Španělština v Mexiku

Španělština v Mexiku ( španělsky  Español mexicano ) je skupina dialektů , dialektů a sociolektů , které tvoří zvláštní jazykovou variantu španělského jazyka v Mexiku a vycházejí z jazykové normy hlavního města Mexika -- města Mexico City , které je literární standard této varianty. Španělština většiny ostatních oblastí země je docela blízká metropolitní normě, s výjimkou specifických dialektů Yucatán ( yucatánská španělština , založená na karibské španělštině ) a Chiapas ( středoamerická španělština ). Mexická španělština (stejně jako různé dialekty v ní) je rodným jazykem přibližně 125 milionů lidí (z toho více než 100 milionů žije v Mexiku a asi 25 milionů ve Spojených státech , zejména v příhraničních oblastech Texasu , Kalifornie , Arizony , Nové Mexiko atd.). d.).

V Mexiku je tato varianta španělštiny jedinou oficiální na federální úrovni a jednou z oficiálních (spolu s mnoha indiánskými jazyky ) na státní úrovni . Mexická španělština je také základem pro španělštinu v USA (viz Španělština v USA ), hojně využívaná v médiích ( Univision Channels , Telemundo , atd.), vzdělávání atd. Mexická španělština je navíc nejběžnější jazykovou variantou Španělský jazyk, protože je původem většiny Mexičanů , kteří tvoří asi 29 % všech španělsky mluvících na světě. Hlavními rysy španělského jazyka v Mexiku jsou jasnost výslovnosti souhlásek (zejména d a s), blízkost klasické standardní španělštině 16.–17. století se silným vlivem autochtonních jazyků v oblasti slovní zásoby. .

Historie

Až do 16. století bylo území moderního Mexika obýváno poměrně četnými indiánskými kmeny, které hovořily několika desítkami jazyků, z nichž nejčastější byly: Navahové na severu, mayské jazyky , nahuatl ve středu a mnoho dalších, které měly významný vliv substrátu na španělštinu, kterou zpočátku mluvila jen malá, ale elitní vrstva conquistadorů , správců a úředníků a přistěhovalců ze Španělska, kteří tvořili asi 5 % populace. Španělština se však díky své prestiži a intenzivním mezirasovým kontaktům ( mestizo ) stává hlavním komunikačním prostředkem pro většinu Mexičanů již v 17. století. A přesto, na rozdíl od Spojených států, Mexiko nikdy nevedlo politiku genocidy proti původnímu obyvatelstvu. Po prudkém snížení počtu Indiánů z nemocí zavlečených Evropany se jejich počet ustálil již v 17.-18. V 19. a 20. století se počet indických mluvčích v Mexiku poměrně výrazně zvýšil, i když jejich podíl na populaci jako celku nadále klesal kvůli ještě rychlejšímu nárůstu počtu španělsky mluvících mesticů . Významný však zůstává vliv indiánských jazyků, kterými stále mluví 7–10 % Mexičanů. Mnoho mexicanismů, tedy slov, frází, fonetických a gramatických jevů charakteristických pro mluvenou španělštinu v Mexiku, je vysvětleno právě vlivem autochtonních jazyků . Dalším důležitým faktorem při formování a šíření mexické španělštiny byl status samotného města Mexika (dříve Tenochtitlan ), které bylo po tři staletí hlavním městem místokrálovství Nového Španělska (viz Nové Španělsko a kolonie Španělska ). stejně jako největší na západní polokouli, kam v XVI— V 17. století přijelo značné množství lidí z Madridu a Španělska . Mexická španělština je proto, stejně jako americká angličtina , založena hlavně na odpovídající evropské obdobě jazyka 16.–17. století. Vlastní jazyk Španělska se dále vyvíjel a v Mexiku do značné míry zamrzl v zakonzervované podobě poté, co stát na počátku 19. století získal nezávislost a vyvíjel se v izolaci od Španělska.

Fonologické znaky

• Seseo : Latinská Amerika obecně, Kanárské ostrovy a Andalusie stále nerozlišují mezi s a mezizubní z, c (vyvinuté v Kastilii), které se všechny vyslovují jako /s/. Zvuk [s] v Mexiku je laminodentální nebo apikodentální a je totožný s ruským zvukem „s“, ale zvuk [s] ve středu a na severu Španělska získal v 19.–20. století apikálně-alveolární charakter, proto pro Rusy a Mexičany to zní stejně jako „sh“ (nerozlišování s a sh je také charakteristické pro řečtinu).
• Eizmo : Výslovnost již nerozlišuje mezi y a ll ; vyslovováno jako /ʝ/ nebo rusky [Y].
• Na rozdíl od jiných druhů španělštiny, které mají tendenci vyslovovat slova podle italského modelu, mají koncové a intervokalické souhlásky v Mexiku poměrně jasnou kvalitu, zatímco samohlásky jsou naopak redukovány: výslovnost ['tRasts] pro 'trastes'. Často se to stane, když se souhláska [s] dostane do kontaktu s [e], které vypadne. Filolog Bertil Malmberg uvádí následující příklad Rafaela Lapesy , kde mnoho lidí hovorově nevyslovuje samohlásky ( Cómo 'stás, 'cómo estás', nec'sito, 'necesito', palabr's 'palabras', much's gras's, 'muchas' gracias .
• Na rozdíl od karibské španělštiny je vždy zachována koncovka [s] (ukazatel množného čísla a druhá osoba sloves).
• Intervokalické d bývá oslabené, ale nikdy není zcela redukováno. Z „amado“, „partido“, „nada“ se tedy nestává „amao“, „partío“ a „naa“ jako na Kubě nebo ve Venezuele.
• Ve velké části Mexika jsou diskriminační fonémy [R] a [r] standardní španělštiny (zejména koncové -r) často ohromené a kontrast mezi nimi je poněkud rozmazaný: ['ka§ta] 'carta' nebo [a' mo§] 'amor' , zatímco v severních státech zůstává rozdíl mezi /rr/ a /-r/. V některých oblastech poloostrova Yucatán r dokonce nabývá uvulární kvality (jako ve francouzštině).
• Zvuk (x) v Mexiku je neznělá velární frikativa [x], jako v ['kaxa] 'caja' (box). Tento zvuk je v mnoha ohledech podobný ruskému „x“ a má docela blízko k podobnému zvuku severního a středního Španělska, ale na rozdíl od něj nemá drsné uvulární podtexty. V karibské španělštině (která má silný vliv na řeč na atlantickém pobřeží Mexika) se kvůli obecnému oslabení souhlásek písmeno j realizuje jako neznělý výdech [h] vyskytující se v germánských jazycích.
• V rámci španělského jazyka Mexika, který má standardizovanou variantu, existuje značný počet nářečních příslovcí (zejména v lidové mluvě). Samotní Mexičané tedy zpravidla dokážou sluchem rozlišit řeč lidí ze států Nuevo Leon , Sinaloa , Yucatan , samotné Mexico City , Jalisco , Chiapas nebo Veracruz .

V roce 1521 dorazili španělští kolonizátoři do Tenochtitlanu (nyní Mexico City), čímž přinesli španělský jazyk na území dnešního Mexika . Bylo však potřeba několik generací, aby zóny získaly svůj vlastní osobní jazykový charakter. Stalo se tak až po 100 letech. Mexická kreolská španělština se začíná formovat, když se v Mexiku narodí první děti, ale jejich rodiče stále mluvili evropskou španělštinou, takže zatím nelze říci, že jejich děti již mluvily čistě mexickou španělštinou.

V Mexiku, stejně jako následně ve všech ostatních zemích Latinské Ameriky , dochází k řadě změn ve španělském jazykovém systému: jazyková území se rozšiřují (jak se to stalo ve Španělsku, kdy španělština nahradila jiné jazyky , které existovaly na Pyrenejském poloostrově ) , probíhají fonologické změny (jinak se začíná vyslovovat j, hláska θ postupně mizí a je nahrazena s, dochází k fonetické úpravě slov přejatých z indických jazyků) atd.

Rozdíly od evropské španělštiny

Jedním z prvních dojmů, které může moderní mexická španělština na pozorovatele udělat, je, že je „konzervativní“. V literárních textech španělských spisovatelů 16. a 17. století lze nalézt slova, která jsou dnes ve Španělsku archaismy a jsou rodilými mluvčími téměř nerozpoznatelná nebo jsou používána extrémně zřídka. V Mexiku se tato slova nadále používají a nejsou vnímána jako archaická. Zde je několik příkladů takových lexikálních jednotek:

To je jen několik slov, která se v současné době používají v mexické španělštině a která se na Pyrenejském poloostrově přestala používat.

Přítomnost takové lexikální vrstvy vyvolala mezi mnoha lingvisty mylný pohled na mexickou španělštinu jako na archaickou variantu (Wagner, 1949; Zamora Vicente, 1974; a další). Moreno de Alba o tom však píše: „Slovní zásoba španělského jazyka je celkovým součtem veškeré slovní zásoby všech jeho dialektů (geografického, historického a sociálního). Proto je třeba znovu zvážit problém tzv. archaismů. Samozřejmě existují archaismy v přísném slova smyslu, a to budou takové jazykové jevy, které se používají sporadicky a vymizely z celého španělského jazyka, jako je sloveso catar ve smyslu „vidět“ nebo yantar v smysl pro „je“. Existuje však také nekonečné množství archaismů v relativním smyslu, které, když byly použity v některých dialektech, přestaly být normou v jiných. Slovo estafeta tedy mohou Latinoameričané vnímat jako archaické, ..., a slovník prieto bude takový i pro Španěly “(Moreno de Alba, 2001: 264 - 265). Tato slova jsou tedy archaismy v kastilské verzi španělského jazyka, zatímco v mexické verzi jsou běžná a nelze je považovat za archaická.

Vliv indických jazyků

Je známo, že indiánské jazyky, které ovládaly území dnešního Mexika před příchodem Španělů, neměly téměř žádný vliv na fonologickou a gramatickou úroveň španělského jazyka v Mexiku. Na druhé straně všichni lingvisté uznávají jejich vliv na lexikální skladbu jazyka. Ve španělském jazyce Mexika tak nalezneme obrovské množství indiánů, zejména pocházejících z jazyka nahuatl. V podstatě jde o slova související s florou a faunou. Zde jsou některé z nich:

Velké množství indiánství registrovaných v obecných slovnících a slovnících regionalismů může naznačovat, že indická složka je nejdůležitější v latinskoamerických národních varietách španělštiny. Je třeba vzít v úvahu, že při sestavování slovníků autoři vycházejí z písemných zdrojů (kronik, dopisů, protokolů, memoárů, dokumentů atd.), přičemž shromažďují všechna nalezená autochtonní slova, včetně toponym, antroponym a etnonym. Všechna tato tolik potřebná data pro provádění diachronních studií však zkreslují jazykovou realitu při provádění studií synchronním způsobem a nutí mnoho badatelů věřit, že všechny indianismy registrované ve slovnících jsou v té či oné zemi aktivně používány v řeči. Dario Rubio se tedy domníval, že takové množství nahuatlismů v Mexiku „způsobí skutečně hrozný chaos“, který znesnadní komunikaci mezi Mexičany (Rubio, 1990: XXII). Ve skutečnosti mnoho slov zapsaných ve slovnících Mexičané ani nemusí znát, nebo mohou být pasivní, tedy znát, ale nikdy v řeči nepoužívat. Mexický lingvista Lope Blanche ve svém díle „Indian Vocabulary in Mexican Spanish“ (1969) rozděluje nahuatlismy existující v mexické variantě do šesti skupin. Níže uvádíme několik příkladů:

Je třeba poznamenat, že nahuatlismus, který je důležitým faktorem v mexické verzi španělského jazyka, v současnosti vykazuje tendenci mizet kvůli neustálým změnám v životě, ekonomice a vzdělávání (Yakovleva, 2005:25). Kromě nahuatlizmů si mexická španělština půjčuje z jiných indických jazyků, jako je Maya. Příklady zahrnují slova jako balac, chich, holoch, pibinal, tuch, xic. Výpůjčky z mayského jazyka se však vyskytují především na jihovýchodě země a jsou to nářeční jevy, které nejsou zahrnuty v normě celé mexické varianty španělského jazyka, jejímž základem je kulturní řeč Mexico City. Proto se nebudeme podrobně zabývat těmito lexikálními jednotkami.

Vliv anglického jazyka

Mexická španělština, která koexistuje se slovy konzervativní povahy, má nyní velké množství neologismů, to znamená vokálů, které sledují americkou cestu, která je odlišná od evropské.

Zejména v mexické verzi můžeme slyšet anglicismy, které nejsou registrovány ve slovnících, ale v řeči dominují nad běžnými španělskými slovy. Takové anglicismy chybí v jiných národních variantách španělštiny. Příklady zahrnují slova jako:

Mnoho filologů, spisovatelů a kulturních osobností je znepokojeno neopodstatněným a přílišným začleňováním anglické slovní zásoby do každodenního života a staví se proti jeho negativním důsledkům, přičemž tento fenomén považují za odraz politické, ekonomické, vědecké a technologické expanze Spojených států a jejich partnerů. důsledek amerikanizace mexické masové kultury. Poměrně často lze slyšet názor, že hojnost anglicismů je jedním z charakteristických rysů španělského jazyka Mexika (Lopez Rodriguez, 1982). Lope Blanche však ve svém článku „Anglicisms in the Cultural Norm of Mexico“ uvádí následující: „Mexiko je země nadměrně podléhající kontaminaci anglickým jazykem. Vzhledem k tomu, že sousedí se Spojenými státy, má s nimi hranici o délce více než 2500 km. Se svým mocným sousedem udržuje úzké ekonomické vztahy. Každoročně přijme značný počet amerických turistů a statisíce Mexičanů dočasně odjíždějí za prací do Spojených států. Angličtina je v Mexiku nejstudovanějším cizím jazykem. … Je však docela možné, že se mexická španělština v tomto ohledu neliší od jiných španělsky mluvících zemí mnohem vzdálenějších geograficky, historicky a politicky od Spojených států“ (Lope Blanch, 1982: 32-33).

Při studiu kulturní řeči Mexico City v rámci „Projektu společného výzkumu kulturní jazykové normy hlavních měst Latinské Ameriky a Pyrenejského poloostrova“ byl celkový počet registrovaných anglicismů 170 vokálů, což je 4 % ze 4452 otázek tehdy aplikovaného dotazníku. Ne všechny tyto anglicismy se však v Mexiku používají se stejnou frekvencí.

Lope Blanche rozděluje anglicismy do 5 skupin.

1. Běžné anglicismy: basquetbol, ​​​​bateo, beisbol, bikiny, boxeo, skříň, champú, coctel, cheque, elevador, emergencia, esmoquin, futbol, ​​​​gol, líder, lednička, supermercado atd.
2. Běžně používané anglicismy: bar, bermudy, bistec, chequera, jochey, kinder, poncharse, ponchada, šortky atd.
3. Anglicismy střední frekvence: barman, manager, porter, túnel, videokazeta, zip atd.
4. Málo používané anglicismy: bilet, blazer, lonch, mofle, ofside, standar, stewardess, stop, tandem ad.
5. Spontánní anglicismy: barman, komiks, hra, gorra de golf, skříňka, časopis, tahák, rosbif atd.

Jedna třetina anglicismů označuje pojmy související se sportem. Na druhém místě jsou slova související s technologií, následovaná slovními spojeními souvisejícími s oblečením a jídlem. Navzdory geografické blízkosti Mexika a Spojených států však mexická španělština postrádá řadu anglicismů, které se aktivně používají v jiných španělsky mluvících zemích, včetně Španělska. Hovoříme o slovech jako klaun (payaso), slanina (tocino), espíquer (locutor), zavřeno (tiro, disparo), voda (excusado), autostop (aventón), aparcar / parquear (estacionar) atd.

Mexická španělština má tedy anglicismy . Jejich počet v kulturní řeči se však příliš neliší od ostatních národních variant jazyka.

Viz také

• Standardní španělština

Poznámky

1. ↑ Podobně jako středoamerická španělština v pohraničních zónách a na reproduktorech nižší třídy .
2. ↑ V této skupině lze rozlišit řadu nahuatlismů, které jsou v současnosti panšpanělismy: kakao, čokoláda, chicle, tomate, tequila. Mnozí si našli cestu i do jiných jazyků, včetně ruštiny; srov.: kakao , čokoláda , rajče , tequila .