Ume sámština

Ume sámština
vlastní jméno ubmejesamiengialla
země Norsko , Švédsko
Celkový počet reproduktorů asi 10
Postavení mizející
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Uralská rodina

ugrofinská větev Finsko-permská dílčí větev Saamská skupina podskupina západních Sámů
Psaní latinský
Jazykové kódy
ISO 639-1 —
ISO 639-2 smi
ISO 639-3 sju
Atlas světových jazyků v ohrožení 419
Etnolog sju
Linguasphere 41-AAB-ca
ELCat 3007
IETF sju
Glottolog umes1235

Ume Sami  je sámský jazyk dříve používaný ve Švédsku a Norsku . Jde o ohrožený jazyk – v obcích Arjeplog a Arvidsjaur ve švédském hrabství Norrbotten žije pouze 10 rodilých mluvčích .

Psaní

Ume Sami je jedním ze čtyř Sámských jazyků, které nemají oficiálně akceptovanou psanou formu, ačkoli to byl první z nich, který byl napsán. V roce 1755 byl v mysli Sámů publikován Nový zákon a v roce 1811 byla vydána první Sámská Bible .

Jazyková charakteristika

Fonetika a fonologie

Střídání kroku

Na rozdíl od sousedního jihosámského jazyka se v ume samštině střídají ročníky . Na rozdíl od severnějších sámských jazyků se vyskytuje omezeně, pouze po dlouhých samohláskách a dvojhláskách . Souhlásky následující po krátkých samohláskách se střídání neúčastní.

Přehláska

Důležitou roli hraje přehláska . Samohlásky v přízvučné slabice (obvykle první) byly upraveny pomocí /i/ a /u/ v následující slabice:

+ i +u
i i y
u u u
E u u
A A E
tj ii jo
tj ii jojo
oi ui ui
ai ii oi
ai ai åi
ua(i) üe, üi, üü U u
uou üw/yoy uuw
ou üw/üü ?
au ano ou
ea ii jo (ö)

Morfologie

Záporné tvary sloves

V mysli Sámů, stejně jako v jiných sámských jazycích, stejně jako v pobaltsko-finských jazycích, existují speciální záporné slovesné konstrukce konjugované podle nálad (indikativní, imperativní a optativní), osob (první, druhá a třetí) a čísel ( jednotné, duální a množné číslo).

Příklad

Transkripce Švédský překlad
Båtsuoj-bieŋjuv galggá báddie-gietjiesna álggiet lieratit. De tjuavrrá jiehtja viegadit ráddiesta ráddáje jah navájaj livva-sijiesna, guh jiehtják súhph. Die galggá daina báddie-bieŋjijne viegadit bijrra ieluon, nav júhtie biegŋja galggá vuöjdniet gúktie almatjh gelggh dahkat. Lierruo-biegŋja daggár bälij vánatallá ieluon bijrra ja ij akttak bijgŋuolissa luöjtieh. Die måddie bálliena daggár biegŋja, juhka ij leäh ållást lieratuvvama, die butsijda válldá ja dulvada. De daggár bälij tjuavrrá suv báddáje válldiet jah slåvvat.

Renhunden ska man börja lara i koppel. Då måste man själv springa från den ena kanten till den andra (av renhjorden) och så också på (renarnas) viloplats, medan de andra äter. Då ska man med den där bandhunden springa runt hjorden, så att hunden ser, hur folket gör. Lärohunden springer en sådan gång runt hjorden och låter ingen undslippa. Så finns det ofta sådana hundar, jsem inte har lärt sig helt, jsem tar någon ren och jagar iväg den. Då måste man en sådan gång sätta band på den och slå den.

Literatura

  • Sammallahti, Pekka (1998). Saamské jazyky. Úvod. Karašjoka: Davvi Girji.
  • Schlachter, Wolfgang (1958): Wörterbuch des Waldlappendialekts von Malå und Texte zur Ethnographie. Helsinky: Suomalais-Ugrilainen Seura.

Odkazy

  • Korhonen, Olavi Ume Saami jazyk . Saami: kulturní encyklopedie 421–422 (2005).  (nedostupný odkaz)