Lisičanský trolejbus

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 10. května 2019; kontroly vyžadují 33 úprav .
Lisičanský trolejbus
Popis
Země  Ukrajina
Umístění Lisičansk
datum otevření 7. března 1972
Operátor KP LGS "ElectroAvtoTrans".
Jízdné 4 UAH
Síť trasy
Počet tras jeden
Délka sítě 18 km
kolejová vozidla
Počet trolejbusů osm
Hlavní typy PS ZiU-9 , LAZ-52522
Počet trolejbusových parkovišť jeden

Lisičanský trolejbus  je trolejbusový systém veřejné dopravy ve městě Lisičansk . Otevřeno 7. března 1972 . Od roku 2020 existuje jedna trasa, 18 km kontaktní sítě a 8 vozů (3 fungující).

Trasy

Provozní

Již existující

Historie

Trolejbusový provoz v Lisičansku zahájilo 7. března 1972 22 trolejbusů Škoda československé výroby po trase č. 1 "Depo - Melnikovskij obrat" na ulici. Sverdlov (nyní Vladimir Sosyura). Zároveň bylo vybudováno depo pro 50 míst. Lisičansk se stal třetím městem v Donbasu a druhým v regionu, kde začaly jezdit trolejbusy Škoda.

Dne 22. dubna 1972 byla trať prodloužena z obratiště Melnikovskij (odbočka na důl Melnikov) do pracovní osady závodu Proletary, trasa č. 1 „Proletářský závod – skladiště“.

Dne 15. listopadu 1972 byla trať prodloužena z depa ke Správě dolů Kirov (dnes cihelna), trasa č. 1 „Závod Proletarij – Kirov šachta“.

22. února 1975 byla zavedena nová linka z centra do obytné čtvrti budované rafinérie v prstenci podél ulice. Dne 9. května Karl Marx, Pervomajskaja, byla zahájena okružní trasa č. 2 "Proletářský stadion - Důl Melnikov".

15. ledna 1984 byla zavedena nová linka ze Správy dolu Kirov (dnes cihelna) do Leninského paláce kultury v jižní části města (dříve město Verkhnee), trasa č. 3 „Proletářský závod - Leninův palác kultury“ byl zahájen.

1. ledna 1986 (podle jiných zdrojů 31. května 1988 ) byla poslední linka prodloužena od Leninského paláce kultury ke škole č. 3 ve směru hodinových ručiček, trasa č. 3 "Proletářský závod - škola č. 3".

V listopadu 1990 byla linka trasy č. 1 prodloužena z ulice. Dmitrij Donskoy na další 1 zastávku do závodu Proletariy.


Trasy k 1. lednu 1995

V roce 1995 začala krize vozového parku, a proto došlo ke zkrácení tras. Takže v roce 1995 již následovala trasa č. 1 z Centrálního trhu do lisičanské sklárny "Proletary" a trasa č. 3 - z Centrálního trhu do Lisičanské sodárny. Trasa číslo 2 zůstala nezměněna.

Dne 15. října 1997 byl zastaven provoz na trase č. 2 a v září 2002 byla dokončena demontáž sítě po této trase.

V roce 2013 byl provoz na trase č. 3 zastaven.

Vedení města však přijalo program na oživení trolejbusu Lisičansk. Celková délka tras je 34,6 km, na kterých je 37 zastávek. . [jeden]

V roce 2005 bylo v Lisičansku přepraveno trolejbusy 2,2 milionu cestujících, v roce 2006  - 5,9 milionu [2]

Pohyb trolejbusů ve městě Lisičansk je od 22. července 2014 dočasně pozastaven kvůli vojenským operacím na východě země. V červenci 2014 byla po poškození kontaktní sítě (během ATO) na 1 zastávku demontována linka trasy č. 1 z do té doby neaktivního závodu Proletariy (do ulice Dmitrije Donského).

V létě 2015 byla demontována kontaktní síť z cihelny do školy č. 3 trasy č. 3. [3]

V březnu 2020 byl provoz v Lisičansku zastaven na dobu neurčitou.

Dne 23. srpna 2020 byl obnoven provoz trolejbusů.

V říjnu 2020 byl na dva týdny zastaven pohyb trolejbusů, z důvodu nákazy ředitele KP LGS ElektroAvtoTrans COVID-19.

Plány prodloužení linky

Koncem 80. let se plánovalo rozšíření trolejbusové sítě a trasy č. 3 od školy č. 3 přes železnici podél ulice. Ordzhonikidze (nyní Independence) v rezidenční čtvrti závodu RTI.

V budoucnu bylo plánováno, že tato trasa bude meziměstská  - z RTI do centra Lisičanska a do Proletarské oblasti a poté - podél mostu přes řeku Severskij Doněc do města Severodoneck .

V plánu bylo i prodloužení linky podél ulice. Okťabrskaja z okresu Pereezdnaya do okresu Stekolny s konečným okruhem u lisičanské sklářské továrny "Mekhsteklo"  - trasa č. 4. Kvůli problému výstavby dvou nadzemních nadjezdů přes železnici však nebyly tyto plány nikdy realizovány.

V tuto chvíli probíhají jednání se společností Škoda electric ohledně nákupu 10 elektrobusů na trase Severodoneck - Lysičansk.

Kolejová vozidla

V letech 1975-1980 byl vozový park doplněn o dalších devět vozů Škoda-9Tr téhož roku výroby. Do konce roku 1983 tvořilo vozový park 29 vozů Škoda-9Tr, fungovaly dvě trasy. Lisičansk nemohl koupit trolejbusy Škoda-14Tr kvůli potížím se zvládnutím TISU a Škoda-9Tr se již nevyráběly. Proto byl při vývoji vozového parku trolejbusů kladen důraz na práci se Škodou-9Tr, většinou vyřazenou z jiných měst. V roce 1985 tvořilo vozový park 37 vozů Škoda-9Tr, přičemž posledních 8 vozů bylo převezeno z Kyjeva a Lugansku. Na jaře 1987 zůstalo v pohybu necelých 20 vozů Škoda-9Tr, v důsledku čehož bylo rozhodnuto přejít na ZiU. První dva ZiU byly přeneseny ze Severodonecku - jedná se o ZiU-682V ( od roku 1983  ).

V roce 1988 byl vozový park doplněn o 15 nových trolejbusů ZiU-682V00. Od roku 1989 do roku 1990 byl vozový park doplněn o 13 nových trolejbusů ZiU-682V0A. V prosinci 1989 Lisičansk zcela přešel na provoz trolejbusů ZiU, neboť v červnu 1989 zůstalo v pohybu necelých deset vozů Škoda-9Tr, z nichž do začátku roku 1990 zůstalo pouze pět , a i ty byly přesunuty do Lugansku. V roce 1990 tak byl v Lisičansku zastaven provoz trolejbusů Škoda a na Donbasu bylo o jedno město méně, kde jsou provozovány trolejbusy československé výroby. V samotném Lisičansku se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě trolejbusové karoserie tohoto modelu: jedna stojí ve formě stodoly poblíž centrálního trhu a druhá se používá jako stánek v dacha vesnici rafinérie.

Poslední ZiU byly přijaty na podzim roku 1990 a v té době bylo pouze 35 vozidel. První dva ZiU-682V, které byly převedeny v roce 1987 ze Severodonecku, byly vráceny do Severodonecku v březnu 1992 .

V listopadu 1992 byl vozový park doplněn o dva nové trolejbusy Kiev-11U. Výhodou těchto strojů oproti ZiU je umístění elektrovýzbroje na střeše. To usnadnilo přístup ke komponentám a sestavám i provoz. Na střeše jsou umístěny reostaty start-brzdy a servomotor. Ale již v roce 1995 byly kvůli nedostatku náhradních dílů na tato vozidla a potížím s elektroinstalací tyto trolejbusy vyřazeny z provozu. Ve stejném roce bylo vyřazeno více než deset ZiU-682V00 (rozebráno na náhradní díly).

V březnu 1996 byly provedeny pokusy obnovit alespoň jeden trolejbus Kyjev-11U. Jedno auto se tak stane dárcem pro druhé. Všechny pokusy o obnovu vozu byly ale neúspěšné, v roce 1997 byly oba vozy definitivně odepsány. Pro nedostatek trolejbusů v roce 1997 byla trasa č. 2 zrušena a kontaktní síť byla demontována. V roce 1997 byl vozový park doplněn o dva nové trolejbusy UMZ T2. Na počátku 21. století je trolejbusová doprava v Lisičansku ohrožena. Na lince je od 3 do 5 vozů. Každou chvíli se porouchají, neustále je odtahují do parku. V roce 2003 již vedla trasa č. 1 z Cihelny do Lisičanské proletářské sklářské továrny. V roce 2005 byly z rozpočtu města vyčleněny prostředky na opravu trolejbusů, ale v parku je pouze 9 vozů, z toho 5 ve špatném stavu. V roce 2006 se pracovníkům depa podařilo zrestaurovat 3 vozy, provést generální opravu (CWR) 2 vozů.

Na konci listopadu 2006 vyjely na trasu dva nové trolejbusy ruské výroby ZiU-682G-016. Cena každého z nich je 500 000 UAH. Při aktualizaci vozového parku městského trolejbusu došlo ke spojení prostředků státního a místního rozpočtu (jeden trolejbus byl pořízen za státní peníze, druhý za prostředky města). Depo tak obnovilo téměř ztracený pohyb trolejbusů po trase č. 1 a č. 3, kde již byly „mikrobusy“ plně nabité.

Také v roce 2006 byly z Dněpropetrovska předány dva trolejbusy ZiU-682V1 (rok výroby 1989) , které prošly CWR v Dněpropetrovsku.

V létě 2007  byly po CWR v Dněpropetrovsku předány další 3 trolejbusy ZiU-682V1 (rok výroby 1989 ). V letech 2007-2010 bylo v pohybu 13 ZiU-682 a 2 YuMZ T2. V roce 2010 byly oba YuMZ T2 vyřazeny z provozu.

3. září 2013 byl přijat první trolejbus od Stachanova , model LAZ-52522 (1997). V únoru 2014 obdrželo depo další dva trolejbusy LAZ-52522 (1997-1998)

Značka trolejbusu Množství pro dnešek/pro všechny roky Parková čísla Zahájení provozu v Lisičansku
Škoda 9tr 0/37 01-037 od roku 1972 do roku 1990 .
ZiU-682V 0/2 038-039 od roku 1987 do roku 1992 .
ZiU-682V00 ZiU-682V0A 0/16

3/19

040-055

056-074

od roku 1988 do roku 2000 .

od roku 1988 do současnosti

Kyjev-11U 0/2 075-076 od roku 1992 do roku 1997 .
UMZ-T2 0/2 077-078 od roku 1997 do roku 2010 .
ZiU-682G-016 1/2 079-080 od roku 2006 do současnosti
ZiU-682V1 0/3 081-83 od roku 2007 do roku 2019 .
KTG-1 0/2 TG-1, TG-2 od roku 1978 do roku 2001 .
LAZ-52522 3 075, 077, 078 od roku 2013 do současnosti
Přijaté použité trolejbusy z jiných měst Město Číslo přijato Parková čísla Vykořisťování
Škoda 9tr Kyjev a Lugansk osm 030-037 od roku 1986 do roku 1990 .
ZiU-682V1 Dněpropetrovsk 3 081-083 od roku 2007 do roku 2019 .
LAZ-52522 Stachanov 3 075, 077, 078 od roku 2013 do současnosti

Poznámky

  1. Aktuální stav vozového parku trolejbusů Lisičansk (nedostupný odkaz) . Získáno 31. března 2008. Archivováno z originálu 4. března 2016. 
  2. "Trolejbus nabírá na síle" (nedostupný odkaz) . Získáno 31. března 2008. Archivováno z originálu 13. března 2008. 
  3. Lisičansk - TransPhoto . Datum přístupu: 10. ledna 2016. Archivováno z originálu 28. června 2011.

Odkazy