Kemi Sami jazyk

Kemi Sami jazyk
země Finsko
Regiony Lappi
Celkový počet reproduktorů
  • 0 lidí
Postavení mrtvý jazyk
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Uralská rodina

ugrofinská větev Finsko-permská dílčí větev Saamská skupina Východní Sámská podskupina
Jazykové kódy
ISO 639-1
ISO 639-2
ISO 639-3 sjk
IETF sjk
Glottolog kemi1239

Kemi Sami  je jedním ze Sámských jazyků , kterým se mluví v nejjižnější části finského Laponska  , v Sámských vesnicích kolem Kuusama . Odkazuje na východní podskupinu Sámské skupiny ugrofinské větve uralské jazykové rodiny .

Popis

Kemi Sami byl komplex místních dialektů, které se lišily od ostatních Sami dialektů a byly součástí dialektového kontinua mezi Inari Sami a Koltta Sami . Jazyk některých skupin Kemi, kvůli geografické blízkosti, zněl spíše jako jazyk Inari Sami , jazyk jiných skupin zněl blíže ke Koltta Sami .

Kemi-samský jazyk vymřel před více než 100 lety a zanechal po sobě jen málo písemných památek. Johannes Schefferus ve své knize "Lapponia" , vydané v roce 1673 , zapsal dva joiky ze slov Sami Olofa (Matsson) Sirm  - Guldnasas a Moarsi favrrot (texty jsou uvedeny níže). Po návštěvě vesnic Kuolajärvi a Sompio v roce 1829 sestavil laponský průzkumník Jakob Felman krátký slovník kemi-sámského jazyka.

Kromě toho se zachoval překlad křesťanské modlitby „ Otče náš “ do kemi-samštiny :

Dätj miin, ki lak täivest. Paisse laos tu nammat. Alda pootos tu väldegodde. Läos tu taattot nou täivest, ku ädnamest. Adde miji täb päiv miin juokpäiv laip. Ja adde miji miin suddoit addagas, nou ku miieg addep miin velvolidäme. Ja ale säate miin kjausaussi. Mutto tjouta miin pahast. Tälle tu li väldegodde, vuöjme ja kudne ijankaikisest. Amen.

Texty z knihy "Lapponia"

Báseň Guldnasas říká, že „Sami zpívá o lásce a pobízí jelena, aby běžel rychleji“:

Kemi Sami švédština¹ angličtina²
Kulnasatz, niråsam, ängås

Joå oudas Jordee skådhe
nurta wåta wålgesz skådhe.
Abeide kockit položil,
Faurågåidhe sadiede.

Ällå momiaiat kuckan, kaigawarre,
patså buårest källueiaure tuun,
Mådhe påti millasan,
kaiga wånaide waiedin.

Ågå niråma buårebåst,
nute åtzån sargabåst.
Taide sun monia
lij aigåmasz sarågåin uålgatamasz

josz iuå sarga åinasim
kiurasam katzesim.
Kulnasasz, nirasam,
kätze, åinakåsz tun su salm.

Kulnasatj, min lilla vaja!

Det är tid för oss att fara,
ge oss av åt nordanskogen,
skynda över stora myrar,
färdas till de fagras hem.

Håll mig ej länge, Kajgavare,
far nu väl, du Kälvejaure!
Mycket rinner mig i hågen,
när jag far på Kajgas vik.

Ränn nu raskare, min vaja, så
att vi dess förr må hinna
fram till den som Sarak sände,
ödet ämnade åt mig.

Ack, snart jag såge henne,
finge titta på min älskling!
Kulnasatj, min lilla vaja,
ser du hennes ögon nu?

Kulnasatj, moje malá krávo!

Je čas, abychom cestovali,
abychom odjeli do severního lesa,
abychom spěchali přes velká rašeliniště,
abychom cestovali do domova obdivuhodných.

Nezdržuj mě dlouho, Kajgavare,
sbohem, Kalvejaure! Když cestuji po zátoce Kaiga
, mám na mysli mnoho myšlenek . Pospěš si, rychle jedna, má krávo, abychom byli včas v tom, co poslal Sarak, osud určený mně. Běda, že jsem ji brzy uviděl, ať se podívám na svého miláčka! Kulnasatj, má krávo, vidíš teď její oči?











¹ Švédský překlad, Bjorn Collinder (" Lapparna " Saami ; Stockholm; 1953) ² Korektura Christophera Forstera (2011)

Druhá báseň Olofa Sirmy ( Moarsi favrrot ) je píseň, „kterou zpíval daleko od své milované a chválil její krásu“:

Kemi Sami švédština¹ angličtina²
Pastos päivä Kiufwrasist Jawra Orre Jaura,

Jos koasa kirrakeid korngadzim
Ja tiedadzim man oinämam Jaufre Orre Jawre
Man tangasz lomest lie Sun lie,
Kaika taidä mooraid dzim Soopadzim,
Mack taben sadde sist uddasist.
Ja poaka taidä ousid dzim karsadzin,
Mack qwodde roannaid poorid ronaidh.

Kulckedh palvaid tim Suuttetim,
Mack kulcki woasta Jaufrä Orre Jaufrä.
Jos mun tåckå dzim kirdadzim Såäst worodze Såäst.
Ä muste lä Såä dziodgä Såä,
maina tåckå kirdadzim.

Äkä lä Julgä Songiaga Julgä, äkä lä Siebza
fauron Siebza, Maan koima lusad
dzim norbadzim.
Kalle Ju läck kucka madzie wordamadzie
Morredabboid dadd päiwidad, linnasabboid
dadd Salmidadd, liegäsabboid waimodadd.
Jus kuckas Sick patäridzick,
Tanngtied sarga dzim iusadzim.
Mi os matta lädä Sabbo karrassabbo
Ku lij paddä, ia salwam Route salwam,
Käck dziabräi siste karrasistä.
Ja käsä mijna täm Oiwitäm, punie poaka
tämä Jurdäkitämä. Parne miela
Piagga miela, Noara Jorda kockes Jorda.
Jos taidä poakaid läm kuldäläm,
Luidäm radda wara radda.
Oucta lie miela oudas waldäman,
Nute tiedam pooreponne oudastan man kauneman.

Må solen lysa varmt på Ekorrvattnet!

Ifall jag stege överst upp i granen
och visste att jag såge Ekorrvattnet,
där hon dväljs i ljungen, skulle
jag fälla alla dessa träden
som här ha vuxit upp på sista tiden;
jag skulle skräda alla dessa grenar,
som bära vacker grönska.

Jag lät mig drivas av de lätta molnen,
som färdades på väg mot Ekorrvattnet.
Jag flöge gärna dit med kråkans vingar,
men jag har inte ens fått knipans vingar
att flyga med dit bort;

ej heller gåsens vingar eller fötter
att ta mig fram till dig.
Visst har du väntat, dina bästa dagar,
med dina milda ögon, med ditt varma hjärta Ifall

så vore, att du flydde fjärran, skulle
jag ändå hinna fatt dig snart.

Vad finns det som kan vara hårdare
än band av senor eller kedjor
som strama hårt, som fjättra huvudet,
förvrida tankarna.

Gossens sinne är vindens sinne,
den unges tankar äro långa tankar.
Ifall jag lyssnar på dem alla,
då slår jag in på orätt väg.
Jag måste välja mig en enda håg
att jag må hitta vägen.

Ať sluníčko hřeje na Vodu zrzavých veverek!

Kdybych vylezl po žebříku na vrchol ve smrku
a věděl, že se dívám na Vodu veverky,
kde přebývá ve vřesu, pokácel
bych všechny tyto stromy
, protože tento nedávno vyrostl; Všechny tyto větve, které nesou krásnou zeleň
, bych rozsekal . Nechal jsem se řídit lehkými mraky, které putovaly po cestě k Vodě Veverky. Vesele tam létám s vraními křídly, ale nemám ani obyčejná zlatooká křídla , abych tam přeletěl; ani husí křídla nebo nohy , abych si prorazil cestu k tobě. Jistě, čekal jsi na své nejlepší dny se svým jemnýma očima, se svým vřelým srdcem Kdybys utekl daleko, stejně bych tě brzy dohonil. Co je to, co může být těžší než pásy šlach nebo řetězy , které jsou tak pevné, které svazují hlavu, deformují myšlenky. Chlapcův smysl je smyslem větru, myšlenky mladého člověka jsou dlouhé myšlenky. Když je všechny vyslechnu, odbočím na špatnou cestu. Musím si vybrat jedinou mysl , abych našel cestu.



























¹ Švédský překlad, Bjorn Collinder (" Lapparna " Saami; Stockholm; 1953) ² Korektura Christophera Forstera (2011)