh minulých let a pokladní doklady kazety se staly druhou v historii ruské kinematografie [40] .

Na IMDb má film od 14. února 2020 hodnocení 4,5 (z 10) [41] .

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 Ředitelství kina. Viking. Rozhovor s Anatolijem Maksimovem (4. října 2016). Získáno 29. prosince 2016. Archivováno z originálu dne 2. srpna 2020. (neurčitý)
2. ↑ Kuzněcov, Dmitrij princ Vladimir bez remízy . Free Press (31. prosince 2016). Získáno 10. ledna 2017. Archivováno z originálu 12. ledna 2017. (neurčitý)
3. ↑ Film.ru: Viking (2016) . Datum přístupu: 29. prosince 2016. Archivováno z originálu 30. prosince 2016. (neurčitý)
4. ↑ 1 2 Ernstův „Viking“: vydání peněz jednoho z nejdražších ruských filmů . Datum přístupu: 19. března 2017. Archivováno z originálu 7. března 2017. (neurčitý)
5. ↑ Viking za 40 milionů dolarů je na prvním místě, ale s pouhými 4,1 miliony dolarů Archivováno 20. března 2017 na Wayback Machine | Filmový portál KINODATA.PRO
6. ↑ „Viking“ vytvořil nový rekord v ruské kinematografii Archivní kopie z 20. března 2017 na Wayback Machine : Culture: Lenta.ru
7. ↑ 1 2 Failed Viking Sets Box Office Record Archivováno 9. dubna 2017 na Wayback Machine . Noteru.com, 10. ledna 2017.
8. ↑ 1 2 * Kritici filmu "Viking": stupeň eposu jde mimo měřítko a dramaturgie pokulhává, culturavrn.ru. Archivováno 4. ledna 2017 na Wayback Machine
   • Viking _ _ _ _
   • Recenze filmu Viking (2016), recenze Archivováno 30. prosince 2016 na Wayback Machine // Kritika.
9. ↑ První pohled: Danila Kozlovský jako princ Vladimir . Datum přístupu: 6. září 2015. Archivováno z originálu 20. června 2015. (neurčitý)
10. ↑ Režisér Andrey Kravchuk: „Museli jsme vymyslet a promyslet celý svět. A muselo to být skutečné.“ Viking / Dive into the Movie Atmosphere Archived 10. ledna 2017 na Wayback Machine
11. ↑ 1 2 Kainov S. Yu. Rozebírání "Vikinga" - o meči, Pečenězích a brnění v trháku . Argumenty a fakta . Datum přístupu: 16. ledna 2017. Archivováno z originálu 7. ledna 2017. (neurčitý)
12. ↑ Danila Kozlovsky bude hrát v ruské obdobě Hry o trůny . Archivováno z originálu 25. listopadu 2016. Staženo 16. ledna 2017.
13. ↑ Natáčení filmové biografie prince Vladimíra "Křtitel" se odkládá , Izvestija . Archivováno z originálu 13. ledna 2017. Staženo 16. ledna 2017.
14. ↑ Viking. Originální filmový soundtrack . Datum přístupu: 17. ledna 2017. Archivováno z originálu 18. ledna 2017. (neurčitý)
15. ↑ Igor Matvienko o tom, jak vytvořil soundtrack k filmu "Viking" Archivováno 18. ledna 2017 na Wayback Machine // HELLO!
16. ↑ Chodčenková a Bezrukov se dostali do minulosti na Krymu: natáčení „Vikinga“ bylo dokončeno . Naše noviny. Krym. Získáno 30. října 2016. Archivováno z originálu 31. října 2016. (neurčitý)
17. ↑ Maria Liebermanová. Sám Bondarchuk Archivní kopie ze dne 13. února 2017 na Wayback Machine // Časopis Kommersant Dengi č. 5, 2. 11. 2017.
18. ↑ Viking Cinema Park . Cinema park "Viking". Získáno 30. října 2016. Archivováno z originálu 11. května 2022. (neurčitý)
19. ↑ Tvůrci Viking představili film na Comic Con Russia 2016
20. ↑ 1 2 Viking . kinobusiness.com. Získáno 9. dubna 2017. Archivováno z originálu 28. dubna 2017. (neurčitý)
21. ↑ Anton Dolin o filmu "Viking": ne svět, ale meč Archivní kopie z 30. prosince 2016 na Wayback Machine // Plakát , 27.12.2016.
22. ↑ Tyrkin S.I. Neposuzujte přísně pouťovou ságu o Rusku Archivní kopie z 2. února 2017 na Wayback Machine // Komsomolskaja Pravda , 01.09.2017.
23. ↑ Ruzaev D. Viking Archivní kopie ze dne 2. února 2017 na Wayback Machine // TimeOut , 02.05.2016.
24. ↑ Ruzaev D. Mushroom leader Archivní kopie ze dne 2. února 2017 na Wayback Machine // Lenta.ru , 30. 12. 2016
25. ↑ Sadkov P.P. A místo srdce - bronzová sekera! Archivováno 2. února 2017 na Wayback Machine // Komsomolskaja Pravda , 28. 12. 2017.
26. ↑ Kholmogorov E. S. From the princes in the mud Archivní kopie ze dne 3. ledna 2017 na Wayback Machine // " Culture ", 28.12.2016.
27. ↑ Steshin D. Publicista Egor Kholmogorov: „Všichni to mají na Vikingu – Vladimir, Kyjev, křesťanství a všichni Rusové“ Archivní kopie z 2. února 2017 na Wayback Machine // Komsomolskaja Pravda , 01.09.2017
28. ↑ Ionov A. . Film "Viking" vs skutečný příběh Vladimíra " Svět fantazie ". Archivováno z originálu 15. ledna 2017. Staženo 16. ledna 2017.
29. ↑ Gafner J. "Viking". Návrat (Vi)krále . Hazardní hry (12. ledna 2017). Získáno 13. ledna 2017. Archivováno z originálu 13. ledna 2017. (neurčitý)
30. ↑ Razlogov K. E. Bylo odvedeno mnoho práce Archivní kopie ze dne 2. února 2017 na Wayback Machine // Lenta.ru , 01/02/2017
31. ↑ 1 2 3 * Pravda a fikce o Vikingovi. Experti na film Archivní kopie z 5. února 2017 na Wayback Machine // Channel of the Film Directorate Film Company on You Tube , 13.01.2017
    • Historici posoudili pravost „ Vikinga “ _
32. ↑ Golovanov R. Historik-reenactor Klim Žukov: „Chtěli dát Vikingovi lesk starověku, ale ukázalo se, že je to smetiště“ Archivní kopie z 28. ledna 2017 na Wayback Machine // Komsomolskaja Pravda , 01/ 09/2017
33. ↑ * Blue Phil 189: film "Viking" Archivní kopie z 2. ledna 2017 na Wayback Machine // oper.ru , 31.12.2016
    • Blue Phil 195 : o natáčení filmu " Viking "
34. ↑ Odessa M.P. Viking v jedné botě Archivní kopie ze dne 26. ledna 2017 na Wayback Machine // Gazeta.ru , 30.12.2016
35. ↑ Kněz Georgij Maximov. Co je špatného na filmu Viking? (10. října 2017). Staženo: 29. května 2019. (neurčitý)
36. ↑ Co je na filmu špatného ? Chrám na počest Zvěstování P. Marie. Získáno 29. května 2019. Archivováno z originálu dne 29. května 2019. (Ruština)
37. ↑ Co je na filmu špatného ? ROC Kostel Nanebevzetí Panny Marie obec Medvenka. Získáno 29. května 2019. Archivováno z originálu dne 29. května 2019. (Ruština)
38. ↑ Katerusha A. "Je to ostuda": Evgeny Grishkovets kritizoval nový film "Viking" Archivní kopie z 10. ledna 2017 na Wayback Machine // " Komsomolskaja Pravda ", 01/09/2017
39. ↑ [BadComedian] – Viking // BadComedian Film Critic Channel Archived 7. prosince 2018 na Wayback Machine na Youtube
40. ↑ Sputnik. Producent: díky "Viking" mnoho lidí objevilo "Příběh minulých let" . sputnik.by. Získáno 27. září 2017. Archivováno z originálu 27. září 2017. (Ruština)
41. ↑ Viking . IMDb. Získáno 29. 5. 2017. Archivováno z originálu 5. 6. 2017. (neurčitý)

Odkazy

• Oficiální stránky filmu

Tematické stránky	AlloCine ČSFD Filmová spřízněnost Internetová filmová databáze Shnilá rajčata