Erzya jazyk

Erzya jazyk
vlastní jméno erzyan kel
země Rusko . Také mluvčí Erzya žijí v zemích: Ázerbájdžán , Kazachstán , Kyrgyzstán , Turkmenistán , Ukrajina a Uzbekistán .
Regiony V Rusku: Mordovia , Čuvašsko , Tatarstán , Baškortostán ; Penza , Samara , Nižnij Novgorod , Uljanovsk , Orenburg , Saratovské oblasti
oficiální status Mordovská republika
Celkový počet reproduktorů 96 860 lidí, včetně 36 726 lidí v Rusku. [jeden]
Postavení hrozí vyhynutí
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Uralská rodina

ugrofinská větev Finsko-permská dílčí větev Finsko-volžská skupina [2] mordovské jazyky
Psaní Cyrilice ( mordovské písmo )
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 Erz 835
ISO 639-1 —
ISO 639-2 myv
ISO 639-3 myv
WALS Vočko
Atlas světových jazyků v ohrožení 350
Etnolog myv
Linguasphere 41-AAD-aa
ELCat 3207
IETF myv
Glottolog erzy1239
Wikipedie v tomto jazyce

Erzya jazyk (také Erzya-Mordovian [3] ; vlastní jméno - Erzyan kel ) je ugrofinský jazyk Finno-Povolžské skupiny mordovské podskupiny , jazyk Erzya , jeden ze tří státních jazyků Republika Mordovia spolu s Moksha a Rus .

Sociolingvistická situace

Počet reproduktorů

Vzhledem k tomu, že během sčítání lidu mnoho obyvatel Mordovské republiky uvedlo svou znalost mordovského jazyka, aniž by je rozdělilo na Moksha a Erzya, je obtížné uvést přesný počet mluvčích jazyka Erzya. Databáze Ethnologue [4] uvádí následující počet mluvčích tohoto jazyka: 119 330 lidí ve světě, 36 700 lidí v Rusku (s odkazem na sčítání lidu v roce 2010).

Podle Státního statistického výboru Ruské federace [5] se za Mordovany označilo 843,35 tisíc lidí. (včetně: Moksha  - 49,6 tisíc lidí, Erzya - 84,4 tisíc lidí).

Jazyk Erzya je uveden na seznamu ohrožených [6] nebo jazyků blízkých vyhynutí [7] .

Umístění médií

Přibližně 28 % rodilých mluvčích žije na území Republiky Mordovia, zbytek žije v kompaktních skupinách na území Ruska a republik bývalého SSSR .

Dvojjazyčnost (obecná data pro Moksha a Erzya)

Znalost erzyjštiny a jakéhokoli jiného jazyka.

Celkem je bilingvních 696 369  , z toho 306 109 mužů a 389 982 žen.

Funkční stav

Erzya je oficiální jazyk Republiky Mordovia .

Dialekty

Klasifikace erzyjských dialektů se provádí hlavně podle fonetického principu. Na základě závislosti kvality samohlásek neprvních slabik na kvalitě samohlásky první slabiky jsou dialekty seskupeny do tří typů:

  1. progresivně asimilační (/kudu/ "domov" - /moro/ "píseň", ale /kizi/ "léto" - /t'ese/ "tady" atd.);
  2. regresně-asimilační (/kunsulan/ „slyším“ - /kunsolok/ „poslouchat“; /kunsuli/ „slyší“ - /kunsolozo/ „ať poslouchá“);
  3. nejjednodušší typ; dělí na zvonící a vzdychající dialekty (/todov/ "polštář" - /tumu/ "dub").

Moderní klasifikace dialektů Erzya, kromě fonetických, je také založena na morfologických kritériích:

Jazyk však nemá ustálený dialektový základ. Hranice dialektů se rýsují hlavně podél břehů řek.

Spisovný jazyk Erzya byl založen na dialektu vesnice Kozlovki , okres Atyashevsky, republika Mordovia.

Psaní

Hlavní období v historii jazyka Erzya:

První období historie jazyka Erzya je nepsané . Podoba první písemné památky pochází z konce 17. století, první spojené (přeložené) texty v jazyce Erzya vznikly ve druhé polovině 18. století. Před připojením k ruskému státu v 15. století neměli Erzyové své vlastní fonetické písmo . Vznik písma Erzya založeného na azbuce je spojen s christianizací národů Povolží v 18. století. Písmo bylo založeno na pravopisných normách ruského jazyka. Jeho vznik diktovala výhradně překladatelská a lexikografická práce nezbytná k vytvoření posvátných textů. Neevidovala národní literární památky. Během křtu Erzi vznikly dvojjazyčné slovníky biskupa Damaskina, Pallase aj. Slovníky Damaskina (1785) a Pallase („Srovnávací slovník všech jazyků a příslovcí v abecedním pořadí“, 1790 a 1791) součást grandiózního plánu Kateřiny II . , která si přála vytvořit dvousetjazyčný slovník.

Překlady liturgických textů publikované v roce 1803 jsou považovány za první tištěná díla v jazyce Erzya. V roce 1884 byl publikován první základ pro Erzya , kde pro každé písmeno abecedy existovala sada slov a vět v jazyce Erzya. Na konci primeru byly shromážděny básně, modlitby a náboženské nauky.

Po říjnové revoluci v oblasti erzyjské lingvistiky byl hlavním problémem vývoj literární normy erzyjského jazyka. V roce 1933 na 1. jazykové konferenci o mordovských jazycích byly zvažovány projekty pravopisu pro tyto jazyky. V roce 1952 se konalo zasedání o jazycích Erzya a Moksha, kde byla schválena pravidla morfologie, pravopisu, syntaxe a interpunkce , na jejichž základě byly vydány normativní slovníky Erzya a Moksha [2] .

Pokus o romanizaci

Po rozpadu SSSR , koncem 90. let, se v Petrohradě konala konference o otázkách erzyjštiny. Na této konferenci byl jazyk Erzya vyvinut na základě latinské abecedy. Známými účastníky konference byli Boris Eryushov, Nina Aasmäe , Raisa Kemaikina .

V roce 2019 Alexander Bolkin (Syres Bolyaen), cizinec lidu Erzya , oznámil přechod jazyka na latinské písmo. Na jeho příkaz byla vyvinuta druhá abeceda Erzya v latině. Vydalo řadu lidových básní, pohádek a literárních děl.

Velkým dílem pro popularizaci latinské grafiky jazyka Erzya se stal stejnojmenný časopis " Ěrzäń val " vydávaný na Ukrajině erzyjským cizincem [8] . V roce 2002 však byl vydán zákon, ve kterém byla cyrilice schválena jako jediný grafický základ pro abecedu jazyků všech ruských republik, čímž se ukázalo, že latinská abeceda jazyka Erzya je neoficiální. skript [9] .

Typologické charakteristiky

Typ (stupeň volnosti) vyjádření gramatických významů

Podle typu vyjádření gramatických významů patří jazyk Erzya k syntetickým jazykům , to znamená k takovým jazykům, ve kterých je gramatický význam vyjádřen ve slově (například připojením různých přípon ke kmeni ):

vanda strand-en vajodemam

"Zítra dokončím svou práci."

skončit zítra-PRES, 1SG práce-ACC

V jazyce Erzya neexistují žádné předpony , takže gramatický význam je vyjádřen pouze příponami , jsou zde však také prvky analytiky :

mon lovn-en
"Čtu-PRES,1SG" 

"Čtu";

mon karm-an lovno-mo
"Začnu-PRES, 1SG read-INF" 

"Budu číst".

Povaha hranice mezi morfémy

Podle povahy hranice mezi morfémy lze jazyk Erzya připsat aglutinačním jazykům , to znamená takovým jazykům, kde jsou při skloňování přípony, z nichž každý má pouze jeden význam, navlečeny na kmen :
lem  " jméno ";
lem-de-m  "o mém jménu".
název-ABL-POSS,1SG

Neexistuje žádná formální fúze , nicméně existují příklady sémantické fúze.

Označení typu ve jmenné frázi a v predikaci

Ve jmenné frázi může být označení dvojité:

Petya-n ava-zo
"Petya-GEN matka-Poss3SG" 

"Petyova matka";

nebo závislý:

ava-n kudo  "domek matky".
"dům matek"

V predikaci je označení dvojí:

teyter vechk-i tsyora  "dívka miluje kluka".
"girl-NOM love-PRES,3SG boy-ACC"

Typ kódování role

Podle typu kódování rolí patří Erzya k akuzativním jazykům :

teter chi-a
"girl-NOM run-PRES,3SG" 

"dívka běží";

teter vechk-and tsyora
"girl-NOM love-PRES, 3SG boy-ACC" 

"dívka miluje kluka";

teter ud-s
"girl-NOM sleep-PRES,3SG" 

"Dívka spí"

Slovosled

Základní slovosled v Erzya je SOV ( Subject-Object-Verb ) nebo SVO ( Subject-Verb-Object ). Ve větě oznamovací stojí podmět před predikátem , za predikátem následuje přímý předmět, okolnosti mohou zaujmout libovolné postavení. Ve větách zvolacích předchází často predikát před podmětem [2] .

Důležitým rysem jazyka Erzya je absence předložek a velké množství postpozic , což hovoří ve prospěch řádu SOV.
Místo definice, která je umístěna před definovaným slovem, je jasně stanovena:

Piche vir chire-se asht-i vir vanyen kudyne 

"Dům lesníka stojí na okraji borového lesa"

"borovice-NOM les-NOM hrana-LOC porost-PRES, 3SG lesník-GEN dům-NOM".

Fonologie

Jazyk Erzya má 5 samohlásek a 28 souhlásek .

samohlásky:

přední Střední Zadní
Horní i (ɨ) u
Střední E Ó
Dolní A

souhlásky:

Labiální Alv. Postalv. komory. Velární.
nosní pevný /m/ /n/
měkký /nʲ/
explozivní pevný /p/ /b/ /t/ /d/ /k/ /g/
měkký /tʲ/ /dʲ/
afrikátů pevný /ʦ/ /ʧ/
měkký /ʦʲ/
štěrbinový pevný /v/ /f/ /s/ /z/ /ʃ/ /ʒ/ /X/
měkký /sʲ/ /zʲ/
Chvění pevný /r/
měkký /rʲ/
Boční
a posuvné 		pevný /l/
měkký /lʲ/ /j/

Ve slovech vypůjčených z ruštiny se nachází zvuk /ɕ/ ( u ). V kombinacích nk , ng se vyslovuje nosní zvuk /ŋ/ .

  1. spolu s tvrdým q je měkké q ;
  2. h se vyslovuje pevně ([tsh]);
  3. v pozici konce slova a před samohláskou se v něm vyslovuje nahlas , jako neslabičné y .

Harmonie samohlásek

V jazyce Erzya existuje fenomén samohláskové harmonie. Ve většině slov jsou samohlásky buď pouze v první řadě : e , a , nebo v zadní řadě : o , u . Sféra vlivu samohlásky přesahuje kořen , proto mají všechny přípony dvě možnosti: se zadními samohláskami a s předními samohláskami.

Zákon harmonie samohlásek je následující:

  1. má-li první slabika slova přední samohlásku, pak následující slabiky používají také přední samohlásky: vele  „vesnice“ - velese  „ve vesnici“, ked  „ruka“ - kedese  „jeho (její) ruka“;
  2. pokud je v první slabice slova zadní samohláska a souhlásky po ní jsou tvrdé, pak jsou v následujících slabikách také zadní samohlásky: kudo  „dům“ - kudosonzo  „ve svém domě“, tovzyuro  „pšenice“.

V přítomnosti měkkých souhlásek za samohláskou prvního slova je tento vzor porušen, po měkké souhlásce je přední samohláska: sur „finger“ - surso  „finger“, ale kudo  „dům“ - kudotne „tyto domy“ .

V kořenech slov jsou často výjimky ze vzorů zvučných: uze "  sekera", sura  "nit".

Padající samohlásky

V jazyce Erzya je pokles samohlásek v disylabických a víceslabičných slovech pozorován poměrně široce a je spojován hlavně s aglutinací přípon nebo skládáním . Zahrnuje hlavně samohlásky o , e a vyskytuje se v následujících případech:

  1. pokud slovo končí na -go, -ko, -do, -to, -ge, -ke, -de, -te a méně často na -mo , -me , stojící za souhláskami, pak:
    1. před množným formantem: pando  "hora" - pandt  "hory", pilge  "noha" - pilgt  "nohy", selme  "oko" - selmt  "oči";
    2. před pádovými formanty - místní -so , -se , původní -sto, -ste a adjektivum -s : chuvto " strom " -  chuvtso -  "ve stromu", selmo  "křídlo" - selmso  "křídlo", latko  "rokle" - latksto  "z rokle", selme  "oko" - selms  "z očí";
  2. před příponou rozkazovacího způsobu: maksoms  „dát“ - makst „dát“, merems  „říkat“ - smrt  „vyprávět“;
  3. před koncem 3. osoby minulého času: sermadoms „psát“ - sermads  „napsal“, veshems  „prosit“ - vess  „zeptat se“;
  4. na soutoku dvou samohlásek ve složeném slově: kudava  "dohazovač" - z kudo  "dům" a ava  "žena", "matka"; kudazor  "mistr (domu)" - od kudo  "dům" a azor  "mistr".

Negace a se tomuto pravidlu neřídí . Nezmizí před slovy, která začínají samohláskou, jinak sloveso ztratí svůj negativní význam: uchoms  „čekat“ - a uchan  „nečekat“, ulems  „být“ - a uli  „nebude“.

Ale pokud negované slovo začíná samohláskami a nebo e , pak se mezi negací a těmito samohláskami vyslovuje j : a-y-andan „ nekrmím  “ (místo andan ), a-y-eravi  „nepotřebuji“ ( místo eryavi ).

Vkládání samohlásek je pozorováno ve starověkých výpůjčkách, ve kterých jsou slabiky necharakteristické pro jazyk Erzya: „prostředí“ - erz. Středa , "úterý" - erz. úterý .

Morfologie

připraveno podle zdroje [10]

Slovní druhy

V jazyce Erzya jsou uvedeny tyto slovní druhy: podstatné jméno , přídavné jméno , zájmeno , číslovka , sloveso , příslovce , spojka , postpozice , citoslovce , částice . Příčestí a příčestí jsou uvedeny jako zvláštní tvary sloves.

Podle vnějších formálních znaků nejsou slovní druhy vždy jasně odděleny:


lambamo saccharoni sukoro  – „ sladké cukrové sušenky“;
sacharone lambamo sukoro  - "sladké cukroví ".

Podstatné jméno

Podstatné jméno v jazyce Erzya se mění podle tří deklinací : hlavní, ve kterém je 12 pádových forem , ukazovací, ve kterém je také 11 pádových tvarů, a přivlastňovací, ve kterém je 10 pádů.

Podstatné jméno základní deklinace označuje předmět obecně. V případě nominativu nemá podstatné jméno koncovku. V nepřímých případech se připojuje buď přímo ke kmeni, nebo pomocí spojovací samohlásky. Tvary nepřímých pádů v jednotném i množném čísle jsou stejné a tvary nominativu mají koncovku -t ( -t ) (například pando - pandot " hora" - " hory").

Případy hlavního skloňování:

  1. nominativ  (nominativ) - odpovídá na otázky kdo?, co?  - vele  "vesnice";
  2. genitiv (genitiv) - odpovídá na otázky koho ?, čí ?, co? , má příponu -n  - příkaz  "vesnice";
  3. dativ  (dativ) - odpovídá na otázky komu ?, čemu? , má příponu -nen (po pevném d , s , l , n , p , s , c  - -nen ) - příkaz  "vesnice";
  4. odložený (ablativní) - odpovídá na otázky od koho ?, o kom ?, od čeho ?, o čem? , má koncovky - do ( -de, -de ), -to ( -te, ty ) - welede "z vesnice"
  5. lokální (inessive) - odpovídá na otázky kde ? , v kom ?, v čem ?, s čím? , má koncovku -so ( -se ) - velese " na vesnici "  ;
  6. původní  (elativní) - odpovídá na otázky odkud?, od koho?, z čeho? , má koncovku - sto ( -ste )  - veleste " z vesnice";
  7. indikativní (illativní) - odpovídá na otázky kde ?, komu ?, k čemu? , má koncovku -s  - veles  "do vesnice";
  8. direktivní (lativní) - odpovídá na otázky kde?, komu?, čemu?, má příponu -in - "kde"
  9. přemístitelný (prolativní) - odpovídá na otázky jaké místo ?, pro koho ?, pro co? , má přípony -va po samohlásce, -ga po znělé souhlásce, -ka po souhlásce hluché - veleva  "na vesnici";
  10. transformativní  (překladové) - odpovídá na otázky jako kdo ?, kým ?, jako co ?, než ?, pro koho? , má koncovku -ks  - velex  "na vesnici";
  11. srovnávací (srovnávací) - odpovídá na otázky s kým ve velikosti?, s jakou velikostí? , má příponu -shka  - pandoshka  "z hory (velikost)" ;
  12. vylučovací (abesivní) - odpovídá na otázky bez koho ?, bez čeho? , má přípony -vtomo ( -vteme ) po samohlásce, -tomo ( -teme , -teme ) po souhlásce - velevteme  "bez vesnice";
  13. akuzativ (akuzativ) - pád přímého předmětu; u obecných podstatných jmen se tvar shoduje s nominativním pádem a u vlastních podstatných jmen s genitivem: Máša  "Maša".


Podstatné jméno ukazovací deklinace označuje konkrétní, určitý předmět: kudos  „ten dům“, chis  „ten den“. Tvar nominativu se tvoří přidáním koncovky -s ke kmeni , genitivu - -it , dativu - -nt , zbývajících pádů - -nt . Tvar přivlastňovacího pádu se obvykle shoduje s tvarem dativu. Tvar množného čísla vzniká přidáním koncovky -tne nebo -tne ke kmeni (po pevném d, t, s, l, n, p, s, t, c ). Množné chilské tvary ukazovací deklinace se tvoří přidáním do množného čísla nominativní deklinace pádových koncovek jednotného čísla hlavního deklinace: kudotne  „ty domy“, kudotne-shka  „s tím domem (velikost)“, kudotne-vteme  „bez toho domu“.

Příklad jednoduchého skloňování:

případ Připevnění pouzdra Jednotné číslo Množný Význam
Nominativní (nominativní) - čest kudot "dům/domy"
Genitiv (genitiv) -n kudon - "doma"
dativ (dativ) -nen/-nen kudonen - "doma"
Zpožděné (ablativní) -do/-de/-de; -to/-te/-te chvála - "z domu"
Místní (intenzivní) -tak/-se čest - "v domě"
Původní (elativní) -sto/-ste čest - "z domova"
Směrový ( alativní ) -v kde - "Domů"
kladné ( nesouhlasné ) -S sláva - "do domu"
Vytěsnění (prolativní) -va; -ha/-ka kudova - "doma"
transformativní (překladatelský) -ks kudox - "do domu (proměnit se v)"
srovnávací (srovnávací) -shka kudoška - "velikost domu"
Půvabný (absivní) -vtomo/-vteme; tomo/-theme/-theme někde - "žádný domov"

Příklad indikativního skloňování:

případ Jednotné číslo Množný
Jmenovaný sláva někde "tento dům/tyto domy"
Genitiv kudont kudotnen "tohoto domu/těchto domů"
Dativ kudonten kudotnenen "tento dům/tyto domy"
Odložení kudodont kudotnede "z tohoto domu/z těchto domů"
Místní kudosont kudotnese "v tomto domě/v těchto domech"
originál kudostont kudotneste "z tohoto domu/z těchto domů"
Směrový kudonten/kudozont kudotnenen / kudotnes "do tohoto domu/do těchto domů"
přemístitelný kudovant kudotněva “v tomto domě / v těchto domech”
transformační - - -
Srovnávací kudoshkant kukačka "velikost tohoto domu / velikost těchto domů"
elegantní kam namontovat kudotněvteme "bez tohoto domu / bez těchto domů"

Vlastnické přípony

jediná věc překlad číslo množný překlad
-m/-ohm/-em/-em "můj, můj, můj, můj" jeden -nok/-nek/-onok/-enek/-enek "naše, naše, naše, naše"
-t/-t/-od/-et/-et "Tvůj, tvůj, tvůj, tvůj" 2 -nk/-onk/-enk/-enk "tvůj, tvůj, tvůj, tvůj"
-zo/-ze/-ozo/-eze/-eze "jeho její" 3 -st/-ost/-est/-est "jim"

Jeden majitel - mnoho majitelů

jediná věc překlad číslo množný překlad
-n/-n/-he/-en/-en "můj" jeden - -
- - 2 - -
-nzo/-nze/-onzo/-enze/-enze "jeho její" 3 - -

přivlastňovací deklinace

Jeden majitel:

případ "Můj" Překlad "Můj" Překlad "vaše" Překlad "jeho její"
Jmenovaný kde "můj dům" kudon moje domy kudot "váš dům/vaše domy" chvála "jeho/její domov/domy"
Genitiv - - - - - kudonzo "jeho/její dům/domy"
Dativ - - - - - - kudongsten "jeho/její dům/domy"
Odložení kudodon "z mého domu/mých domů" - - kudodot "z tvého domu/vašich domů" kudodonzo "z jeho/jejího domu/domů"
Místní kudoson "v mém domě/mých domech" - - kudosot "ve tvém domě/ve tvých domech" kudosonzo "ve svém domě/domech"
originál kudoston "z mého domu/mých domů" - - kudostot "z tvého domu/vašich domů" kudostonzo "z jeho/jejího domu/domů"
Směrový kudozon "do mého domu/mých domů" - - kudozot "do tvého domu/do tvých domů" cudozonzo "do jeho/jejího domu/domů"
přemístitelný kudovan "v mém domě/mých domech" - - kudovat "ve tvém domě/ve tvých domech" cudowanzo "u jeho/jejího domu/domů"
transformační kudokson "do mého domu/mých domů" - - kudoksot "do tvého domu/do tvých domů" kudoksonzo "do jeho/jejího domu/domů"
Srovnávací kudoshkan "velikost mého domu / mých domů" - - kudoskat "velikost vašeho domu / vašich domů" kudoskanzo "velikost jeho / jejího domu / domu"
elegantní Kudovtomon "bez mého domu/mých domů" - - kudovtomot "bez tvého domu / tvých domů" kudotomonzo "bez jeho/jejího domu/domů"

Mnoho majitelů:

případ "Náš" Překlad "vaše" Překlad "Jim"
Jmenovaný kudonok "náš dům/naše domy" kudonk "váš dům/vaše domy" čest "Jeho/její domov"
Genitiv - - - - - -
Dativ - - - - - -
Odložení kudodonok "z našeho domova/našich domovů" kudodonk "z tvého domu/vašich domů" čest "z jejich domu/domů"
Místní kudosonok "v našem domě/našich domech" kudosonk "ve tvém domě/ve tvých domech" kudosost "ve svém domě/domech"
originál kudostonok "z našeho domu/našich domů" kudostonek "z tvého domu/vašich domů" kudostost "z jejich domova (domů)"
Směrový kudozonok "do našeho domu/našich domů" kudozonk "do tvého domu/do tvých domů" kudozost "do jejich domu/domů"
přemístitelný kudovanok "v našem domě/našich domech" kudovank "ve tvém domě/ve tvých domech" kudovast "v jejich/domě/domech"
transformační kudoksonok "do našeho domu/našich domů" kudoksonk "do tvého domu/do tvých domů" kudoxost "do jejich domu/domů"
Srovnávací kudoshkanok "velikost našeho domu / našich domů" kudoshnk "velikost vašeho domu / vašich domů" kudoshkast "velikost jejich domu / domů"
elegantní kudomonok "bez našeho domova/našich domovů" kudovtomonk "bez tvého domu / tvých domů" místo pobytu "bez jejich domu/domů"


Přivlastňovací podstatná jména označují předmět, který někomu patří. Genitivní a dativní pády v této deklinaci vůbec chybí (s výjimkou „jeho“ řady, kde je ukazatelem genitivu koncovka -nzo ( -nze ) a dativním ukazatelem je -nten , obvykle akuzativ se shoduje s tvarem nominativním, kromě řady „jeho “, kde se objevuje  koncovka -nzo ( -nze ) . t ( -th ) "vaše", -zo ( -ze ) "jeho", -nok ( -nek ) "naše", -ik  "vaše", -st  "jejich".

Přídavné jméno

Přídavná jména v jazyce Erzya lze rozdělit na primitiva, odvozeniny a výpůjčky. Odvozená přídavná jména lze tvořit buď od podstatného jména (přes přípony -в , -й , -н  - kele  "šířka" > keley  "široký"), nebo z příslovcí (přes příponu -н  - tese  "zde" > tesen  " místní"). Vypůjčená přídavná jména mají koncovky -oy , -ey  - moderní  "moderní".


Přídavná jména Erzya mají stupně srovnání, vyjádřené synteticky: Vanya Petyado seri  „Vanya je vysoká z Petya“ - „Vanya je vyšší než Petya“.

Zájmeno

Zájmena Erzya se dělí na:

  • osobní, například mon  "já", tón  "ty", sen  "on", min  "my", tyn  "ty", syn  "oni";
  • osobně se opakující, například esten  „ke mně, k sobě“, estest  „k nim, k sobě“;
  • zesilovací-osobní, např. mons  „já sám“, tyns  „ty sám“;
  • přivlastňovací, neměňte podle čísla a rodu, například mon "můj", tón  "vaše", sonze  "jeho / její", minek  "naše", tynk "vaše", sonst  "oni". Formou se shodují s genitivem osobních, osobně-reflexivních a intenzifikačních-osobních zájmen (kromě zájmena es  "vlastní");
  • demonstrativní, například ty  „toto“, tóny  „to“, žádné  „jak moc“;
  • tázací, na př. ki  "kdo", meze  "co", kodamo  "co", kodat  "který";
  • vztažné - ve tvaru se shodují s tázacími, používají se ve větách vedlejších;
  • neurčité, například  nějaký „někdo“, meze-meze  „něco“, zaroyak „ cokoli  “;
  • ostatní, jako váha  „všechny“, erva  „každý, každý“, lija  „jiný, jiný“.
Číslice

Podle hodnoty se číslovky dělí na kvantitativní, ordinální a hromadné. Na základě kvantitativních číslovek se tvoří číslovky řadové (pomocí přípony -tse  - kolmotse "třetí") a číslovky hromadné (pomocí přípon -nenek , -nenk , -nest  - kavtonenek  "dva (my, my)", kavonenk  "dva (ty, ty)", cavonest  "dva (oni, oni)").


Číslice mohou být také jednoduché, složené nebo složené.

Jednoduchý:

1 - probuzení 8 - kavkazský
2 - kavto 9 - weikse
3 - kolmo 10 - kámen
4 - Nil 20 - koms
5 - vete 100 - posaďte se
6 - koto 1000 - kravata
7 - systémy 1 000 000 - jeden milion

Složená čísla:


11 - keveikee , 12 - kemgavtovo , 15 - kevetee , 21 - komsveikee , 25 - komsvetee , 30 - kolongemen atd.

Složené číslice se skládají z jednoduchých a složitých: 1925 - tezha veiksesyadt komsvetee .

Sloveso

Sloveso Erzya má 2 infinitivní a konečné tvary.


První infinitivní tvar končí na -ms : evtakshnoms  "říkat", zájmy  "mít zájem", maryams  "slyšet, slyšet", molems  "jít". Druhý tvar končí na -mo ( -me ) a používá se se slovesy pohybu nebo akce: molem  "jít", chytlavé "číst" atd. Slovesa se neliší z hlediska dokonavého / nedokonavého tvaru, liší se však délkou trvání a mnohostrannost akce.

Konjugace

Sloveso Erzya je konjugováno podle dvou konjugací: objektové a bezpředmětové. Podle bezpředmětové konjugace se konjugují slovesa, která zobrazují pouze tvář předmětu: sermadan  „píšu (já)“, sermadat  „píšeš (ty)“, sermadan serma  „píšu (já) dopis“ . Při bezpředmětové konjugaci má sloveso 3 časy : přítomný, minulý a budoucí složený. Přítomný čas se tvoří přidáním osobních koncovek prvního ( -an / -yan - -tano / -tyano ), druhého ( -at / -yat  - -tado / -tyado ) a třetího ( -ы / - и  - -ыт) ke kmeni / -it ) čelí:

Tvář Jednotné číslo Množný
jeden lovnan  - "číst" lovnotano  - "číst"
2 lovnat  - "číst" lovnotado  - "číst"
3 lovny  - "čte" chytit  - "číst"

První minulý čas se tvoří přidáním osobních koncovek prvního ( -yn / -yin  - -ynek / -inek ), druhého ( -yt / -it  - -yde / -ide ) a třetího ( -sy  - -st ) ke kmeni.

Tvář Jednotné číslo Množný
jeden lovnyn  - "číst (a)" lovnynik  - "čteme (my)"
2 catch  - "číst (a) (vy)" lovnyde  - "číst (ty)"
3 chytlavý  - "číst (a) (on, ona)" obratnost  - "číst (oni)"

Druhý minulý čas se tvoří pomocí přípon yli / nebo , / yl / il a označuje dlouhý / souvislý děj, který se odehrál v jasně označeném segmentu minulosti (srovnej s minulým průběhem v angličtině).

Tvář Jednotné číslo Množný
jeden lovnylin  - "číst (a)" lovnylinek  - "číst"
2 catch  - "číst (a)" lovnylide  - "číst"
3 lovnyl  - "číst (a)" lovnylt  - "číst"

Budoucí čas se tvoří pomocí pomocného slovesa karmams v přítomném čase a druhého tvaru infinitivu v -mo ( -me ):

Tvář Jednotné číslo Množný
jeden kapesní lovnomo  - "Budu číst" karmatano lovnomo  - „budeme číst“
2 karmat lovnomo  - „budeš číst“ karmatado lovnomo  - "budeš číst"
3 karmi lovnomo  - "bude číst" karmit lovnomo  - "budou číst"

Při objektové konjugaci má sloveso 2 časy: budoucí a minulý. Formy objektové konjugace se tvoří přidáním koncovek podmět-objekt ke kmeni: terdems  „volat“, terdsamak  „volat (zavoláš mi)“, terdimik  „zavolat (zavoláš mi)“.

Sklony V jazyce Erzya může mít sloveso jednu ze sedmi nálad
  • indikativní : sermadan  "píšu";
  • rozkazovací způsob : 2. osoba - koncovky -t ( -th ), -k / -do ( -de ) - chlapi „hledej“, 3. osoba - koncovky -zo ( -ze ) / -st  - vanost  „ať se dívají“;
  • konjunktiv : používá se pouze v minulém čase, tvoří se pomocí přípon -vli / -vol (ve 3. osobě) - k moralizování  „zpíval bys (a)“;
Tvář Jednotné číslo Množný
jeden moravlin  - "Zpíval bych (a)" moravlinek  - "zpívali bychom"
2 morální  - „zpívali byste (a)“ moravlide  - "zpíval bys"
3 moravol  - "on (a) by zpíval (a)" moravolta  - "zpíval bych"
  • žádoucí : používá se pouze v minulém čase, tvoří se pomocí přípon -ykseli ( -ikseli ), -yksel ( -iksel ) - kuchikselin  „Chtěl jsem poslat“;
Tvář Jednotné číslo Množný
jeden Morukselin  - „Chtěl jsem zpívat, ale nezpíval jsem“ moryksalinek  - "chtěli jsme zpívat, ale nezpívali"
2 morykselit  - "chtěl jsi zpívat, ale nezpíval jsi" morykselide  - „chtěli jsme zpívat, ale nezpívali jsme“
3 moryksel  - „chtěl (a) zpívat, ale nezpíval (a)“ morykselt  - „chtěli zpívat, ale nezpívali“
  • podmiňovací způsob: používá se v přítomném-budoucím čase, tvořený pomocí přípon -ynderya ( -inderya ) - molinderyatado  „pokud půjdeš“;
Tvář Jednotné číslo Množný
jeden morynderyan  - "když budu zpívat / zpívat" morynderyatano  - „pokud budeme zpívat / zpívat“
2 morynderyat  - "pokud zpíváš / zpíváš" morynderyatado  - "pokud zpíváš / zpíváš"
3 morynderi  - "pokud (a) zpívá / zpívá" morynderit  - "pokud zpívají / zpívají"
  • podmínkový konjunktiv: používá se pouze v minulém čase, vzniká spojením podmínkových a konjunktivních přípon - raminderjavlinek  "kdybychom koupili";
Tvář Jednotné číslo Množný
jeden morynderyavlin  - „kdybych zpíval (a)“ morynderjavlinek  - "kdybychom zpívali"
2 moryderyavlyat  - "pokud jste zpívali (a)" morynderjavlide  - „kdybys zpíval“
3 morynderyavol  - „kdyby (a) zpíval (a)“ morynderyavolt  - „kdyby zpívali“
  • imperativ: používá se v prostém budoucím čase, tvořeném pomocí přípony -з a osobních koncovek přítomného času indikativního způsobu. Nejčastěji se motivační nálada používá ve formě jednotek 3 osob. a mnoho dalších. h.
Tvář Jednotné číslo Množný
jeden morazan  - "nech mě zpívat / zpívat" morazdano  - „zpívejme/zpívejme-ka“
2 morazat  - "nech si zpívat / zpívat-ka / zpívat-ka" morazdado  - "nech si zpívat / zpívat to / zpívat to"
3 morazo  - "nechte ho zpívat" morast  - "nechte je zpívat"
přijímání

Přítomné příčestí aktivního hlasu je dvou typů:

  • 1. typ se tvoří pomocí přípony -ы / -и , např.: morams  "zpívat" - mora  "zpívat";
  • 2. typ se tvoří pomocí přípony -ytsya / -itsya , například: lovnoms  „číst“ - lovnytsya  „čtenář, čtenář“.

Příčestí v -ytsya / itsya se také používají ve významu podstatných i přídavných jmen. Při použití ve významu podstatných jmen mohou mít příčestí určitou formu a přivlastňovací přípony a klesat v pádech.

Příčestí minulé

Minulé příčestí činného hlasu se tvoří pomocí přípony -з : z nesklonných sloves pomocí této přípony minulého příčestí činného hlasu a z přechodníku - příčestí trpného rodu, například lovnoms  " číst" - lovnoz  "číst", vayams  "utopit" - vayaz  "utopit".

S pomocí přípon -н a -т ( -вт ) se tvoří i příčestí trpného rodu v jazyce Erzya.

Přípona -н je neměnná. Jeho význam je úplně stejný jako u přípony -зь  - ve stejném výrazu lze použít oba.

přijímání na -tu

V jazyce Erzya lze spolu s příčestí v -зь použít příčestí v -vt . Toto příčestí se objevuje pouze v systému přechodného slovesa v kombinaci s vedlejším slovem v genitivu nebo v pádové podobě podobné jemu na -n , např. tetyen socaut způsob „otáčení otcem“.

Přítomné pasivní příčestí

Pasivní participia trpného rodu v Erzya se tvoří pomocí přípony -viks , například vechkems  „milovat“ - ​​vechkeviks „milovaný“.

přijímání na -ma

Pomocí přípony - ma se v jazyce Erzya tvoří pasivní příčestí, například loman vechkema  "milovaná osoba", maksoma teter  "vdaná dívka".

příčestí závazné

Kromě výše uvedených příčestí má jazyk Erzya také příčestí končící v přítomném čase v -ma / -mo a v minulém čase -mal / -mol . Těmto příčestím se říká příčestí závazné, například ta kniha lovnum  „tato kniha by se měla číst“, ta kniha lovnum  „tato kniha by měla být přečtena“.

Jmenný predikát

V jazyce Erzya nabývá slovo libovolného slovního druhu na pozici predikátu osobní koncovky, které se obvykle nazývají predikátové přípony.

Příklad slova loman  „muž“ v nominálním predikátu:

Přítomný čas:

jediná věc překlad číslo překlad množný
loman-yan "Jsem člověk" jeden loman-tyano "jsme lidi"
zlomený-yat "jsi člověk" 2 přerušovaná čára "vy jste lidi"
přestávka "on/ona je člověk" 3 přestávka "jsou to lidé"

V minulém čase:

jediná věc překlad číslo množný překlad
přerušovaná čára "Byl jsem člověk" jeden přerušovaná čára "byli jsme lidé"
break-e-nalévání "byl jsi člověk" 2 break-e-lead "byl jsi člověk"
zlomený-e-l "on/ona/to byl/byl/byl člověk" 3 přerušovaná čára "byli to lidé"
Gerund (gerundium)

Příčestí končící na -з

Avardems  "k pláči" - avardes  "plačící".

Gerundium přednosti -ms

Sams  „přijít, přijet, přijet“, sams  – „než přijde; dokud nepřijdou."

Příčestí simultánnosti v -msto / -mste

Yutams  "to pass" - yutamsto  "passing".

Gerundium způsobu jednání a stavu (slovesné příslovce) v -do

Komavtomy  "naklonit se" - komado  "naklonit se".

Gerundium účelu -mga

Molemové  "jít, jít" - molemga  "jít, jít."

Poznámka

Příčestí v -msto / -mste a -mga jsou zamrzlé tvary slovesného podstatného jména v původních a komutativních pádech, přičemž koncové samohlásky a / o vypadly . Kromě těchto forem existují v dialektech jazyka Erzya také gerundiové tvary -mks , -mdo / -mde , -mso / -mse .

Příslovce

Podle významu jsou dialekty Erzya rozděleny do:

  1. příslovce způsobu působení se tvoří pomocí přípon -sto , -ste z adjektiv: vievste  „silně“;
  2. příslovce místa: tese  "zde", verde  "nahoře";
  3. příslovce času: isyak  "včera" , ney  "nyní", tunda  "jaro";
  4. příslovce účelu a důvodu (důvody): sex  "proto", kaše  "proč".

Syntaxe

  • Nabídky mohou být jednoduché nebo složité.
  • Slovosled: v jednoduché větě je podmět před predikátem, předmět za slovesem, atribut je vždy v předložce a příslovce může být na libovolném místě.
  • Jakýkoli - slovesný i neverbální - přísudek vždy souhlasí s podmětem v osobě a čísle.
  • Slovesný predikát řídí předmět a okolnost vyjádřenou podstatným jménem.
  • Definice s vymezovaným slovem a okolnosti-příslovce s predikátem jsou spojeny adjunkcí.
  • Složené věty jsou spojenecké a nesvazující. Také se dělí na komplexní a komplexní.

Slovní zásoba

V jazyce Erzya je slovní zásoba  převážně ugrofinského původu. Existují výpůjčky v technickém, matematickém, lékařském atd. lexikonu. Nevypůjčená slovní zásoba zahrnuje:

  • názvy orgánů a částí těla, stejně jako tělesné sekrety (například ked  "ruka", maxo  "játra", věřte  "krev");
  • názvy přírodních prvků, útvarů, jevů a akcí (například erke  "jezero", kov  "měsíc", lov  "sníh", teshte  "hvězda", gaygems  "zvuk");
  • názvy stromů, rostlin, ovoce (například kuz  "smrk", umar  "jablko");
  • jména tvorů ( fandit  "myš", vidět  "ježek", seske  "komár");
  • názvy fyziologických a duševních akcí, stavů a ​​vlastností (např. eryams  "žít", pelems  "bát se", paloms  "chladit" (nebo "hořet"), kevkstems  "ptat se");
  • názvy elementárních akcí a fyzikálních jevů (např. teems "  dělat", viems  "nést", unést, yavoma  "rozdělení");
  • názvy pojmů vztah a kvalita, některá čísla, zájmena atd. (například veike  „jeden“, kie  „kdo“, churo  „vzácné“, alo „dole“).


První místo z hlediska počtu výpůjček zaujímá ruský jazyk, druhé místo turkické jazyky . Nejstarší jsou íránská a pobaltská vrstva indoevropských výpůjček, které byly vytvořeny ještě před vytvořením jazykové základny Erzya, to znamená během existence Finsko-Volhy, Finno-Permu a dokonce i Ugrofinů. jazyková komunita [11] .

Slovník je z 90 % [11] společný s jazykem Moksha .

Průzkumníci

Zdroje

  1. ↑ Oficiální zveřejnění výsledků celoruského sčítání lidu v roce 2010. T. 1. Počet a rozložení populace Archivní kopie ze dne 14. května 2020 na Wayback Machine // Federal State Statistics Service
  2. ↑ 1 2 3 4 G. D. McConnell, V. Solntsev, V. Mikhalchenko "Psané jazyky světa. Jazyky Ruské federace. Sociolingvistická encyklopedie. Kniha 1."
  3. ↑ Sovětský encyklopedický slovník / Ch. vyd. A. M. Prochorov. - 4. vyd. - M .: Sov. Encyklopedie, 1989. - S. 1577. - 1632 s. — 2 500 000 výtisků.  — ISBN 5-85270-001-0 .
  4. ↑ Etnolog . Získáno 2. prosince 2007. Archivováno z originálu dne 25. září 2012.
  5. ↑ Sčítání lidu 2002: Národnostní složení obyvatelstva . Získáno 13. září 2009. Archivováno z originálu 21. srpna 2011.
  6. ↑ Google spouští Rare Language Preservation Project . Datum přístupu: 8. července 2012. Archivováno z originálu 20. listopadu 2012.
  7. ↑ Ohrožené jazyky . Získáno 8. července 2012. Archivováno z originálu 3. září 2014.
  8. ↑ Ramadán Alpout . Syres Bolyaen: Výtisk časopisu Erzya Putinovi nepošleme. Bude odesláno do USA a zemí EU , Idel.Realities  (30. června 2020). Archivováno z originálu 9. ledna 2022. Staženo 9. ledna 2022.
  9. ↑ Andrey Shary . Cyrilice je schválena jako jediný grafický základ pro abecedu jazyků všech ruských republik. , Radio Liberty  (29. listopadu 2002). Archivováno z originálu 9. ledna 2022. Staženo 9. ledna 2022.
  10. ↑ M. N. Koljadenkov, N. F. Tsyganov „Erzja-ruský slovník“, 1949
  11. ↑ 1 2 Základy ugrofinské lingvistiky. Baltsko-finština, sámština a mordovština, Moskva 1975

Poznámky

Legenda:

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích
 Státní a úřední jazyky v předmětech Ruské federace
Státní jazyk Ruskaruština
Státní jazyky
subjektů federace
Jazyky s oficiálním statusem
Jazyky Ruska Wikipedie v jazycích národů Ruska Literatura národů Ruska Písně národů Ruska Slovníky v ruských jazycích Média v jazycích Ruska