Kari (dopis)

Kari ( ყ , gruzínsky ყარი ) je dvacáté čtvrté písmeno moderní gruzínské abecedy a dvacáté sedmé písmeno klasické gruzínské abecedy [1] .

Použití

V gruzínštině označuje zvuk [ qʼ ] [2] . Číselná hodnota v isopsephia  je 800 (osm set) [3] .

Používá se také v gruzínské variantě lazské abecedy používané v Gruzii. V latinském písmu používaném v Turecku odpovídá q [4] .

Dříve používané v abcházské (1937-1954) [5] a osetské (1938-1954) [6] abecedě založené na gruzínském písmu, po jejich překladu do azbuky bylo nahrazeno ҟ v abcházštině a хъ v osetštině .

V romanizačních systémech se gruzínské písmo přenáší jako q ( ISO 9984 [7] [8] , BGN/PCGN 1981 [9] , ALA-LC [10] ), qʼ ( národní systém , BGN/PCGN 2009) [11] . V gruzínském Braillově písmu písmeno odpovídá symbolu ⠮ (U+282E) [12] .

Psaní

Do 8. století se dopis psal horní smyčkou uzavřenou do kruhu.

Pořadí výkresu

Kódování

Kari Asomtavruli a Kari Mkhedruli jsou součástí standardu Unicode od jeho úplně první verze (1.0.0) v bloku Georgian Letter pod hexadecimálními kódy U+10B7 a U+10E7 [16] .  

Kari nuskhuri byla přidána do Unicode ve verzi 4.1 v bloku Georgian Supplement pod hexadecimálním kódem U+2D17 ;  před tím byla sjednocena s kari mkhedruli [17] [18] .

Kari mtavruli byla součástí Unicode verze 11.0 v bloku Georgian Extended pod hexadecimálním kódem U+1CA7 [ 19] . 

Deriváty

Písmeno, které je zrcadlovým obrazem kari ( ჸ ) se nazývá elifi a používá se ve Svan a Mingrelian k označení rázu . [dvacet]

Poznámky

1. ↑ Machavariani, str. 136
2. ↑ Aronson, Howard Isaac. Georgian: A Reading Grammar . - Columbus, OH : Slavica Publishers, 1990. - S. 18. - ISBN 978-0-89357-207-5 . Archivováno 26. července 2020 na Wayback Machine
3. ↑ Mchedlidze, II, str. 100
4. ↑ René Lacroix. Description du dialecte laze d'Arhavi (caucasique du sud, Turquie): Grammaire et textes  (francouzsky) . - Lyon: Université Lumière-Lyon-II, 2009. - S. 15. - 923 s.
5. ↑ Bgazhba Kh.S. Z historie písma v Abcházii. - Tbilisi: "Metsniereba", 1967. - S. 65-70. — 72 s. - 1000 výtisků.
6. ↑ Bigulaev B. B. Historie osetského písma. – Disertační práce pro stupeň kandidáta věd. - Dzaudzhikau: Výzkumný ústav Severní Osetie, 1945. - S. 77-80.
7. ↑ Přepis neřímských písem. Přepis gruzínštiny . Získáno 29. května 2021. Archivováno z originálu dne 14. června 2021. (neurčitý)
8. ↑ Evertype.com: Mapování ISO 5426 na Unicode Archivováno 21. října 2020 na Wayback Machine ; Joan M. Aliprand: Dokončené mapování mezi znaky ISO 5426 a ISO/IEC 10646-1 Archivováno 2. srpna 2020 na Wayback Machine ; Standard Unicode: Písmena modifikátoru mezer archivována 13. června 2019 na Wayback Machine .
9. ↑ Systémy romanizace a konvence pravopisu v římském písmu Archivováno 21. června 2021 na Wayback Machine , s. 27
10. ↑ Romanizační tabulky ALA-LC. gruzínský . Získáno 29. května 2021. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2021. (neurčitý)
11. ↑ Romanizace gruzínštiny. Národní systém Gruzie 2002; Dohoda BGN/PCGN 2009
12. ↑ UNESCO, Světové používání Braillova písma, třetí vydání, Washington, DC str. 45
13. ↑ Mchedlidze, I, str. 105
14. ↑ Mchedlidze, I, str. 107
15. ↑ Mchedlidze, I, str. 110
16. ↑ Unicode Data 1.0.0 . Získáno 29. května 2021. Archivováno z originálu dne 19. srpna 2021. (neurčitý)
17. ↑ Návrh na přidání gruzínských a dalších znaků do BMP UCS . Získáno 29. května 2021. Archivováno z originálu dne 24. května 2021. (neurčitý)
18. ↑ Unicode 4.1.0. Pozoruhodné změny z Unicode 4.0.1 na Unicode 4.1.0 . Získáno 29. května 2021. Archivováno z originálu dne 25. května 2021. (neurčitý)
19. ↑ Standard Unicode®. Verze 11.0 - Základní specifikace. Kapitola 7: Evropa-I. Moderní a liturgická písma archivována 9. března 2021 ve Wayback Machine , str. 320-321.
20. ↑ Projekt Gutenberg. Gruzínská písma | Project Gutenberg Self-Publishing - eBooks | Čtěte elektronické knihy online . www.self.gutenberg.org. Získáno 20. srpna 2019. Archivováno z originálu dne 20. srpna 2019. (neurčitý)

Literatura

• Mchedlidze, TI Obnovená gruzínská abeceda. — Fulda, Německo, 2013
• Mchedlidze, T. II. gruzínské písmo; Slovník a průvodce. — Fulda, Německo, 2013
• Machavariani, E. Gruzínské rukopisy. — Tbilisi, 2011

Odkazy

• Ⴗ na Scriptsource.org 
• ⴗ na Scriptsource.org 
• Ყ na Scriptsource.org 
• ყ na Scriptsource.org